Na zvolenskom zámku

Říkal jsem si co je to ve tváři?Oni brejle a stín.

Hezké světlo.... a vzpomínka.

V rámci studií na VŠLD ve Zvolenu (jediná nábytkařina v ČSSR, dnes Technická univerzita), jsme mj. absolvovalii odborně zaměřenou exkurzi v tomto zámku.

Paní průvodkyně nás zavedla do velkého sálu, ukázala na dřevem obložený strop a sdělila nám: "Toto by vás malo zaujímať - je to obložené ružovým drevom. Hádam, že dnes už také ruže nerastú."

Tak se namazala esenciálním olejem a bylo jí fajn.Kdo ví čím se namazala......?!

Vďaka. 

Hezké světlo.... a vzpomínka.

V rámci studií na VŠLD ve Zvolenu (jediná nábytkařina v ČSSR, dnes Technická univerzita), jsme mj. absolvovalii odborně zaměřenou exkurzi v tomto zámku.

Paní průvodkyně nás zavedla do velkého sálu, ukázala na dřevem obložený strop a sdělila nám: "Toto by vás malo zaujímať - je to obložené ružovým drevom. Hádam, že dnes už také ruže nerastú."

By jsi se divil jaké jsou růže.    vyrobil jsem velkou flétnu ze šípkové růže z Kláštera Chotěšov kde jsem žil dva roky    a to nekecám ....

Už si přesně nevzpomínám, jaká je spotřeba fléten na metr čtvereční stropního obkladu.

U fagotu bych to možná ještě dal.

Už si přesně nevzpomínám, jaká je spotřeba fléten na metr čtvereční stropního obkladu.

U fagotu bych to možná ještě dal.

No myslím tím že na tu flétnu je opravdu velkého kusu a z růže jsem neviděl žádný hudební nástroj jestli to paní nemyslela trochu jinak ) růžové dřevo je také dozrálý buk... nebo jiné dřeviny  jestli je to opravdu z růže tak to bych chtěl vidět. Nebo je to z malých prkýnek...  ta růže na flétnu měla v průměru 6 cm a to i dost

Paní to nemyslela jinak.

Nicméně z růže tam pochopitelně strop nemají.

Tak jako jinde nemají z růže pány

Tak jest - VŠLD. Poslední poctivá (neboť ještě pětiletá) dávka. Je ovšem pravda, že část "pracovní doby" jsme museli obětovat na oltář rozvoje vlasti - takže polnohospodárske brigády a v posledním ročníku výstavba nové budovy pro následovníky.(a přitom jsme sami během studií měli ubytování v dřevěné boudě, přezdívané "cholerák", která prý zbyla ještě  po stavbařích původních budov. Bydleli jsme tam na palandách, tuším nás bylo 8 na pokoji - krásně tam bylo... neboť jsme tam nemuseli přes vrátnici internátu. Ano, nebyla to kolej, ale internát s pravidly pro středoškoláky... a tak nám mj. chodili bodovat úklid... a pak jsme chodili vysvětlovat neúklid na kobereček k řediteli intru, bývalému partyzánovi, se syndromem trvalého hladu. Byl svědomitý - denně chodil do menzy ochutnávat několik jídel, zda nám vaří kuchařky dobře .... jen mu "nevadilo", že pro něj a pro nás jsou různé jídelníčky:)

Jo - slyším-li Kolej Yesterday... je to i o nás. Zákaz alkoholu a 700 l vína z Pezinku "ukrytých" před imatrikulací ve společných sprchách.

Divadlo. Koncerty bv menze - Pepa Nos (v 80. letech... pedagogvé raději z konceru odešli), Zuzka Homolová, Mišík (neboť manželka zvoleňačka) studentské verze divadleních představení Cimrmanovských her  (s jejich souhlasem). Hráli jsme i samonapsané amatérské divadlo, s kterým jsme zvítězili v jakémsi zvolenském i banskobystrickém kole a postoupili na celoslovensko do Prešova. Tam si s námi nevěděli rady... snad nás ani nehodnotili - pamatuji si jen výtku jednomu z nás. že nemluví "dobre po slovensky", přitom on byl z nás jediný Slovák (ostatní jsme byli Češi -  při představení jsme mluvili česky, čili slovenština se moc hodnotit nedala ). Za odměnu jsme směli večer na nějakou kulturu do prešovského divadla.... tam hrál mj. nějaký mladíček s kytarou, my jsme ho neznali, místní mládež se jeho sprosťárnám chechtala... a my jsme se "chytli" až na Profesor Indigo..  

Dávno, dávno tomu ... na počítačích jsme dělali zápočet programem na děrných štítcích a státnice mám pochopitelně i z marxleninismu.