436 odpovědí na toto téma

[LuzJi]

Hidejoshi:

Výška zvětšováku nad papírem nemá nic společného s množstvím světla, které prochází skrz negativ. Výška jen udává, na jak velkou plochu se to světlo rozptýlí. Čím ho dám výš, tím je plocha osvitu větší a tím je intenzita osvětlení menší a tedy čas osvitu delší.

Notorius:

. Tvůj příspěvek mě vždy potěší.

jirin-ol:

To víš, zajímá mě trošku i ta teorie, jak co funguje a proč.

Luz-Ji:

Perfektně vystižené s tím tvarohem a předsavitelné. Přesně tak. Mějme chleba o rozměru 6x6cm (36cm2) a na něj si dopřejme 3,6cm tvarohu. Nyní nám ten chleba spadne na druhý krajíček o rozměru třeba 12x12cm (144cm2) a tvaroh se po něm rovnoměrně rozpleskne. Nyní pamatujme na zákon o zachování množství tvarohu. A máme vrstvu 0,9cm. Nyní uděláme z původního 6x6 krajíčku výřez 24x36mm (8,6cm2), stále s tvarohem o výšce 3,6cm. Náhodou nám ten kousek spadne opět dolů na druhý krajíček o rozměru 10x15cm (150cm2, tedy +- stejná plocha jako předchozí), no a tvarůžek se nám fest rozmajzne opět na souvislou vrstvu. Nyní ale jen na 0,2cm.

Pokud výšku tvarohu přirovnáme k intenzitě osvětlení v luxech, pak pro svitek získáme dejme tomu 0,9lux a pro kino 0,2lux. Čas osvitu je pak přímo úměrný intenzitě osvětlení. Samozřejmě za předpokladu stejně krytého negativu, aby mě tu někteří nebrali za slovo.

Tak to jsem rád, že se Ti to přirovnání líbí a že si to tak pěkně umíš představit. A hezky jsi tu teorii s tvarohem rozvinul. 

Teď tu teorii ještě ověřit v komoře při zvětšování.

 

Napsal jsem, že s tím tvarohem je to hloupé přirovnání. Ale napsal jsem také, že ta tloušťka tvarohu zůstává stejná, pokud se nezmění některá nastavení zvětšováku (výška, clona, kondenzor, nějaké filtry, jiná žárovka, jiný objektiv). Tímhle přirovnáním jsem chtěl pouze říct, že pokud se nezmění uvedená nastavení, tak ta tloušťka (intenzita světla) je v každé části chleba (papíru) stejná (teď to myslím při osvitu bez negativu, který by tu stejnost pochopitelně (snad) rozhodil).  Tenhle můj tvaroh nezná zákon o jeho zachování, jak o tom pojednává Tvá představivost. 

Pokud by se světlo chovalo podle Tvé teorie, měl bych docela problém při vykrývání. Každé vykrývané místo by změnilo osvit v místě nevykrývaném. To by byla docela komplikace. A nemělo by pak smysl dělat proužkové zkoušky, celé by to byla taková loterie. 

 

Zkus svou teorii praktikovat v komoře. Já Ti nabídnu jednodušší zkoušku.

Vem baterku. V temnější místnosti se postav proti holé bílé či jaké zdi a posviť na ní.  Odraz na zdi má nějakou světelnou intenzitu (nebo jak to mám nazvat). Půl metru, nebo kam dosáhnu, překryji rukou nebo něčím část světelného toku z baterie na stěnu. Dívej se na zbytek nezakrytého odrazu světla na zdi, zda se jeho intenzita nějak mění. Podle Tvé teorie se to bude měnit docela výrazně.

Pokles světla tam asi nějaký bude. Ale to klesá intenzita světla, které se odráží od té stěny do prostoru. Osvětlená - nezakrytá plocha stěny svou intenzitu nějak nemění. Při osvitu fotopapíru nás moc nezajímá kolik světla se při tom odrazí od papíru, ale kolik dopadne na něj.

[hidejoshi]

Je to marný.... Házet perly.....

[Karfik]

LuzJi:

Říkáš vše správně, intenzita osvětlení bude u ideálního zvětšováku na ploše pod ním po celé ploše stejná. Jenomže toto v mé teorii jaksi už mám vyřešeno, to je právě ta tvá výška tvarohu, který je po celé ploše konstantní. Tedy ty svou teorii končíš u negativu a já svou u negativu začínám.

Pokud by jsi to pozorně četl a přemýšlel nad tím, všude uvádím plochy, které jsou zásadní. Neboť intenzita osvětlení je závislá na světelném toku ze žárovky, potažmo kondenzoru a plochy. Vzorce si už každý dohledá. Tvá část platí jen v tom případě, že bychom pro svitek i kinofilm měli stejné zvětšení. Pak by opravdu intenzita osvětlení, čas osvitu či tloušťka tvarohu byly stejné. Jenomže v realitě, abychom dosáhli stejné plochy snímku, tak jak to popisuji já, musíme dosáhnout pro svitek a kino různých zvětšení. A jak víme, při stejném světelném toku, se se vzrůstajícím zvětšením (vytažením zvětšováku), zmenšuje intenzita osvětlení, protože nám roste plocha. Ale to už se opakuji dokola.

[Karfik]

ladinek:

Reputace tu neřeš, protože "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější (Orwell)" a ti si tu navzájem dávají bodíky a když tomu nerozumí či k tomu nemají co říci, tak ti dají raději ještě mínus. Nedej Bože, že se jim znelíbíš. Reputace tu má nulovou hodnotu. A pak potrefené husy tu ještě začnou probírat, kolik kdo má vyvolaných svitků a že si klikáme reputace sami, to je prostě k smíchu a vypovídá to o tom, o čem vlastně přemýšlejí a na jaké úrovni jsou. Je tu prostě jistá forma xenofobie, ve které se skupina uživatelů podporuje a kdo jakkoli nesdílí jejich názor, tak je napadán většinou nesmyslnými a hloupými příspěvky, které ještě navíc jsou mimo dané vlákno.

Prostě nejlepší je na toto nereagovat. Obejít to s úsměvem a nadhledem.

 

Xenofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. Vedle lidských jedinců je pozorována i u dalších živočichů. Je to forma strachu ze všeho neznámého, především z cizinců a všeho cizího (tedy z projevů odlišných kultur, zemí, náboženství, apod.), resp. všeho, co přichází z ciziny, případně co je (co pochází) mimo vlastní sociální útvar (skupinu, podnik, kmen, národ, stát apod.) Tento strach může přejít až v nenávist.

[milosm]

do komory holoto

.

[RHx]

á milošova osmička

úžasnej nástroj!

[Shras]

do komory holoto

.

 

ALE ja jeste nemam komoru:) 

uz o tom mluvim asi mnesic .. co mam fotak az kdyz jsem pritahl domu zvetsovak tak jim doslo, ze tady konci sranda

[Notorius]

ladinek:

Reputace tu neřeš, protože "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější (Orwell)" a ti si tu navzájem dávají bodíky a když tomu nerozumí či k tomu nemají co říci, tak ti dají raději ještě mínus. Nedej Bože, že se jim znelíbíš. Reputace tu má nulovou hodnotu. A pak potrefené husy tu ještě začnou probírat, kolik kdo má vyvolaných svitků a že si klikáme reputace sami, to je prostě k smíchu a vypovídá to o tom, o čem vlastně přemýšlejí a na jaké úrovni jsou. Je tu prostě jistá forma xenofobie, ve které se skupina uživatelů podporuje a kdo jakkoli nesdílí jejich názor, tak je napadán většinou nesmyslnými a hloupými příspěvky, které ještě navíc jsou mimo dané vlákno.

Prostě nejlepší je na toto nereagovat. Obejít to s úsměvem a nadhledem.

 

Xenofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. Vedle lidských jedinců je pozorována i u dalších živočichů. Je to forma strachu ze všeho neznámého, především z cizinců a všeho cizího (tedy z projevů odlišných kultur, zemí, náboženství, apod.), resp. všeho, co přichází z ciziny, případně co je (co pochází) mimo vlastní sociální útvar (skupinu, podnik, kmen, národ, stát apod.) Tento strach může přejít až v nenávist.

Tady nejde o xenofobii. Tady jde o blbofobii. Blbofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu blbému.

[keko]

Som xenofob.

Niekto je cernoch, niekto slepy, iny nema nohu - ja som xenofob. Nehanbim sa za to.

Podla prieskumu nejakej mimovladnej organizacie platenej spoza mlaky na Slovensku je vacsina ludi xenofobnych. Ked dokazeme uspesne akceptovat mensiny, napr homosexualov (najradsej vsak lesbicky ), tych par cernochov, bratov cechov a sestry madarky, mali by sme konecne zaujat zmierlivejsi postoj uz aj ku xenofobnej vacsine.

Som xenofob. Mama ma ucila nepustat sa do debaty s cudzimi ujami, bat sa prejst cez prechod pre chodcov, vacsich chlapcov s prakmi vo vacku ... a mala vzdy pravdu. Ked sa dnes bojime o nasu buducnost - pretoze sa niekto snazi ukradnut nam ju - je to iba dosledok vsetkych nasich negativnych skusenosti. Bat sa je vlastne nas chleba kazdodenny.

Raz som sa nebal skocit hlavicku do neznamej vody. Nastastie som skoncil iba na chirurgii. Co myslite, co som ucil svoje deti pri vstupe do vody? Ano, budoval som u nich xenofobiu. Strach z neznama, z nepoznanej veci. Macky to maju vrodene, moja macka je xenofob jak svina, boji sa uplne vsetkeho.

Xenofobia nie je chorobny strach. Ale ak sa mylim, a chorobou xenofobia je, preco nas skratka nik nelieci? Preco nas nevakcinuju? Ako mam bez vakcinacie vyst na ulicu a nebat sa, ze som xenofob?

Prepacte mi ten ulet, ale v diskusich sa slovo xenofob a fasizmus pouziva na oznacovanie nepriatela v domneni, ze to nepriatela urazi. Ked som bol maly, hravali sme sa na II. sv. vojnu. Vsetci vtedy chceli byt na strane ruskych vojakov. Nemcov museli hrat nasi menej oblubeni kamarati. Dnes by mi vobec nevadilo bojovat proti ruskym vojakom, i ked viem, ze by ma mnohi oznacili za fasistu a xenofoba. Mozno aj zida. Skratka toho zleho.

[Erik Kurach]

Vážený kolego, KEKO. Líbí se mi jedno přísloví: "Vůl zůstane volem , i kdyby na housle hrál". S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[dravec]

ladinek:

Reputace tu neřeš, protože "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější (Orwell)" a ti si tu navzájem dávají bodíky a když tomu nerozumí či k tomu nemají co říci, tak ti dají raději ještě mínus. Nedej Bože, že se jim znelíbíš. Reputace tu má nulovou hodnotu. A pak potrefené husy tu ještě začnou probírat, kolik kdo má vyvolaných svitků a že si klikáme reputace sami, to je prostě k smíchu a vypovídá to o tom, o čem vlastně přemýšlejí a na jaké úrovni jsou. Je tu prostě jistá forma xenofobie, ve které se skupina uživatelů podporuje a kdo jakkoli nesdílí jejich názor, tak je napadán většinou nesmyslnými a hloupými příspěvky, které ještě navíc jsou mimo dané vlákno.

Prostě nejlepší je na toto nereagovat. Obejít to s úsměvem a nadhledem.

 

Xenofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. Vedle lidských jedinců je pozorována i u dalších živočichů. Je to forma strachu ze všeho neznámého, především z cizinců a všeho cizího (tedy z projevů odlišných kultur, zemí, náboženství, apod.), resp. všeho, co přichází z ciziny, případně co je (co pochází) mimo vlastní sociální útvar (skupinu, podnik, kmen, národ, stát apod.) Tento strach může přejít až v nenávist.

 

ten mínus byl ode mě za to, žes blbej až to zvoní. Dlouhodobě jsou tvoje příspěvky špatně formulovaný nesmysly, i když máš možná i světlý výjimky. Když jsem se tu prvně objevil, tiše jsem čerpal moudra od lidí, který ty označuješ za potrefený husy a sobě navzájem rovnější si xenofoby, kterejm ses znelíbil. Mě se taky nelíbíš! Kdybych v počátku místo od těch tebou zavrhovanejch "hlupců" čerpal informace od tebe, nejspíš bych uhořel při prvnim zakládání filmu. Nejsi dostatečně vzdělanej a erudovanej a nemáš vo tom vůbec šajn! Možná mě nařkneš, že patřim do stejný sorty, na což bych mohl bejt jedině pyšnej, ale já ty lidi vůbec neznám. Jenom čtu co píšou a co píšeš ty.

 

Omluva všem, za explozi vzteku, ale takovej holt jsem

 

Pokud se chcete pouštět do debaty o zářivejch a světelnejch tocích, intezitě osvětlení,  atp. asi by se to mělo dělat za použití správný terminologie a možná i nějakejch těch fyzikálních vzorců. Podle mě je to uplně zbytečný, zvlášť pro začátečníka. Jakožto člověk, kterej by se v tom měl eventuelně při troše snahy snad vyznat, to pro běžnou praxi naprosto zavrhuju a řvu: PROUŽKOVÁ ZKOUŠKA!
 

A zas z tý debaty nějak nejsem schopnej poznat co je vlastně tématem, takže bejt opravdu uplnej začátečník, můžu s timhle leda tak vytřít

[tomasblaha]

ta trouba tam:)))) to nemá chybu:)

[milosm]

trouba v komore je pro zacatek nezbytne vybaveni

.

 

ta trouba tam:)))) to nemá chybu:)

[tomasblaha]

))já ji bohužel nemám kam dát, jelikož mám komoru v zahradním domečku:) Takže akorát turbo přímo top:) Včera 10 stupňů, temperování z varné konvice a rychle vyvolávat:)

[tomasblaha]

přímotop:) šmarja česki:)

[Karfik]

dravec:

Tak mi to prosím vysvětli, jak je to doopravdy. Já blbec to totiž nevím a nechám se rád poučit, jak to tedy doopravdy je. Určitě máš teorii v malíku a objasníš mi mé dotazy. Předem díky moc.

[hidejoshi]

Začněme od začátku. Co chceš vysvětlit? Jasně formulovaný dotaz prosím.

[blue]

Ja si myslím, že LuzJiho príspevok #301 hlavne jeho druhá časť vysvetluje na toto téma mnoho.

[hidejoshi]

Nechte Karfíka ať znovu napíše svou otázku.

[milosm]

[hidejoshi]

Xenofobní slováku! 

[milosm]

.

narozen v kyjove

 

Xenofobní slováku! 

[dravec]

dravec:

Tak mi to prosím vysvětli, jak je to doopravdy. Já blbec to totiž nevím a nechám se rád poučit, jak to tedy doopravdy je. Určitě máš teorii v malíku a objasníš mi mé dotazy. Předem díky moc.

 

vůbec nevim co a proč bych ti měl vysvětlovat, zvlášť když tě nemam rád, jak už jsem psal Že někdo něco neví eště nutně neznamená, že je blbec, to se spíš pozná z jeho projevu. Znám dost blbců, co toho vědí hodně. Ta úvodní věta o blbosti a zvonění se taky nevztahovala k faktický stránce věci...

 

Teorii v malíku nemam, ačkoliv jsem ji už kdysi musel umět. Když by bylo třeba, asi bych se to znovu naučil, resp. doufám, že by mi to nedělalo nějakej problém. Ale kvůli tobě to nebude. Jak se domnívám, znám dopady teorie na tu část praxe, která je pro mě důležitá. Nejdůležitější pro mě je, že bez ohledu na použitej zvětšovák, žárovku, negativ, zvětšení, atd. jsem pomocí prožkový zkoušky vždycky shopnej udělat fotku. To mě ke štěstí stačí.

 

Sice nevim, co bys rád věděl, ale věřim že všechno si můžeš najít buď online, nebo v patřičnejch starejch knihách. Když ale položíš srozumitelnej dotaz, můžu se pokusit odpovědět. Nebo to určitě zvládne někdo z těch cos tak haněl. Což byl mimochodem hlavní důvod mýho předešlýho komentu, ne odpověď na nepoloženou otázku.

[Karfik]

Dobrá, tedy znovu. Otázka zní:

Bude délka osvitu u kinofilmového políčka cca 4,2x delší jak u svitku, za předpokladu použití stejného zvětšováku, stejně krytého negativu a osvícení stejné plochy fotopapíru?

Děkuji za osvětu.

dravec:

Já nikoho nehaněl, já jen napsal, že určitá skupinka osob, se zde povyšuje nad ostatní a chová se k nim jakoby xenofobně. Hanění je třeba to, že napíšeš o mě, že jsem blbec, aniž by jsi mě znal. Proč se chováš povýšeně? Proto, že jsi vyvolal více filmů, že jsi zvětšil více fotek čí máš více reputací? Toto tá já bych si nikdy nedovolil o někom napsat. Nelíbí se mi ty přihlouplé připomínky, které jsou mimo téma. Třeba hláška ze známého filmu, co tím chtěl jako autor říci? Čím přispěl k tématu? Komu to pomohlo?

Díky.

[LuzJi]

Omlouvám se za nepoužívání správné terminologie, ale myslím, že jsem na to své mínus většinou i upozornil.

Také se omlouvám, že nečtu pozorně vše v komentářích. Pokud se tam nějaký text pro mne jeví jako moc teoreticko-badatelský, ba dokonce přijde řeč i na nějaké vzorečky, tak se v tom pak stejně neorientuji a škoda pro mne to číst. 

 

Karfík  :  Když teorie, tak teorie.  Chtělo by to ale začít tím, co Ti výsledek Tvého bádání přinese v praxi. V tomto případě toho nebude mnoho.

 

Proto by bylo vhodnější, kdybys zašel k tomu zvětšováku a zkusil si, jaké úkony musíš udělat, pokud chceš zvětšovat z kinofilmu a co pak musíš změnit, když si tam dáš svitek. 

S poměrně velkou pravděpodobností zjistíš, že alespoň něco z toho výše jmenovaného (tedy výška, objektiv, možná kondenzor, clona,...) změnit musíš.

Z toho by tak trochu mohlo vyplývat, že pokud mým záměrem je dostat snímek na papír, potom porovnávání délek osvitu pro kino nebo svitek nemá valného smyslu. V každém případě děláme nějakou tu zkoušku, třeba proužkovou. Používat na přepočty nějaké vzorečky můžeš, ale to bys musel nejprve na ten svitek dostat to samé co máš na kinofilmu....

[nojgi]

Já se teda chytím, protože se považuji za lopatu, používám proužkouvou zkoušku a to leckdy opakovaně a na různá místa. A už sem ČB fotku dlouho v komoře nedělal, tak se mohu mýlit. Chápu správně otázku, když mám stejně kryté negativy, se zvětšovákem nic nedělám, nechávám stejný objektiv, stejně zacloneň a jen ty negativy vyměnuji v rámečku? A proč by se mi tedy měl změnit osvit? Nota bene zrovna 4,2x. A proč ne 4,8x? Z čeho tak usuzuješ? Je tam stejná žárovka a prosvicuje stejně krytou plochu negativu, při stejném zvětšení. 

 

Pokud jezdíš s výtahem zvětšováku, aby si dostal stejně velký obrázek ze svitku i kinofilmu, tak už zde odpověď je. Měníš vzdálenost žárovky od papíru.  

[Black]

Že jsem tak smělý a co úplný diletant bych si dovolil podotknout - kinofilm a svitek mají každý svůj kondenzor. Ten je třeba při přechodu na každý formát ve zvětšováku vyměnit. pak proužková zkouška a v čase ušetřeném nikam nevedoucími polemikami si dát kafíčko, či přečíst něco pěkného.

Světlolapům zdar

[KIM]

Na jasně položenou otázku, jasná odpověď. NE.

 

Předpokládám, že máš v úmyslu zvětšovat kinofilm ve stejném nastavení zvětšováku, tudíž i při stejném objektivu a jen budeš zvedat bednu, abys dosáhl stejně velké zvětšeniny jako u svitku.

Pak bude tedy prodloužení expozice přibližně 2,5x. (Při předpokladu negativu totožných vlastností).

Samozřejmě použiješ-li proužkovou zkoušku, nejlépe dělenou, dobereš se výsledku mnohem snadněji, rychleji a bez zbytečných emocí. Navrch tě to bude těšit.

[Black]

 

Že jsem tak smělý a co úplný diletant bych si dovolil podotknout - kinofilm a svitek mají každý svůj kondenzor. Ten je třeba při přechodu na každý formát ve zvětšováku vyměnit. pak proužková zkouška a v čase ušetřeném nikam nevedoucími polemikami si dát kafíčko, či přečíst něco pěkného.
Světlolapům zdar

Tak zas nema kazdy magnifax...
At tady z toho neni jeste vetsi maglajz

 

 

No ty brďo, to jsou událostě

[Orfanic]

Jasné vysvětlení problematiky této diskuze:  ZDE
 
Offtopic:To se nedá nevydržet. Admin by to měl pročistit.

[Pirx]

Orfanic:
Admin nas vsechny varoval, kdyz se tu ten Karfik objevil.

[Karfik]

Co furt máte s proužkovou metodou. Já se tu ptám na teorii, ne praxi. V praxi používám pouze proužkovou metodu a nikdy jsem nechtěl a ani do budoucna nechci nic dělat přes nějaké vzorce.

LuzJi:

V praxi mi to nepřinese nic, což ale nevylučuje, že chci dozvědět něco nového.

Black:

To jsem nevěděl, že jsou výměnné kondenzory. Pokud by kondenzor pro svitek soustředil tok světla na plochu 6x6cm a kondenzor pro kino na plochu 24x36mm, pak by intenzita byla opravdu stejná.

nojgi:

4,2 vzniklo z poměru ploch. Tedy svitek má plochu 3600mm2 a kino 864mm2. A mezi nimi je poměr cca 4,2. Tedy ten tok se mi 4,2x změnší, protože zbytek je maska. Kdyby jsi pořádně četl, píši že použiji stejný zvětšovák, ne že s ním nic nedělám. Samozřejmě pro získání stejné plochy, musím pro kino mít větší zvětšení.

KIM:

Proč prosím 2,5x?

Orfanic a Pirx:

Ano, přesně Vaše dva příspěvky, kterým to tu jen bordelíte, by měl admin odstranit.

[martinsustek]

Že jsem tak smělý a co úplný diletant bych si dovolil podotknout - kinofilm a svitek mají každý svůj kondenzor. Ten je třeba při přechodu na každý formát ve zvětšováku vyměnit. pak proužková zkouška a v čase ušetřeném nikam nevedoucími polemikami si dát kafíčko, či přečíst něco pěkného.

Světlolapům zdar

Mám problém s Opemusem 6x6. Nevím, jaký je tam kondenzor, ale když jsem podle rad v tomhle vlákně zkoušel vyždímat z Anaretu 4.5/80 co nejvíc a míň clonit (8 oproti 11-16), zjistil jsem, že mi ta potvrora začíná na 6x4.5 vinětovat (středy tmavé, okraje světlejší). Podotýkám, zvětšuju na papír 10x15, čili dost nízko, a vzdálenost ke středu a k rohu tedy bude dost odlišná.

Kdyby to byla viňětace foťáku (Ikonta A), tak by to bylo hádám naopak. Pokud by za to nemohl objektiv, mohl by být problém kondenzoru? Dále mě napadá špatně umístěná žárovka, resp. že je to LED žárovka. Ona v tom zvětšováku tak nějak bambelá na přívodním kabelu, a dá se nastavit výš nebo níž tuším. Je na to nějaká finta?

[martinsustek]

A k úvahám kino vs. svitek - nezapomeňte na poměr stran, když zvětšujete z kina (2:3) a svitku (1:1), nemůžete ty plochy porovnávat jen tak - na stejný papír nevyužijete 100% z každého formátu - minimálně na jednom z nich děláte výřez.

[LuzJi]

Co furt máte s proužkovou metodou. Já se tu ptám na teorii, ne praxi. V praxi používám pouze proužkovou metodu a nikdy jsem nechtěl a ani do budoucna nechci nic dělat přes nějaké vzorce.

LuzJi:

V praxi mi to nepřinese nic, což ale nevylučuje, že chci dozvědět něco nového.

 

Aha. Něco nového. Třeba něco o ježkovi.

 

Sedím u počítače pracovně. Pracuji doma, dost často déle do noci. To překliknutí na temnou mi tedy nedělá moc problém a pokud někde trochu mohu poradit, rád to udělám i když tu pak někdy jsem déle než bych chtěl. Ale radit někomu, kdo je chytřejší než já a kdo se ptá na věci zcela nepoužitelné a pak ze mě dělá vola  ...... no pane Karfík, ještě máte nějaké otázky ? Přihlas se někam na studie a rozvíjej své teorie s pány profesory ...

 

.... a nebo si alespoň založ vlastní vlákno. Nejlépe tak, aby bylo zřejmé, že se tam řeší věci sice nepraktické, ale "velmi zajímavé". 

[dravec]

Tak jo Karfíku, mě to teda vyšlo trochu víc než KIMovi, ale poněkud jsem zanedbával, mohl jsem někde udělat chybu a taky jsem možná počítal něco trochu jinýho. Už tu padlo, že intenzita osvětlení klesá se čtvercem vzdálenosti, tak by třeba ten čas, vyjadřující potřebný množství světla, mohl záviset na kvadrátu vzdáleosti negativu od papíru. A ta vzdálenost negativu od papíru je závislá na poměru zvětšení z. A pan Kulhánek ve svý knížce Černobílá fotografie na str.307-309 odvozuje různý zvtahy mezi formátem negativu, ohniskem a poměrem zvětšení. Jeden ten vztah je: v = f(z+1)^2/z, kde v je vzdálenost negativu od papíru, z je poměr zvětšení a f je ohnisková vzdálenost objektivu. Dál vycházim z toho, že máš ideální bezodpadovej papír s libovolně volitelnejma velikostma stran tak, abys na něj mohl dostat obraz sice o různejch stranách, ale vždycky o stejný ploše S1 = S2. Zvětšuješ negativy o hranách a = 26 mm, b = 36 mm s poměrem z1 = 10 a negativ o hraně c = d =60 mm pro nejž poměr z2 hledáš. V prvnim případě dostaneš fotku 240x360 mm, neboli S1 = z1^2*a*b. Zároveň S1 = S2, takže z1^2*a*b = z2^c^2, z čehož snadno dostaneš, že z2 = √(z1^2*a*b/c^2) ≈ 4.90. Pak máš vztahy v1 = f(z1+1)^2/z1 a v2 = f(z2+1)^2/z2, V1 ≠ V2 z kterejch odvodíš V1/V2 ≈ 12.1/7.1. No a už to zkrátim, pak teda uvažuju, že čas t je závislej na celkovym doručenym kvantu energie, což je teda závislý na čtverci vzdálenosti negaivu od papíru a dostanu t1/t2 = v1^2/v2^2, dosadim a dostanu, že t1 = 2,9*t2. Takže se mi zdá, že na to abys zvětšil fotku z kinofilmu na papír o stejný ploše jako bys zvětšoval fotku ze svitku potřebuješ svítit 2,9 krát dýl. Koukám, některý ty číselný hodnoty jsou tam zbytečně, elegantnější by to bylo všechno navzájem vyjádřit; poměr zvětšení ve skutečnosti neni potřeba znát číselně, protože je závislej na velikosti negativu...

 

Dále jen podotýkám, že to co si o tobě myslim nijak nesouvisí s tvejma znalostma, ale předevšim se způsobem tvojí prezentace tady. Nicméně ti děkuju, takovýhle pěkný cvičení jsem už dlouho nedělal. Doufám jen, že tam nemam nějakou logickou botu. Bylo by záhodno to experimentálně ověřit, ale to z nedostatku času přenechám kolegovi Karfíkovi

[KIM]

KIM:

Proč prosím 2,5x?

 

Protože ne 4,2!

Je tam jasný matematický vztah: (míra zvětšení+1) ²

[nojgi]

Karflík:

 

Tak už vůbec po odpovědi nechápu čeho chceš dosáhnout. Každé bádání by mělo mít nějaký předpokládaný výsledek. Rozbíjet atom olova kladivem sice lze, ale je to práce na celý život bez valného výsledku. Píšeš obecně zvětšení svitku svitku 4,2x a kolegové se dobrali výsledku 2,9x. Ale to není rozhodně obecná rada. Do vzorců výše si ještě můžeš dosadit různé formáty pro políčko na svitku od 6x4,5cm po 6x12cm, v případě kodak panoramu tuším 6x18cm. Po úplný chaos ještě různé výřezy .-) Nebo velikosti negativů včetně perforace, to kdyby jsi chtěl černé rámečky. Nebo naopak funerální rámečky nechci a pak tvoje 6X6cm políčko bude menší. Někde jsem viděl na magnifax pomůcku pro poměry zvětšení. Když sis udělal malý náhled a pak chtěl velkou fotku. Jen se vynásobil čas poměrem zvětšení. 

 

Nevím jak tobě, ale mě jde především ve fotografii o záběr samotný. Nebojím se výřezů, nadržování a podobných fiškuntálií. Tedy přepočítávat, že jsem na jedno focení založil svitek s velikostí políčka XY na další kinofilm a snažil se dobrat časů u mě určitě neplatí. Navíc ten svitek může být tmavší/světlejší než kinofilm, případně naopak a jsem zase vedle. Nebo chci udělat výřez, obrátit tonalitu a co nastavím? 

[KIM]

Karfík chtěl jenom od někoho potvrdit, že jeho teorie z příspěvku 277 o třech čtvrtinách světla pohlcených maskou je správná. Což pochopitelně nikdo neučiní, protože je od základu špatná. Jde o míru/poměr zvětšení, jak uvedeno výše, což rovněž znamená vzdálenost světelného "zdroje"/negativu od průmětny. On to ale nějak nechce přijmout, no.

Uvedený vzorec je opravdu "výchozí" či přibližný, protože faktorů je mnoho. Sám jsem nejraději používal proužkovku se stupňovou expozicí, přičemž vzorec mi sloužil jen pro hrubý odhad, v jakých časech se budu pohybovat.

[Black]

 

Že jsem tak smělý a co úplný diletant bych si dovolil podotknout - kinofilm a svitek mají každý svůj kondenzor. Ten je třeba při přechodu na každý formát ve zvětšováku vyměnit. pak proužková zkouška a v čase ušetřeném nikam nevedoucími polemikami si dát kafíčko, či přečíst něco pěkného.

Světlolapům zdar

Mám problém s Opemusem 6x6. Nevím, jaký je tam kondenzor, ale když jsem podle rad v tomhle vlákně zkoušel vyždímat z Anaretu 4.5/80 co nejvíc a míň clonit (8 oproti 11-16), zjistil jsem, že mi ta potvrora začíná na 6x4.5 vinětovat (středy tmavé, okraje světlejší). Podotýkám, zvětšuju na papír 10x15, čili dost nízko, a vzdálenost ke středu a k rohu tedy bude dost odlišná.

Kdyby to byla viňětace foťáku (Ikonta A), tak by to bylo hádám naopak. Pokud by za to nemohl objektiv, mohl by být problém kondenzoru? Dále mě napadá špatně umístěná žárovka, resp. že je to LED žárovka. Ona v tom zvětšováku tak nějak bambelá na přívodním kabelu, a dá se nastavit výš nebo níž tuším. Je na to nějaká finta?

 

 

Tož v tom Ti ctěný kolego asi neporadím. moje zkušenosti jsou téměř nulové, první film jsem nafotil před asi sedmi lety . V komoře tápu ještě kratší dobu. Ale když se vyskytne nějaký problém, řeším ho, jak zmínil kolega Dravec. ( Dr. Kulhánek - Černobílá fotografie, Dr. Šimek - Fotografické techniky, Bohumil Šťastný - Zvětšování, Zdeňek Tomášek - Vyvolávám a zvětšuji sám, Jaroslav Šimek - Fotografie v teorii a praxi, )  Polistuju v knihách a když nenajdu, anebo najdu ale nerozumím, obrátím se na zdejší "potrefené husy " s dotazem. Ujišťuji Tě kolego, že se mi vždy dostalo odpovědi, kterou jsem potřeboval. Je teda pravda, že jsem jim jejich  názory nevymlouval a nesnažil se je přesvědčit o tom, že se mýlí, protože já si to vydedukoval jinak ,

Koukám, že jsi z Ostravy tak ještě odkaz sem  -  http://www.kamrlik.cz/   - to je obchůdek pana Vavříka, ten by jistě dokázal poradit. Případně možná i opravit.  A mimo jiné občas se vyskytuje i zde na temné komoře. Pokud ho teda už neznechutili další místní takyodborníci.

No a nakonec ještě mohu nabídnout poslední dvě ze zmíněných knížek , mám je v knihovně dvakrát, Tak pokud bys měl o ně zájem, rád Ti  je přenechám.

[Notorius]

 

Že jsem tak smělý a co úplný diletant bych si dovolil podotknout - kinofilm a svitek mají každý svůj kondenzor. Ten je třeba při přechodu na každý formát ve zvětšováku vyměnit. pak proužková zkouška a v čase ušetřeném nikam nevedoucími polemikami si dát kafíčko, či přečíst něco pěkného.

Světlolapům zdar

Mám problém s Opemusem 6x6. Nevím, jaký je tam kondenzor, ale když jsem podle rad v tomhle vlákně zkoušel vyždímat z Anaretu 4.5/80 co nejvíc a míň clonit (8 oproti 11-16), zjistil jsem, že mi ta potvrora začíná na 6x4.5 vinětovat (středy tmavé, okraje světlejší). Podotýkám, zvětšuju na papír 10x15, čili dost nízko, a vzdálenost ke středu a k rohu tedy bude dost odlišná.

Kdyby to byla viňětace foťáku (Ikonta A), tak by to bylo hádám naopak. Pokud by za to nemohl objektiv, mohl by být problém kondenzoru? Dále mě napadá špatně umístěná žárovka, resp. že je to LED žárovka. Ona v tom zvětšováku tak nějak bambelá na přívodním kabelu, a dá se nastavit výš nebo níž tuším. Je na to nějaká finta?

 

Martine, primárně bych hledal problém v té žárovce. Jednak to, že visí volně na kabelu, není v pořádku. Za druhé je možné, že není vhodná do zvětšováku, má možná nedostatečně rovnoměrné vyzařování, ve středu pálí víc.

Další tip může být ten kondenzor. Třeba tam je kondenzor pro kinofilm, což se při svitku může projevit, jak píšeš. Já už si ale nepamatuju, jestli teda OP6 má vůbec různé druhy kondenzorů, to se koukni do návodu, někde to tady asi je..Osobně používám MG4 a mám tam kondenzor pro 6x9, který používám na všechno, jsem lenošný to měnit, přestože u MG4 je to šikovně vymyšleno.

Abys vyloučil vadu negativu, udělej si jeden osvit bez něj. Navíc ta vinětace negativu by se v pozitivu projevila opačně, jak jsi správně podotknul.

Světlu zdar, ať se ti problém podaří brzy vyřešit.

[Karfik]

dravec:

Špica! Díky moc. Má teorie byla sice početně špatná, není to tak jednoduché, jak jsem si to představoval, že poměr je dán pouze tou plochou, ale potvrdila se má myšlenka, že opravdu pro kinofilm je potřeba déle svítit.

KIM:

Prosím už to neřeš, vysvětlení mám a ty stále řešíš trochu něco jiné než se ptám já.

Díky všem za osvětu. A abych se jen neptal, tak to prakticky odzkouším a dám to sem, ať víme, jak je teorie daleko/blízko praxi.

[KIM]

KIM:

Prosím už to neřeš, vysvětlení mám a ty stále řešíš trochu něco jiné než se ptám já.

Tos mě fakt pobavil. Celou dobu ti melduju to nač si se ptal, v posledním příspěvku označuju kdes byl vedle a ty pak napíšeš tohle???

Oki, příště na tě prdím.

[keko]

Uplne na zaver este chcem povedat za filmy Kodak toto:

- Pre kazdy rozmer sa "vari" ina emulzia. Pre ploche filmy je emulzia nejaka, pre svitky je vsak emulzia strmsia a pre kino este strmsia, ako pre svitky. Suvisi to (mimo ineho) s antireflexnou upravou aparatov, ktorej sa strmost prisposobuje.

- Pre kazdy rozmer sa pouziva ina podlozka. Je pravda, ze by sme chceli vsetci ciru podlozku, ale vedenie svetla v podlozke je fenomen, pre ktory cire podlozky mat nemozeme. Samozrejme od podlozky zavisi aj Dmin, ktore znacnym sposobom ovplyvnuje naslednu expoziciu na papier.

- Vysledne denzity (Dmax, Dmin, samotna strmost) to vse tko do velkej miery zavisi aj od kinetiky vyvolavania. Mozno je to neuveritelne, ale pri tej istej kinetike su svitky vyvolane inak, ako kinofilmy. Videl som niekolko dpbre vyvolanych plochych filmov starych majstrov, tie boli tak tmave, ze sa cez ne nic nevidelo (To mozno suvisi s obsahom striebra tradicnych filmov ako aj zavojujucimi vyvojkami).

- Proces C-41 je unifikovany, ale da sa obecne povedat, ze spravne vyvolany film v Kodak C-41 je o nieco svetlejsi, ako spravne vyvolany (ten isty) film vo Fuji CN-16 (teda klone C-41).

- Ked sme zacinali s mojim priatelom Kaprom robit Cibachrome, bystry usudok sedliaka pri pive nam daval absolutne presvedecnie, ze oko nie je vagina, predsa vidi. A ked diak bude modry, vysledok bude modry, staci stiahnut modru, to uz oko vidi dopredu. Nase rozcarovanie prislo hned pri otvoreni prvej skatule. Agfa diak sa musel filtrovat uplne inak, ako Fuji, uplne inak ako Kodak, ci Konica.... Hoci diaky vyzerali skoro rovnake, filtracie boli zasadne odlisne. Nie o par dielikov, o niekolko desiatok stupnov.

 

Preto na zaver chcem vyjadrit pocudovanie nad skumanim pohlavneho zivota mravcov na rozmach kulturneho, politickeho a hospodarskeho diana v statoch Rady vzajomnej hospodarskej pomoci.

 

Odpovedou je pruzkova skuska. Kto nema hlboko do kapsy, potom RH Design alebo okukany samodomo. Pravda je ze expozicne systemy su iba pomockou, nie vsak absolutnou odpovedou. Takze opat, PRUZKOVA SKUSKA. A potom jeden cely papier na overenie.

[Karfik]

KIM:

Neurážej se, já to nemyslel nijak zle, jen si nerozumíme, to je vše.

[hidejoshi]

Mám takovou teorii. Když otočíme ladicim količkem na struně E, změní se její tón. Můžete mi to potvrdit?

[JirkaM]

Velmi pravděpodobně změní - ale neznám úplně detailně teorii. A v praxi to nevyzkouším. Prý se dokonce může měnit tón i bez otočení kolíčkem. Takže možná další otázka: neexistuje automaticky zkrtitelný/prodloužitelný krk udržující zadaný konstantní tón, případně bez ohledu na průměr struny?

[kapros1]

Mám takovou teorii. Když otočíme ladicim količkem na struně E, změní se její tón. Můžete mi to potvrdit?

 

Nezačínej zase!  Víš kolik variací může přinést dvanáctistrunný nástroj? Neřku li harfa? )

[keko]

a ktore E ?