28 odpovědí na toto téma

[Pentaxista]

Jsou chvíle v životě, kdy má člověk pocit, že je všechno špatně. Samozřejmě není... Co v takových chvílích? DĚLAT NĚCO, CO VŮBEC NEMUSÍM!
Dnes jsem si sestavoval vývojku podle toho, co jsem si pamatoval o vlastnostech vývojek, jejichž složení je známé a co jsem si zapamatoval (nebo kdysi poznamenal do hnědého sešitu) o chemikáliích.
"Východiska":
- fenidon (a jeho klony) poskytuje jemnější zrno, než metol (jójó... je to tak)
- hydrochinon je fuj (dle dnešních eko), ale tvoří výtečné superaditivní směsi
- pyrokatechin umí vytáhnout kresbu i tam, kde ve stínech není
- o-phenylendiamine je jedatý, kancerogenní, těžko dostupný (tak ten ne)
- další vyvolávače bych musel shánět
- Atomal - nedostupný
- vyvolávač Rodinalu - proč používat, asi bych vymyslel zase Rodinal
- siřičitan sodný (konzervans, v malých množstvích je v "akutantních" vývojkách, ve velkém mnžství rozpouští zrno)
- KBr, benztriazol a.j. - tam, kde hrozí závoj
- louhy, kys. boritá, borax - upravují (a mnohdy udržují) pH
- vitamin C, TEA - "moderní a eko" komponenty
atd.atd.atd.

Do DS-10 jsem zamíchal NaOH (abych zvýšil pro hydrochinon a hlavně pyrokatechin) pH, Dimesonu-S jsem přidal hydrochinon a pyrokatechin a vytvořil jsem "hyperaditivní směs"
Do "toho" jsem máčel kusy HP5+ exponované na nominální citlivost.

Musel jsem trochu laborovat s ředěním, teplotami, kinetikou a vyvolávacími časy, ale vývojka pracuje nad očekávání dobře. Co mě zaujalo nejvíce:
- změnou délky volání (a to dosti významně), teploty a překlápění došlo k velmi výrazným změnám v provolání světel
- při stejných změnách se (velmi dobré!) krytí v oblasti stínů neprojevilo zdaleka tak významně
- protože vyvolávačů je habakuk a alkalita vysoká, šel jsem až na ředění 1+4 a furt se s tím krásně čarovalo. Řekl bych, že kontrast se dá "štelovat" opravdu "neomezeně"
- při časech nad 7 minut (i při větším ředění a 20°C) byly již negativy bohatě převolané
- zdá se, že vývojka je "ostrá", ale ve srovnání s čistou DS-10 se zdá, že poskytuje opravdu větší množství polotónů
- vývojka nijak zásadně nesmrdí a zdá se, že ani moc nebarví
- zrno nemohu hodnotit, fotografie ještě nejsou. Ale při 25násobném zvětšení jsem neměl jiný pocit, než po vyvolání stejného filmu v "čisté" DS-10.

Tak jsem si pohrál... Máte-li někdo nějaký nápad k tomuhle způsobu "konstrukce" vývojek, dejte své nápady do placu...!

Pokud "to" bude mít nějaký neobvyklý výsledek, samozřejmě recepturu pustím do světa.

[Vojta]

Rád bych připomněl slova klasika:



....ale doplnil bych ještě: "nevyblbovat se"!!! - nestřídat filmy, vývojky, způsoby expozice, způsoby vyvolání... Je snadné se v tom utopit.
Když "to není ono", snažit se najít důvod, proč to není ono - neutíkat k dalším "zaručeným kombinacím".
Více nebo méně jsme si tím prošli všichni a je to ztráta (vzácného) času, který můžete využít na focení.
Přeji úspěch!!!

[Pentaxista]

Nesouhlasím! Vyblbovati jest se nutno - alespoň občas. "Zaužívané" a stereotypní myšlenkové postupy zdaleka ne vždycky přinášejí "netušené objevy". Brainstorming občas přinese výsledek, ke kterému jest se jinak těžko dobrati, protože "to nemá logiku".
To "střídání" už mám za sebou - fotografuji přes padesát let. Zpočátku ta ekvilibristika byla vynucená, za bolševika jsme "pletli z h.... bič" - nic nebylo a to, co bylo, za moc nestálo (mám na mysli hlavně informace, techniku, chemii a pod.!).
"Zaručených kombinací" jsem vyzkoušel mraky. Myslím, že to, co jsem napsal dříve, bylo zřetelné: čistil jsem si mozek tím, že jsem zavřel diferenciál a zařadil redukci - a hurá do neznámého terénu!

Dnešní poznatek:
Vyvolal jsem kus "testovacího" Acrosu (s "normálně nasvícenou scénou") a již před praním jsem zaregistroval, že antihalační vrstva (jinak u Acrosu pořádně fialová) se jaksi nekonala... Po vyprání byl negativ tak křišťálově průzračný, jako Grossovy peníze, resp. jako kinematografické filmy (u filmů určených k promítání by neměl být ani náznak závoje). Po úpravě ředění a volacího času jaksi nemůžu najít nic, co by mě na negativu s.... . Světla nejsou "neprůhledná", stíny jsou prokreslené a střed bohatý. Vykresleny i tenké větvičky 50m od místa fotografování - to nemusí nic znamenat, protože bylo snímáno asferickými Summicronem 35/2 a Elmarem 24/3,8 - a ty "umí vykreslit i průlet neutrina vedlejší galaxií" .
Po pravdě - asi náhodou - se mi podařilo odvodit volací čas, takže dost dalších zkoušek odpadá. To jsem rád. Požádám spolupracovníky, aby mi umožnili prohlédnout negativ v optickém mikroskopu v polarizovaném světle a nebude-li zrno (resp. shluky) "nenormální", půjde do elektronového mikroskopu a tam prohlédneme opravdu zrno (tvar, orientaci, event. zvláštnosti, atd.). To bude porno, haha!
P.S. Včera byly zhotoveny první fotky (co jsem slíbil před časem) na tomtéž zařízení v Kanadě a jsem zvědavý jako malé děcko! Opozdilo se to, protože ten, co to dělá, se vyhnul práci tím, že se (bez dovolení a konzultace) ženil - ovšem v Kolumbii a pak si vále šunky kdesi na jakémsi ostrově v karibiku...

[Jaro]

Tak na ty kanadské jsem tedy opravdu zvědav

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Pentaxisto, díky špičkovému vybavení fotoanalytické části laboratoře jsem zatím dosáhl tohoto maximálného zvětšení: S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[dubraro]

....ale doplnil bych ještě: "nevyblbovat se"!!! - nestřídat filmy, vývojky, způsoby expozice, způsoby vyvolání... Je snadné se v tom utopit.

Já bych si dovolil souhlasit s Pentaxistou.
Někdo chce udělat působivé fotky a ukázat je na výstavě.
Někdo shání kdejaký neobvyklý přístroj, rozebere ho a zkoumá, jako to tehdy vymysleli.
Někdo si namíchá vývojku a zajímá ho, jaké to udělalo shluky stříbra.
Všichni to děláme za své, ve svém volném čase a protože nás to baví. Nejsme povinni dodržovat standardy a odevzdávat výsledky. Je to jeden z mála kousků svobody, který nám zbývá.

[jirin_ol]

Též souhlasím, vědom si rozdílu mezi malým chlapcem a dospělým mužem: v ceně jeho hraček. A když se zadaří, to je přeci radost až na půdu !!!
A mimochodem, takové pokusničení neublíží nikomu, narozdíl od pokusů na lidech ...

[samusko]

hocijake laborovanie nema zmysel pokial nebudu uverejnene vysledky vsetky !!!

[Vojta]

Já citoval z Pentaxistova staršího příspěvku proto, že upozorňuje na druhou stránku takovéhoto dobrodružně-vědátorského bádání. Holt, tam kde končí silnice, je redukce zapotřebí. Ale terén je jenom třešnička na dortu, jinak se jezdí po silnici, abychom někam dojeli.

Jinak k tématu:
Já myslel, že pyrokatechin omezuje převolání světel (na vině je snad schopnost utvrzovat želatinu). Takže pokud bohatě exponujem, vyjdou dobře stíny a světla nebudou převolána.
O schopnosti pyrokatechinu zvyšovat citlivost (vytáhnout stíny) jsem nikdy neslyšel (vynechávám Pextral, to je extraalkalická 2lázňovka).
Také je otázkou, kolik používáte siřičitanu a jestli se vám projevuje pyrokatechinová záhněda (třísnící účinek). Teda pokud nepoužíváte kyselý ustalovač, což jste snad jednou psal.
Já jsem zkoušel s pyrokatechinem tři vývojky (HDčko, Hermana a Pextral). U všech se mi příliš nelíbilo zrno a všechny vytváří obraz bez jiskry. Myslím si, že je to protiváha ke kladným vlastnostem PKCHinu a že čím víc vývojka barví vrstvu a vyrovnává, tím častěji z ní vyjdou nebrilantní obrazy. Pokud si do Googlu zadáte pyrocat-HD a vyhledat obrázky, je to z většiny příkladů patrné.

P.S. Já s Pentaxistou rovněž souhlasím

[jirin_ol]

hocijake laborovanie nema zmysel pokial nebudu uverejnene vysledky vsetky !!!

a prečo ? tohle není financováno z daní všetkých

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Pentaxisto, při zpracování VF negativů máme výhodu jejich třídění a individuálního přístupu k jejich zpracování. Výhody se nedostává těm, kteří se snaží vyvolávat mnohdy expozičně různorodý materiál nějakým "zprůměrovaným" způsobem. Poučenější autoři se vynasnaží eliminovat předvídatelné potíže důsledným tříděním již během fotografování tak, že pracují v určitých daných podmínkách osvětlení a nekombinují expozičně, či kontrastně odlišné záběry v rámci jednoho formátu filmového pásu (135/120). Docela pozoruhodných výsledků lze docílit i poměrně jednoduchou metodou vyvolání plochého filmu, kdy individuálně zpracovávaný negativ, nasáklý po dobu 90-120s vývojkou naválcujeme citlivou vrstvou dolů na čistou, důkladně odmaštěnou desku plexiskla, či desku skleněnou a ponecháme jej vyvolávat do té doby, až se proces samovolně ukončí tím, že se vyčerpá veškerý vyvolávač nasáklý emulzí. Tímto způsobem lze dosáhnout brilantně ostře vyvolaných negativů například při použití Rodinalu 1:25. Při použití vývojky Tetenal Emofin lze dosáhnout i za podmínek běžného vybavení vynikajících a vyrovnaných výsledků zpracování, ale zmíněná vývojka je stále dražší a obtížně dostupná. Zásoby vývojky Technidol pomalu mizí a nenahradí ji ani zřídka dostupný Silvermax, prodávaný za neuvěřitelně vysokou cenu. Cílené omezování nabídky vyvolávačů tak vytváří pro běžného uživatele obtížně přehlednou situaci, jakou osvědčenou cestou se vydat. Limit spatřuji ve výsledném formátu zvětšeniny v poměru k výchozí velikosti negativu za splnění jistých kvalitativních standardů celého řetězce, který bývá zcela individuální. Pokud bude cílem maximální formát 8x10" / Standard Print /, který se při vhodné adjustáži a osvětlení výstavní plochy nechá také
vystavit, je z praktického uživatelského hlediska zcestné hledat vyjímečné přístupy. Neustále rostoucí ceny vytvářejí i z fotografií relativně malého, za podmínek tehdejších norem dříve spíše "na milost výstavních expozic" tolerovaných minimálních formátů zvětšenin. Nehovořím o kontaktech 8x10" a větších. Zásadní otázku, kterou by si měl každý odpovědně položit při pohledu na vlastní sbírku všech technických prostředků, kterými disponuje: Co
sleduji, jako výsledný obrazový "produkt" a jak jej hodlám prakticky prezentovat? Spíše komorní série snímků, které jsou ještě "ufinancovatelné" , či
monumentální formáty, jejichž náklady vysoce převýší i již tak vysoký standard zavedených běžných výstavních formátů. Na základě posouzení tak zásadních otázek má teprve smysl hledat příslušné prostředky a cesty k jejich dosažení. Naším štěstím a radostí zůstává pocit, že se můžeme zcela
svobodně rozhodnout. "Těžké se zdá je to, co jsme ještě nedokázali" Alexandr Fleming. S pozdravem a přáním úspěchu: "Starý Jezevec" Erik

[Pentaxista]

Erik Kurach - nemohu se tomu ubránit, ale čas od času si dopřávám luxusu dělat věci, které dělat vůbec nemusím a u kterých neočekávám předvídatelný výsledek. Mozek a duše to potřebují.
P.S. Vaše fotka mě rozřehtala hodně moc!
Vojta - určitě oba víme, co (a v jakém kontextu) tím bylo myšleno.
samusko - hned, jak se stanu členem organizované skupiny, která "plní úkol a bere za něj peníze", budu se tím řídit.
Vojta 2 - pyrokatechin jsem použil po hodně dlouhé době a na základě v mozku hluboko zasunuté "poučky". Kdesi jinde bylo uvedeno, že vývojky s více než dvěma vyvolávači jsou sestavovány velmi zřídka. Proč nezkusit tři a více...?

"Ale k tématu": Nevydržel jsem a s několika kusy filmů vyvolaných v Rodinalu 1+25, 1+80, DS-10 stock a 1+1, DD-X a v "mém cocktailu" jsem vyrazil na pracoviště, kde mě je nechali prohlédnout dobrým mikroskopem - včetně polarizovaného světla. (Můj mikroskop nesvítí - ještě nevím proč.)
Času moc nebylo, ale přeci jenom něco bylo zřetelné: zrno (resp. to, co vidíme pod mikroskopem, tedy shluky) z "mé vývojky" bylo velmi pravidelné, "dokonale" ohraničené, "bílá místa" mezi černými částmi byla téměř stejná (plošně) - obraz ve světlých částech (stíny) a tmavých (světla) se lišil jenom "tloušťkou vláken sítě". To je hodně zajímavé. Obvykle totiž jsou bílé plošky (místa, kde nedošlo k vytvoření kovového stříbra) mezi "černými vlákny sítě" nestejně velká, velmi různého tvaru a zdaleka ne u všech vývojek jsou tak ostře vymezená. To by mohlo mít podobný význam, jako např. malá clona (vysoké clonové číslo) při fotografování snímacím objektivem, nebo říkám úplnou blbost? Může se jednat o něco podobného Original Zeiss Softar-u? Na něm jsou vybroušené čočky (zcela náhodně - proto "Original" - každý filtr je "fyzicky jiný"), změkčuje obraz, ale ten zůstává ostrý (jistě, něco jiného je subjektivní hodnocení obrazu na fotografii, něco jiného exaktní měření). Nemůžou se "bílá místa" v síti shluků Ag chovat podobně? Jak se bude lišit obraz (na pozitivu), prošlo-li určitým místem negativu stejné množství světla, ale v jednom případě nebyla "oka" sítě stejná (plošně), oka byla nestejně ostře ohraničena, síla "vláken sítě" nebyla stejně "černá" a vůbec ne stejně silná?
Jak říkala má babička z Veselí n/Moravou - "a včíl mudruj"!

[Pentaxista]

Difrakce - ohyb světla na hranách... No, ty ďůrky v síti shluků Ag. Čím menší a ostřejší - tím větší ohyb a změna kvality obrazu. Čím je jich více - tím větší změny obrazu.
Co?!

[Pavel_P]

Pane Pentaxisto, pokud potřebujete ještě detailnější pohled na výsledky svých pokusů, mohl bych Vám zařídit snímky pod elektronovým mikroskopem.
Ještě jedno malé ťuknutí - uvažujete o světlocitlivé ploše ve 2D, nebo ve 3D?

[Drevorubec]

Já bych řekl: "Včil zvětšuj!"

Obdivuji Vaši hru daleko za hranicemi mých vědomostí. Jen tak dál!

[Erik Kurach]

Vážený kolego, Pentaxisto, pro občasnou kontrolu struktury zrna vyvolaného negativu se osvědčilo zvětšení 50x , jehož dosáhnu v potřebné kvalitě za pomoci binokulárního mikroskopu. Považuji přinejmenším za zajímavé porovnat zpětně i několik vzorků negativů z archivu: Fomapan N/F, Orwo, Efke KB, Svema , Forte, Agfa, Kodak, Ilford, a to včetně těch ještě starších od Adox, Agfa, Kodak. Na základě ( byť jen visuálního ) porovnání je tak možno posoudit, jak se fotografické materiály měnily. Často není možné pouhým okem a většinou ani nejběžnější zaostřovací přídavnou lupou, zobrazující jen vzdušný obraz na průmětně zvětšovacího přístroje / rámečku /, zjistit nepatrnou retikulaci vrstvy, způsobenou teplotním rozdílem střídaných lázní, či změnami pH, mající vliv na celkovou ostrost a strukturu zrna ve vyvolané vrstvě negativu. Pokud půjdeme do velkých zvětšení z kinofilmu s náročnými požadavky na brilanci obrazu u výstavních zvětšenin formátů 40x50cm či 50x60cm, uvedené defekty ve zpracování negativu mohou ovlivnit výsledek, aniž máme sebemenší podezření a hledáme příčinu jinde. Rozptyl světla, způsobený odrazy od struktury zrna, tvořícího negativní obraz vytvořil základ pro vývoj nových emulzí s tabulárními, či kombinovanými světlocitlivými vrstvami. Velké a ostré zrno velkých výstavní zvětšenin při zachování stupně obrazového kontrastu je nezbytné posuzovat v odpovídajícím odstupu, který by měl být v souladu s velikostí obrazu. Mr. Ansel Adams míval na svých výstavách natažena dokonce lana zavěšená na zvláštních stojanech, vymezující patřičný odstup diváků, který byl v interiéru výstavní síně odlišný.
S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik

[Pentaxista]

Tak jsem vyvolal další kousek Acrosu@100 v ředění 1+2 a 1+3

"Od oka" jsem stanovil volací čas pro ředění 1+2 jako "základní čas - stock" x druhá odmocnina za 3 a pro 1+3 "základní čas" x odmocnina za 4.

Obé je hezké, kontrast se zdá přiměřený ("pohledově" lepší u 1+3) - ale dokud nebude fotka, nehodnotím, protože ani po té době, co fotografuji, co neumím. 

"Vypočítané" časy určitě nelze považovat za definitivní - např. ředění 1+3 zkrátím tak o půlminutku až minutku.

 

Pavel_P: Děkuji za nabídku - právě pod elektronovým mikroskopem příbuzný bádá v Kanadě. Pokud by neměl úspěch, poprosím o pomoc. 2D nebo 3D - toť otázka...! U kubických (silnovrstvých) emulzí to bude asi roli hrát, u plochých krystalů asi také, ale asi ne tolik. Co si myslíte Vy? 

Drevorubec: Vždyť to je to, na co se těším! Ale o víkendu to asi nedám, můj lesní parťák odjíždí za týden do Afriky (a na dlouho), takže - bude-li to jenom trochu možné - bude prales. Asi poslední v letošní zimě . Co je na té hře hodno obdivu? Já tomu také nerozumím...! Jenom se domýšlím.

Erik Kurach: Tak nějak se mi to honí v hlavě. Vaše komentáře na mě mají návodný vliv a jsem rád, že píšete! Děkuji! O A.A. a špagátech jsem nevěděl, ale "bojovali" jsme s Kibishem při výstavách hektarových zvětšenin pana Štreita. Údajně některé z nich nafotografoval na PAN400 a vyvolal v Rodinalu. Zblízka hrůza - téměř nebylo možno rozeznat, co na fotce je, při patřičném odstupu opravdu moc dobré. A teď s představte, jak by mohl vypadat Acros!?

[Pentaxista]

Dnes Acros@100 volaný v ředění 1+4 a 1+5 a HP5+ v ředění 1+4.

Acros je ve srovnání s HP5+ (daleko) kontrastnější při všech ředěních.

HP5+ - asi jsem (náhodou) "trefil" volací čas: v čísté DS-10 se vyvolává HP5+ 1,05x déle, než Acros. Pro ředění jsem použil "poučku" o násobení času (ve stocku) pro ředění 1+4 druhou odmocninou 5. Vyšlo to! Negativ není příliš kontrastní a má velmi hezky provolané stíny. 

Jak u Acrosu tak u HP5+ je zřetelné, že četnost překlápění má poměrně velký vliv na kontrast - lze říct, že daleko větší, než u "čisté" DS-10.

 

Omlouvám se, že (nadšeně) publikuji průběžné poznatky - které nemusí vůbec nic znamenat... 

Ze zvětšování zítra nic nebude - bude výprava na kopec.

[Pentaxista]

Dnes první film "s reálem". Aspoň na 3 hodiny prales Mionší (co jiného...?!), dva stupně pod nulou, zataženo, sem tam mrznoucí kapky, prameniště a potoky krásně zamrzlé, až metrové "ledopády" (to jsem viděl za deset posledních let jenom jednou). 

Konica Hexar AF + Acros@100, f/11-16, expozice od 1/8 do 3 sec.

Vyvoláno v dosti ředěné "homemade" vývojce, poněkud omezená agitace (30"//3x/1'). JE PROKRESLENO VŠE ! Na negativu od nepatrně prosvítající "černé", po sotva znatelně "zakalenou bílou". Myslím, že to bude dobře zvětšovatelné. 

Příšt film bude HP5+ v trochu menším ředění a s divočejší agitací. Jenom mě mrzí, že na negativu tohoto filmu se špatně odhaduje kontrast, protože má podložku daleko více zbarvenou do šeda.

[JirkaM]

Mionší říkáš, ajta ajta...budou fotky k vidění zde?

[Pentaxista]

JirkaM

No, skener jsem koupil, oskenovat film a fotku umím, ale "dopravit" obrázek sem do galerie neumím... Jestli někdo pomůže, tak se pokusím.

Ale negativy jsou excelentní (myslím technicky).

[JirkaM]

Rád pomůžu, chceš-li - řekni si, do jaké galerie, s jakým popisem, autorskými právy, to mám přiřadit - sám tvou galerii asi zřídit neumím. Leda "svou" galerii "Pentaxista". Posílám ti SZ.

[Jaro]

Tak budou nějaké obrázky? Jak to dopadlo?

[Pentaxista]

Jaro

Obrázky mám, ALE...! Kdyby mě tak někdo naučil pracovat se skenerem a dopravovat obrázky sem... Ti, co mi slibují pomoc, se z toho nakonec vyvlékají. Příští měsíc je naděje, že se mě ujme paní, která se tím víceméně živí a pracuje se stejným skenerem a softverem.

Jenom na okraj: Příbuzný, který mi chtěl pomoci se zobrazením struktury zrna na elektronovém mikroskopu, mi poslal obrázky, na kterých je vidět "zvlněná hladina" - patrně povrch emulze. Napsal mi, že se při veškeré snaze nepodařilo obraz zaostřit.  Mám podezření, že proud elektronů je pro film neprostupný, nebo je nějak "deformován". Pravdou je, že pracoviště, kde byl pokus udělán, se zabývá kovy (ve všech možných a nemožných podobách) a možná právě tento mikroskop není pro tohle bádání vhodný. Nebo to prostě ti lidi neumí. To se mi ale nechce věřit - živí se tím na univerzitním pracovišti. Od dalších pokusů upouštím, protože hodina práce na zařízení stojí asi 150CAD a jenom výroba vysokého vakua u vzorku trvá 20 min.

Příbuzný vložil vzorek ještě pod optický mikroskop - zv. 50x. Opět nanic, protože zvětšení 50x je prostě málo... (Když zvětším políčko kinofilmu zvětšovákem na papír 30x40 cm, je zvětšení cca 11x. Když prohlédnu zvětšený obraz Micro Sight-em (25x), dospívám ke zvětšení cca 277x. A i to je dost málo k analýze struktury "zřetězených shluků stříbra" a na zrno to nedosáhne vůbec. Chtělo by to tak zvětšení 500x-1000x na "zesíťované shluky" a ještě daleko více na zrno.

Nicméně: Když jsem chtěl obrázky okopírovat a vložit sem, napsalo mi to, že tím "povoluji přístup ke schránce(?) a ten, kdo si to prohlíží, bude moci prohlížet i vše před vložením a po vložení". A to - pochopitelně - nemůžu... 

Okopíroval jsem obrázky k sobě na plochu (asi po půl hodině) a pokusil jsem se přidat k této zprávě. Domníval jsem se, že "očistím obrázky od ochrany". Jakýsi systém se ovšem šprajcnul, chtěl po mě nějaká hesla a vyhrožoval mi, že "takhle tedy ne"!

A je to v pytli...

P.S. V posledních týdnech jsem několikrát vyvolal Acros@80 a TriX@320 v DD-X. Po zhotovení fotografií mám (vysoce subjektivní) pocit, že tento obraz se nejvíce blíží "home made vývojce". Budu i nadále pokoušet štěstí, ale pokud to bude pravda, není celkem důvod dále šlapat touto cestou. DD-X je výtečná a (kupodivu!) i úsporná vývojka.

[Jaro]

Milý pane  Pentaxisto,

díky za  odpověď na to, co mě  zajímá... S obrázky také nepomůžu, nebo´t "nevkládám..." Při  posuzování zvětšeni a Vaší poznámky nakonec o vzhledu stříbra volaném v  DDX se zdá,  že  nakonec  bude subjektivně nejdůležitější celkový  dojem  při jistém "běžném"  zvětšení... V DDX jsem nevolal, zajímalo by mě, zda je to možné navážit?! Nebo tedy volat replikou, receptem  který se opravdu blíží DDX - i když jde  původně o koncentrát... Vím,  že se  to už tady řešilo, jakési přibližné údaje o složení... A nakonec? Bylo by fajn mít tak zajímavou vývojku a dále nehledat?!

[JirkaM]

... jen na okraj si dovoluji poznamenat, že se z ničeho nevyvlékám a má nabídka trvá.  Nicméně .... možná je nepoužitelná (vzdálenost atp....), nevím.

[pdmk]

pentaxista : pre inspiraciu (mozno poznas) http://www.ephoto.sk...-matthew-cetta/

[emkei]

zdravím, vedel by mi niekto povedať aký je rozdiel v týchto dvoch názvov - hydrosiričitan draselný a dvojsiričitan dvojdraselný?
je to to isté? resp. aký je súčasný názov pre obidva pojmy? 

[jirin_ol]

není to to stejné.

nevím, jak ve tvém jazyce,  ale  v tom mém rodném:

 

disiřičitan draselný = pyrosiřičitan draselný, E224,     K₂S₂O₅

https://cs.wikipedia...ičitan_draselný

_{mj. namísto disiřičitanu sodného lze použít na okyselení klasického kyselého ustalovače, dávku v receptu nutno přepočítat dle molární hmotnosti obou látek}

 

 

hydrosiřičitan draselný = hydrogensiřičitan draselný, E228, KHSO₃

 

https://cs.wikipedia...ičitan_draselný