Pre suky57-ak by sa dala tabulka v nejakom lepšom formate-v prispevku je to dosť neprehľadné.
Ak je niečo zle-napíšte,zajtra opravím.
Jedna otazka pre ľudí s praxou:mam zonu II-kedy sa to bude najviac blížiť k čiernej:a) tmavy bod sceny priradim na II-dam to na Fomabron lesk normal
tmavy bod sceny priradim na III-v komore nadrženi na II-Fomabron lesk normal
c) tmavy bod sceny priradim na III-farebna hlava,nastavim o jeden stupeň tvrdšiu gradaciu od normalnej- Fomabron variant lesk
Nakoniec jedna novačikovska:rozdiel medzi papiermi Foma Ilford-podložka FB---rozsah EV,sytosť čiernej,..?
Ještě málo žijou když se ptaj…
Ufff, no .... jak to uchopit ... Zacina to byt trochu Hlava XXII.
Nekolik myslenek:
- CB film je obecne vice tolerantni k preexpozici nez podexpozici - pokud by sis mel neco zapamatovat, tak tohle. Kdyz o 1-2 stopy pridas expozici, film to pobere, naopak, kdyz bude expozice malo, na filmu nebude nic, tj. zadna technika v komore Ti nepomuze - kde neni detail na negativu, tam ho proste nedostanes. Tj. zacni tim, ze vezmes fotak, pujdes ven, najdes si scenu kde mas bohaty rozsah expozic (treba 5 stop), hlavne nejake stiny. Namer expozici ve stinech, a prirad ji do zony II (pokud chces nejake detaily), radsi ale III, aby byly stiny prokreslene (plne detailu) = posun budto clonu nebo cas o dve stopy (to je jednoduche). Vyvolej film a zkus trochu zabojovat v komore. Pokud se Ti nepodari dostat na papir zonu II / III, pak mas prilis vysoky expozicni index (EI), tj. budes muset snizit ISO napr. na 80 (coz je tak realna citlivost Fomy 100). Pripadne skrat vyvolani (zacni o 15%), nebo sniz miru agitace.
- zona II je zona II a tecka. Zona II - nejaka kresba ve stinech, pokud chces cernou (jakoze cernou) tak zona I nebo 0 (to ale u Fomy IMHO nebude potreba, zvlast exponujes-li na ISO 100 a volas-li v konfekcni vyvojce).
- Nechci se Te doktnout a prosim, neber si to osobne, ale mam pocit ze prilis teoretizujes bez toho, aniz bys mel prakticke zkusenosti. Vsechny tyhle krivky, zonalni system, ... je dobre to znat a jsou situace, kdy Ti to pomuze, ale rekl bych ze pro zacatek je to prolis velke sousto. Problem je v tom, ze cim vic veci budes brat v uvahu, tim vic promennych budes kontrolovat ... V dusledku se v tom jenom utopis, protoze kdyz zmenis vic nez jednu z nich (napr. zkratis cas vyvolani a zaroven snizis agitaci), nebudes vedet, co z toho (a jakou merou) prispelo k vysledku ... Ja jsem s timhle taky dost bojoval a pokud bych Ti mohl dat nejakou radu, tak zacni s konzistentnim procesem fotografovani a vyvolavani. Az budes mit tohle zvladnute - a nebude to po jednom filmu - muzes pokracovat dal.
- zacni jen s papiry normalni gradace, vykasli se ted na multigrade. Naucis se tim spoustu veci, multigrade si nech na pozdeji.
Nejvic prospesne pro Tebe bude vypnout pocitac, vzit si fotak, neco nafotit, zabojovat v komore - upravit proces. Po par desitkach vyvolanych negativu Ti to prejde do krve a pak se muzes posouvat dal.
Jo a jeste jedna, klasicka, poucka - exponuj na stiny (abys mel na negativu detaily ve stinnych partiich) a vyvolavej na svetla.
Jinymi slovy, navrhuji, ze se ted odmlcime, Ty neco nafotis, nazvetsujes a podelis se o vysledky - pak muzeme pokracovat.
s;
Vďaka za info,chcel som ešte urobiť tabulku na kombinácie film,vývojka,doba vyvolávania-ale to asi nabudúce.
