Čas od času vybíráme papír vhodný pro naši fotografii, slovní popis v diskuzi omezený na "lepší/horší nebo teplý/studený" často nestačí, tazatel ani nemá jistotu, zda dostal radu od uživatele, který oba papíry zkoušel. Pokusil jsem se tedy v jeden den, se stejným vybavením nakontaktit stejný negativ na šest různých fotopapírů, od běžných materiálů jako Fomaspeed var. 311, Fomabrom var. 111 a Fomatone MG class. 131 po méně obvyklé až neznámé papíry: Fomabrom var. 123, Fomatone MG class. 133 a Fomalux 312.Technické listy k jednotlivým papírům najdete v sekci Ke stažení nebo na stránkách výrobce.
Papíry, které jsem měl k dispozici, v druhém sloupci jsou použité expoziční časy:
Fomaspeed Variant 311 - lesk 2sec
Fomalux 312 - mat 72sec
Fomabrom Variant 111 - lesk 2.5sec
Fomabrom variant 123 - polomatný velvet 3sec
Fomatone MG classic 131 - lesk 12sec
Fomatone MG classic 133 - Velvet 9sec
Vyvolával jsem v použité GD-L, RC papíry 90sec a baryty 3 minuty. Pevné gradace byly exponovány samozřejmě bez filtru, MG papíry s nastavením na M50 (po úpravě mírně zažloutlá hlava Color 3). Svítil jsem z malé vzdálenosti (jako při zvětšování na 18x24) odcloněným objektivem Rodagon 135/5.6.
Slovní popis výsledku:
- Fomatone MG classic 131 táhnou proti bromům do hněda až hnědozelena (naopak by bylo chybou očekávat od tónovaného papíru neutrální podání), společně se 111 podává nejhlubší černou. Z testovaných barytů nejcitlivější na otisky prstů.
- Fomatone Mg classic 133 se nedobře skenuje (vylézá nepravidelná struktura), ovšem na druhou stranu je velmi odolný při prohlížení (neomatlává se), dodává fotografii dojem stáří. Má tendenci se lesknout i když by to člověk nečekal (je vidět na detailním skenu).
- Fomabrom Variant III 111 realistické podání obrazu, mírně teplejší proti 311. Nezklame, ale ani nepřekvapí. Prsty sice stopy zanechávají, dají se ale celkem úspěšně bez následků odstranit (předpokládám alespoň základní čistotnost při prohlížení).
- Fomabrom Variant IV 123 je něco trochu jiného, dává nejšedivější černou ze všech papírů, obraz není tak brilantní jako na ostatních papírech, nehodí se na všechno, zdá se mi nepatrně studenější než Fomabrom var. 111. Struktura papíru není příliš vhodná ke skenování, je ale nepravidelná podobně jako Fomatone 133 ale jemnější (zachovává si odolnost při prohlížení), nedává tak vysoký lesk.
- Fomaspeed Variant 311 je nestudenější z celé serie (položíme-li vedle sebe například se 111, osamoceně se jeví neutrálně). Sterilní vzhled, viditelně jiný lesk ve světlech. Černá se zdá být dokonce nepatrně hlubší než u 111 (možná následek nepatrně jiného zbarvení = subjektivní). Otisky prstů se sice objevují, ale dají se buďto setřít nebo je možné celý papír znovu vyprat.
- Fomalux 312 je kontaktní papír, kvůli kterému jsem toto srovnání realizoval. Proti 111 jde mírně do zelena, černá je nepatrně až nepostřehnutelně šedivější proti 111 a 131. Obraz nemá takovou brilanci jako lesklé papíry, nezdá se, že by dával různé lesky. Odolný opatlání.
Pokud to shrnu, nějak mě ten papír neokouzlil, možná to je způsobeno vysokým očekáváním nebo jen prostou skutečností, že porovnávám s lesklými baryty, které dávají brilantnější obraz a hlubší černou, zvlášť v této vývojce. Abych mu ale jen nekřivdil, je mi příjemnější na pohled i na dotyk než Fomaspeed 311. Nutno taky dodat, že na Slovensku (sraz v B.Š. 2009) se zvětšovalo na matné RC papíry a z tohoto porovnání vyšel Fomalux jako jasný vítěz (oproti mému zjištění brilantnější obraz s viditelně hlubší černou než běžné RC), voláno v míchané vývojce DS-14 Tektol. Pokud by v lesku stejným způsobem překonal běžný lesklý papír, bylo by to zváženíhodné. Možná se také ne úplně dobře snáší s GD-L. Jestli jsem to správně pochopil, měl by velmi dobře reagovat právě na různé druhy vývojek, tónování ... Obraz je takový jiný, méně realistický proti 131 (tj. jemnější, nikoliv měkčí). Nedá se to popsat slovy nebo alespoň já to neumím, pokusil jsem se výsledek naskenovat, asi nejzajímavější je porovnání papírů do hvězdice. Upozorňuji, že některé papíry se zdají být šedivější, je to způsobeno rozdílnou odrazivostí (lesk/mat/velvet), což při společném skenu neovlivním (a ani nechci). Fomabrom Variant III 111:
Fomabrom VAriant IV 123:
Fomatone MG classic 131:
Fomatone MG classic 133:
Fomaspeed Variant 311:
Fomalux 312:
Porovnání všech zmíněných materiálů na jendom skenu, takže je možné posoudit je proti sobě (relativní rozdíly nejsou změněny skenováním jako u předchozích jednotlivých skenů):
A ještě jeden, tentokrát nezmenšený výřez z předchozího obrázku, kde je dobře vidět struktura papírů 133 a 123:
Závěr Pro běžné aplikace neuděláme chybu s neutrálními papíry s lesklým povrchem, Fomaspeed a Fomabrom podávají vyrovnané výsledky a záleží tak pouze na uživateli, jestli preferuje baryt nebo RC. Na žánrové snímky krajiny, architektury či na umění není špatný Fomatone 131, může dodat fotografiím určitou exkluzivitu, punc originality. Ostatní papíry je třeba volit s rozmyslem, protože svým charakterem už výrazně vstupují do konečného vyznění fotografie a to jak strukturou, tak tonalitou. Poslední Fomalux je takřka výhradně určen pro kontaktní kopie z velkoformátových negativů a zvětšování není příliš doporučeníhodné vzhledem k velmi nízké citlivosti (asi 36x menší než fomaspeed). Oproti tomu nabízí jedinečné podání a barevnost.
Tomuto článku předcházela diskuze.
Děkuji Edě za vzorek Fomaluxu a také redaktorům za přeformátování článku do koukatelné podoby [html jsem už rok neviděl a podle toho to tak i vypadá...].
Zobrazit článek
