Žádné odpovědi

[Pentaxista]

Kdo někdy zvětšoval negativy nasnímané za mlhy na barytované papíry a nyní to zkouší na MG RC papíry, se pravděpodobně setkal s problémem, že totiž na MG RC (slušné provenience) se mlha "ztratí" nebo "zalije obraz jako mléko". Důvodů, proč k tomu dochází, může být povícero (negativ špatně exponován - mlha umí ošidit expoziční automatiku i externí expozimetr, špatně vyvolaný negativ, atd. ...) Ale i správně exponovaný negativ je schopen nás přivést v komoře do rozpaků.
Příčinou může být u MG RC papírů jejich "sněhobílá" podložka - jak je tomu např. u Ilford X-Press MG RC.


Mlhy na MG RC papírech

Kdo někdy zvětšoval negativy nasnímané za mlhy na barytované papíry a nyní to zkouší na MG RC papíry, se pravděpodobně setkal s problémem, že totiž na MG RC (slušné provenience) se mlha "ztratí" nebo "zalije obraz jako mléko". Důvodů, proč k tomu dochází, může být povícero (negativ špatně exponován - mlha umí ošidit expoziční automatiku i externí expozimetr, špatně vyvolaný negativ, atd. ...) Ale i správně exponovaný negativ je schopen nás přivést v komoře do rozpaků. Příčinou může být u MG RC papírů jejich "sněhobílá" podložka - jak je tomu např. u Ilford X-Press MG RC.

V okamžiku, jakmile exponujete normální gradací (2-2,5) "světla" tak, aby existoval alespoň náznak kresby, "stíny" se už zpravidla začínají slévat. Zkrátíte expoziční čas, ztratí se kresba ve světlech. Provedete preflashing - celé to začne šednout. Nastavíte měkkou gradaci (0-1) - rozředěné mléko. Nastavíte tvrdou (3-5) - mlha "zmizí" (a navíc vyleze zrno). Odhodláte se ke "klasickému split gradingu" - no, nemáte-li natrénováno, těch zkoušek bude...!

Následující postup, který se mi osvědčil (opakuji: u MG RC papírů s enormně bílou podložkou !), jistě není "všeřešící", ale vcelku funguje.

1. Opravdu přesně (nejlépe "na zrno") zaostřete obraz! (U velejemné kresby na negativu ze zamlžené scény to nemusí být jednoduché. A rozostření jakoby "přidá navíc mlhu" - hodně hnusnou.)

2. Nastavte gradaci 2 (či 2,5)* a zhotovte proužkovou zkoušku cíleně NA SVĚTLA (nejsvětlejší partie obrazu, KDE CHCETE MÍT JEŠTĚ NÁZNAK KRESBY - zóna VIII). STÍNŮ SI v této fázi NEVŠÍMEJTE!

3. Poté proveďte další proužkovou zkoušku - OPĚT NA SVĚTLA, tentokrát V JEŠTĚ SVĚTLEJŠÍCH partiích, KDE UŽ ŽÁDNOU KRESBU NEOČEKÁVÁTE (něco jako zóna IX). To bude u scén s bohatou mlhou dosti časté! Zde ale začínáte "řešit problém" - totiž, "bezkresebná bílá" se prakticky shoduje s bělobou podložky. Vypadá to ale zle nedobře. Je zajímavé, že např. u odlesků od vodní hladiny to málokdy výrazně vadí. U mlžných scén ano - alespoň mně ano. Pokud (při filtraci 2) prodloužíte expoziční čas tak, abyste dostali i v oblastech s "bezkresebnou bílou" alespoň sotva znatelnou změnu bílé na šedou (aby bylo znát, že "i zde obraz pokračuje"), v bílých místech, kde má být náznak kresby, už proběhne nežádoucí zatmavení - kresba bude příliš výrazná a mlha se bude ztrácet do "umatlané šedé".
Jak z konopí?

4. Nastavte filtraci na "měkkou" - 1 nebo 0. Zhotovte proužkové zkoušky (stejným časem, jako v předešlém případě, pokud jste použili filtraci dvěma filtry) - jednu v místech bezkresebné bílé a druhou ve světlech, kde chcete mít náznak kresby. (Ideálně jednu zkoušku na jeden ústřižek papíru, pokud jsou tato dvě místa blízko sebe, což už u zvětšenin 30x40 nemusí být proveditelné).
Zpracujte zkoušky(u) a vyhodnoťte.**
Pokud jste na zkouškách(ce) našli takový proužek, na kterém je v "bezkresebné bílé" alespoň náznak šednutí (je dobré pohodit na zkouškový proužek členitý kovový předmět - podložka pod hlavu šroubu, klíč... "bílá" a "bílá" se lépe porovnávají) a tam, kde potřebujete jenom náznak kresby, není tato příliš výrazná a není zde přemíra šednutí, přeskočte k bodu 5. Jestliže je v "bezkresebné bílé" to, co jste chtěli, ale ve světlech, kde chcete mít pouze náznak kresby, je tato příliš výrazná, použijte ke zhotovení zkoušky ještě "měkčí" filtraci. Dosáhnete-li uvedeným způsobem požadovaného šednutí v obou "kritických" oblastech, přikročte ke

5. zhotovení PRVNÍ ZKOUŠKY VE STÍNECH: Zjištenou filtrací a časem exponujte proužek. Velmi pravděpodobně příjdete na to, že černání ve stínech je příliš malé.
Pak: exponujte proužek zjištěnou filtrací a bez toho, abyste proužkem na základní desce pohnuli, přestavte filtraci na M200 a "doexponujte" proužek asi 10% času použitého při první expozici. Druhý proužek exponujte stejně - ale doexponujte 20% času, další třiceti procenty atd. Obvykle stačí 1-3 proužky. Podle proužku, na kterém se vám stíny líbí,

6. EXPONUJTE PRVNÍ ZKUŠEBNÍ "CELOPLOŠNOU" ZVĚTŠENINU. Obvykle budete spokojeni s kontrastem a přítomností kresby ve stínech i světlech (včetně těch nejsvětlejších oblastí, kde už kresbu neočekáváte).
A nakonec si můžete ještě vyhrát s nadržením, vykrytím, atd.

(7. Vše uvedené lze provést ještě selektivně - pro různé partie obrazu. V takovém případě už ale bude nezbytné použití masek atd. Odkazuji na Premův brilantní článek o práci s MG papíry. )

Je mi jasné, že výše uvedené praktické postřehy se nijak neliší od "standardních" a chronicky známých postupů. Samozřejmě se tyto postupy používají nejenom "u mlh". Pokusil jsem se jenom akcentovat zádrhele vyplývající z "existence bílé než bělejší" podložky MG RC papírů (spec. X-Press), výhodnost využití "dvojfiltrace" u MG a barevných hlav a tak usnadnění zpracování v mlze exponovaných záběrů.

Pentaxista


* Na barevné nebo MG hlavě je lépe filtrovat dvěma filtry (např. pro novější hlavy Meopta je doporučena filtrace M45/Y40 pro gradaci 2, M60/Y20 pro 3, M20/Y60 pro 1, atd.) Jednak při "tvrdší filtraci""nevylézá tolik zrno", druhak není třeba při změně filtrace (v určených stupních a příslušných filtracích) měnit expoziční čas. Nefunguje to ganc pynktlich přesně, ale - pro snadnější se dobrání cíle - docela dobře.
** Podle mě nelze vyhodnocení provést na mokrém ústřižku ve slabém nebo špatném umělém světle... Takže: zpracovat, alespoň "vymýt" a pak fén nebo mikrovlnka. A do dobrého - nejlépe denního - světla.

Zobrazit článek