V konfekci je dost velký výběr kvalitních vývojek, koho by ale nelákalo zakusit objevitelské pocity v moři nekonfekčních vývojek podobně jako mořeplavci na prahu novověku. Přesto však nesmíme zapomenout, že v tomto případě cílem není cesta ale výsledek...Proč vůbec ztrácet čas s mícháním vývojek doma podle různých receptur? Třeba proto, že takovou glycinovou nebo pyro vývojku si u "Škody" nekoupíte. Nehledě na cenový aspekt. Na druhou stranu je třeba větší pečlivosti, chceme-li dosáhnout vyrovnaných výsledků.
Metoda testování a metodika vyhodnocení je stejná jako v části I. až na pár výjimek:
Během testu mi bohužel došel negativ focený Contaxem T3 (35/2,8), a protože jsem už v něm měl nabitý "ostrý" film, musel jsem další testovací snímky udělat Nikonem F80 s af 50/1.4 na clonu f5.6 a čas 1/125 s. Trochu to snižuje možnost porovnání mezi sebou, ale věřím, že ne o moc.
Mezi stovkami různých receptů jsem vybral 9, které se zdají pro vysoce citlivý film vhodné. V I. části jsem se snažil postihnout vzájemné rozdíly mezi jednotlivými vývojkami, tentokrát se však pokusím test poněkud zobecnit. Jak se totiž ukázalo, přestože existují stovky a možná i tisíce receptů, mnoho z nich má velmi podobné účinky a je možné je zařadit do několika kategorií podle charakteristických znaků. Já jsem svoje kategorie definoval takto:
KATEGORIE A klasická metol (fenidon)x hydrochinon kombinace - na této bázi je založena drtivá většina především konfekčních vývojek. To však neznamená nic špatného, snad jen podobnost výsledků s dostupnou konfekcí a tím i jistou uniformitu. Tato kombinace ale dává brilantní, vysoce kvalitní negativy, troufnu si říct, že lze tuto kombinaci označit za jakýsi etalon mezi recepty. Jestli se této kombinaci něco "vyčítá", tak je to vlastnost převolávat nejvyšší světla. KATEGORIE B glycinové vývojky - samotný glycin se nepoužívá, vždy se kombinuje s některou z látek z kat. A. Glycinové vývojky se hodí pro vyvolávání bez pohybu (a pro rotační volání), protože mají výbornou odolnost proti proužkování od bromidu. Oproti kat. A mají glycinové vývojky schopnost udržet světla na uzdě a to i při tvrdší gradaci negativu a polotónů (tj. nemám na mysli vyrovnávací vyvolávání). Světla si tak zachovávají "šťávu". Glycinové vývojky májí výtečnou odolnost vůči oxidaci, proto do nich není třeba kvůli trvanlivosti míchat tolik siřičitanu sodného, což se projeví vyšší ostrostí zrna. KATEGORIE C zrno rozpouštějící vývojky - taky se jim často říká (ultra)jemnozrné. Jemnost zrna je však dosahována na úkor ostrosti zrna, protože to je jakoby rozpuštěno, což právě vyvolá dojem menšího a méně nápadného zrna (1). Takový účinek má velké množství siřičitanu sodného, ten v receptu používá nejčastěji jako antioxidační činidlo, čímž zvyšuje trvanlivost roztoku. Ale třeba takový PPD ma ještě větší zrno rozpouštějící účinek (2). I glycin, obzvláště v kombinaci se siřičitanem zrno rozpouštění zrna napomáhá. KATEGORIE D ostré vývojky - opak kategorie "C", zpravidla obsahují minimum nebo vůbec žádný siřičitan sodný a nejsou založeny na bázi PPD. KATEGORIE E pyro vývojky - svět sám pro sebe, zatím jsem jen tak nakoukl skrze RAF KATEGORIE F energické vývojky - obsahují silnou alkálii, typicky NaOH. Pracují většinou ostřeji, konstrastněji a rychleji.
FX-1; 1+1+8; 20°C; 1 hod; bez překlápění (stand)
Je čistě metolová vývojka spadající do kat. D. Negativ je poměrně slabě krytý, metol použitý samostatně zřejmě nestačí využít citlivosti tak jako jeho kombinace s hydrochinonem. FX-1 dělá čest své kategorii, protože zrno je ostré jak břitva. To také znamená, že je poněkud hrubší, ale pořád je menší než u Rodinalu 1+25 (viz část I.)
FX-2; stock; 20°C; 50 min; bez překlápění (stand)
Patří do kat. B a D, přesto není tak ostrá jako FX-1. Negativ je však kryt více než v případě FX-1, stále však ne tolik, kolik bych si představoval (delší čas by možná trochu pomohl). Kresba ve stínech tam ale je. Co mě v porovnání s vývojkami z kat. A upoutalo, byla jiná tonalita, především v polotónech, jako by měla větší grády, šťávu. Navíc nejvyšší světla nejsou převolaná a jsou dobře čitelná. Zrno je trošku větší než u FX-1, tj. hrubší, ale stále příjemné a kultivované.
FX-3; 1+1; 20°C; 20 min; bez překlápění (stand)
Patří do kat. A a údajně i do D, i když mně přišlo zrno dost rozmázlé (zřejmě důsledek většího množství siřičitanu sodného), přitom o jemnozrnosti nemůže být řeč. FX-2 se zdá být v tomto směru kultivovanější. Negativ je bohatě kryt a to i ve stínech, je trošku konstrastnější než ostatní (ubral bych volací čas). Nejvyšší světla jsou hodně ujetá a bez detailu (viz. typické znaky kat. A), polotóny působí nevýrazně.
FX-4; 1+1; 20°C; 21 min; bez překlápění (stand)
Patří do kat. A a údajně i do D s čímž tentokrát souhlasím. Ostrostí je o něco horší než FX-2. Negativ je velmi bohatě kryt a to i ve stínech, je trošku konstrastnější než ostatní (ubral bych volací čas). Zklamalo mě velké a hrubé zrno (horší než Amaloco AM74 1+7, 18°C z části I.), polotóny působí nevýrazně. Celkový projev FX-4 je velmi podobný FX-3.
FX-11; 1+1; 20°C; 20 min; bez překlápění (stand)
Patří do kat. A, B a C. Je to nejjemnozrnější vývojka v testu (srovnatelná s DD-X z části I.), přitom ostrost je ještě přijatelná. Tonalita je mému oku velmi lahodící, žádné šedivé polotóny, žádná ujetá světla. Celkově mám pocit, že to má šťávu. Využití citlivosti je příkladné a krytí negativu akorát.
FX-11; 1+3; 20°C; 1 hod 10 min; bez překlápění (stand)
Protože mě FX-11 opravdu zaujala, rozhodl jsem se jí více prozkoumat. Podle informací na webu je doporučeno ji pro T-krystaly a větší ostrost (tam mělo ředění 1+1 největší rezervy) naředit 1+3. Oproti ředení 1+1 získal negativ výrazně na ostrosti, příčinou je zřejmě naředění koňské dávky siřičitanu sodného (125 g na litr!). Ostrost je srovnatelná s FX-2. Logicky se nabroušením zrna zhoršil dojem jemnozrnosti, zrno je tedy více vidět, ale je pěkně kultivované, takže vůbec neruší. Tonalita je prakticky stejná s ředěním 1+1.
FX-37; 1+3; 20°C; 10 min; bez překlápění (stand)
Patří do kat. A. Negativ je krytý akorát, detaily ve stínech jsou prokreslené. Jemnost zrna je asi mezi FX-4 a FX-11(1+1), čili stále rozumná, nerušící. Ostrost je velmi dobrá, mezi nejlepšími z ostatních. Zaujala mě celkem příjemná tonalita, tj. má to šťávu.
FX-15; 1+1; 20°C; 30 min; bez překlápění (stand)
Patří do kat. A. Negativ je krytý akorát, detaily ve stínech jsou prokreslené. Celkové podání je velmi podobné jako FX-37.
13B; 1+1+40; 20°C; 9 min; bez překlápění (stand)
Patří do kat. F. Jedná se o jednoduchý recept z Kulhánkovy Černobíle fotografie. Obsahuje jen pyrokatechin, špetku siřičitanu sodného a 10% roztoh NaOH, čili oproti ostatním receptům úplně něco jiného. Přesto mohu říct, že si ostudu neuřízla. Negativ byl krytý trošku slaběji (asi to chtělo volat déle), detaily ve stínech tam ale jsou. Co však hned upoutá pozornost, je poměrně hrubé zrno (dle mého názoru, vliv silné zásady), ostrost zrna je poměrně slušná, asi na úrovni FX-2. Celková tonalita a vůbec dojem je takový "drsný", což ale neznamená špatný. Nejvyšší světla už dosti ujíždí a jsou nečitelná.
RAF; A+B+C; 21°C; 9 min; bez překlápění (stand)
Patří do kat. E a F. Negativ je krytý akorát, detaily ve stínech velmi dobré. Zajímavostí je značný závoj podložky. Zrno je dosti hrubé, asi jako FX-4 nebo 13B. Zato ostrost je výtečná, skoro jako u FX-1. Tonalita se podobá 13B, prostě taková drsňácká. Nejvyšší světla už dosti ujíždí a jsou nečitelná.
RAF, varianta s fenidonem; A+B+0,85xC; 20°C; 11 min 20s; bez překlápění (stand)
takový můj hokus pokus s nahrazením metolu fenidonem. Výsledek je však stejný až mírně horší (ve stínech) jako u originálu. Čili tudy cesta nevede...
A nakonec porovnání výřezů:
Závěr
Abych byly výsledky pokud možno co nejvíce objektivní, udělal jsem tabulku, kde jsem dílčí parametry ještě jednou číselně shrnul. Známkoval od 1 do 10, přičemž 10 je nejlepší a odpovídá vždy nejlepšímu výsledku v testu, ke kterému se ostatní vztahují. Známky nižší než 7 znamenají vážnější nedostatky. Ještě pár slov porovnání výřezů, fx15 je daleko ostřejší, než vidět zde v testu, asi se při digitalizaci někde vloudila chybička...
aby bylo hodnocení objektivnější, poprosil jsem o srovnání ještě Davida Stránského:
a ještě Davidovo slovní hodnocení v porovnání s konfekcí:
Na první místo s deseti body bych dal DD-X a X-tol stock při 26C.
Dále s devíti body následuje FX-11, 1+1...20C a za ním s odstupem půl až jeden bod je Rodinal 1+25,20°C.
Vše je za celkový dojem, kterým působí fotografie.
Ještě jednou dodám, že veškeré mé hodnocení je silně subjektivní a může se lišit od hodnocení někoho jiného! Vyvolávací časy, které jsem použil, fungovaly dobře a myslím, že se na ně lze spolehnout. Každopádně, než začnete zpracovávat cenný film, vždy si časy, ředění a teploty ověřte sami! Jsem jen člověk a mohl jsem udělat chybu. Navíc, co se líbí mně, nemusí se líbit ostatním...
S přáním dobrého světla
Standa Bříza / sbriza
(1) taky se tomu říká fyzikální vyvolávání, stříbrné krystaly jsou rozpuštěny do roztoku, aby se následně zpět uložily na emulzi.
(2) PPD - para-fenylendiamin. Podle "The film developing cookbook" je považována za docela toxickou, přesto se však hojně používá v barvách na vlasy (i když v max. koncetraci 6 %). Pak se některé ženy diví, že dostávají šeredné vyrážky a otoky potom, co si obarví vlasy - viz nedávná televizní reportáž!
Zobrazit článek
