Ať už jsme temnokomorníci zkušení či začátečníci, každému z nás se určitě semtam povede zvětšenina, která je buď celkově nebo lokálně tmavší, než byl náš původní záměr. Jak takovou upečenou zvětšeninu zachránit, se dozvíte v následujícím návodu...
Zeslabování pozitivů...
Je všeobecně známo, že nejvěrnějším přítelem temnokomorníka je odpadkový koš. Dá se ale říci, že to nemusí bezpodmínečně platit v každém případě.
Každý z nás jistě zná pojem upečená fotka. A nemálo temnokorníků v takovém případě ještě mokré fotografie opravdu vyhazuje do odpadkového koše. Pokud však není pozitiv jednolitá černá plocha, dá se ještě mnoho zachránit. A co vlastně v takovém případě budeme potřebovat? V podstatě jen jednu běžně dostupnou lučebninu, Ferrikyanid draselný - tzv. červenou krevní sůl - a ustalovač (takto použitý ustalovač však již není možné používat v běžném procesu!!!) . Případně ještě pozitivní vývojku, ale o tom se zmíním později. Postup...
Ze všeho nejdříve si připravíme roztok Ferrikyanidu. Koncentrací "v rozumné míře" roztoku v podstatě ovlivníme jen rychlost, s jakou bude zeslabování probíhat, a proto nemusíme vlastnit žádnou váhu. Stačí v 1 litru vody rozpustit 1/2 kávové lžičky Ferrikyanidu a můžeme se pustit do vlastního zeslabování. Máme tedy připravené mokré fotografie (zeslabovat jdou i fotografie suché, je ale lepší suché fotografie znovu rozmočit), misku s roztokem Ferrikyanidu a misku s ustalovačem a vatové tampony. Výhodou tohoto procesu je možnost pracovat na denním světle, a máme tedy dokonalou možnost kontrolovat průběh zeslabení. Nemusím snad dodávat, že s ohledem na vlastní zdraví používáme gumové rukavice. ... Pro předvídatelnost výsledků ještě rychlost zeslabení otestujeme např. na nepotřebné proužkové zkoušce. V případě potřeby tak můžeme dolitím vody snížit rychlost bělení! Rozmočené fotografie nyní můžeme vložit do misky s Ferrikyanidem a náležitě je zeslabit. Průběh pozorujeme a včas přeneseme fotografii do vhodné nádoby s vodou k jejímu opláchnutí. Nyní můžeme, tedy pokud jsme s výsledkem spokojeni, fotografii krátce ustálit, náležitě vyprat a usušit. Lokální zeslabování...
Fotografie však jdou zeslabovat i lokálně, k tomu máme připravený vatový tampon. Pro výrazně malé partie obrazu použijeme např. obyčejnou tyčinku na čištění uší
. Samotný zeslabovač pak aplikujeme pouze lokálně, čímž můžeme zesvětlovat např. oči u portrétů apod. Jestliže požadujeme pozvolný přechod partií zeslabovaných nebo nezeslabovaných, stačí troška trpělivosti. Zeslabované partie můžeme totiž v průběhu bělení oplachovat vodou a brzdit tak účinek naneseného roztoku. Po vybělení opět fotografie opláchneme ve vodě a ustálíme... Lokální nebo celková změna kontrastu...Při uvedeném postupu máme stejně jako u tónování fotografií možnost obraz znovu vyvolat. Toho můžeme využít k lokálním nebo celkovým změnám v kontrastu fotografie. Na zeslabený obraz (nemusí být vybělený úplně) nanášíme v takovém případě vhodnou pozitivní vývojku. Samozřejmě můžeme lokálně nanášet vývojku tvrdě nebo měkce pracující. Změny v obraze se při takovémto postupu projevují téměř okamžitě a lze tedy dostatečně přesně znovuvyvolávat obraz podle našeho záměru. Jako tvrdší vývojka nám v případě nouze může posloužit i negativní vývojka Rodinal ve velice malém ředění, od 1:1 do 1:5. Fotografie opět znovu opláchneme, ustálíme a řádně vypereme...
Uvedený způsob samozřejmě není schopen zachránit totálně přepálené fotografie, ale výsledky jsou při rozumném použití opravdu velice dobré. Dá se říci že bez podrobného zkoumání takto upravenou fotografii nelze rozeznat od fotografie nezeslabované... S pozdravem Luďa 76
Zobrazit článek
