Je pravda, že na papír dopadne 1/4 světla. Jenže ta se rozprostře na čtvrtinové ploše oproti té, na kterou by se promítnul negativ 6x6. Takže intenzita světla na cm čtvereční je pořád stejná, stejně tak i potřebný čas. Jenže dostaneme prťavou fotku.
Teprve vytažením zvětšováku nahoru dojde ke zvětšení a rozprostření stejného množství světla na větší plochu papíru a tím i k zeslabení intenzity světla na cm^2, a proto i prodloužení potřebného času.
Je tedy jasné, že když člověk zvětšuje na stejný papír z menšího formátu, bude zvětšovat víc, a tedy svítit dýl (nebo použije širši objektiv, který mu vykreslí větší plochu ze stejné výšky).
Mezi výškou zvětšováku a vykreslenou plochou je kvadratická závislost - zdvojnásobím-li výšku (v cm), zečtyřnásobí se plocha (v cm^2 - zdvojnásobí se obě strany čtverce). Na to je třeba myslet při podobných úvahách - jestli pracujeme s délkou nebo plochou.
Pokud použiji vzoreček v mnou odkazované prezentaci (strana 2 vpravo dole), tak řekněme, že zvětšuji z negativu velikosti 6cm na papír 10cm (zvětšení 10 / 6 = 1.67, činitel 5), časem 10s (osv. č. 27). Na papír velikosti 13cm (zvětšení 2.17, činitel 8) by to bylo 14s (osv.č. 27-5+8 = 14). Pro papír velikosti 30cm by odpovídalo zvětšení 30 / 6 = 5, a pro takové zvětšení už zdroj činitel bohužel neuvádí, navíc se mi nepodařilo přijít na to, jakým postupem tu řadu doplnit.
Pozor je pak třeba dát ještě na schwarzschildův jev. Nevím, jak moc se projevuje u papírů, ale řekl bych, že při velkém prodloužení času (ze sekund na minuty) bude třeba ještě něco přidat.