Paspartování

Paspartování

Jak adjustovat fotografie určené k prezentaci tzv. na zeď? Možností je více. Můžete své fotografie nalepit bílou lepící pastou na kartón z krabice, můžete je také - tak jak je obvyklé u Homo digitalis, vyrazit do OBI a zakoupit clip rám a dřive, než fotografie vyleze z tiskárny, jste zpátky. Pak už jen sejmout 4 až x ohnutých plíšků, plácnout fotku na krásnou sololitovou či jakou desku, přikrýt sklem, natlouct hřebík a pověsit. Aha, nejsme Homo digitalis, tak pardón. Vybrali jste ze svého archivu fotografii na barytovém papíře, zpětně prostudovali, jak jste ji tvořili a chcete ji pověsit, či někomu darovat?

Jistě jste už viděli fotografie nebo jiné tisky, které byly vlivem atmosférické vlhkosti přilepeny na sklo, měly zažloutlé okraje, či byly jinak poškozené. Tomu všemu se dá buď zabránit nebo tento proces maximálně zpomalit. K tomu nám pomůže pasparta.

Proč paspartovat?
Pro použití pasparty hovoří dva důvody:
- oddělení tisku nebo fotografie od skla
- estetika; pasparta tím, že oddělí tisk od rámu, uvádí zrak vnímatele do obrazu

Materiály

Pasparty
Výrobců paspart je jistě mnoho, mezi nejznámější patří Bainbridge, Crescent, Doree, ale co je pro nás daleko důležitější, to je jejich typ. Obecně se rozdělují na standartní nebo dekorativní, konzervační a muzeální kvalitu. Každý výrobce nazývá své kategorie výrobků trochu jinak (Doree Standart, Crescent Decorative), takže je nutné při jejich výběru zjistit, jak jsou jednotlivé výrobky daného výrobce nazvány. Já převážně používám výrobky firmy Crescent, takže mi dovolte nazývat jednotlivé kategorie podle tohoto výrobce.

Dekorativní
Jsou vyrobeny z celulózových vláken a obvykle jsou ošetřeny uhličitanem vápenatým.
Používají se pro běžné prezentace, paspartování plakátů a jiného dekorativního umění.

Konzervační
Jsou vyrobeny z chemicky ošetřených celulózových vláken, nekyselé, bez ligninu. Splňují minimální standard pro konzervační rámování. Jsou určeny pro všechny druhy uměleckých tisků, limitované série, fotografie a cenné dokumenty.

Bavlněné (Doree je nazývá muzeální)
Jsou vyrobeny ze silných bavlněných vláken, které jsou přirozeně nekyselé a bez ligninu. Bavlna je známá tím, že neobsahuje žádné chemické látky poškozující umělecká díla.
Tyto pasparty splňují nejnáročnější požadavky pro muzeální archivaci, tomu ovšem odpovádá i jejich cena. Jsou určeny pro cenná umělecká díla a dokumenty, velmi hodnotné fotografie a limitované edice fotografií atp.

Podkladové materiály
V součané době se jako podkladový materiál používají převážně pěnové desky (foam board) různých tloušek. Většina z nich je samozřejmě nekyselá, dokonce existují i desky se speciálně upraveným pH pro fotografie. Pro muzeální archivaci se pak používají bavlněné desky. Lze samozřejmě použít i paspartu, ale to je většinou dražší.


Zavěšení či nalepení
Na trhu naleznete mnoho přípravků k zavěšení fotografie na podkladovou desku. Firma 3M vyrábí lepidlo ve spreji, lze použít různé fotorůžky atp. Použijete-li lepidlo, pak je ovšem fotografie zavěšena permanentně a dojde-li k poškození podkladové desky, dojde i k poškození vlastní fotografie či tisku. Osobně používám metodu pro muzeální archivaci, k jejíž aplikaci vám stačí rýžový papír běžně dostupný v obchodech s uměleckými potřebami a doma udělaná pasta z pšeničné mouky.

Sklo
Použití normálního nebo antireflexního skla závisí jen na vás. Má osobní preference je normální sklo, u antireflexního mám pocit, že trochu mění barvu a tisky či fotografie pod ním mají nějaké měkčí podání.

Postup při řezání a nástroje
Nejjednodušší cesta, jak vyříznout okno v paspartě, je použití pravítka a skalpelu nebo jiného velmi ostrého nože, poměrně vhodné jsou nože s odlamovací čepelí (mají je v obchodech s nářadím), rozhodnete-li se pro tento typ, vyberte takový, který vám dobře sedí v ruce.

První věc, kterou musíme udělat, je vypočítat velikost pasparty, potřebnou k adjustaci dané fotografie. Obraz na fotografii má řekněme 17x27 cm, formát papíru je 20x30.

Teď je čas rozhodnout zda pasparta překryje část obrazu či nikoli. To je jen na vás, má preference je obraz překrýt u jednoduché pasparty, u dvojitých nechat trochu místa kolem. Pokud fotografie nemá bílé okraje, je to vyřešeno za vás.
Řekněme, že jsme se rozhodli obraz nepřekrýt a nechat 10mm z každé strany. Tím nám vychází velikost okna 19x29 cm. Nyní si musíme určit šíři okrajů pasparty. Sto lidí, sto názorů. Preferuji minimální okraj pasparty 5 cm, tím bychom se dostali na potřebnou velikost pasparty 29x39 cm. Jenže, dle mého názoru je dobré nechat spodní okraj vyšší, obraz mi v rámu připadá tak nějak víc centrovaný. Obvykle používám spodní okraj o 15-40% vyšší v závislosti na šířce okrajů, čím širší, tím meně procent. V našem případě bych zvolil 33%. Za předpokladu, že formát obrázku je krajina, dostáváme velikost pasparty 30.5x39 cm. Tuto velikost naměříme a z desky uřízneme. Pasparta se vždy řeže ze zadní strany, je to proto, aby se povrch pasparty nepoškodil manipulací s pravítkem nebo nožem a je dobré mít paspartu v místě řezu podloženou stejným materiálem. Ze začátku jsem používal podložky na řezání, jejichž povrch se sám zceluje, ale je to nepraktické, mají jiný odpor než pasparta a snadno tak zlomíte čepel nože. Teď používám zbytky paspart asi 15 cm široké a pokud možno o malinko delší, než je délka řezu. Podkladovou desku samozřejmě uřízneme na stejnou velikost.

Nyní máme paspartu zařiznutou na patřičnou velikost a můžeme přikročit k vyříznutí okna. Nezapomeňte, že pracujeme ze zadní strany. Rozměříme vzdálenost od jednotlivých okrajů (horní, levý a pravý 5cm, spodní 6.5 cm) a tvrdou tužkou narýsujeme čáry. Pokud řežete kolmý výřez, je jedno, odkud začnete, důležité je doříznout, ale pokud možno nepřetáhnout rohy. Pokud roh nedoříznete, nic se neděje, jen se nesnažte řez opakovat. V klidu řízněte všechny strany, paspartu opatrně otočte tak, aby se vám okno nevytrhlo.

Do řezu vložte žiletku (tloušťka pasparty vám ji vede) a pomalu roh dořízněte. Pokud řežete pokos (řez pod úhlem, obvykle 45 stupňů), musíte řezat od středu ven tj. pravítko leží vždy na levém okraji pasparty (jsem pravák, takže to popisuju pro praváka) a nůž je z pravé strany pravítka. Po doříznutí paspartu otočte o 90 stupňů a pokračujte. Tady je potřeba řez malinko přetáhnout (nezapomeňte, že řežete pokos), aby okno volně vypadlo ven. Je-li některý z rohů nedoříznutý, použijeme stejně jako v předchozím případě žiletku.

Další možností je zakoupit speciální nože. Jejich výhodou je, že čepele jsou vsazeny v úhlu 45 stupňů a jejich řez je velice přesný. Přitom jsou cenově dostupné. Příkladem může být Dexter Mat Cutter nebo Logan 2000, 3000 a 4000 (2000 je nůž, kterým řežete od sebe – push style, 3000 řežete k sobě – pull style a 4000 je lepší verze 3000). Postup práce s těmito noži je shodný s výše popsaným.

Budete-li v budoucnu řezat větší množství paspart, zřejmě se vám vyplatí investovat do některého ze stolních nožů. Ty jsou již dražší, ale práce s nimi je rychlejší a pokud děláte více stejných paspart, i o mnoho pohodlnější. Výrobců je mnoho, osobně používám Logan 301-S.

Dokončení pasparty
Paspartu a podkladovou desku máme připravenou a je čas dokončit naše dílo. Velmi praktické je přilepit vyříznutou paspartu k podkladové desce páskou - doporučuji pásku s neutrálním pH. Fotografie se vám bude lépe centrovat do vyříznutého okna a s paspartou se lépe manipuluje.

Dalším krokem bude příprava fotografie a její zavěšení. Lze použít různých lepidel, fotorůžků, stejně jako různých pásek, dokonce jdou i podkladové desky s lepící foliemi. Růžky jsou na větší formáty nedostačující a k lepidlům mám averzi, protože se tisk nebo fotografie při poškození podkladové desky zničí.

Jak jsem již zmínil, je mojí oblíbenou metodou použití rýžového papíru a pasty z pšeničné mouky. Postup je následující: z papíru si natrháme pásky asi 2 – 3 cm široké a kolem 4-5 cm dlouhé. Trhání je lepší než stříhání, protože se z papíru vytrhnou vlákna a závěsy lépe drží.

Pro trhání používám pravítko, podle něho papír štětečkem namočím přehnu přes pravítko a utrhnu. Věnujete-li této nesmírně nudné činnosti jen jednu hodinu, máte na několik týdnů natrháno. Pastu připravíme následujícím způsobem:
Připravte asi 1/4 litru teplé vody, v jiné nádobě rozmíchejte 3 polévkové lžíce hladké mouky ve studené vodě, vody jen tolik, aby tato směs tekla. Za stálého míchání vlijte tuto směs do teplé vody a přiveďte do varu. Když zhoustne, nechte ji vychladnout. Po použití můžete zbytek sterilizovat a uložit v lednici.

Tak, materiál máme připraven a jdeme na to:
Navlhčeným štětečkem naneseme pastu na rýžový papír, proužek nalepíme zespoda na horní okraj tisku nebo fotografie tak, aby více než polovina proužku přečnívala a jemně provlhčíme. Takto nalepíme potřebný počet proužků podle velikosti tisku nebo fotografie, začneme cca 8-10 cm od rohů, pokud je fotografie většího formátu je možné nalepit další proužky mezi ně. Po zaschnutí proužků vycentrujeme fotografii na podkladovou desku a přečnívající proužky přilepíme k podkladu stejným způsobem jako k fotografii. Obvykle se přelepí ještě jedním proužkem do tvaru písmene T. Po zaschnutí se pasparta zavře a je připravena. Paspartu lze přilepit k podkladové desce oboustranou páskou, ovšem je třeba zkontrolovat pH této pásky.

Pokud potřebujete takto zavěšenou fotografii vyjmout, lze závěsy provlhčit destilovanou vodou a sejmout, a to jak z podkladové desky, tak z tisku nebo fotografie, aniž by došlo k poškození. Tato metoda je uznávána pro muzeální archivaci.

Rám
Nemějte strach, nebudu zde popisovat jak vyrobit rám, jen bych chtěl upozornit na pár drobností, na co si dát pozor a co případně udělat. Rámů a rámových lišt je na trhu velké množství. Plastovými a hliníkovými rámy se teď zabývat nebudeme. Dřevo samozřejmě obsahuje lignin, ten se uvolňuje a mohl by časem poškodit paspartu a posléze tisk nebo fotografii. Vybíráte-li rám nebo rámovou lištu, zeptejte se svého dodavatele, jak je rám ošetřen. Pokud nijak, vyberte buď dražší nebo vám nezbyde nic jiného než si poradit sami. V tomto případě je dobré natřít vnitřek rámu šelakem. Šelak koupíte buď rozmíchaný nebo ve formě šupinek, ty se pak rozpustí v lihu.

Poděkování:
Závěrem bych chtěl poděkovat Předsedovi, za to, že tento článek učinil čitelným.

Karel Dvořák (Kodl)

Odkazy na některé dodavatele:
http://www.fotonova.cz/pasparty.htm
http://www.ramovani.cz/webdantik/texty_velkoobchod.ASP