Popud ke vzniku tohoto článku dala Kodlova otázka, položená ve zdejším foru, totiž zda využíváme f-stop printing. Článek jsem dopsal po uveřejnění Kodlova článku, který tak doplňuji o české reálie. Většina temnokomorníků tento postup využívá, jen nevědí, že se to tak jmenuje V našich krajích se tomu říká práce s osvitovými čísly. Osvitová čísla máme pod kůží díky osvitovým hodinám, kterými regulujeme dobu expozice fotopapíru.
Seznámení s hodinami VIPO
Snad všechny u nás nejčastější VIPO hodiny mají dvojitý číselník. Ty moje klasické mají vteřiny ve vnějším kruhu a osvitová čísla ve vnitřním kruhu (viz obr 1.) - to je ten velký kruh. Dolní kruh - otočný volič, prodlužuje zvolený čas. Základní zásada těchto hodin zní: zdvojnásobení času svícení se rovná přičtení 6 osvitových čísel (dále OČ) a opačně poloviční čas osvitu se rovná odečtení 6ti osvitových čísel. Komplikace nastává při přepínání rozsahu hodin dolním otočným voličem.
U časů ve vteřinách je to jednoduché, násobí se navolenou konstantou. Příklad - mám na hodinách nastavený čas 3, který odpovídá při volbě 1x => 3s, 10x => 30s, a 60x => 180s. Pro osvitové čísla to však je při stejné poloze 1x => 16,5 OČ, 10x => 36,4 OČ, 60x => 52 OČ. Přehled vztahů pro jednotlivé rozsahy je shrnut v tabulce č.1.
Tab. 1. Vztah mezi časem o osvitovými jednotkami pro hodiny VIPO
Hodiny
prodloužení
hodnota
1x
10x
60x
čas [s]
OČ [-]
čas [s]
OČ [-]
čas [s]
OČ [-]
0,5
0,5
1,0
5
20,9
30
36,4
1
1
7,0
10
26,9
60
42,4
2
2
13,0
20
32,9
120
48,4
3
3
16,5
30
36,4
180
52,0
4
4
19,0
40
38,9
240
54,4
5
5
20,9
50
40,9
300
56,4
6
6
22,5
60
42,4
360
58,0
V této tabulce je taky odpověď na to co se děje se stupnicí osvitových čísel při přepnutí na rozsah 10x a 60x.
Při 10x rozsahu se stupnice změní přičtením o 20 OČ, což znamená, že pro hodnotu 1 v osvitových číslech (vnitřní kruh) budeme mít ve skutečnosti OČ 21 (1 + 20) a pro hodnotu 21, odpovídající ve skutečnosti 50 vteřinám (násobíme 10), to bude OČ 41 (21 + 20).
Pro většinu lidí nastává problém při přechodu na 60ti násobný rozsah. Není to složité, je třeba si jen uvědomit, že 30 vteřinám odpovídá osvitové číslo 36 (zaokrouhlení o 0,4 dolů málokdo na výsledném papíru pozná). Z toho si odvodíme, že na stupnici osvitových čísel pro 60x rozsah hodnota rovná 1 na kruhu pro osvitové čísla odpovídá OČ 36. Takže připočteme 35. A pak nám sedí i to, že 300 vteřin odpovídá osvitovému číslu 56 (=21+35). Pozn.: Někde se dočtete, že se má přičíst 36, což ve své podstatě je taky správně, jen nesmíte být matematičtí suchaři.
Praxe
Stanovení osvitového času
Pro stanovení správné doby osvitu papíru využijeme proužkovou metodu. Dovolím si využít Kodlovu proužkovou zkoušku v jeho článku. Časy jsou v tomto sledu 6,8; 8,6; 10,7; 13,5; 17,1; 21,6; 27,3 vteřin. Času 6,8 odpovídá osvitové číslo 23,6 (podle vzorce OČ=(6*ln(čas[s]/0,5)/ln(2))+1 ). Jeho postup v časech si tedy převedu do následujícího postupu v osvitových číslech: základní osvit v hodnotě 24 a následná řada je 26, 28, 30, 32, 34 a 36 v osvitových číslech. Pro tyto osvity si doporučuji pořídít maskovací rámeček určený na proužkovou zkoušku, jde to tak líp. Bohužel musí se každý proužek exponovat zvlášť.
Změna clony
Stanovil jsem si proužkovou metodou správný čas expozice. Jenže jsem trošku pospíchal a objektiv jsem nepřiclonil, a teď se mi zdá, že okraje nejsou ostré tak, jak by měly být. Mám objektiv, který při maximálním otevření má clonové číslo 2,8. Optimální kresbu má dejme tomu při cloně 5,6. Zacloním tedy z 2,8 na 5,6, což jsou dvě clonová čísla. Ta odpovídají 12 OČ (1 clonové číslo je 6 OČ). Tuto hodnotu přičtu k zjištěnému času např. z proužkové zkoušky (z předešlého případu xx OČ) a dostanu XX + 12 = YY OČ. Nastavím na hodinách a opět správně exponuji.
Změna zvětšení
Ano i zde osvitová čísla pomohou, jen je problém si ujasnit koeficient zvětšení.
Pro temnakomora.cz sepsal ToFF
Zobrazit článek