Při občasném pročítání různých diskusí zabývajících se zpracováním fotografií v komoře často narážím na jednu věc. Výhoda práce s multigradací je často chápána jen jako jakási možnost napravování chyb v negativním procesu (negativ příliš kontrastní, měkký), případně je přednost spatřována v možnosti zakoupení pouze jednoho balíku papírů a ne všech gradací. Do určité míry je možné se zvláště v začátcích s tímto názorem ztotožnit. Ovšem největší výhoda, kterou tato technologie umožňuje, zůstává přitom vlastně nevyužita. Mám na mysli tzv. několikanásobný SPLIT osvit různými gradacemi doplněný o práci s maskami. Tento postup nám dává výrazně větší prostor pro opravdu smysluplné a svobodné využití informací z negativu s co možná minimem kompromisů na rozdíl od postupu s jednoduchým osvitem, byť maskovaným.Proč vlastně několikanásobný osvit plus případné maskování provádět? Existují různé dobré důvody, proč informace, které jsou zachyceny na filmu, nemusí zdaleka vždy (a to i při ideálním zpracování) znamenat požadovaný stav.
Jsou to např.:
1) Světelně ne zcela ideální podmínky v určité, byť třeba malé části scény. Žijeme přeci jen v realitě a ne vždy v ateliéru, že?
2) Nedostatečný kontrast či diferenciace jednotlivých ploch v určité části scény u jinak ideálně zpracovaného negativu po převodu do šedé škály, který v originálu vnímáme díky barevnému rozdílu přeci jen mnohem výrazněji (oko x rty x pleť, struktura vlasů, textilií atp.). Užití filtrů pro primární zdůraznění jen určité barevné partie přitom nemusí být pro zbytek scény žádoucí, o jejich omezeném užití díky prodloužení expozice nemluvě. V případě, že potřebuji zdůraznit dvě zcela odlišné barvy (např. bledě modrá duhovka a současně rty), jsou mi filtry k ničemu (rtěnky vzhledem k tomu, co dělám, neberu v úvahu). Pouhým nadržením např. zmíněných očí a řas by při užití normální gradace, kterou jsem svítil celý zbytek fotografie, došlo sice k jejich ztmavení, ale současně s největší pravděpodobností k nežádoucímu zešednutí světel (odlesk v oku, bělmo). Užitím nadržovací masky pro tyto partie a jejich selektivním dosvícením ultratvrdou gradací dojde k jejich zdůraznění, světla zůstanou přitom prakticky beze změn a navíc díky zvýšení kontrastu na hranách dojde k doostření této partie. Vybrané lokality pak působí čistě, brilantně, zatímco zbytek může být krásně měkký bez zbytečného zatěžování zrnem, které se jak známo s rostoucí gradací výrazně zdůrazňuje.
3) V neposlední řadě je to skutečnost, že příliš reálně podaná scéna může po převodu do ČB vypadat značně unyle. Zde např. porovnejme neupravované, tonálně svým způsobem věrně podané digitální ČB fotografie versus velice specificky podaný obraz z HP5, Tri-x a dalších, které mimo jiné svým částečným odrealističtěním dodávají fotografii právě onu šťávu. Nebo srovnání snímků krajiny zhotovených s nebo bez vhodných filtrů (tudíž opět manipulace s realitou).
Jak na to?
Osobně užívám multigradační filtry Ilford, které obsahují 12 kusů filtrů. Tzv. půlky čísel se mnohdy náramně hodí, rozdíl je opravdu vidět. Tyto filtry vkládám do šuplíku zvětšovacího přístroje a i když mnohdy filtry v průběhu zvětšování měním, problém s roztřesením nemám (Opemus 6, Rodagon, zrno na 30x40 naprosto ostré). Film se snažím zpracovat tak, aby bylo možno zvětšovat základ scény na normální gradaci, tj. filtrem 2-2,5. Při měkkém negativu a nutnosti použít již pro základní osvit filtr cca 3-4 zbytečně a neúměrně leze na pozitivu zrno, kontrastní negativ působí při snaze změkčit jej ušmudlaně a ořezaně. Multigradaci tedy neužívám na nějakou zásadní nápravu špatně vyvolaného negativu, ale především na lokální úpravy kontrastu. Základní část scény, jak jsem již uvedl, exponuji většinou filtrem 2 - 2,5. Délku základní expozice zvolím tak, aby mnou zvolená nejvyšší světla zůstala bílá (mnohdy stačí jen nepatrná část obrazu). V tuto chvíli úplnou černou příliš neřeším, jen tu a tam je vhodné již v této fázi lehké vymaskování problematických partií. Pokud je negativ dobře vyvolán, obsahuje nyní fotografie většinu informací a bílá není šedá. Ovšem stane se, že černou by to chtělo trochu podpořit.Vyberu si místa, kde chci o něco vyšší kontrast (struktury, textilie, oči, vlasy atp.) a zhotovím kartonové masky. Dělám je poměrně přesně a to tak, že karton položím asi 10 cm nad fotografii (mluvím o 30x40), zapnu zvětšovák a nakreslím kontury. Ty poté vystřihnu a použiji jako masky (buď jako nadržovací-např. otvory v kartonu, nebo vykrývací, upevněné na manipulačních drátcích). Vřadím ultratvrdý filtr a pomocí zkoušek zjistím na již základní expozicí osvícené fotografii za pomocí masek čas potřebný pro dojetí černé, případně k úpravě kontrastu na požadovanou úroveň. Celoplošné dotvrzování bez masek příliš nedoporučuji pro neúměrné zdůraznění zrna, které je samozřejmě nejpatrnější v šedých partiích. Maskami pohybuji mírně všemi směry a také lehce nahoru a dolů, ovšem nikdy ne tak, aby vržený stín zasahoval vně maskované oblasti. Došlo by k vytvoření světlých kontur, což je nepřípustné. Postup maskování nesmí být vidět. Takto je možné postupně po základním osvitu maskovat a různě dlouhými osvity postupně různě ovlivňovat jednotlivé části scény. Je také možné po takto již dotaženém hlavním motivu zatáhnout pomocí masky a ultraměkké gradace část, nebo celý zbytek scény, čímž hlavní motiv tonálně vypíchneme a spolu s omezenou DOF zvýšíme prostorový dojem. Stejně jako všude je však třeba být sebekritický, postupovat s citem a nevyrábět omalovánky. To není smyslem této práce. Přesné postupy jak volit jednotlivé osvitové časy, jak je navzájem sčítat, zkracovat a pod. vám ovšem nikdo neřekne. Vše je třeba vyzkoušet na konkrétním případě. Proto je tento postup opravdu hodně zdlouhavý, nic se nedá uspěchat. Ale tak je to obvykle ve všech oborech.
Co dál?
Po řekněme 2-3 hodinách zkoušek a přípravách masek jsem si obvykle vcelku jistý, že po zkombinování všech masek a osvitů by mohlo na papíře vylézt to, co očekávám. Pro názornost uvedu příklad zápisu pro osvit první přiložené fotografie:
Základní celkový osvit filtrem 2,5 - 1,5 min.
nadržení a zatažení dolní části fotografie opět filtrem č. 2,5 pomocí masky č.1 - 0,5 min.
zdůraznění očí a cvrčka filtrem č. 6 pomocí masky č. 2 - 1 min
zatažení okolí postavy, konvičky a cvrčka filtrem č.00 pomocí masky č. 3 - 0,5 min.
Provedu osvity, vyvolám, ustálím a jdu zhodnotit. Zjišťuji, že je vše o.k., jen bělmo cvrčka má nepatrný náznak závoje. Nechám proto fotografii okapat, položím na stůl a vatou nasáklou velmi ředěným lugolovým roztokem potírám na světle tuto parti. Dochází k postupnému odstraňování závoje. Ve chvíli, kdy je efekt dostačující, fotografii opláchnu vodou a dám znovu ustálit. Poté vyperu, nechám okapat, napnu pomocí slintací pásky na sklo. Po cca 12 hodinách schnutí při pokojové teplotě fotografii oříznu a nechám volně do druhého dne. Ještě se může velice mírně smrsknout. Pak teprve pasparta a pod sklo.
Ukázka je zde:
Pro informaci:P-six, Biometar 80/2,8, Neopan 400@800, Rodinal 1:50
Ukázka jiné fotografie zhotovené SPLIT osvitem:
Technika i materiál stejné jako u první ukázky.
Dále následují nějaké věci jak ze Sixe, tak z F 70 a Nikkoru 24/2,8 AF. Vše na Neopan 400, pouze sklenice je na Acrosu + stand dev. v Rodinalu 1:100.
Lugolův roztok
Vše bez problémů v lékárně za pár drobných :
jod krystalický 0,5 g
jodid draselný 1g
voda 15 g
Vše smíchat a nechat rozpustit.Tento zásobní roztok, který se prakticky nekazí, uschovat mimo fotověci(těkavý) pro další užití. Pro následné užití je nutné jej výrazně naředit (na slabounký hnědavý roztok), jinak je reakce s fotografií příliš rychlá a neřiditelná.
Závěrem
Chtěl bych se chtěl hlavně ospravedlnit za kvalitu reprodukcí. Vše bylo fotografováno digitálním fotoaparátem Canon power shot A570 IS mé manželky přes sklo paspart, skener na 40x40 nebyl v mých možnostech. Kdybych býval věděl, co z toho nakonec vyleze, do prezentace bych se snad ani nepouštěl. Co monitor, to naprosto jiné podání. Bojoval jsem s tím snad 4 dny. Berte to, prosím, proto spíše jako ilustrativní fota. Velké poděkování patří pak mému 11-letému synu Jirkovi, který mně, totálnímu počítačovému analfabetovi tuto prezentaci vůbec umožnil a fotografie zpracoval. A nakonec bráchovi Taffeyovi (na poslení ukázkové fotografii) za pomoc v oblasti softwéru.
Doplněno maska:
Zobrazit článek
