Já "to" počítám takto:
JOBO na dva kinofilmy (ve dvou cívkách) nebo na 2 svitky (v jedné cívce) potřebuje 485ml roztoku (pro překlápění - u rotačního vyvolávání je to méně).
Chci 485 ml roztoku Rodinalu ředěného 1+24. Oněch 485ml je tedy 25 dílů (1+24). 485(ml) : 25(díly) = 19,4(=1 díl, právě ten díl Rodinalu).
Odměřím 19,5 ml Rodinalu (koncentrátu), doliju do 485 ml, zamíchám, mám pracovní roztok.
(Když se mi nechce počítat na kalkulačce, počítám "z hlavy": 500ml pracovního roztoku : 25 = 20. Odměřím 20 ml Rodinalu, doleju do 500 ml, mám pracovní roztok. Do vývojnice naleju těch cca 480-490ml, zbytek vyleju. Přišel jsem o cca 0,5 ml koncentrátu Rodinalu a cca 10-20 ml vody).
Nebo potřebuji 300 ml pracovního roztoku Rodinalu v ředění 1:80 - 300 : 80 = 3,75 Odměřím 3,75 ml koncentrátu (no, "skoro 4 ml"), doplním do 300 ml (nebo prostě chrstnu odměřený koncentrát do 300 ml vody) a vyvolávám. Rozdíly jsou tak malé, že jsou nevýznamné).
Pozn.: Je dobré uvědomit si některé skutečnosti týkající se objemu pracovního roztoku ve vývojnici. Pokud použiji 250 - 300 ml na jeden kinofilm, vyplˇˇnuje tekutina + cívka s filmem a středovou trubkou něco málo více, než je polovina celkového objemu vývojnice (i s nalévacím prostorem pod červeným víčkem). Znamená to, že při překlápění se vývojka poměrně dobře promíchává a citlivá vrstva se dostává do stálého kontaktu s "čerstvým" vyvolávačem. Pokud ale potřebuji vyvolat dva kinofilmy ve dvou cívkách, nebo dva svitky v jedné cívce, potřebuji namíchat cca 0,5 l vývojky a ta - společně s cívkou, cívkami, filmy a středovou trubkou zaujímá velkou část objemu vývojnice. Je jasné, že při překlápění tekutina tak dobře neproudí "kolem filmu".
Má zkušenost je taková, že při volání jednoho kinofilmu se může člověk vcelku přesně odrazit od časů udávaných např. na Digitaltruth, podle mě s překlápěním 30" až 1 min. na počátku, poté 2 překlopení co 30". Protože zvětšuji difusním světlem, nemám výčitky při jednominutovém překlápění na počátku...
Myslím si, že iniciální fáze volání slouží především k proniknutí vývojky do citlivé vrstvy a "zasažení" krystalů halogenidu přeměněných interakcí s fotony. Při dostatečně rychlém prosycení vrstvy a zasažení "všech připravených krystalů" se následující volání odehrává ve světlech i stínech stejně dynamicky. Při nedostečném prvotním promíchání jsou zasaženy pouze některé částice (které se budou přem졡novat na kovové stříbro) a později jiné. Ty prvně zasažené částice ale na sebe nabalují čím dále tím více (a delší dobu!) krystalů a vznikajíc větší shluky. Ty později zasažené (které jsou v kontaktu s vyvolávačem kratší dobu), se "nestačí přeměnit a nashlukovat" tak, jak prvně uvedené.
Proto:
Jeden kinofilm s menším množstvím vývojky překlápím (standardně) 30"//2x/30" po "standardní dobu" (vyčtenou např. z Digitaltruth).
Dva kinofilmy či jeden nebo dva svitky s větším množstvím vývojky překlápím 60"//2x/30" , event. prodloužím volací dobu o cca 10%.
Jestli plácám některým dávno známé pravdy nebo úplné nesmysly, odpusˇˇtte.
