59 odpovědí na toto téma

[jenda1250]

bylo by chybou považovat zimní krajinu za kontrastnější než jiné scény. Škála kontrastů je pořád dost podobná. Pokud je celá krajina pokrytá sněhem (včetně vegetace, například námraza, nebo čerstvý sníh), tak za slunečného dne je kontrast OK a dokonce není někdy na škodu ho i zvýšit. Horší to je když jsou v záběru holý smrky (nebo BO, prostě jehličnany) ve stínu proti osvětlenýmu sněhu - s tím se toho moc neudělá a většinou se kresba ve stromech nekoná.

 

neexistuje nějaká jednotná definice podmínek vhodných pro focení, to se musí každý naučit vidět (a měřit) sám.

[jimmyhayek]

Jsem si vzpomněl, jak jsem před rokem nad druhým filmem dumal, proč je ten strom téměř bez kresby http://www.flickr.co...yek/8487314110/ Holt jsem měřil sníh bez jakékoliv korekce (zóny byly pro mě španělská vesnice). Ale když nad tím přemýšlím, tak dnes bych to i s lepší znalostí exponometrie, vyfotil stejně, možná o jedno EV bych to ještě podexponoval a převolal (kdybych měl možnost volat tenhle snímek samostatně), aby vylezla velmi kontrastní fotka s jednolitou černou siluetou stromu. Samozřejmě můžu velmi podobného výsledku dosáhnout při zvětšování, jen jsem chtěl poznamenat, že ze všeho nejdřív záleží na záměru co na fotce chci mít a tomu přizpůsobit expozici. Struktura toho stromu by mě rušila. Jak píše jenda, neexistuje jednotný přístup a proto mám trochu odpor k nějakým generalizujícím tabulkám korekce expozice. Záleží na konkrétních podmínkách, ale i vlastním záměru.

[Pavel_P]

jimmy, asi jsi četl ten můj polonávod vedle... Ale neber to jako dogma. Je to jen nástroj. Adams všechna svá pojednání začíná vysvětlením pojmu "previzualizace". Tedy ten tvůj záměr. A onen systém používá k rozvoji kreativity, ne k svázání se pravidly. A pokud dopředu vidíš onu výslednou fotografii, zónový systém jsou nástrojem, jak se k ní dostat... 

[Pentaxista]

00Mira00

Jak to tady pozoruji, ještě Vám nikdo neřekl to základní:

EXPOZICI MUSÍTE KORIGOVAT PRAKTICKY VŽDY ! 

Proč?

Abyste na negativ "dostal" právě to, co chcete, aby to, co se na negativu ocitne, vypadalo tak, jak si to představujete, abyste korigoval "nedostatky" kamery (objektivu), filmu, měřícího systému, zpracovatelského postupu, abyste vyhověl specifikům jednotlivých částí řetězce...

 

Pokud se spokojíte s tím, by "to za Vás někdo udělal", kupte si kameru s co možná "nejinteligentnějším měřením" a - kupodivu - měření si v 95% situací poradí (dokonce i se scénami, se které má problém naměřit i zkušený matador).

Pokud máte k dispozici pouze kameru s měřením, o kterém nevíte nic a Vaše znalosti končí u "pravidla - sluníčko - f16",  fotografujte podle "návodu" na krabičce.

Pokud chcete proniknout do "tajemství" exponometrie, fotografujte čímkoliv (co funguje), na cokoliv (myslím film),  měřte čímkoliv (čemu se dá věřit), vyvolávajte v čemkoliv (co máte k dispozici)  - ALE MUSÍTE TO NASTUDOVAT, ODZKOUŠET A PŘEDEVŠÍM VĚDĚT, CO CHCETE.

Žádné obecné inteligentní rady - "moc světlé, přihul tomu 2 EV" nefungují   Podexponovaný, přeexponovaný nebo "jinak blbě naexponovaný" snímek může být právě to, co tomu dá koule. Ale dosti často se pozná, jestli to bylo záměrně nebo "to jaksi nevyšlo"!   

 

TEDY:

Natlouct si do hlavy, jak (a proč) "nejlépe" naexponovat stíny, jak světla, jak středy, a vědět, co se s tím vším stane ve vývojce.

Vřele doporučuji zvládnout (a pochopit) zónový systém - I KDYŽ HO TŘEBA NEBUDETE NIKDY POUŽÍVAT (s boďákem a na VF)! Ale budete vědět, CO a PROČ se stane, "když tomu ta dvě EV přihulíte". A když to budete vědět, tak to třeba neuděláte, nebo naopak přifláknete 3 EV!!! 

Když pochopíte to "šíbování v zónách" (A VŮBEC TO NENÍ TAK SLOŽITÉ, JAK TO VYPADÁ), můžete se klidně vrátit k focení podle krabičky od filmu, ale už budete vědět, jak ty "tabulkové údaje" korigovat a nic Vás nepřekvapí.

[ďuroT]

Pane Pentaxisto...tesať vaše slová do každého podobného vlákna.

[00Mira00]

Pane Pentaxisto, děkuji. Existuje nějaká literatura, ohledně expozice? Z toho, co strýček Google pravil: expozimetr předpokládá, že se světlo odráží od zóny V - 18% šedá. Tedy - změřím si scénu expozimetrem, přidělím jí zónu (podle toho, jestli je světla, tmavá...) a upravím expozici. Je to tak?

Děkuji

[jenda1250]

ano, je to tak.

 

Literatury o expozici je celá řada, jako základ se dá brát dílo Ansela Adamse (The Camera, The Negative, The Print), nicméně Pavel_P to v tomhle nebo vedlejším vlákně vysvětlil dosti do detailu a bylo by chybou očekávat nějaké převratné informace z dalších zdrojů. Jak napsal Pentaxista, ono to není zase tak složité, jen je potřeba si to zažít, dostat to pod kůži, naučit se dívat, vědět co měřím a proč.

 

A nesmíme zapomínat, že určení správné expozice (nikoliv přesné) je jen prvním krokem v řetězu operací; pak následuje samotné exponování, vyvolání, zpracování, nazvětšování, zpracování a finální adjustace.

 

Samozřejmě když pokazím expozici tak následující kroky budou podstatně ztížené, ale nic se nesmí přeceněvat nebo naopak zanedbávat.

[RHx]

podle mě vůbec nejdůležitější je správně volit míru sdělení - obecně ve všech oborech lidského konání

například věta, že expozici musíte korigovat prakticky vždy by mě poněkud mátla, protože - podle mě platí i neplatí a teď se v tom vyznej

 

nemá smysl někomu vysvětlovat něco, co nepobere, případně by rád nastudoval pouze z monitoru

dokud tazatel nevezme dláto, paličku a nevyzkouší pořádně jak se dají ta vlákna přeseknout, nemá smysl řešit povrchovou úpravu

[Pentaxista]

RHx

Máte pravdu. Mohl jsem dodat, že "korekce" může znamenat i to, že s žádnou páčkou nebo točítkem na kameře ani nepohneme. Ale budeme vědět, jak jsme k tomu došli a proč jsme tak nakonec učinili! A to je podle mě podstatné. Jestliže nevím, co mám udělat, nebo proč jsem to udělal, lovím v temných vodách a výsledek může být (ale častěji nebude) ke koukání. No, ono také záleží na nárocích, že?! 

[Pentaxista]

00Mira00

Je to tak, ale požádejte strejdu Gůgla, aby se vyjádřil i k dalším skutečnostem:

- zdaleka ne všechny filmy se totiž chovají stejně nebo podobně a "podle pravidel" (některé jsou "strmé", některé "měkké", jedna clona sem či tam může znamenat velký rozdíl...)

- upravíte-li expozici (přenastavením času, clony, či obého), musíte počítat s tím, že "si můžete pomoci k lepšímu", ale za jistých okolností už "budete hrát u mantinelu nebo dokonce v hledišti". U mantinelu to nějak dostrkáte v komoře. Ale dostanete-li se do hlediště, už Vám změna expozice (korekce) sama o sobě nepomůže, protože budete muset upravit i vyvolávání. A abyste mohl upravit volání, budete muset o vývojce vědět jaká je její "obecná charakteristika", jak se chová ve stocku, jak ředěná, jak při různých teplotách, agitaci, atd.atd.atd. (A o tom právě mluví ten pan Adams.)

- tímto ("Adamsovým") postupem patrně dostanete negativ, který bude dobře - snadno zvětšovatelný - bez kouzlení v komoře, řekněme na "normální papír". Ale je také pravdou, že jste dosti podstatně upravil převod jasů - kontrastu ze scény na finální zvětšeninu. A chtěl jste to? Chtěl jste, aby na obraze zamlžené krajiny byla i hluboká černá i zářivě bílá? Chtěl jste, aby na fotografii pořízené v temném kostele bylo vykresleno vše? Nezpůsobují třeba nejhlubší stíny bez kresby právě onu dramatičnost a světla bez kresby (např. v oknech) to "propojení - cestu do nebe"? Nechtěl jste zachovat "atmosféru"? Mezi fotografií a vnímáním  očima je dosti podstatný rozdíl! Mozek - ta mrška - provede korekce za Vás, aniž si toho všimnete...

(To je jinak řečeno to, co napsal jenda 1250: je rozdíl mezi přesnou a správnou expozicí)

 

Mrzí mě, že Vám (asi) kazím radost... Ale na tom, co jsem napsal v předchozím příspěvku, trvám. Radost (z fotografování) si zkazíte nejsnáze tím, že uvěříte kodakově "poučce": Vy zmáčkněte spoušť, vše ostatní uděláme za vás. Na fotce sice bude babička (kamarád, krajina, zátiší...), ale bude vypadat tak, jak to chtěl pan Kodak - ne tak, jak jste to chtěl Vy.

Přeji úspěch!