Kdo fotí na kinofilm, tak si časem oblíbí jeden až dva druhy filmů, které používá nejčastěji, a to na mnoho námětů. A když už si je kupuje po desítkách, začne uvažovat nad tím, jak jich mít doma ještě více za ještě nižší cenu. Nejlepším řešením je potom metráž.
Na úvod uvedu ekonomickou motivaci, která mě k metráži přitáhla. Na černobílé focení statických snímků používám Fomapan 100. Aktuální ceny (únor 2008) dle Foto Škoda vycházejí takto:
- Fomapan 100/135-36 za 75 Kč;
- Fomapan 100/metráž 30,5 m za 712 Kč (18 celých filmů pro 36 snímků, tj. 39,50 Kč za film);
- Fomapan 100/metráž 50 m za 1140 Kč (30 celých filmů pro 36 snímků, tj. 38,00 Kč za film).
Úspora na jednom filmu je skoro 50% a to už pro mě byl argument, abych do toho šel. V tomto článku bych chtěl popsat pár osobních zkušeností s metráží. Nejde tedy o objektivní líčení nadčasové pravdy
, ale o pár postřehů, které třeba pomohou méně zkušeným a váhajícím. Dále popsané konkrétní detaily jsou uvedeny podle mých zkušeností s metráží Foma. Provedení metráže jiných výrobců může být mírně jiné, ale určitě ne nějak zásadně.
1. Metráž - co to je?
Metráž lze obecně popsat jako pás nenastříhaného kinofilmu, prodávaný v různých délkách. Film je natočen na středové cívce a uložen ve světlotěsném pytli, který je uložen v plechovce nebo krabičce. Film je na cívce natočen emulzí dovnitř.
2. Do čeho to natočit?
V zásadě jsou tři varianty kazet, do kterých lze metráž natočit:
A) neotevřená kazeta po jiném filmu, ze které kouká konec původního filmu;
otevřená kazeta po jiném použitém filmu;
C) speciální kazetky z bajonetovým uzávěrem.
Se všemi třemi typy jsem udělal osobní zkušenost, o kterou se s vámi chci podělit. Vezmu to trochu od zadu. Celoplastové kazetky na metrážjsem koupil ve Foto Škoda za 30 Kč za kus. Vrchní čelo kazety je upevněno na těle kazety bajonetovým uzávěrem, se kterým se velmi snadno manipuluje. Uvnitř je hladká cívka. Při navíjení metráže se sundá víčko, na cívku se přilepí lepicí páskou konec filmu, ustřiženého na požadovanou délku. Pak se film velmi snadno natočí na cívku a jako jeden celek zastrčí zpět do kazety tak, aby koukal pouze zaváděcí konec. Kazetu zavřeme víčkem. Práce s těmito kazetami je pohodlná - s bajonetovým uzávěrem se pracuje dobře a přitom je dostatečně těsný. Kromě toho film při navíjení neprochází celou délkou přes sametky, klesá tedy riziko poškrábání filmu náhodně ulpěným smítkem.
Primitivnější variantou je použití otevřených kazet po jiném použitém filmu. Jedná se o kazety, ve kterých už jeden film byl a které byly rozebrány kvůli natočení exponovaného filmu do vývojnice. Na otevření běžných kazet má každý svůj postup - někdo to zvládne holýma rukama, někdo si pomůže nůžkami a někdo používá obyčejný otvírák na lahve. Pokud při tom nedojde k nadměrné deformaci sundávaného víčka, lze kazetu opět složit dohromady. Při navíjení metráže natočíme jako v předchozím případě film na cívku, kterou vložíme do kazety a tu zavřeme víčkem. Proti bajonetovému uzávěru je zde potřeba mnohem větší šikovnosti, aby se podařilo víčko správně nasadit. Tomu pomůže, když tělo kazetky mírně stlačíme, aby mezera mezi sametkami nebyla tak rozšklebená. Z osobní zkušenosti považuji toto řešení za nejnáročnější na šikovnost a světlotěsnost kazety není bohužel ničím zaručena. Výhodou opět je, že při navíjení neprotahujeme sametkou celý film.
Poslední možností je použít neotevřenou kazetu po jiném filmu, jehož konec kouká ještě ven. Některá těla fotoaparátů umí svinout film po dofocení do kazetky tak, aby mu koukal konec ven. Při troše citu v ruce lze toho samého stavu dosáhnout i při ručním převíjení na mechanických tělech. Při nasoukání filmu do vývojnice pak film odstřihneme tak, aby z kazetky koukalo 5 - 10 mm filmu. Na tento konec si předem nalepíme kus lepicí pásky - ta je pokud možno zasunuta trochu do cívky. V temnici zasuneme konec metráže podél původního filmu do kazety a pečlivě zarovnáme tak, aby nebyl šikmo vůči ideálnímu směru. Poté ho slepíme oním předem připraveným kouskem lepicí pásky s původním filmem. Následně začneme opatrně otáček cívkou a navíjet film do kazety. První dvě až tři otáčky jsou nejkritičtější - pokud jsou filmy špatně slepeny, mohou se od sebe odtrhnout a můžeme začít znovu. Pokud je však slepení filnů provedeno s pečlivostí, je následné natažení filmu do kazety pohodlné. Nevýhodou je, že skrz sametku na počátku projde dvojitá tloušťka filmu, proto doporučuji použít kazetu jednorázově.
Vyzkoušel jsem všechny uvedené varianty. Doporučuji použití speciálních kazetek s bajonetovými uzávěry - za 30 Kč máte pohodovou práci a jistotu dobrého výsledku. Použité kazety jsou vhodné pro šikovnější - je potřeba dobře přilepit nový film na konec starého resp. dobře sestavit kazetu do původního stavu.
3. Jak to natočit?
Navíjení metráže je nutno provádět v naprosté tmě, takže doporučuji nejprve natrénovat na nějakém zkušebním kusu filmu poslepu. Než zhasnete, připravte si na dosah: - pikslu s metráží;
- připravené kazetky;
- nůžky;
- nastříhané kousky lepicí pásky;
- ev. i pomůcku pro naměření délky 165 cm.
Vlastní postup je jasný a snadný. Ve tmě otevřete krabičku s metráží, rozbalte pytlík a vyndejte film. Jeho konec bude pravděpodobně zalepen lepicí páskou. Opatrně ji odstraňte a odměřte 165 cm filmového pásu. Použít lze např. pomocný provázek s uvázanými uzlíky v požadované vzdálenosti. U lidí běžného vzrůstu (výška okolo 180 cm) odpovídá tato délka rozpaženým pažím s ohnutými prsty (ve kterých držíte film). Po naměření délky film ustřihněte a namotejte do kazety některým z výše uvedených způsobů. Nezapomeňte, že emulze je na cívce metráže i na cívce v kazetě na vnitřní straně (tj. při navíjení jde emulze dovnitř), takže si pohlídejte orientaci filmu při jeho vložení do kazety. No a to je vše. Zbytek nenavinuté metráže pečlivě zavřete do sáčku a do krabičky a rozsviťte. Doporučuji na kazetky nalepit srozumitelné označení, aby bylo jasné, co je v nich za film.
4. Jak poznám, kolik se políček mám k dispozici?
Moje zkušenost je taková, že pokud ustřihnu metráž v délce těch 165 cm, je možno na film exponovat 36 až 37 políček. Při tom je na filmu rozumná délka zaváděcí části. Pokud si to chcete dopředu ověřit, ev. určit počet snímků na filmu s jinou délkou, není nic snazšího, než film naexponovat naprázdno. Na těle foťáku nastavte nejkratší čas závěrky a největší clonu. Nasaďte krytku na objektiv a pro jistotu ji ještě zastiňte rukou. Zakryjte i hledáček. V tomto stavu můžete "procvakat" celý film a zjistit, kolik políček se vám na něj vejde.
5. Shrnutí a závěr
Použitím metráže lze snížit náklady na nákup oblíbeného filmu. Navinutí filmu do kazety není náročné a zvládne ho při troše šikovnosti každý. Použít lze speciální kazetky nebo zbytkové kazety po exponovaných filmech. Pro větší pohodlí lze použít i specializované navíječky. Ty mají ale vysokou pořizovací cenu a v diskuzích lze nalézt i názor, že škrábou filmy.
Některé další postřehy ohledně metráže lze nalézt v diskuzích na tomto webu:
Metráž - větší diskuse
Metráž - menší diskuse
TriX v metráži
Na závěr posílám vzpomínku pro pamětníky - krabička od metráže filmu Orwo NP 27
Přeji vám, aby se váš oblíbený film vyráběl v metráži a při jejím navíjení nevznikly žádné technické problémy.
Petr Kolář, alias Armas
Zobrazit článek
, doporucuji 3M Magic Tape (funguje skvele). Celkove navinuti jednoho filmu zabere cca jednu minutu. Pekne zabava na dlouhe zimni vecery 
Par postrehu.
tapani po nuzkach moc vtipny neni. Pouzivam plastove kazetky koupene za 30kc kus. Lepim oboustrannou paskou.
Vlastná skúsenosť.
