Panoramatický fotoaparát Kodak Panoram 1899 - 1928

Kodak Panoram No.4C (1907 – 1926) foto: Petr Neugebauer

Úvod

Jsme na konci 19. století a fotografie již urazila velký kus cesty. Počáteční pokusy Nicéphore Niepceho, Daguerrotypie, Talbotypie a mokrý kolodiový proces jsou již minulostí. Známe nejen průkopníky, ale i jména slavných ateliérů. Práce s fotoaparátem a fotografickým materiálem je však pro veřejnost stále složitá a nákladná. Vše se začíná měnit s vynálezem vysoce světelného objektivu, suchých desek a posléze svitkového filmu, který postupně ovlivňuje vzhled a velikost přístrojů. Snaha je zpřístupnit fotografii co nejširším vrstvám obyvatel. Tímto se řídí George Eastman, zakládá firmu Kodak a vzniká slavný reklamní citát“ Stiskněte spoušť a vše ostatní uděláme za vás“. Díky této nově vzniklé firmě spatřuje světlo světa roku 1899 Kodak Panoram.

Představení fotoaparátu

Co vlastně je Kodak Panoram? Jedná se o jednoduchou dřevěnou kameru s
válcovou dráhou filmu a posunem objektivu po její ose. Během expozice se objektiv otáčí kolem válcové osy a současně se osvětluje film štěrbinou pohybující se před filmem. Dnes tento princip známe u moderních panoramatických přístrojů např. Horizont. Objektiv v panoramu je u nejstarších modelů Rapid Rectilinear a později následuje pouze jednoduchá spojná čočka - meniskus. Podle dochovaných ceníků, šlo objednat i kameru s velmi kvalitním objektivem Dagor. Závěrka je velice jednoduchá a umožňuje časy přibližně 1/50 a 1/25.

Fotoaparát se vyráběl od zmíněného roku 1899 v několika modifikacích, které se především lišily formátem snímku. Nejstarší varianta je No.4, která byla na svitek s označením 103 a velikostí snímku 3½ x 12 inch. Poté vznikl fotoaparát No.1 na svitek 105 se snímkem 2¼ x 7 inch a nakonec No.3A na svitek 122 s formátem 3¼x10 a 3/8 inch. Pro lepší představu velikosti snímků uvádím přepočet jednotek: 1inch = 2,54 cm.
Kromě No.3A se modely lišily ještě označením B,C,D v jednotlivých letech výroby. Modely bez označení, B a C se skládají ze dvou částí. Varianta D má do tří stran výklopná dvířka. Úhel záběru je u fotoaparátů vyznačen pouze dvěma ryskami a liší se od velikosti použitého svitku No.4 – 142°, No. 3A – 120° a No.1 – 112°.



Patent kamery




Patent závěrky


Kodak Panoram No.4 C

1903 - 1907



Kodak Panoram No.1 D

Panoram a Josef Sudek

Postavu Josefa Sudka určitě nemusím představovat, ale rád bych se zastavil u jeho panoramatických snímků, pořízených fotoaparátem Kodak Panoram No.4. Panoramatickým snímkům přibližné velikosti 10 x 30 cm říkal “jitrnice”. Tento formát si oblíbil natolik, že vzniklo několik knih počínaje dnes již legendární Prahou panoramatickou z roku 1959.

Práce s fotoaparátem nebyla jednoduchá. Dnes si uvědomuji spojitosti a žasnu nad trpělivostí, vytrvalostí a umem světoznámého fotografa. Josef Sudek fotografoval na ploché filmy, které po jednom snímku vkládal do přístroje. Z počátku vybíhal z ateliéru na Úvoze s jedním snímkem za svými oblíbenými pražskými motivy a po od exponování se vracel zpět do temné komory. Při expozici se rychle otáčel spolu s objektivem, aby zjistil, jak panoramatická kamera fotografuje. Později Sudkovi pomohla manželka architekta Otto Rothmayera a ušila černý pytel, do kterého při výměně filmů vlezl. Přitom si pomáhal jednou rukou a zubní protézou. Na tuto podívanou vzpomíná Bohdan Kopecký, který Sudka provázel po Mostecku. ”To byla vždycky senzace, když vyměňoval ten film. Copak když jsme byly někde v krajině osamocený tak to vůbec nevadilo, ale když to bylo u starýho děkanskýho chrámu v Mostě a najednou tam u vchodu koukaly nohy v pantoflích z černýho pytle a teď se to tam hejbalo…Lidi se kolem seběhly a já jsem tam jako hlídka říkal, to nic, to si jen mistr vyměňuje film.“ Úryvek je převzatý z pořadu Českého rozhlasu 2 -
Radio na kolečkách, kde Josef Sudek vypráví o hudbě a akademický malíř
Bohdan Kopecký o tom jak Sudka poznal.

Josef Sudek pracoval s panoramem od roku 1950 a i přes nastíněné nesnáze dokázal se stoletou kamerou vytvořit neuvěřitelně rozsáhlé fotografické dílo. Byl to nový pohled na svět, který dodnes můžeme obdivovat.


Josef Sudek v Českém středohoří. Foto: Jaroslav Kysela

Závěr

V závěru bych velice rád poděkoval kamarádům, kteří se shlédli v klasické panoramatické fotografii a na serveru www.temnakomora.cz zveřejnili své první začátky s těmito krásnými stoletými fotoaparáty. Díky Tomáši Vítovskému, Zdeňkovi Řivnáčovi a Kamilu Vlkovi jsem se dostal k panoramatické fotografii i já. Dále bych chtěl poděkovat firmě FOMA Hradec Králové, která nám vyšla vstříc a její zásluhou můžeme dnes fotografovat s Panoramem No.4.


autor článku: Petr Neugebauer, Zdeněk Řivnáč



Použitá literatura

Knihy

Praha panoramatická, Odeon, 1992

Josef Sudek o sobě, Torst, 2001

Smutná krajina, Kant, 2004

Obecné informace

http://www.cameraped...i/Kodak_Panoram

http://www.fotoburza...hled_kodak.html

http://www.vintageph...o1panoram.shtml

http://www.vintageph...panoram3a.shtml

Patenty

http://www.google.co...q=patent:693583

http://www.google.co...id=kilRAAAAEBAJ