20 odpovědí na toto téma

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, jedno dobře střežené tajemství praví: "Na každém vrcholu je samota".
Lamaistická výšina, odkud si vítr bere modlitby pro buddhistická božstva.
"Starý Jezevec" Erik - Slanej Vrch

[HCST]

[jirin_ol]

jenže... kde je ten vrchol?

[Jorge]

Pravda začíná tam kde končí vyšlapané stezky.

[Motorbiker]

Ovšem pozor, vy odvážní, neboť hrdinů jsou plné hřbitovy!

[jenda1250]

jsa sic srab stejně se obávám že ani my (poserové) tomu krchovu neutečem.

Aneb

Lepší živej zbabělec než-li mrtvej hrdina.

[Evla]

Alebo inak: Keď stojíš hore, tí dolu sa ti zdajú malí. Lenže tí zdola ťa tiež vidia malého.

[borekt]

...i samotar potrebuje ke svemu zivotu lidi...

[Evla]

...i samotar potrebuje ke svemu zivotu lidi...

po chrbtoch ktorých sa na ten vrchol dostane ....

[Tomlib]

...i samotar potrebuje ke svemu zivotu lidi...

po chrbtoch ktorých sa na ten vrchol dostane ....

velmi pěkně řečeno.

Trosečník na pustém ostrově je sice nejlepší, ale zároveň průměrný a nejhorší. Vyniknout je třeba nad někoho - a k tomu je třeba kompars. Já si vždy vzpomenu na Jiřího Ortena, který byl podle mého názoru velmi nadprůměrný, a trpěl depresemi ze samoty mezi námi samými blbci.

[Evla]

Samota nie je zlá, zlý môže byť len pohľad na ňu.

[Fotios]

Vyniknout je třeba nad někoho - a k tomu je třeba kompars.

Nemohu si pomoci, abych se nezapojil do vaší plodné filosofické debaty ... Ta výše citovaná věta - takto vytržená - mi přijde naprosto strašlivá. Bohužel ale také hodně vystihující smýšlení mnoha našich současníků. Lidé kolem mne jsou nic, jen kompars, a já hraju hlavní roli ... Je to dost zvrácené pojetí světa.

Vím, že jsem tu větu vytrhnul z kontextu, takže se případně omlouvám. Nechci rozdmýchávat žádný flame ...

[Tomlib]

Vyniknout je třeba nad někoho - a k tomu je třeba kompars.

Lidé kolem mne jsou nic, jen kompars, a já hraju hlavní roli ... Je to dost zvrácené pojetí světa.

No vida, jedna neobratná formulace a už je ze mě darebák.

[Fotios]

No vida, jedna neobratná formulace a už je ze mě darebák.

Tak to určitě nebylo míněno. Jenom mě ta věta prostě praštila do očí a secvakla mi s chováním spousty lidí kolem mne. Jinak vše dobré ...

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, pozdravuji,(kdysi mnohem početnější),"Temné Bratrstvo". K fotografické tvorbě bychom
měli přistupovat a systematicky ji rozvíjet co nepoctivěji.Tak poctivě, až nás to bude bolet. Když jsmedokázali začít, fotografická práce sama už nás bude učit, jak dál. Dokud jsme živí, je lépe starat se o
opravdovou dokonalost a ponechat dílu, aby mluvilo samo.Máme obyčejně v nitru obvykle víc, než dokážemevypovědět a oproti mocné přesile ekonomicky se přiživujících diletantů si svobodně můžeme vybrat sami, co pro svoji práci potřebujeme. Počínaje tematikou, námětem a volbou nejvhodnějších prostředků k jejichrealizaci, včetně představy o konečném výsledku. Je dobré hledat cestu k opravdovým tvůrcům a neztrácetdrahocenný čas, který můžeme ke svému vlastnímu růstu racionálně využít. Fotografickou tvorbu považuji za přísně individuální činnost, jež nevyžaduje davu. Je založena na vlastní vášni, vlastních pocitech ajedině za těchto podmínek vydá něco, co lze nazvat tvůrčím rukopisem.Systematická práce na dlouhodobýchsouborech, které mohou v čase získat na významu, návraty do míst, která mění v čase svoji tvář a trvalezachytit neúprosně běžící čas v krátkém okamžiku, který si promyšleně určíme. Definitivní podoba práce ve formě výstavního souboru, či klasickou knihařinou vzniklé foto-knihy má nenahraditelný význam a takédoposud zcela přehlíženou trvalou hodnotu, tvořící určitý stupeň v našem tvůrčím vývoji. Tudy vede též daleká cesta tvůrčího poznání. Nadchází čas našeho racionálního rozhodnutí. Být vláčen přesyceným trhema následně bezcílně tápat k čemu to vše vůbec využít, nebo se soustředit na smysluplnou práci a radovatse z postupných lepšících se výsledků. Výsledek individuální ruční práce, jemuž jsme podřídili vše budevždy stále cennější, než miliardy oslnivě zářících bodů,mizících záhy klikem v propasti-žumpě "DELETE".
Buďte šťastni! S pozdravem Váš: "Starý Jezevec" Erik

[Pavel_P]

 

Vyniknout je třeba nad někoho - a k tomu je třeba kompars.

Nemohu si pomoci, abych se nezapojil do vaší plodné filosofické debaty ... Ta výše citovaná věta - takto vytržená - mi přijde naprosto strašlivá. Bohužel ale také hodně vystihující smýšlení mnoha našich současníků. Lidé kolem mne jsou nic, jen kompars, a já hraju hlavní roli ... Je to dost zvrácené pojetí světa.

Vím, že jsem tu větu vytrhnul z kontextu, takže se případně omlouvám. Nechci rozdmýchávat žádný flame ...

 

Pán bude pesimistou? Bez dobrého nemůže být špatné, bez Jing, nemůže být Jang. Jako milovník jídla mám rád i ta špatná, protože vlastně vylepšují ta budoucí dobrá. I kdybych jedl každý den jen ta nejlepší jídla, byl bych za několik měsíců stejně nešťastný, jako kdybych jedl ty nejhorší. To co říkáš není strašlivé, naopak, je to krásné. Protože bez různorodosti není život, není vášeň. Většinou máme na výběr - chceme udělat ten nebezpečný krok kupředu, nebo si budeme raději libovat jako jednoocí mezi slepými? Či ještě hůř, jako jedni z davu? Mě naopak děsí to, jak to vnímáš ty - připomíná mi to ony utopistické pokusy o šedivou rovnost ve všech aspektech "jáství"... Pro několik hajzlů kteří byli úspěšní v oboru získávání peněz či moci netradičními postupy, tak úzkém oboru z tak širokého spektra člověčenství přece nebudeme šmahem nešťastní z celého lidského pokolení. Tím by naše zorné pole bylo stejně pochybně úzké, jako těch, kterými pohrdáme...

[Pentaxista]

Erik Kurach

Pane Kurachu, Vy jste byl v pralese (Mionší)? 

Máte (vzácný) dar mluvit srozumitelnými slovy o "složitých věcech". Cítím to úplně stejně... Ještě musím zjistit, proč mi tyhle věci dochází právě v netknutém a (lidu)pustém lese.

[Erik Kurach]

Vážení kolegové, je opravdu dost arogantní zde vyjádřit pocit bezmoci tváří v tvář fotografii, která je
pro mne stále záhadným podivínem. Stále se zamýšlím nad tím, jaký je stav obrazu objektu, který právě v
podobě negativního obrazu získal svoji vlastní tvář. Nakolik se v jeho proměně zúročily všechny mé snahy o vlastní představě a nakolik jde spíše o šťastnou náhodu, než vědomý záměr v disciplíně vidění. Ponechatkopii, či ji následně transformovat někam dál, ocitnout se uvnitř nevysvětlitelné atmosféry podvědomí, a vydat se po tušené cestě experimentu.Do jaké míry je mé podvědomí zodpovědné za mimořádný snímek?Umím se vůbec dívat a nacházet, či vědomě pěstovat a vytvářet situace příznivé pro vznik těchto tak nahodilých incidentů vlastního podvědomí. Uzavřít se cíleně na několik dnů do temnoty a následně spatřit
jiný svět? Ve vší nádheře předtím míjených detailů a vnitřních obrazů, skrývajících se v nalezených objektech, tak, jak se před mnohdy zcela náhodně "Jappy" Reichmann v cyklu "Agáve". Kde leží ona pomyslná hranice? Často vzpomenu na doslova zázrakem seslané setkání s Arnoldem Newmannem, který při mém dotazu o roli negativu divoce vyskočil, pomyslným "acetátem", který poplival, praštil o podlahu a pak rotačním
pohybem podrážek svých luxusních černých lakýrek a dupáním doslova zdecimoval se slovy: "Negativ, ten
vůbec nikoho nezajímá. Je to pouze bezvýznamný vyvolaný stříbrný obraz na kusu filmu. Ten nebudete snad
nikomu ukazovat! Rozhodující je přece Vaše fotografie na papíře!" Jak ohromující poznání od Mistra!!!
Přeji Vám mnoho přívětivých okamžiků vědomě vytvářených šťastných náhod, bez nudy z množství obrazových
motivů, které je opravdu zbytečno klasickým filmovým postupem reprodukovat. Zajděte v letním podvečeru pod okna konzervatoře. Po desáté se Vámi vyslechnutý motiv podaří bezchybně reprodukovat, při dvacátém začnete spatřovat dílčí chyby a pokud nevydržíte do třicítky,je rozumné odejít raději do klidu na pivo.
Umělecký zrod je těžký a vyžaduje mnoho osobního úsilí. Než být porodním asistentem u každého "tvůrčího
prdu", to raději sám obtížně tvořit. S pozdravem: "Starý Jezevec" ze Slanýho Vrhu, Erik

[nojgi]

Tu příhodu s negativem beru. Kdo se na něj bude dívat a dešifrovat jak by asi mohl obrázek vypadat?  Raději čtu celé forum srozumitelněji než celý kód html, php, javu...atd. Tomu bych nerozuměl a tak nemohl komunikovat s ostatními.  Souhlasím s papírovou formou v pozitivu, kde každý obraz dekóduje. Minimálně pochopí, že jde o nějaké zobrazení. Jestli bude výsledku rozumnět nebo ne? Je už na něm co v díle objeví nebo neobjeví? S náhodou a rozhodnutím jak bude přesně snímek vypadat je trochu složitější. Věřím na cílevědomé náhody. Zvládnuté řemeslo - co a jak chci udělat a bonus náhody jako příjemné zpestření objevu. Jinak by tam bylo jen to řemeslo a to je přeci jen trochu nuda.  

[Anadred]

Na vrcholu je člověk sám, protože si svou samotu přináší již z údolí. Tvůrčí samota je jeden z předpokladů vytvoření vynikajícího díla neboť to je odrazem umělcova niterného vnitřního prožitku. Dílo vytvořené duší, která je vedena a usměrňována, ať už zvenčí či autocenzurou, bude postrádat onu těžko definovatelnou opravdovost. Cílem umělce je tvorba samotná, sláva a ocenění jsou jen doprovodné jevy. Ne každý, kdo tvoří v samotě je umělec. Ne každý, kdo je nyní oslavován a jehož díla se prodávají za velké peníze, vytvořil opravdu velké dílo. Soudcem je čas (pár století stačí...)

[kapros1]

Na vrcholu je člověk sám, protože si svou samotu přináší již z údolí. Tvůrčí samota je jeden z předpokladů vytvoření vynikajícího díla neboť to je odrazem umělcova niterného vnitřního prožitku. Dílo vytvořené duší, která je vedena a usměrňována, ať už zvenčí či autocenzurou, bude postrádat onu těžko definovatelnou opravdovost. Cílem umělce je tvorba samotná, sláva a ocenění jsou jen doprovodné jevy. Ne každý, kdo tvoří v samotě je umělec. Ne každý, kdo je nyní oslavován a jehož díla se prodávají za velké peníze, vytvořil opravdu velké dílo. Soudcem je čas (pár století stačí...)

Howgh pod to bych se také podepsal. Byť vím, že již předem jsem odsouzencem nehodným paměti času