Na úvod bych Vás rád seznámil formou otázek a odpovědí s několika poznatky a pak se hned pustíme do laborování.
Co mě přivedlo k váženým vývojkám?
Vím, z čeho jsem vývojku připravil, že je pokaždé stejná, a jak dlouho mi vydrží. Mohu si rozdělat i menší množství, než je např. prodávaný 1 litr u sypkých. Druhé neméně podstatné hledisko bylo ekonomické. Má oblíbená D-76 se mi začala prodražovat.
Co mě osobně při výběru ovlivnilo?
V dnešním „ekoteroristickém“ a ekonomikou drancovaném světě mě při výběru ovlivnila především dostupnost a cena chemikálií. Dostupnost plyne i z jedovatosti jednotlivých látek. Navíc proč bych měl za každou cenu pracovat s jedy, které se většinou používají do ultrajemnozrnných vývojek, když mám dnes jemnozrnné filmy, o kterých se dříve fotografům ani nesnilo. Další hledisko bylo ekonomické, které ovlivňuje množství použité chemie a v poslední řadě má lenost při míchání složitých receptur.
Proč s vývojkami nelaborovat, ale zvyknout si na jednu, maximálně pár se specifickými vlastnostmi pro to, co dělám?
Neexistuje zázračná vývojka, která zvládne vše. Pokaždé je to kompromis mezi využitím citlivosti, hranové ostrosti, vyrovnáním, podáním tonality a velikostí zrna. Pokud nějakou vyzkouším, a pro mou práci mi vyhovuje, měl bych se snažit celý postup standardizovat, abych věděl, co si mohu při vyvolávání dovolit. Jak se chovat k přeexponovaným (podexponovaným) negativům. Když potřebuji přitvrdit, o kolik nechat vyvolávat déle nebo naopak, potřebuji-li měkčí negativ, o kolik dobu zkrátit. Pokud každou chvilku budu zkoušet něco jiného, nedosáhnu těchto znalostí, a má práce při zvětšování bude vždy otravná a výsledky nestejnoměrné.
Jak hledat tu pravou pro mou práci?
To je složitější otázka a spíše teoretická než praktická. Někdo preferuje měkké snímky s hromadou šedých odstínů, někdo klasický střed s bílou, černou a šedými odstíny a někdo zase jen hrubě bílou a černou. Se všemi postupy se dají udělat zajímavé věci, ale jen já si musím určit, co se mi líbí a co budu preferovat, případně pro jaký motiv mám danou variantu zvolit. Při výběru se budu řídit vývojkami měkkými, normálními a tvrdými. Platí i pro další proces - gradace papíru, pozitivní vývojka. Další dělení může být na velmi alkalické (pH 10-12,5), jemnozrnné (pH 8-10), pravé jemnozrnné (pH 7-8,5 - např. D-76) a vývojky pro speciální účely (např. vyrovnávající). To ovšem neznamená, že jsem např. vyvolal v D-76 na normální kontrast, a proto nejsem schopen udělat snímek s tvrdou gradací. Není nic jednoduššího než při zvětšování zvolit tvrdou gradaci papíru. Pokud potřebuji z takového negativu ještě tvrdší snímek s velkým zrnem a kontrastem, překopíruji filmové políčko na reprografický film a jsem zase o kus dál. Jsou další temnokomornické fígle, na které časem přijdete a nemusíte složitě zkoušet a laborovat s jinou zázračnou vývojkou, která Vám zaručeně udělá to, co potřebujete. Nevěšte proto hlavu, když otevřete nějaký fotografický receptář a vyvalí se na Vás spoustu informací. Vyzkoušejte pár osvědčených věcí a úsudek si za chvilku uděláte sami.
Jak připravovat roztoky?
Jak rozpouštět chemikálie a jak s nimi pracovat najdete ve fotografických receptářích, ale než se pustíme do několika málo receptů, přeci bych jen rád vypíchl pár detailů. Chemikálie rozpouštějte v pořadí v jakém jsou psány a vodě ne teplejší než 50°C. Další látku přidávejte až po dokonalém rozpuštění té předchozí. Fenidon, Metol a Glycin se rozpouští se špetkou siřičitanu. Fenidon přidávejte před hydrochinonem nebo spolu sním (pravděpodobně platí i pro Metol a Glycin) . Kyseliny pomalu vlévejte do vody a nikdy naopak.Další věci, jako abyste nejedli, nepili či nekouřili při přípravě, snad nemusím zdůrazňovat. I když jsme si řekli, že se jedům raději vyhneme, stále pracujeme s látkami přinejmenším dráždivými. Čistota lučebnin stačí pro foto, pokud neseženete tak čistá. Větší čistoty p.a. (pro analýzu), lékopisné..atd. nejsou potřeba. Pokud se Vám utvoří v nádobě přeci jen kal (usazenina), lze roztok přefiltrovat přes vatu nebo slitím nečistoty oddělit. Na závěr vypíchnu jednu neméně důležitou věc. Vývojku si připravte před samotnou prací minimálně den předem. Všechny chemikálie se dokonale rozpustí a vývojka i trochu zoxiduje. To zaručí její spolehlivou práci. Navíc lze do nové vývojky přilít i trochu starší. Pokud je vývojka příliš kalná (je staršího data) nebo hnědá (je již vyčerpaná), raději ji nepoužívejte a rozdělejte si novou.
Vyvolávací časy pro negativní vývojky platí pro 20°C, první minutu překlápění a pak každou další započatou minutu (2-3)x překlopit. Poslední minutu už většinou nepřeklápím. Pro pozitivní vývojky platí pokojová teplota a čas (2,5 -3) min. Pro úplnost dodávám, že zvětšuji s kondenzorem.
Negativní vývojky:
Náhrada D-76 a to klonem E-76
- Fenidon.............................................0,2g
- Siřičitan sodný bezvodý..................100g
- Kyselina askorbová (vit. C).............8g
- Borax.................................................10g
- Vody do.............................................1000ml
- Fuji Acros 100, ředění 1+1..................................10 min.
- Fuji Neopan 400, ředění 1+1................................8,5 min.
FX – 4, aneb kam se hrabe Microphen.
- Metol.................................................1,5g
- Fenidon.............................................0,25g
- Hydrochinon....................................6g
- Siřičitan sodný bezvodý.................100g
- Borax................................................2,5g
- Bromid..............................................0,5g
- Vody do............................................1000ml
- Kodak T-Max 3200 exponovaný jako 6400, vývojka neředěná...................12 min.
- Kodak T-Max 400, vývojka neředěná............................................................5,5-6 min.
- Kodak T-Max 400, ředění 1+3........................................................................13 min.
Pozitivní vývojky:
Náhrada D -72 a to klonem E – 72
Fenidon.............................................0,3g
- Siřičitan sodný bezvodý..................45g
- Kyselina askorbová (vit. C)............19g
- Uhličitan sodný bezvodý.................77g
- Bromid..............................................1,9g
- Vody do............................................1000ml
Ředění 1:1 – 1:4 ( 1:3 normální kontrast)
Foma univerzal neboli FV30
- Fenidon.............................................0,2g
- Pyrosiřičitan sodný..........................11g
- Hydrochinon....................................3,5g
- Uhličitan sodný bezvodý.................30g
- Bromid..............................................0,25g
- Vody do............................................1000ml
Vývojka pro staré papíry
Metol....................................................5g
- Siřičitan sodný bezvodý....................30g
- Uhličitan sodný bezvodý...................30g
- Pyrosiřičitan sodný............................10g
- Bromid.................................................5g
- Vody do............................................1000ml
Závěrem?
Ani toto nejsou všespasitelné vývojky a určitě najdete spoustu jiných variant, jakým směrem se dát. Napsal jsem cestu, kterou jsem se vydal já, a snad pomůže i někomu z vás. Pokud vyzkoušíte jiný film a budete s vývojkou spokojení, doplňte pod článek vyvolávací čas, ať pomůžete ostatním. Navíc by díky tomu mohl vyjít k článku i dodatek, kde by byly tyto informace s vašimi zkušenostmi uveřejněny.
Děkuji, Petr N.
Použitá literatura:
Jaromír Macek – Karel Paspa, Fotografický receptář, SNTL, 1958
Zdeněk Tomášek, Fotografické Chemikálie, Merkur, 1982
Jaroslav Kulhánek, Fotografický receptář, 1977
http://www.jackspcs.com
Zobrazit článek
