59 odpovědí na toto téma

[00Mira00]

Zdravím,

mám dotaz ohledně korekce EV. Je mi jasné co to je, a kdy se to využívá, ale v článcích, které jem přečetl se píše, že korekci je třeba využít, pokud danou scénu nezvládne automatika fotoaparátu. Má otázka zní, jestli se musí úprava expozice použít i při měřené extérním expozimetrem (na foťáku tedy režim M).

Děkuji

[Acer]

Ano, i v M režimu se používá korekce, protože expozimetr neví, jestli měříš bílého hranostaje na sněhu, nebo chcíplého krtka na černém asfaltu a z obojího bude ctít udělat průměrnou šedou. Korekci nepoužíváš při měření dopadajícího světla, pokud není záměrná, třeba pro nestandardní vyvolávání.

[tomas_tnt]

Doporučuji si přečíst něco o zónovém systému (zone system).

Expozimetr měří pořád střední šedou, což se né vždy shoduje s tím, co právě máš na scéně (chceš tam dostat detaily ve světlech i ve stínech)

[00Mira00]

Děkuji,
ještě se zeptám: píše se, že se korekce používá za nestandartních podmínek (vysoký kontrast, moc světlá či tmavá scéna), ale jak posoudit tmavost resp. světlost scény. Zasněžená krajina, medvěd baribal či tmavý les, to je jasné, ale takové "klasické" snímky, ty jsou na tom jak? Teď mě třeba napadá Rotes Rathaus v Berlíně - samotná budova je tmavší, ale nebe světlé... Jak by se to řešilo - nechalo tak, nebo + 1EV? Nebo i jiné "běžné" fotky... Sice chci fotit na Fomapan 100, který dobře snáší přeexpozici i podexpozici, ale přesto...

[tomas_tnt]

No ale o tom se tu už dobrou půlhodinu bavíme ... 

 

Proměř nejjasnější část obrazu, kde chceš mít ještě kresbu (zóna 8), nejtmavší část obrazu, kde má být ještě kresba (zóna 1-2) a podle toho, čím fotíš a jak kontrastní scéna je si zvolíš prostředek a na ten exponuješ (zóna 4-5).

 

Já doteď měřil jen externím expozimetrem dopadající světlo (tzn. střední šedá) a vždy z těch fotek něco vyleze. Film je pružný velice. Jo a Fomu 100 exponuju většinou jako ISO 50. Pokud není zrovna poledne za jasného dne, tak mi to vychází docela pěkně.

[00Mira00]

Děkuji. Už je mi to celkem jasné... Chci začít právě s Fomapanem100 právě díky jeho pružnosti...

[jenda1250]

Děkuji. Už je mi to celkem jasné... Chci začít právě s Fomapanem100 právě díky jeho pružnosti...

 

pozor, že si něco výrobce napíše do datasheetu ještě neznamená že je to nutně pravda. Fomapan 100 není o nic pružnější než jiné filmy, ba naopak. Tolerantnější k chybám jsou všeobecně filmy měkčí jako Ilford FP4, nebo s moderní emulzí (Tmax, Delta) a nebo Fuji Acros. Ten snese nejvíc.

[pasiasty]

 

Tolerantnější k chybám jsou všeobecně filmy měkčí jako Ilford FP4, nebo s moderní emulzí (Tmax, Delta) a nebo Fuji Acros. Ten snese nejvíc.

 

Nechci to nijak rozporovat, ale vsude o novych emulzich jsem cetl, ze oproti starsim jsou mene pruzne, ovsem maji jemnejse zrno.

[jenda1250]

Všeobecně to asi pravda bude, ale je potřeba se na to podívat z pohledu začátečníka. Když fomu100 naexponuju a vyvolám podle doporučení výrobce, obvykle dostanu pérovku a ne dobrej negativ. U ostatních vyjmenovaných můžu použít proces doporučený výrobcem a chyby při expozici nezrujnují výsledek ale získám použitelný negativ z rozličných světelných a expozičních situací. Pro vážnější práci se ale musí každý proces vyladit a i z Fomy se pak dá udělat konkurenceschopný materiál. Kdybych měl ale trvalý příjem, asi bych fotil na něco jinýho.

[00Mira00]

Takže doporučujete připlatit si např. za HP5 nebo FP4? Jinak ještě jsem našel článek o zónovém měření (hledal jsem něco jiného, ale shodou náhod jsem narazil na toto) a jen pro jistotu - změřím nejtmavší část obrazu, kde si přeji kresbu, vyjde mi dejme tomu t = 1/60 s a f 16, pak si taktéž změřím světla a dejme tomu vyjde t = 1/60 a f 5,6. Exponuji tedy na 1/60 a f 8? Je tomu tak? Nevím, jesti ty expozice tak mohou prakticky vyjít, ale teoreticky. Nepočítám samozřejmě specifika, jako noční snímky, sníh, vysoký kontrast...

Děkuji

[jenda1250]

takový čísla vyjít můžou, ale přesně obráceně.

 

Stíny (jsou obvykle tmavší než střední šedá) - expozimetr proto doporučí použít delší čas (otevřít clonu) = f/5.6

Světla (světlejší proti střední šedé) - expozimetr vyhodnotí jako příliš světlé a doporučí přiclonit (kratší čas)  =  f/16

 

5.6 - 8 - 11 - 16 = rozdíl mezi stíny a světly jsou 3 "clony" (EV), v takovém případě bych zvolil clonu f/8, protože stíny o clonu tmavší než střední šedá jsou OK (často se v menších plochách vyskytují i tmavší partie, takže je tam rezerva), světla mít o 2 clony světlejší proti střední šedé je taktéž žádoucí (nebudou přeexponované se zachovaným detailem, ale zároveň nebudou šedé).

 

Rozsah odstínů ve snímku (realitě) se pro zjednodušení rozseká na asi 10 zón od prázdné černé (0), přes stíny s kresbou (III), střední šedou (V) světlama (VII) až po bílou (IX).

 

V daném příkladu jsem umístil stíny do zóny IV a světla do VII.  Pokud je nějaký citelný rozdíl v tonalitě reality od mé představy (nebo technických možnostech filmu), upravujeme vyvolání - ať už kratší pro snížení kontrastu nebo delší vyvolávání pro zvýšení kontrastu u mdlé scény kterou ale chci mít bohatší, ne-šedivou.

 

Asi bych si zkusil připlatit třeba za ten Ilford. Oba jsou dobré filmy, tolerantní, a předejdeš potížím které mohou nastat s Fomou (ale nemusí) a místo řešení nezdarů budeš moci fotit.

[00Mira00]

Děkuji, té úpravě vyvolávání zatím nějak moc ještě nerozumím, myslím, že pro začátek se budu držet doporučení výrobce...

[jenda1250]

Úprava vyvolávání se dá do jisté míry nahradit multigradačníma papírama prostou změnou gradace nebo splitgrade (hned vedlejší aktuální téma). Pro začátek samozřejmě je lepší nedělat alchymii a jít na jistotu - dobrý film, doporučená vývojka, dodržet co se dá a vyloučit tak co možná nejvíc neznámých.

 

K tomu měření zón: je pro to nezbytností externí expozimetr (přesněji spotmetr). Jinak je to odhadologie, taky se dá, ale zkušenosti jsou pak k nezaplacení. Pro začátek na nějaké zóny zapomeň. Je kupa lidí co fotí a vyvolává citem a ne s šuplérou v ruce a výsledky maj taky, a možná i zajímavější .

[00Mira00]

Ještě jednou díky. Začátky jsou těžké, to je marné... Každopádně koupím HP5 a ještě se tu někdy objevím pro rady...

[00Mira00]

Zdravím, už jsem tady zase
jak na focení panoramat, kde většinu plochy zaujímají hory (tmavo) a méně plochy nebe (světlé části). Dá se použít systém viz. výše (změřit světla pak stíny a udělat "průměr")? Nebo se tyto scény řídí "podle" fotografie žokeje (na té stránce je trochu níže), kde asi těžko změřím světla (kalhoty), tak nastupuje korekce do mínusu.

Jinak koupil jsem FP 4 - jak to mám exponovat, když má ISO 125/22°? Na 100/21°?

Děkuji

[jenda1250]

FP4 je jistější exponovat jako 100, ale ten rozdíl je natolik minimální že se ve výsledku projeví jen minimálně (ale i tak může znamenat rozdíl mezi špatným a ještě použitelným negativem). Záleží na ostatním fotovybavení, přesnosti měření, námětu...

 

Obloha je většinou o poznání světlejší proti krajině, vyjímkou je snad jen zimní krajina nebo sluncem zalitá krajina a těžké dešťové mraky. Jinak vychází do zón VI, VII nebo VIII.

Exponoval bych podle podstatnější části záběru, tedy krajiny a dbal bych, aby nejtmavší partie nebyly tmavší než zńa III (tj např 1/60@f/5.6 proti použité expozici 1/60@f/11). Zároveň pokud mi krajina vykazuje jen minimální rozdíly (v rámci jednoho EV) je dobré ji exponovat na úrovni IV-V (tj při měření vpodstatě ignorovat oblohu).

 

Radí se ale hrozně těžko, protože všechno je to dost o pocitech, vnímání reality a její interpretace. V důsledku mohou dva fotografové fotící společně použít odlišný přístup, jinak exponovat a přinést diametrálně odlišnou fotku stejného motivu a ani jedna nemusí být špatná, jen jiná.

 

Nejlepší zkusit, když si nejsem jistý tak udělám víc exp. variant, třeba "správná" expozice, o jednu clonu tmavší a světlejší a to by v tom byl čert aby aspoň jedna nevyšla. Obecně u kontrastnějších scén je potřeba se trefit přesnějc do správné expozice, měkčí motivy bez hlubokých stínů a silných světel snesou větší chybu.

[00Mira00]

Takže je lepší u takových scén, kde je "černo" a "bílo" soustředit se na daný motiv. Pokud jsem správně pochopil - pokud mi vyjde rozdíl 3 clon (třeba 1/60 a f5,6 a 1/60 a f/16), dá se to naexponovat na 1/60 a f/8, ale pokud už je to třeba o 4 clony, tak ignorovat oblohu. Resp. asi by šlo znovu udělat na 1/60 a f/8, ale té obloze to asi už nepomůže... Je tomu tak. Popřípadě změřit hlavní motiv, naexponovat, pak o clonu míň a pak zase víc a uvidíme...

Děkuji

[jenda1250]

běžně je rozdíl mezi stíny a světly okolo 5 clon (např stín je o 3EV tmavší než část objektu osvětlená sluncem, obloha je o 1-2EV světlejší než její odraz na hladině atd.). Takže stíny do III a světla spadnou do VIII, to je normální a v pořádku. Občas se ale stane, že i zdánlivě různorodá scéna může být velmi nekontrastní, před nedávnem jsem byl v situaci, kdy rozdíl byl v rámci jedné clony - obloha, krajina, všechno stejně šedobílé a přitom to vizuelně kontrast nepostrádalo. Uvidím až to vyvolám jestli z toho něco bude.

 

Taky záleží jak to má vypadat na papíře. Pokud umístím oblohu do zóny VIII, nemůžu od ní očekávat, že na fotce bude dramaticky temná. Bude prostě velmi světlých odstínů, dá se mírně stmavit při zvětšování, ale překlopit tonalitu dost dobře nejde a když se o to někdo pokouší tak je to buďto dost vidět nebo snímek nedává smysl (a pořád to vypadá divně).

[00Mira00]

Aha, tak to jsem z toho paf. Stíny jsou v zóně 3 a na tuto expozici mi také budou skvěle vycházet, světla v 7 - 8 a opět na danou expzici super, ale pokud chci zkombinovat zónu 3 a 7 - 8 (panorama, nebo všeobecně dost kontrastní scénu), jak s tím naložit? zde se píše následující postup: změřit (vyleze zóna 5), přiřadit zónu dané scéně (odhadem?), podle toho exponovat. Toto +/- sedí s tabulkou korekcí expozic, která je na Fotoaparat.cz. Výše tomas_tnt říká svůj postup - změřit světla, pak stíny a exponovat tak nějak mezi. Tak nevím, co je lepší... Je dobré postupovat systémem "zvlášť světla a stíny, pak exponovat něco mezi tím" a u kontrastních snímků (rozdíl 5 clon...) akorát přiřadit zónu a exponovat? Zase by to +/- sedělo s tím, co praví na Fotoaparátu - normální snímky automatika zvládne (čili stačí na to průměrná expozice), ale vysoce kontrastní snímky atd je třeba korigovat...
Předem děkuji

[hlodi]

Bežná scéna má rozsah 5 EV. Toľko prejde pri normálnom spracovaní a zväčšení/kontaktovaní na papier normálnej gradácie (všetko sa zobrazí s plnými detailami). Akonáhle má scéna iný rozsah, musí sa niečo zmeniť, aby to vyšlo rovnako. Ak má scéna väčší rozsah, potom je treba buď zvoliť mäkšie spracovanie negatívu (napr. sa vo vývojke negatív vykúpe kratší čas, tzv. pull, zdanlivo ním klesá citlivosť), alebo použiť makšiu gradáciu papiera (ak negatív pojme väčší rozsah, tedá má expozičnú pužnosť). Ak má scéna naopak menší rozsah, buď sa negatív spracuje tvrdšie (dlhší čas vo vývojke, tzv. push, citlivosť zdanlivo rastie, zrno tiež), alebo sa použije tvrdší papier. Gradácia negatívu sa dá okrem času vyvolávania a voľbou vývojky tiež ovplyvniť mierou agitácie (čím viac sa "kvrdle", tým tvrdší výsledok a naopak, pri menšej agitácii však môže dôjsť k nerovnomernému vyvolaniu).

 

Expozimeter hovorí, akú expozíciu zvoliť, aby meraný objekt padol do zóny V. Ak teda zistíme, že rozdiel medzi tieňmi a svetlami je rozdiel 5 EV, potom sa vezme stred (zóna V) a ním exponuje (tiene teda v zóne III, svetlá v zóne VII). Ak je rozdiel väčší, dá sa buď zmeniť spracovanie, alebo pri normálnom spracovaní vyjsť z úvahy, že normálne spracovanie zaručuje, že tiene 2 EV (zóna III) pod expozíciou (zóna V) budú s plnými detailami, teda zmerajú sa tiene s detailami, exponuje sa o 2 EV menej a dúfa sa v to, že pri spracovaní svetlá nevyletia príliš mimo (dá sa docieliť tiež tzv. vyrovnávacou vývojkou, napr. Rodinalom) a budú sa dať normálne zväčšiť.

 

Takže áno, pri normálnej scéne ísť stredom a pri vysokom kontraste určiť zónu III, exponovať podľa zóny V a buď spracovať tak, aby to platilo (teda vyvolať mäkšie), alebo dúfať, že svetlá pri normálnom spracovaní príliš nevyletia.

[bzencak]

Ano je to tímto způsobem možné dělat, ale je to hrozně složité. Způsob jak nabalovat a sčítat chyby. Zcela jiný a dle mojich zkušeností zásadně jednodušší a lepšejší způsob je stanovení expozice dle celkové hladiny dopadajícího světla ručním expozimetre s kalotou. Odpadá tím složitý myšlenkový postup s vyhodnocením odrazivosti ploch. Ctím zásadu, že nejlépe je nevhodný poměr jasů scény vyřešit už při samotném snímání přechodovým filtrem, přiblesknutím tmavého popředí nebo kombinací obou metod. Nebo dělenou expozicí s dlouhou prodlevou projasnit stíny po přechodu slunce... Nebo si prostě počkat na jiné světlo! Optimálně nakrmený film můžete vyvolat standardně. Tento způsob šetří mnoho práce a času ve fotokomoře. Nemusíte mít mnoho vývojek a nemusíte příliš čarovat s časy při vyvolávání. 

[bzencak]

https://www.youtube....h?v=NcNO0BB5ez0

[HCST]

No vidím, že se ti občas palunguju po revíru

 

https://www.youtube....h?v=NcNO0BB5ez0

[bzencak]

Už to tam není co bývalo... Mnoho krásných stromů bobři na břehu sťali a rybáři "bobkaři" sů petková prasata. Už aby ten bordel zakryla vysoká tráva.

[jenda1250]

hlavně se do toho zbytečně nezamotat, pro začátek bych se na nějaké zóny nebo dopadající světlo úplně vykašlal a použil TTL měření. Chceš se posunovat dál, ale nic se nesmí uspěchat. Nemá cenu sedat si do ferrari když nedosáhnu na pedály. Naexponování a vyvolání filmu je jenom půlka procesu, pak se musíš propracovat k papírové fotce, to taky dá dost práce. Do fotokomory ale potřebuješ "normální" negativ, ten získáš normálním exponováním běžné scény a normálním vyvoláním. Nebude to hned na začátku perfektní, nikdy není; a každý potřebuje zkazit mnoho a mnoho materiálu než začne dostávat předvídatelné výsledky a bude schopen aktivně reagovat na vzhled reality a přetvářet ji k obrazu svému.

[00Mira00]

Zdravím,

takže podle toho, co píše hlodi se scéna s rozdílem 5 EV exponuje podle toho, co ukáže expozimetr. Pokud je scéna jiná, než s rozdílem 5 EV, je třeba něco změnit. Může to něco být gradace papíru? Čili, že každý snímek si exponuji podle toho, co udává expozimetr a pak se snímek upraví při zvětšování pomocí gradace papíru? Pokud to možné je, tak v podstatě korekce expozice slouží k získání dokonalého negativu, chápu to správně?

Děkuji

 

[00Mira00]

Jinak ještě ta expozimetrie s kalotou (předpokládám, že je to ta mléčná polokoule, která se vkládá nad čidlo) má dobré výsledky? Nepřepálí to světla nebo naopak neslije to stíny, či něco podobného?

 

 

pri vysokom kontraste určiť zónu III, exponovať podľa zóny V a buď spracovať tak, aby to platilo (teda vyvolať mäkšie), alebo dúfať, že svetlá pri normálnom spracovaní príliš nevyletia

 

Tzn. pokud je kontrast rozdílný o více než 5 EV, tak si mám změřit tmavou zónu (III) a exponovat jako V? Čili namířit expozimetrem na zónu III a naexponovat tak, jak "řekne" expozimetr? Pak to zpracování - stačil by papír měkké gradace?

 

Ještě mě zaujal ten přechodový filtr, s ním to vypadalo na té kameře o poznání lépe, ale jak se sním exponuje? Normálně se naměří expozimetrem expozice (zóna V) a exponuje se to tak?

Děkuji

[bzencak]

Kalota rozmixuje světla a stíny a vytvoří ten správný poměr k měření. Je jí jedno z které strany na ni svítí sluníčko. Simuluje trojrozměrný objekt. Musíš s ní mířit od hlavního objektu scény do objektivu kamery! O víc se nemusíš starat.

 

Pokud chceš přidat kresbu ve stínech tak ji (kalotu expozimetru) polož do stínu a měř. Pokud budeš chtít více kresby ve světlech tak ji dej na osluněnou část scény. Nic nemusíš počítat a nic měnit při volání. Jednoduché a spolehlivé. Mnohokrát ověřené!

 

"Zónisti/TTLspotisti" tomu říkají "posouvat zóny" a počítají jak mourovatí a ještě pak musejí zkracovat nebo prodlužovat dobu volání.

Zbytečný vopruz.

[00Mira00]

To souhlasím, protože přepočítávat každou expozici se mi 2x nechce, ale u těch panoramat se s expozimetrem moc k objektu nedostanu, nebo totéž u budov atd. Tady je problém, protože nevím, jak to exponovat - tedy, pokud je rozdíl 5 EV, tak na střední hodnotu, takže problém nastává prakticky, když bude rozdíl třeba 4 EV nebo 6 EV... Právě proto jsem se ptal, jak postupovat. zda použít úpravu na střední hodnotu a tím exponovat, nebo vzít střední hodnotu, exponovat a upravit zpracování, resp. u mě lépe MG papír, je-li to možné, nebo vzít hodnotu zóny V (to co udá expozimetr), naexponovat a upravit zpravocání, opět by u mě byly lepší MG papíry, neboť nebudu mít všech 36 snímku focených za stejných podmínek... Jinak s tou kalotou je to dobrý fígl, když jdu fotit "malé" věci, ale  panoramaty, domy a jiných "velkých" předmětů to moc použitelné asi nebude...

[jenda1250]

při měření kalotou stačí najít místo stejně osvětlené - v exteriérech není problém, slunce svítí všude stejně, pod podobným stromem je podobná tma atd.

 

Metoda měření dopadajícího světla by měla dát přesné expoziční údaje bez ohledu na barvu, tonalitu a kontrast scény. Nějak jsem se to ale nikdy pořádně nenaučil, obvykle jsem kalotou naměřil vyšší hladinu osvětlení než při měření odraženého světla. Nevím proč.

 

Tuhle metodu "náhradních měřících bodů" používám i při měření spotem když je v záběru příliš malá plocha kterou nezměřím a hned vedle je stejná, ale větší.

 

Nicméně jsem se už zvládnul stratit jakou technikou disponuješ, pokud nemáš externí expozimetr tak je celá diskuze irelevantní.

[Bimbak]

nekdo mi to tu jednou postoval ... kdyz sem se chtel naucit ten zonovej system ... http://www.squit.co....eCalculator.pdf ... trebas ti to pomuze

 

(stejne sem to po nejaky dobe zahodil a ridim se pravidlem "Sunny F16")

[bzencak]

Miro, při focení panoramatu si stoupni před kameru dívej se do objektivu zvedni ruku s expozimetrem nad hlavu a změř světlo co ti fičí přes foťák do záběru. Co se odráží nazpátek tě při této metodě měření nezajímá! Víc o exponometrii vědět nemusíš. Na negativu budeš mít všechno. Pak už jen záleží na tom jak moc toho umíš ve fotokomoře při zvětšování. Co z toho negativu umíš dostat na papír. Ale to je už jiná kapitola.

[bzencak]

Tuto metodu jsem použil při focení co jsi viděl ve videjku výše. Brodit vodu při čtyřech stupních nad nulou se mi nechtělo. Další postup ti bude zřejmý z dalšího videa:

 

[00Mira00]

Miro, při focení panoramatu si stoupni před kameru dívej se do objektivu zvedni ruku s expozimetrem nad hlavu a změř světlo co ti fičí přes foťák do záběru. Co se odráží nazpátek tě při této metodě měření nezajímá! Víc o exponometrii vědět nemusíš. Na negativu budeš mít všechno. Pak už jen záleží na tom jak moc toho umíš ve fotokomoře při zvětšování. Co z toho negativu umíš dostat na papír. Ale to je už jiná kapitola.

 

Takže normálně exponovat na to, co ukáže expozimetr? A dál až ve fotokomoře? Jinými slovy vzít zónu V a dolaďit ve fotokomoře? Toho jsme se právě snažil dopídit - jestli to jde se slušnými výledky? A pak ještě, jestli je zóna V vždy ten střed? Děkuji

[bzencak]

Ano. Přesně tak. Platí to ovšem jen pro metodu měření dopadajícího světla ručním expozimetrem s kalotou.

Nejde to nijak ofajčit, nelze "vzít zónu V" z měření odraženého a myslet si, že jsi na to vyzrál i bez ručního expozimetru.

[00Mira00]

Takže dopadajcí je vyřešeno, ale odražené (panoramata)? Dá se pro to použít tato tabulka? Tzn, že pokud tam bude malý kousek oblohy, tak by to šlo do mínusu.

[jenda1250]

Haló, slyšíme se? Jakou používáš techniku? Bez toho budeme jen teoretizovat.

[00Mira00]

A omlouvám se, nějak jsem to přehlédl. Technika: zatím expozimetr Weimer Lux (chci ale koupit něco lepšího) a nalezený Zenit ET (ten chci vyměnit za Eos 300).

[jenda1250]

to nám podstatně zjednodušuje situaci. Měření odraženého světla a počítání zón atd. můžeme vklidu škrtnout a s tím, co máš, můžeš zkoušet Bzencakovu metodu (ten exp. neznám, ale měl by být především pro dopadající světlo - pokud měří přesně). Až budeš mít toho Canona, dá se uvažovat i o dalších možnostech.

[hidejoshi]

Na tu techniku už jsem se chtěl zeptat asi třikrát, ale nechtěl jsem být za vola...

Teď jen aby expozimetr nebyl selen...

Do expozimetru patří baterka?

[00Mira00]

Je to CdS. Ještě jsem se chtěl zeptat - Bzencakova metoda je tedy dopadající světlo, ale jak na ta panoramata. Stačí ta tabulka korekcí z fotoaparátu.cz? Jak jsem psal - budu mít pružný film, takže myslím, že nějak ultra mega přesná expozice být nemusí, ale zakzit to taky nechci. Každopádně ještě jsem se chtěl zeptat, jak se fotí s tím přechodovým filtrem, hrozně se mi zalíbil.

Díky

[bzencak]

Co furt máš s těma panoramatama? Máš jen obyčejný kinoformát 24x36mm. S tím se jitrnice dělat nedají.

[00Mira00]

To je mi jasné, že s tím neudělám extra dluhé panorama, ale jde mi o ten kontrast - tmavá krajina vs. světlá obloha.

[bzencak]

Aha. Už tomu začínám rozumět. To co popisuješ a čeho se bojíš je velký jasový rozsah mezi oblohou a zemí. Běžný problém který se řeší mnoha způsoby. Nejčastěji kombinací několika způsobů. Můžeš jas oblohy snížit použitím přechoďálu při snímání nebo použitím systému "exponovat na stíny volat na světla" nebo užít vyrovnávací vývojku nebo stand volání a nebo to ovlivnit až při svícení na papír tím že oblohu budeš svítit déle. Poslední je ten kterým bys mohl začít a podle toho jak ti to pude pak přidávat další. Neboj nepude to hned ale postupně se to naučíš. Nečekej výborné výsledky hned. Zlepšovat se budeš jen zvolna. Tak vytrvej.

[dubraro]

Na tu techniku už jsem se chtěl zeptat asi třikrát, ale nechtěl jsem být za vola...

Teď jen aby expozimetr nebyl selen...

Do expozimetru patří baterka?

Existují tři modely Weimar Lux.

Weimar Lux - selen

Weimar Lux Nova - selen

Weimar Lux CdS - CdS

Žádný nemá kalotu, všechny mají jen opálovou destičku.

 

Jinak jste to nebohému začátečníkovi vysvětlili tak důkladně, že z toho bude paf ještě rok. 

A on si vzal asi pro začátek příliš velké sousto. Udělat smysluplnou fotku šedočerné zimní krajiny pod zataženou plechovou oblohou není jednoduché, spíš je to zdroj mnohého zklamání.

[bzencak]

To už nyní víme všichni. Ale jeho první otázky naznačovali, že je už někde dál. Prostě nás zmátl svou "erudovanou" otázkou. V principu mu pro začátek stačí i expozimetr s destičkou. Sám jsem tak začínal s Flexaretou a s tím samým expozimetrem. Některé fotky z toho období se mi líbí i dnes. Výhoda Flexi byla absence TTL měření. Nezbývalo tedy nic jiného než se naučit správně používat expozimetr.

[00Mira00]

Ten expozimetr kalotu nemá, ale jak jsem psal, budu kupovat něco "dnešního", takže tam už bude. Zatím to tedy nechám být, a zkusím se tím zabývat později...

Děkuji všem za rady

[tomas_tnt]

Mám teď jaxi přebytek expozimetrů (objednal jsem toho víc, abych si vybral kousek, který mi bude nejvíc vyhovovat), tak se kdyžtak ozvi přes SoukromouZprávu, nebo na nadzi@email.cz 

[RHx]

když jsem měl podobné otázky ohledně krytí negativu, měření atd. vyběhl jsem na dvůr a situaci si namodeloval

co mi pomáhalo-

přesné měření odraženého světla

 

kodakova střední šedá od škody, to je základ a na celém širém světě hádám mají stejné tabulky

dále pomůcky, které jsem porůznu doma nalezl a měřením-porovnáním se střední šedou je zařadil

 

šestka byla z kartonové krabice

sedmička papírová kuchyňská utěrka

na druhou stranu do stínů -  čtyřka pěkná černá ponožka

trojka opraná černá ponožka

-

tak jsem měl pětizonový rozsah na nástěnce

 

exponovat, vyvolat, zkušební zvětšenina

hned je vidět, co tam je a není ve stínu a co je jak vyvoláno ve světlech, nástěnku s těmi "zonami" mám v koutě a když potřebuju vyzkoušet novej materiál, nebo vyvolání, tak ji vytáhnu

-

čili když "rychle začít" dopadající světlo je fajnové

 

když pochopit o co jde při řetězu měření-expozice-vyvolání-výsledek každýmu bych doporučil nejdřív si pohrát s tím odraženým světlem

 

tohle se ze statí na netu vyrozumí těžko, musí se to vyzkoušet osobně, na běžné scéně a pak se pustit do nějakých těžkých úloh

 

přesný spolehlivý expozimetr je základ, nikdy jsem nelitoval zaplacených tisícovek 

[00Mira00]

Díky, právě proto si chci koupit lepší expozimetr. Samozřejmě začínat na zasněžené krajině by byla blbost a budu se snažit fotit běžé scény (rozsah 5 EV), ale otázka, kolik takových ideálních scén naleznu... Chci fotit krajinu...