159 odpovědí na toto téma

[Luboszz]

Kdysi jsem chodil do jednoho minilabu a dole na chodbě měli analogovej.Paní mě říká jestli chci at si ho odvezu že je plně funkční.Bylo mě ho líto ale místo jsem na nej neměl.Obávam se že taky skončil někde ve šrotu

[Ivanovicz]

Vlastně nápad by byl prostě na blind obvolávat fotolaby a ptát se, jestli jim tam nestojí analový minilab. Za cenu šrotu dobrý (:

[Luboszz]

Dobrá myšlenka problém je že ve spousty městech minilaby zanikly.To o čem jsem mluvil byla Jihlava a dnes už tam není jedinej minilab.Proč taky?Fotolab vše nahradí přinesu si tam kartu nebo rovnou mobil a z kiosku mě hned vyjedou fotky z tiskárny.Tak proč se babrat s minilabem.

Vlastně nápad by byl prostě na blind obvolávat fotolaby a ptát se, jestli jim tam nestojí analový minilab. Za cenu šrotu dobrý (:

[Ivanovicz]

Je to tak. Např. v Liberci je už jediný, v Jablonci taky. Zbytek jsou sběrny nebo termosublimační kiosky.

 

 

Dobrá myšlenka problém je že ve spousty městech minilaby zanikly.To o čem jsem mluvil byla Jihlava a dnes už tam není jedinej minilab.Proč taky?Fotolab vše nahradí přinesu si tam kartu nebo rovnou mobil a z kiosku mě hned vyjedou fotky z tiskárny.Tak proč se babrat s minilabem.

Vlastně nápad by byl prostě na blind obvolávat fotolaby a ptát se, jestli jim tam nestojí analový minilab. Za cenu šrotu dobrý (:

 

[Nicole]

Jinak jestli chceš, můžu nabídnout čerstvé Fuji Crystal Archive, mám jich nadbytek.

 

Určitě mám o ty papíry zájem, jen mě teď asi čeká (opět) stěhování a mám lednici narvanou čb. papíry. Až se přestěhuji nějaké bych odkoupila. Je to role nebo jaký formát?

[Ivanovicz]

 

Jinak jestli chceš, můžu nabídnout čerstvé Fuji Crystal Archive, mám jich nadbytek.

 

Určitě mám o ty papíry zájem, jen mě teď asi čeká (opět) stěhování a mám lednici narvanou čb. papíry. Až se přestěhuji nějaké bych odkoupila. Je to role nebo jaký formát?

 

24 × 30. Menší se sehnat snad ani nedají, takže to znamená si je případně ještě nařezat. Až to bude aktuální, napiš kdyžtak SZ.

[huf]

Na starých Fomacolorech se po cca 1.30 vt osvitu objeví jen stín stínů obrazu. Nemá smysl je trápit. Ale třeba nějaký balík fotek byl skladován v lednici, kdo ví. Každopádně mít barvu na barytu je skvost. Jenže kde ty loňské papíry jsou... 

 

 Protože jsem ani po letech na blind nenašel žádný analog stroj v provozu a že jsem volal snad už všude, tak jsem přešel na v komoře na  osvit RGB, trojosvit tak, jak se barva dělala dřív. Proti smíšenému světlu z bar. hlavy jsou obrázky na papíru velekrásné, daleko bohatší stupnice odstínů, ale po všech možných pokusech je nejlepší způsob jak takového obrazu dosáhnout osvítit z negativu šuflíku bez skel, s vložkou pro kinofilm, kde není sklo žádné, anžto skla pak fungují jako další filtr a vše zničí. Ani  vkládání RGB filtrů do šuflíku nad film pro filtry,  vlivem kondenzoru nelze vůbec docílit vyvážení barev. Jakákoli překážka mezi zdrojem světla a papírem pro RGB osvit nefunguje dobře.  Nechal jsem tedy na zvětšováku barevnou hlavu, vyřadil v hlavě filtry a papír exponoval RGB filtry POD   objektivem zvětšováku. Obraz brilantní, ale je tu zase další ale.... obraz na papíru je pod lupou barevně rozjetý do třech spekter. Tedy dokonalý překryv barev se nekoná. Možná by to nějak vyřešit šlo, ale zatím nevím jak. No tak takhle si alespoň částečně neexistenci analog fotolabu kompenzuju já

[Ivanovicz]

Proto přicházím s dalším kydancem suché teorie:

 

Udělal jsem si menší výzkum, jak to vlastně je v současnosti s kompatibilitou barevného negativu a fotopapíru. Datašíty vyráběných negativních filmů jsou trochu skoupé na informace, protože neuvádějí přesnou spektrální pohltivost jednotlivých barevných vrstev, což dost ztěžuje odhad toho, jak budou vrstvy ovlivňovat světla, která ovlivňovat ideálně nemají. V technických listech se uvádí graf souhrnné pohltivosti všech vrstev negativu při nafocení středně jasného neutrálně šedého obrazu. Takže při kreslení „skrytých“ částí křivek pohltivosti (tj. těch, které se nacházejí pod vzájemnými průsečíky jednotlivých křivek) jsem byl odkázán na odhad, vycházející z obecných grafů z jiných zdrojů.

 

 

Z toho jsem potom sestavil souhrnný graf, kde jsou zakreslené přerušovanou čarou pohltivosti jednotlivých vrstev filmu Kodak Gold 200. Průběhy pohltivosti jiných negativních filmů jsou si dost podobné, jak u filmů značky Kodak, tak Fuji.

 

Dále je v grafu plnou čarou přesně zakreslený graf spektrální citlivosti jednotlivých vrstev fotopapíru Fuji Crystal Archive DP II. Srovnával jsem s grafem pro fotopapír Kodak Endura a jeho spektrální citlivost je velmi podobná.

 

Jak číst tento graf? Křivky přerušovanou čarou vyjadřují pohltivost jednotlivých barevných vrstev barevného negativního filmu. Žlutá vrstva pohlcuje ze světla modrou, propouští zelenou a červenou. Purpurová vrstva pohlcuje zelenou, propouští modrou a červenou. Azurová vrstva pohlcuje červenou, propouští zelenou a modrou.

 

Vrstvy fotopapíru (zakreslené plnou čarou) jsou citlivé na modrou, zelenou a červenou barvu. Tyto vrstvy detekují, kolik dané barvy zadržely jednotlivé vrstvy negativu. Např. červenocitlivá vrstva „vidí“, kolik propustila nebo zadržela červené barvy azurová vrstva negativu, a z toho pak vytvoří na papíře azurový obraz atd., prostě známé principy barevného negativního procesu.

 

Jsou tu však zádrhele, které brání dokonale věrnému přenesení barev z negativu na papír. Když se podíváme na křivky pohltivosti barviv negativu, všimneme si, že kromě barvy, kterou mají pohlcovat, pohlcují částečně i barvy sousední. Např. purpurová vrstva sice zadržuje zelenou, ale trochu zadržuje modrou i červenou. Tzn. že při kopírování trochu hýbe i s cizími barvami. Ostatní vrstvy to dělají taky, to znamená, že každá barva svou přítomností ovlivňuje všechny ostatní barvy.

 

Další problém je i na straně papíru. Jeho vrstvy jsou totiž citlivé nejen na svou barvu, ale trochu i na sousední barvy. Takže vrstva jedné barvy je částečně exponována i světlem sousední barvy, tj. zase je tam to vzájemné ovlivňování. Vše lze vyčíst pěkně z grafu.

 

To ale není všechno. Vrcholy pohltivosti barevných vrstev negativu se musejí krýt s vrcholy citlivosti fotopapíru, jinak nám opět jedna barva bude svítit do vrstvy, kde nemá co dělat.  V grafu vidíme, že vrcholy pro film Kodak Gold 200 a papír Fuji CA se hezky kryjí jen pro purpurovou vrstvu + zelenocitlivou vrstvu a azurovou + červenocitlivou vrstvu. Ale žlutá-modrocitlivá se nekryjí. Do modrocitlivé vrstvy nám svítí i světlo procházející purpurovou vrstvou.

 

Moc kompatibilní tedy tyto dva materiály nejsou. Jak z toho vybruslit? Každou vrstvu negativu prosvítit světlem, které obsahuje co nejmenší rozsah vlnových délek, ideálně jednu jedinou. Vlnovou délku pak zvolit v místě, kde vliv sousední barvy jak na straně filmu, tak na straně papíru bude co nejmenší. Na nulové promísení barev se sice nedostaneme nikdy, ale tímhle ho můžeme redukovat.

 

Subtraktivní proces má tu nevýhodu, že pracuje se směsí bílého a filtrovaného světla. Bílé světlo obsahuje všechny vlnové délky, tedy i ty, u kterých se světlo jedné vrstvy negativu kopíruje do nesprávné vrstvy fotopapíru.

 

Barevná LED dioda má výhodu, že svítí poměrně úzkopásmově. Má sice nějaké vedlejší spektrum, ale je užší než v případě subtraktivního procesu a navíc se nemění s průběhem regulace intenzit.

Je to v podstatě aditivní proces, protože se svítí třemi nezávislými světly, vzniká trojexpozice, ale naráz.

 

Do grafu jsem zanesl vlnové délky možných kopírovacích světel tak, aby docházelo k co nejmenšímu ovlivňování sousedními barvami. Počítám s nimi při konstrukci LED hlavy s RGB diodami, kterou snad jednou dokončím. Proto jsem zvolil vlnové délky taky s ohledem na dostupnost těchto barev v LED provedení.

 

 

 

 graf neg pap.jpg   99.23K   3 Počet stažení

[huf]

Ivanovicz - pokud LED hlavu dokončíš a podaří se ti při jednom osvitu nasvítit papír jakoby trojexpozicí, bude to na nobelovku:) Pak bych byl velký zájemce o tuto novotu cenu respektujíc:)

  Ano, to kouzlení převodu obrazu z negativu do pozitivu je velká věda, nic snadno pochopitelného a uchopitelného. Také když sáhnu po negativech vyvolaných před 20-30 lety zjevuje se mi na papíru velká krása řekli bychom čistého analogu. Barvy plné, kresba stabilní a bez kompromisu. Naproti tomu u současných negativů, kterých jsou už jen zbytky tyto vlastnosti obrazu neshledávám. Vše je jakoby osekané, stále si říkám, že to bude z důvodu post zpracování negativu digitálně, kde už nepotřebujete kompletní informaci o obrazu, neboť digi technologie vytáhne i z chudáka majlant... Proto se zřejmě výroba negativů omezila jen na to nejnutnější. Ani proklamovaný Ektar jako nejlepší film dneška nemůže z hlediska kvality starých filmů konkurovat. Navíc se u Ektaru těžko honí ty správné vyvážené barvy. Někde to řve, jinde neladí... Ale dá se říct, že na dnešní poměry se z něho vhodným objektivem dá vytáhnout mnohé...

  Osvitem RGB jsem zkoušel i starý film Happy Color, který již byl samozřejmě prošlý a navíc focený starým sklem Pentacon 50 na staré Praktice L, expozici jsem jen odhadoval dle intuice. Po vyvolání byl film samozřejmě už závojovaný do zelena, ale osvitem RGB jsem z něho na papír DPII vytáhl opravdu zázraky. Krásné pastelové barvy, velmi příjemná záležitost na dívání. Přitom tento film se svého času dával jako bonus k nákupu u pokladny skoro v každém obchodě. Dnes se za něj na aukru dávají velké sumy:)

  Co mně osobně vytáčí je, že třeba na béfoto nejenže že ty nejobyčejněší filmy během dvou let vyskočily z 50 kč za kus na 150 kč na kus, ale jejich kvalita je opravdu už diskatabilní. Hlavně že tam pak mají spoustu kravin jako filmy už s vypálenýma nějakýma čárama nebo světelnýma efektama. Přitom by stačilo vyrábět aspoň jeden bez těchto hloupostí. No nic, musíme brát to co je, třeba se sem provalí nějaký čínský trh s filmy, protože když jsem vyzkoušel čínský papír Lucky, byl jsem opravdu mile překvapený. Kodak to není, ale barvy syté, analogové. Takže přejme si to dobré světlo:))

[huf]

Jenom trochu pro představu skeny bez úprav, trojosvit RGB přes barevné filtry. Kůň - prošlý Happy Color Fuji DPII, Kostel taktéž, Domy - film Porst, papír Kodak Endura lesk.

Přiložený soubor (y)

•  tem1.jpg   81.17K   3 Počet stažení
•  tem2.jpg   98.29K   1 Počet stažení
•  tem3.jpg   95.63K   1 Počet stažení

[Ivanovicz]

Mně se ty fotky líbí. Pokud bych docílil sám něčeho takového, byl bych se sebou nadmíru spokojen. Mému oku lahodí nejvíc ta fotka s domem, s teplým laděním. Ale to je otázka preferencí, a to se dá doladit filtrací, podle toho, co člověk chce. Jo, barevný a tonální charakter těch fotek má něco do sebe, co už dnes prostě není.

 

Co se týká těch starých filmů, chtělo by to srovnat spektrální pohltivost starých negativních filmů a těch nových - někde sehnat technické listy ke starým filmům.

 

Barevnou LED hlavu jsem osadil LED nevhodné zelené barvy - 520 nm. Tohle světlo by už podle grafu zasahovalo do modrocitlivé vrstvy a také by zanášelo do zelenocitlivé vrstvy dost světla ze žluté vrstvy negativu. Už mám na stole zelené LEDky 560 nm, jen musím vykuchat ty původní a osadit ty nové.

Trochu se s tou konstrukcí teď nic neděje. Mě když něco vyruší ze soustředění, např. dovolená, žena na obzoru nebo něco, pak mě to vykolejí a špatně se vracím do „konstruktérské nálady“. Už se ze mě stává takový labilní „dědek“.

[huf]

On Fuji DPII je sám o sobě studenější než Endura, ale tady je to hlavně dáno tím, že Happy Color už byl v té době taky mnoho let prošlý a focený na starý sklo, který má míň kontrastu než ty pozdější různý seťáky. Přesto ona expozice na papír po jednotlivých barevných spektrech přece jenom zamezuje mlhovité rozlézání sousedních barev tak jako z barevné hlavy, čímž i blbě exponovaný starý film dostane svůj kontrast jaký ještě v sobě film měl. Na barevnou klasickou hlavu je třeba perfektně exponované nové filmy, protože kontrast se při subtraktivním osvitu poněkud ztrácí na úkor barevných závojů. Proto je tak obtížné vyfiltrovat na hlavě přesně bílou. Při aditivním osvitu je bílá prostě daná. Žádná jiná barva  ji tam už nebude nic dokreslovat. Však jak už jsem psal, má to pro mnohé jednu velikánskou překážku, že u aditivu s filtry pod objektivem se barvy úplně dokonale nepřekryjí. Ale jelikož to u analogových fotolabů šlo, tak to nějak jít musí. Nejsem ale japonský inženýr:))  Ale i tak je pro mně radost konečně koukat na čisté barvy z negativu ..

[Ivanovicz]

Tak hlavně že ses posunul někam dál. Ty aditivní RGB filtry byly konstruovány pokud možno úzkopásmově, což odpovídá té mé teorii, o které jsem se tak složitě rozepsal. Koukal jsem na ně na Ebayi (pokud se tedy jedná o ten "Spektrozon") a modrý filtr má pěkně do fialova, což ukazuje na to, že by nemusel propustit tolik zelené. Dobová literatura sice nepřikládala aditivnímu osvitu takové významné zlepšení, jenže tenkrát nepanovala situace nekompatibility mezi filmem a papírem jako dnes, což se zcela otevřeně odvažuji tvrdit.

 

Koukal jsem totiž do knihy „Barevná fotografie“ od Šmoka et al. z r. 1978. Byla tam křivka pohltivosti barviv typického negativního materiálu a tato svými vrcholy prakticky odpovídá tomu, co jsem načrtl v příspěvku #108 pro novodobý Kodak Gold 200! Vrcholy pohltivosti tam byly 450, 540 a 690 nm, což je stejné jako u dnešního filmu! Pak v knížce byla uveden graf spektrální citlivosti Gevacoloru Positive, což teda sice pozitivní film, ale určený pro kopie ze stejných negativů jako v případě papíru. Tam byly vrcholy citlivosti 450, 550 a 680 nm, takže prakticky kompatibilní s negativním filmem.

Oproti tomu moderní Fuji Crystal Archive má citlivost pro modrou na 480 nm! To je dost mimo, proto běžnou subtraktivní hlavou už se nedá z negativu na tento papír kopírovat. Ano, je tam zjevná nekompatibilita, je to určené pro laserový digitální osvit.

Např. minilaby Noritsu mají osvitové lasery červený 690 nm, zelený 532 nm, modrý 473 nm, tak si to srovnej. Nekryje se to sice přesně s vrcholy citlivosti, ale protože lasery jsou téměř ideálně monochromatické (září prakticky na jediné vlnové délce bez jakýchkoli příměsí), v podstatě ani tato odchylka nezpůsobuje ovlivňování vedlejší barvy.

 

Vzniká tedy otázka, jestli by si i analogový fotolab nevylámal na tomhle moderním papíru zuby. Mohly používat strmější subtraktivní filtry, takže mohly dělat lepší barvy než třeba ten meocolor, co já vím. Přece jen, to, co spotřebního zákazníka uspokojilo, byly živé, brilantní barvičky, takový vizuální glutaman, jak já říkám, a na to spotřební fotografie hrála a hraje. Takže mohly ty minilaby dělat syté barvy, pořád tady ale je potřeba té optimalizace pro použitý papír a pro použitý negativ.

My sice kompatibilní papír k dispozici nemáme, ale zato máme k dispozici úzkopásmové světelné zdroje, které v 90. letech nebyly.

„Technický pokrok jde sice proti nám, ale zároveň dává do ruky zbraně, umožňující mu čelit“ (;

[huf]

Díky za rozbor, v podstatě to všechno co píšeš dotvrzuje moje zkušenosti. Analogové fotolabové fotky z dřívějška měly vlastně tu kompatabilitu vytvořenou už v původním záměru vyrábět fotky pro spořebitele ve velkém. Tak je logické, že vše bylo cíleno na jeden výsledek, jak píšeš, pro výrazné milé barvy a pěkné podívání. Tedy všechno si hrálo do noty. Od chemie až po papíry. Dnes už je to rozházené, proto hledáme jinou cestu alespoň k podobným výsledkům. Ale i tak spektrum barev ve výsledku zůstává osekané. Jsem moc zvědavý jak bude fungovat tvoje led hlava, zda bude schopna rozšířit spektrum barev, hlavně jemných odstínů, které teprve vytváří dojerm pěkné fotografie. Běžná digi fotka na papíře má plné spektrum, zrovna tak sken z filmu v digi labu. To je to, co se v komoře se současným nádobíčkem nedá vytvořit. Jenže se na digi "obrazy" nedá dívat, je to mrtvé a sterilní. Ale i tak jsem rád za ten osvit přes RBG, protože alespoň pro mně se dramaticky přibližuje příjemné koukatelnosti. A zda si to člověk nenamlouvá to pozná tak, že se k těm fotkám rád vrací a čučí na ně. Ale jak už jsi napsal, každý má tu prioritu trochu jinde:)

[oteccasu]

Mám magazíny na role papírů z minilabu. Přeci je nestrčím do kontejneru. 

[oteccasu]

Mám magazíny na role papírů z minilabu. Přeci je nestrčím do kontejneru. 

má někdo zájem? Je jich osm. Také mám rukáv z minilabu na nandávání filmů, ale bez krabice. I tak je jej škoda. 

[stanleyb7]

 

Mám magazíny na role papírů z minilabu. Přeci je nestrčím do kontejneru. 

má někdo zájem? Je jich osm. Také mám rukáv z minilabu na nandávání filmů, ale bez krabice. I tak je jej škoda. 

 

Zkoušel jsem psát SZ, ale nějak to nejde... Ozvu se na mail. Předání v HK na Flexaret srazu?

[keko]

 

Mám magazíny na role papírů z minilabu. Přeci je nestrčím do kontejneru. 

má někdo zájem? Je jich osm. Také mám rukáv z minilabu na nandávání filmů, ale bez krabice. I tak je jej škoda. 

 

Do akeho stroja?

[oteccasu]

Tak to opravdu nevím. Dá se to nějak zjistit? Třebas podle tvaru????

[keko]

Tak to opravdu nevím. Dá se to nějak zjistit? Třebas podle tvaru????

Casto sa to da podla vzhladu. Ked to nie je z minuleho storocia.

[huf]

Pamatujete někdo na vlastní kůži předchůdce procesu RA-4 proces EP-2? Vím o něm prdlajs, ale na nějakém zahraničním fóru jsem se od paměntníka dočetl, že proces EP-2 byl mnohem blíže barvám cibachrome, což by konečně zřejmě zodpovídalo otázku, proč se s dnešními papíry a chemií už nedá dosáhnout té brilance obrazu..ale třeba se pletu. Ani nikde nemůžu najít, na čem ještě jely analog laby v letech cca 1990-1997..byl to ten EP-2?

[Ivanovicz]

O historii procesu EP-2 i jiných: https://www.photomem....html#anchor27j

Za ním je RA-4.

Podle článku byl EP-2 uveden r. 1976, RA-4 r. 1986.

Po r. 90 už byl EP-2 zastaralý, takže pochybuju, že se tady vůbec používal, rovnou se sem nejspíš vozily stroje pro aktuální proces RA-4. Spíš bych to viděl pár let po revoluci v česku na souběh procesu pro papíry Fomacolor, ať už se jmenoval jakkoliv, a procesu RA-4. On ten souběh procesů EP-2 a RA-4 mohl být na západě, ale u nás ne, protože k nám se EP-2 neměl v době své aktuálnosti jak dostat. Vím jen, že se u nás za bolševika dělal Cibachrome, Fotografia Liberec ho dělala.

 

Princip u EP-2 a RA-4 je stejný, jde o chromogenní procesy, kdy na základě uvolnění vyvolávacích zplodin dojde k vývinu barviva, což je stejné i u filmů C-41 nebo E-6. Takže ani barviva se nemohou výrazně lišit, tudíž ani dosažitelný barevný rozsah. Ono těch barvotvorných sloučenin zase není tolik na výběr, aby se daly vybírat lepší barvy.

Cibachrome používá úplně jiný princip, tam je barvivo obsaženo už před vyvoláním, ale toto barvivo je narušováno stříbrem, které se v místě vyvolá - kde bylo stříbra víc, tam je pak méně barviva. To umožnilo použití jiných pigmentů, s potenciálně lepší barevnou čistotou.

[huf]

Ivanovicz - Aha, tak to jo, bublina zase splaskla:) Ale díky za odkaz, mám dojem že jsem tu stránku už viděl, ale proštuduju ji podrobně. Tak potom, když vyloučíme chemii, budou tu roli hrát hlavně papíry. A to už zůstane zahaleno navždy, protože žádný papír Agfa, Kodak nebo Fuji z let kdy chodil do analog labu už není. A kdyby ještě někde byl, čemuž věřím že ještě v nějaké kůlně nebo zapomenutém kumbále leží, tak už je nanic. Dobrá tedy, vykročíme vpřed k novým zítřkům:) Nechal jsem si minulý týden vyvolat film v labu a k tomu tedy i fotky, když už. Nebyly špatný, z těch asi 10 ti labů co jsem vyzkoušel ten AZ-FOTO je vskutku nejlepší. Nevím čím to nevím proč, ale pixelová kaše na těchto jejich fotkách byla téměř neviditelná, i pod lupou dobrý, ale tam už kritická místa jako jemné přechody, větvičky apod / pod lupou/, byla skenově poznat. Totiž skener má tu zásadní nectnost, že filmové zrno považuje taktéž za obraz a prostě ho těma pixelama obaluje. Ze zrna je tedy digi šum, což činí z fotky bezcenný šunt. Co má samozřejmě sken navrch už mockrát probíranou mohutnost rozsahu odstínů a kontrast. Přesto jsem v komoře udělal srovnávací test jednoho snímku. Rozsahu barev jsem nedosáhl, kontrastu také ne, ale přesto na celé čáře vyhrály ty moje z komory. Nejsou totiž umělé...)

Přiložený soubor (y)

•  zzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzz515.jpg   233.19K   2 Počet stažení
•  zzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzz516.jpg   260.72K   2 Počet stažení

[Ivanovicz]

Kvalitní negativní skenery používají k prosvětlení RGB LED a „černobílé“ CCD/CMOS snímače (tj. citlivé na všechny barvy, bez filtrů). Vlnové délky těch LED se nacházejí na vrcholech pohltivosti barviv negativu. Jednotlivé barevné složky se pak získají, že se negativ střídavě prosvětluje třemi barvami a pokaždé se pixely sejmou univerzálním černobílým snímačem, takže se získají oddělené jasové hodnoty barevných složek. Výsledek jsou bezvadně oddělené barvy.

 

Laserový osvit na papír se u moderních labů provádí v rozlišení 1200 DPI. Jenže tohle je skutečné, poctivé rozlišení 1200 DPI, žádný reklamní šizuňk, jako píšou na kdejaké inkoustové tiskárně. Tam se totiž nekladou barevné složky vedle sebe jako u tisku, ale každý bod je celistvou barvou sám o sobě, proto je mnohem jemnější, a tyto body jsou tak natěsno, že mezi nimi nemůžeš vidět díry. To je skutečných poctivých 48 bodů na milimetr. Opět dokonalé oddělení barev, protože ty lasery jsou téměř ideálně monochromatické, a tak prakticky neovlivňují sousední barevné vrstvy.

 

Takže já nevidím problém v laserovém rastrovém osvitu, ani ve skenu (u skenu možná v nedostatečném rozlišení), ale spíš v digitálním procesingu, v tom, co se děje na cestě mezi skenerem a osvitkou. Ta obrazová data totiž procházejí nějakou úpravou, kterou zná snad jenom výrobce toho minilabu, nějakým algoritmem, který zhodnotí, jak to podle něj bude nejlíp vypadat. Vždy je tam nějaká úprava, nějaké "vylepšení". A tam vidím kámen úrazu, to, co se ti na tom nelíbí. Nějaký to moderní "dochucení", kdy někdo si někde řekl, takhle se to modernímu člověku bude líbit, jenže zrovna tobě se to nelíbí...

[huf]

Přesně tak, chyba bude nejvíc v práci se skenerem. To co s tím v labu udělají, na to nemá člověk nejmenší vliv a nejde to vystopovat i kdybych se jich stokrát ptal, ale ani nevím na co bych měl ptát. Věřím tomu, že špičkově provedený sken a špičkově přendaný na papír určitě pohledný bude, jenže moje zkušenosti se spoustou labů jsou právě úplně opačné. Ale naštěstí už s nimi nemusím počítat. Nakoupil jsem na Ebay v rolích staré papíry Enduru Edge VC, vypršel nějak 2012, je sice nažloutlý, to je logický, ale ač už to je papír s označemím digital, je to ještě stará emulze z řezaných papírů na silné podložce. Ne žádný současný Fuji CA. Na nové papíry, ani na Enduru už nedělám, nejdou vyfiltrovat tak, jako staré papíry. Nakonec v komoře na ty Endura VC jsem schopen nafiltrovat téměř totožné barvy jako dělá digi lab.  Na nové papíry to nejde ani náhodou.

  Takže pokud pročítám různá fóra fotografů, povětšinou digitálistů, tam je ten nářek na laby ustavičnej. Ale jako spotřebka pro masy jsou laby bez problému.

[keko]

Přesně tak, chyba bude nejvíc v práci se skenerem. To co s tím v labu udělají, na to nemá člověk nejmenší vliv a nejde to vystopovat i kdybych se jich stokrát ptal, ale ani nevím na co bych měl ptát. Věřím tomu, že špičkově provedený sken a špičkově přendaný na papír určitě pohledný bude, jenže moje zkušenosti se spoustou labů jsou právě úplně opačné. Ale naštěstí už s nimi nemusím počítat. Nakoupil jsem na Ebay v rolích staré papíry Enduru Edge VC, vypršel nějak 2012, je sice nažloutlý, to je logický, ale ač už to je papír s označemím digital, je to ještě stará emulze z řezaných papírů na silné podložce. Ne žádný současný Fuji CA. Na nové papíry, ani na Enduru už nedělám, nejdou vyfiltrovat tak, jako staré papíry. Nakonec v komoře na ty Endura VC jsem schopen nafiltrovat téměř totožné barvy jako dělá digi lab.  Na nové papíry to nejde ani náhodou.

  Takže pokud pročítám různá fóra fotografů, povětšinou digitálistů, tam je ten nářek na laby ustavičnej. Ale jako spotřebka pro masy jsou laby bez problému.

Ja tomu nareku fakt nerozumiem. Robime kvanta profesionalnej roboty za amaterske ceny, kto si k nam cestu nenasiel, narieka na forach.
Drviva vacsina prevadzkovatelov labov vie o vyrobe farebnej fotografie podstatne viac, ako sa tu vobec polozilo okolo nej otazok.
A na stary papier by nikdy nerobila.
Stary papier, kto vie aka chemia, zle vyvolane a stare negativy, ale "nejde to ofiltrovat".
Cely rad papierov CA, CA Supreme, CA DPII su spickove papiere a to ze sa z nich da odovzdat spickova robota ci uz z digitalnych medii, ci osvitom negativu sa presviedcam denne.

Tato debata postrada opodstatnenie.
Treba ist plakat na digitalne fora.

[huf]

Keko  - Já chápu že tu budeš do roztrhání těla obhajovat šunty zvané "digitálně oskenovaný obrázek z filmu",  protože tě to živí.  Ovšem to nic nemění na skutečnosti, že vidím co vidím. A když něco vidím, nemusím technicky dál vědět víc. Příchodem digitálních labů se prostě analogová fotografie zničila, degradovala jen na kopie, které jak známo nikdy v ničem nedosahují originálu.  Staré emulze jsou senzibilovány ještě na optický osvit, což současné papíry nejsou. Ty si na digi mašině nastavíš vše jako na počítači, to že to současné masy lidí papají jako krásu, to je též degradace. Mobilová generace, která jen cvaká a konzumuje. Navíc stejně v labu děláte 99% fotek z digi souborů ne z filmu, takže nevím o čem točíš. Práce v komoře s barvou dnes vyžaduje vymýšlení takových postupů /papírů, osvitu, filtrace/, abychom tu zničenou nádheru na papírech opět oživili. A to není práce pro lidi z digitálního fóra, ale pro skutečné milovníky analogového obrazu na papíru. Je to dřina, touha po kráse, ne výroba na pásu.

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Keko, stává se obsedantní módou křísit dávno opuštěné procesy a reinkarnovat toxické lázně, ohrožující plíživě zdraví. Při letmém pohledu na summu příspěvků místních diskutérů si nelze nevzpomenout na slova Guru fotografické komory na Hellichovce pod Petřínem, když jsme narazili na barevný proces. Byl tehdy, netušíc úděsnou realitu, požádán o zhotovení dokumentace následků mnohaleté exposice v prostředí podzemní laboratoře Družstva Fotografia Praha, kde jeho známá pracovala na posici laborant v 70. letech. To, co spatřil na holém těle, jež fotografoval pro dokumentaci k soudní žalobě následků jej utvrdilo v definitivním verdiktu, jež vyjádřil slovy: "Ženskou před fotoaparátem už nechci nikdy vidět". Místní "Koupelnový minilab" stál zdraví a nakonec i život s rakovinou mízních uzlin našeho kolegu z Fotoklubu. Když jsme se naposledy setkali, prohlásil, že pouhý dotek s barevnou fotografií u něj vyvolá atopický ekzém. Stále jej vidím v letních vedrech s mokvajícími boláky, když krátce opouštěl se svým psem bydliště. Můžeme se smát naprosto debilním nařízením našich vůdců z Brusele, ale na určité hranici je doporučeníhodné i zbystřit a nepodléhat pokušení. Diletantismus je mor, získaná "umělecká originalita tvůrce" nestojí za trvale zničené zdraví. Čas, ani prd nezastavíš ! S pozdravem :

"Starý Jezevec" Erik

[pepo007]

On jednej strane suhlasim s Erikom, ze je mozne mat tazke nasledky z chemikalii na druhej strane pokial su zachovane vsetky bezpecnostne zasady moze to byt celkom bezpecne. Podla knihy "The film development cookbook" od Stephen G., Anchell, Bill Troop. Inac velmi dobra kniha ak sa detailne zaujimate o receptury. Co ma zaujalo je cast venovana chemickej bezpecnosti. Podla Encyklopedie pracovneho zdravia a bezpecnosti, fotograficky procesory (Ludia pracujuci vo foto laboch) maju skor nizsiu umrtnost ako vseobecna populacia a nemaju specificky dovod umrtia, dokonca aj v 50 a 60 rokoch, ked pouzivanie ochrannych pomocok bolo zriedkave. Studia bola v rozpati 31 rokov.

Ja som vo svojich procesoch pouzival 98% kyselinu sirovu  a octovu. Ale stale v gumenom plasti, dlhych rukaviciach a ochranny stit na tvar. Ohladom jedov napr. tiokyanid som nepouzival ani podobne toxicke zluceniny, ale stale som si dal pozor aby nedoslo ku kontaminacii oblecenia alebo ruk a prenieslo sa niekde blizko jedla...

Uprimne , ruku na srdce, kolki z nas pouzivaju ochranne pomocky?

[Ivanovicz]

RA-4 proces, o kterém se tu většinou bavíme, by oproti starším procesům měl být toxický minimálně, samozřejmě to člověk nesmí pít a namáčet do toho prsty. To ale platí i u černobílé chemie, i když do čb vývojky nebo ustalovače občas prst namočím, přiznávám se.

Co se týká škodlivosti výparů, nevím jestli třeba minilaby mají nějaké odvětrávání hadicí ven, nebo se to neřeší, spoléhá se na těsnost soustavy?

Od 90. let se v nově vzniklých fotolabech minilaby začaly často „vystavovat“ přímo v prodejní síni (asi aby ohromily zákazníky), už nebyly schované někde v zadních místnostech jako za časů Fotografie, v.d., takže ty výpary jdou pak pod nos přímo prodavačům, obsluze celodenně, i příchozím zákazníkům. A taky že jo, byl a je tam vždy ten typický odér. Kdyby to bylo ultraškodlivé, asi by to takhle dělat možné nebylo...

[huf]

O čem je tu teda řeč? Jsem tu na fóru fotografií z fotokomory, nebo se zde propaguje digi šunt který mně vyhání na digi fórum??

[Tob]

No, pochopil jsem to tak, že Keka mrzí, že někdo haní jeho práci bez [podle něj] odpovídajících znalostí. Keko ty znalosti zjevně má, resp. všechno tomu nasvědčuje. Taky jsem to pochopil tak, že Tvůj výrok ohledně papírů Fuji vnímá jako nepodložený zkušeností. Tož tak. A "smrt" barevné fotografie? Tempora mutantur et nos mutamur in illis.

[huf]

Tob - Keko nepochopil nebo nechce chápat vůbec nic. O jeho práci jsem se vůbec nebavil, jelikož mně ani digi lab nezajímá. Píšu zde o zhotovování barevné fotografie doma v komoře a hledání barev, které dokázaly tenkrát analog laby.  Takže zde nelze normálně diskutovat na fóru o fotografii z komory o fotografii z komory:))  Pokud se zde jen takto převaluje řeč a honí ego, je to tu ztráta času.

[petrkohout]

@ huf: začni znovu, třeba se ti to napodruhé povede líp.

[jirin_ol]

uf.

[sokolvideo]

Len môj názor: fotky, ktoré sa robili v 80-tych a skôr rokoch už v dnešnej dobe asi nie je možné urobiť, nakoľko materiály a aj chémia, ktoré sú dnes k dispozícií sú celkom iné, ako boli tie vtedajšie. Takže porovnávanie fotiek zo súčastného labu a fotiek urobených klasickou cestou kedysi je len mlátenie prázdnej slamy.

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, diskuse o barevné fotografii je stejně nekonečná, jako o ženských. Každý, ( snad ještě ! ), vnímá barvy zcela subjektivně. Existuje velmi málo jedinců s obzvláště vyvinutým barvocitem. Každý Minilab měl testovací kalibrační systém, zaručující objektivní barevnost. Barevné podání různých značek filmů bylo specifické, výsledek byl závislý na znalostech a ochotě obsluhy využívat všech možností nabízené technologie. V nabitých termínech po skončení dovolených, kdy byly Minilaby v tisících zakázek doslova zahlceny se s tím zabýval jen málokdo, šlo přece vždy a v první řadě jen o peníze. Když sednu na svůj závodní bicykl, mám také stále zelenou, bez ohledu na policajta, trčícího uprostřed křižovatky ke mně zády v rozpažení, jehož jsem obejel kličkou zprava. Mohl se tlakem do píšťaly posrat. Řval na mne, že už jede Havel do Lán a jedu na červenou. Tak jsem v klidu zastavil, vrátil se pěšky s kolem do křižovatky a pravil, že na semaforu bliká oranžová, nesvítí žádná červená a Havel chytil "hlaďáka" a zvadnul, nikde široko daleko žádný cyklista v dohledu. Pokuta nebyla, občanka nebyla, jen Průkaz cyklisty Pionýrské organizace z r. 1963, jež vozím stále místo řidičáku, který jsem nikdy neměl. Nafoukl se tehdy do velikosti Graaf Zeppelin a řval a řval ...... stále slaběji, jak jsem se od něho postupně vzdaloval. Dodnes na toho lidumilného ochránce dopravního pořádku se slzou v oku vzpomínám. Vidím jej dodnes barevně !

S pozdravem všem milovníkům nejednoznačně barevné fotografie, jíž se z jistých, technicky nepředvídatelných důvodů, vlekle vůbec nezabývám : "Starý Jezevec" Erik

[duuri]

clouds si to ty s tvojim huf.egom ? 

[keko]

Tu vobec nejde o ego.
Ide o tom, ze ja mam uplne odlisne skusenosti.

A nedovolim remcat na papiere Crystal Archive akejkolvek verzie. A to z osobnych skusenosti i zo skusenosti ludi, ktorych poznam.

Davnejsie som sa staral o portfolio profesionalnych vyrobkov Kodak na Slovensku. Sortiment papiera bol vtedy sirsi: EDGE, Royal, Supra, Portra, Ultra, Duraflex, Duraclear, Duratrans. Posledne dva sa pouzivali na svietiace reklamy.
Supra - standartny papier zrovnatelny s EDGE a Royal. Rozdiel bol predovsetkym v hrubke papiera, ale napriklad papierom Supra a Portra sa stanovovala filtracna vada preto, aby printerista lahko opravil filtraciu pri prechode na novu varku papiera.
Portra - papier maksi, zato viacej poltonov, mal som v Presove kamarata Mira, ktory zvacsoval na tento papier vlastny atelier. Spolocnicka fotila na stredny format, ano od minilabu a amaterskych fotografii to bolo na milu vzdialene. Uz negativy mali spickovo nafotene a pri zvacsovani mimoriadna preciznost, Automaticky Durst spolu s Durst Pictorom, kazde rano Morning Set Up atd. atd.
Ultra - papier s vyssou sytostou a tym aj strmostou. Urceny predovsetkym na dlhe expozicie, teda pre obrie zvaceniny.

Odkedy som prec, v Kodaku sa kadeco zmenilo, menili sa i nazvy papierov, zuzil sa sortiment, ale ten zaklad zostal, nech uz sa nazyva akokolvek.
Ze sa posuvala spektralna citlivost? Ze sa celkovo zvysovala citlivost? To sa dialo cele generacie. Sam som zazil Royal 3, Royal 4 ... Royal 7 (Myslim, uz si napamatam). Pre mnohe analogove laboratoria boli prechody zavaznym problemom, pretoze Morning Set Up sa nedal vykonat, sudoba elektornika nedokazala viediet nove farbyva tak, ako tie predosle. V podstate som musel prist do kazdeho laboratoria osobne a vyriesit prechod na novy papier osobne.
V sucasnosti? Mame fotospektometre a je nam uplne jedno z coho sa jednotlive vrstvy skladaju, farby sa vyhodnocuju priamo, na dostavenie stojov sa nepouzivaju kalibracne obrazky ...

EP-2 som tiez zazil. Ked sa prechadzalo na RA-4, ludia objavili farebnu fotografiu.

Kedze analogove minilaby nedokazali opravit podexponovane policka filmu tak, ako ich dnes vie opravit minilab digitalny, odporucili sa na smetisko dejin. A kam sa podeli profesionalny printeristi so svojimi zvacsovakmi? Aj to vam poviem. Dnes je v kazdej domacnosti farebna tlaciaren, lebo taka je moda a drviva vacsina clenov tychto domacnosti chodi s malymi fotografiami z obcianskych preukazov, aby sme babicke spravili foto na truhlu.

Tak velmi sme vsetci dopustili, kam sa papierova fotogtafia dostala. Opytajte sa hocikoho, aku znacku si vybavi, ked sa povie slovo fotografia, odpovie vam Samsung. Epson v lepsom pripade.

[sokolvideo]

Tak, tak súhlasím s Kekom. Ja si myslím, že nie digitálne fotografia ako taká pokazila záujem o kvalitnú fotografiu, ale zmýšľanie ľudí. Niekedy ľudia chodili do fotoštúdii a dávali si robiť kvalitné fotky, dnes ľuďom stačia digi obrázky z mobilu, len keď sa na nich vidia. Záujem o kvalitnú fotku potlačila kvantita. Žiaľ takýto je trend, no a samozrejme výrobcovia telefónov to len podporujú, pre nich je to biznis.

A Keko, s Mirom z Prešova už nie ste kamaráti? Jeho fotky boli skutočne excelentné. Žiaľ, keď chcel prežiť, musel sa prispôsobiť trendu, a tak funguje na digitále, ale stále sa snaží, aby ten digitálny obrázok bol trošku viac ako u iných.

[keko]

Tak, tak súhlasím s Kekom. Ja si myslím, že nie digitálne fotografia ako taká pokazila záujem o kvalitnú fotografiu, ale zmýšľanie ľudí. Niekedy ľudia chodili do fotoštúdii a dávali si robiť kvalitné fotky, dnes ľuďom stačia digi obrázky z mobilu, len keď sa na nich vidia. Záujem o kvalitnú fotku potlačila kvantita. Žiaľ takýto je trend, no a samozrejme výrobcovia telefónov to len podporujú, pre nich je to biznis.

A Keko, s Mirom z Prešova už nie ste kamaráti? Jeho fotky boli skutočne excelentné. Žiaľ, keď chcel prežiť, musel sa prispôsobiť trendu, a tak funguje na digitále, ale stále sa snaží, aby ten digitálny obrázok bol trošku viac ako u iných.

Mira som nevidel uz tak 20 rokov. Ci by ma ten spoznal este

[Ivanovicz]

Pokud mi dovolíte si ještě zafilozofovat, myslím si, že prožíváme dobu konce fotochemického barevného papíru. Pokud se tedy  chování spotřebitelů nečekaně nezmění. Jednak je to dané tím, že dle mého názoru klesá zájem o papírové fotografie a jednak je fotochemický tisk vytlačován termosublimačním tiskem. Opět běžný spotřebitel ten rozdíl nezaregistruje nebo neocení.

Proto vlastně můžeme být rádi, že ještě ta možnost dělat na barevný papír tady je, protože dříve nebo později už nebude. S ústupem chemických fotolabů ustoupí z trhu nejen papír, ale i lázně a celý podřízený řetězec chemické výroby surovin pro tyto produkty, poněvadž se jedná o specializované chemické odvětví. Jakmile se tento výrobní ekosystém zastaví, už ho bude téměř nemožné znovu rozjet.

[KIM]

Historie se neustále opakuje - teď navazuji na Keka.

Vzpomínám, jak nám konkurence minilabů "brala" zákazníky, protože byla rychlejší, levnější a dokázala "uspokojit" drtivou většinu zákazníků. 10 kinofilmů z dovolené, nebo rodinných záznamů, dokázal minilab zmáknout v obecné (kvalitě) fotografií rozměru cca 10x15 hravě. My jsme to dělali ručně, s důrazem na kvalitu jednotlivého snímku. Dalo by se říct, že jsem v té době minilaby neměl rád.

Nu a hleďme, již před dobrou řadou let se minilaby potýkaly s konkurencí digitální: Když ne 100%, tak konkurencí domácích tiskáren atp. 

Vždy je to sázka na "potřeby zákazníka". Masově - rozuměj na uživení - se vždy vyplatilo jít s dobou a nabízet služby "odpovídající aktuální tržní situaci". 

Zpět se nevrátí ani barevný papír vrcholné kvality, vážený portrétní fotograf s vlastním ateliérem, jediný ve městě ani mistrný laborant ke kterému se sjíždí z okolí každý kdo svou tvorbu myslí vážně.

No a co teď s tím? 

Nefňukat, boj s větrnými mlýny je slepá ulička. Prostě si dělejme radost tím, co nás hřeje u srdce. I když je to čím dál, složitější...

[sokolvideo]

Keko, mal by som za nim isť v dohľadnej dobe, tak mu Ťa "predhodím", som zvedavý, ako zareaguje. Ináč má aj klasický minilab na fotky, čo som bol trochu prekvapený, myslel som, že už robí len digi.

Čo sa týka tých tlačiarní na fotky, musím sa priznať, že aj ja som už na to prešiel. Už ma v mojom veku prestalo baviť sedieť v komore a robiť fotky. Za život som tam strávil možno aj niekoľko rokov. Samozrejme kompletné zariadenie mám stále pripravené, a tak pre mňa nie je nikdy problém sadnúť do kupeľky a robiť klasické fotky. Farbu nie, na tú som sa vybodol niekedy v okolo roku 85. Aj keď mám na to ešte stále kompletné vybavenie, len neviem, či filtre ešte žijú, alebo by ich už bolo treba hodiť do kontainera. Na film fotím a točím stále, filmy si aj sám vyvolávam, ale len čb, aj keď farbu, E6 alebo ECN2 si robím sám, C41 sa mi nechce, za nejaké drobné mám za pol hodiny film vyvolaný a naskenovaní na profi stroji, za tú dobu si skočim do predajne pozrieť, či nie sú nejaké LP , ktoré by ma zaujali a za dobrú cenu.

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Kime, vzpomínám na těch 11 měsíců, (2004/2005), poctivě odpracovaných v království fotoaparátů, obklopen Leicami, Rolleiflexy, Hasselblady, Canony, Nikony, Pentaxy, nespočtem výměnných objektivů na lehce se prohýbajících skleněných poličkách osvětlených vitrín, kam jsem se zdráhal sáhnout pro žádaný kus od svého zákazníka. Filmy v trojbalení 2+1 v akčních cenách, plný sortiment zpracovatelské chemie, zkrátka fotoamatérův splněný sen. Dodnes se raduji z příjemné party kolegů, na něž dodnes s respektem vzpomínám. Poučná zkušenost k nezaplacení. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[Tomas80]

Časy sa menia a to veľmi rýchlo. Ak si zoberiem roky ktoré som zažil, teda 80te 90te, tak predpokladám, že väčšina (kusovo) fotografií bola v laboch tie z rôznych osláv, dovoleniek a podobne. Človek išiel na dovolenku vyfotil si jeden, dva, tri filmy a dal si urobiť fotky aby sa mohol rodine, kolegom pochváliť kde bol. Toto podľa mňa tvorilo väčšinu a čo živilo labáky. Dnes? Dnes bežný človek spraví fotky na mobil a pochváli sa priamo z dovolenky tým že to dá na sociálne siete, pošle cez rôzne aplikácie, emailom... a je vybavené... Tak ako sa zrýchlilo vo svete všetko, tak je to aj tu, už len dať si vytlačiť nejaké fotky a ísť ich potom ukazovať rodine po týždni dvoch, to už vlastne je minulosť, nie pochváliť sa treba hneď (nemyslím to v zlom). Prečo mnohým stačí akýkoľvek mobil pre fotenie? Lebo za posledné roky tie telefóny urobia snímku, ktorá je na to na čo ju chcú - ukázať ju v telefóne, inom telefóne, prinajlepšom na obrazovke notebooku - úplne technicky dokonalá.

Áno, počul som v jednom labe, kde si robím dávať farebné filmy, že vraj posledné dva roky zaznamenávajú trend, že ľudia tie fotky aj chcú mať opäť "v ruke" ale stále je to len o tom, že prinesú na USB kľúči 500 fotiek a dajú si ich vytlačiť... 

Z tohto pohľadu nemá pre laby ekonomický zmysel prevádzkovať staré technológie... Áno, stále tu je skupina, ale maličká a preto ekonomicky nezaujímavá, ktorá stále fotí na filmy a chcela by fotky klasickou chemickou cestou, chce počúvať hudbu z vinylu lebo miluje ten zvuk... potom je tu skupina, možno ekonomicky zaujímavejšia, ktorú môžeme nejak urážlivo nazvať hipstermi alebo tak podobne, čo už len tak zo zásady fotia na film a kupujú si vinyl lebo je to medzi nimi "trendy" ale stále sa nejedná o skupinu, ktorá by dokázala zvrátiť smerovanie trhu (a keď už som spomenul vinyl, ten si kúpi niekto už len ako zberateľský predmet a nemusí ho nevyhnutne počúvať, pri fotografií sa toto aplikovať nedá...). A tej ekonomicky najzaujímavejšej mase bude stačiť fotiť digitálne, kľudne na mobil, sem tam si fotku vytlačiť a album svojej kapely si kúpiť iba ako súbory.... 

[sokolvideo]

TAK, TAK,  Tomas80 to napísal presne. Fotka v mobile je pre 99,9% ľudí IN, a nejaké papierové obráky ich nezaujímajú. Už som zažil na svadbe, že ma nevestina matka upozornila, že majú aj profesionálneho fotografa. Keď som sa jej pýtal, kde je, to sme už boli v sále po kostola a ja som nič také neregistroval, ona mi ukázala človeka, ktorý fotil skupinku ľudí mobilom. Neviem, čo si o mne pomyslela, lebo som sa chytil za hlavu a otočil sa preč. No čo už, fotky v mobile sú "IN".

A potom sa divíme, že minilaby alebo fotoštudia nemajú robotu.

V Prešove bolo tak cca desať rokov späť asi desať volačiek na C41, dnes je jeden, ktorý robí filmy pre celé mesto, ak nie pre celý okres, a aj tak mi hovoril majiteľ, s ktorým sa celkom dobre poznám, hovoril, že ho udržuje len s najväčšími problémami, a to nie pre technické problémy, ale preto, že tých filmov je málo na množstvo chémie vo volačke a občas, keď nechce riskovať, tak mení chémiu, aj keď ešte nie je vyčerpaná, musí však byť regenerovaná, čo však pri nedostatočnom počte filmov asi nestačí.

[keko]

TAK, TAK,  Tomas80 to napísal presne. Fotka v mobile je pre 99,9% ľudí IN, a nejaké papierové obráky ich nezaujímajú. Už som zažil na svadbe, že ma nevestina matka upozornila, že majú aj profesionálneho fotografa. Keď som sa jej pýtal, kde je, to sme už boli v sále po kostola a ja som nič také neregistroval, ona mi ukázala človeka, ktorý fotil skupinku ľudí mobilom. Neviem, čo si o mne pomyslela, lebo som sa chytil za hlavu a otočil sa preč. No čo už, fotky v mobile sú "IN".

A potom sa divíme, že minilaby alebo fotoštudia nemajú robotu.

V Prešove bolo tak cca desať rokov späť asi desať volačiek na C41, dnes je jeden, ktorý robí filmy pre celé mesto, ak nie pre celý okres, a aj tak mi hovoril majiteľ, s ktorým sa celkom dobre poznám, hovoril, že ho udržuje len s najväčšími problémami, a to nie pre technické problémy, ale preto, že tých filmov je málo na množstvo chémie vo volačke a občas, keď nechce riskovať, tak mení chémiu, aj keď ešte nie je vyčerpaná, musí však byť regenerovaná, čo však pri nedostatočnom počte filmov asi nestačí.

Filmy nam posielaju ludia z celeho Slovenska. Dokonca i niektore laboratoria.
Aj E-6 sa nedavno scukla na este prijatelnu Vieden.
My to planujeme s tym filmom prezit. To nas asi odlisuje od konkurencie, ktora, takreceno, sleduju trendy.
Ovsem, mozno v buducnosti bude na Slovensku stacit iba niekolko laboratorii. A mozno to zrovna bude niekto s Jobom. Na sposob toho Anglicana, ktory raz za rok vyvolava ORWO NC filmy. Asi ako jediny v Europe.

[Tomas80]

 

 

Filmy nam posielaju ludia z celeho Slovenska. Dokonca i niektore laboratoria.
Aj E-6 sa nedavno scukla na este prijatelnu Vieden.
My to planujeme s tym filmom prezit. To nas asi odlisuje od konkurencie, ktora, takreceno, sleduju trendy.
Ovsem, mozno v buducnosti bude na Slovensku stacit iba niekolko laboratorii. A mozno to zrovna bude niekto s Jobom. Na sposob toho Anglicana, ktory raz za rok vyvolava ORWO NC filmy. Asi ako jediny v Europe.

 

 

Veď na posledných mohykánov spoliehame, ale je to tak, naozaj dnes "v kamennej predajni" kúpiť film, alebo si dať vyvolať film, urobiť fotky, to už je len na pár miestach a vďaka Bohu za ne... a verím že pár ich prežije aj do budúcnosti, je pravda že keď fotím na film je to minimálne 90% ČB čo si viem sám spracovať, ale tá možnosť farby by mi chýbala... 

[Sajmonus]

Ahoj. Měl bych dva dotazy l barevným papírům. Aktuálně dojíždím Fuji Crystal Archive a chtěl bych koupit nový papír v roli. Nevíte někdo kde bych sehnal papír Kodak Endura Premium Metallic? Našel jsem jenom B&H v USA kde ale musíte koupit minimálně dvě role a ještě chtějí 300 USD za dopravu do ČR. Laby ho přece musejí někde kupovat ne? Hledám 10,13 nebo 15cm širokou roli. Pokud ale sehnat proste nepůjde nemá někdo zkušenosti s papíry Fuji Crystal Archive Supreme HD? Ty v ČR sehnat lze, ale na internetu prakticky nejsou žádné recenze, ukázkové fotky.. Posílám i odkaz https://www.abcfotop...152x1676-g-lesk
Ale radši bych ten metallic. Díky