barvu nedělám, nicméně:
mám jak obyč. zvětšovací objektivy (50-80-105-150mm) Anaret S, Rodagon, Componon-S, tak APO Componon HM 150/4, APO Rodagon N 50/2,8 a APO Rodagon N 80/4.
Nedokážu k tomu dát exaktní vědecká data, jak zde již proběhlo, ale:
Při použití barevné hlavy s rozptýleným světlem je již při 15x a větším zvětšení v zaostřovací lupě pouhým okem jasně vidět, jak se liší rovina ostrosti při prosvícení negativu bílým světlem a zařazením barevných filtrů. U APO verzí je potřebná korekce zaostření o dost menší, než u obyč. objektivů. V každém případě - při č/b zvětšování je dobré nejprve zařadit potřebný barevný filtr, zaclonit o 1/2 až 1 krok, zaostřit, poté teprve přiclonit na zvolenou clonu a zaostření v lupě zkontrolovat (Když se zaostří s odcloněným objektivem a poté se teprve zacloní, obvykle je ostrost v tahu a je nutná korekce, rozdíly v zaostření u zacloněného objektivu o 1 - 3 kroky již nejsou tak patrné. Zaostřit s vyřazenou barevnou filtrací a poté zařadit filtry způsobí rozostření. Nejhorší je kombinace obojího - zaostřit s vyřazenými bar.filtry na plnou díru, pak zařadit filtry a zaclonit, dokonalá ostrost je v tahu!)
Při zvětšování z kina na menší formát nějak rozdíly v objektivech na čb není třeba moc řešit, i průměrné objektivy kreslí při zaclonění o 2-3 kroky všechny dobře, může se lehce lišit kontrast a samozřejmě míra vinětace a ostrosti v rozích (hlavně u těch levnějších a jednodušších skléček).
Další věc, které jsem si při zvětšování větších plachet (cca 15 až 16x zvětšení z kina) všimnul: Při zvětšování bez filtrací co nejpřesněji zaostřeno 20x lupou, na papíře po vyvolání to ovšem vůbec tak ostré nebylo. Následovaly zkoušky a hledání informací na netu, našel jsem docela zajímavou diskusi a posléze zdokumentování vlivu UV složky světla ve zdroji zvětšovací hlavy, včetně popisu řešení: jelikož MG papíry jsou na UV složku světla velice citlivé a u většiny objektivů projde UV sklem (JPP, neb údajně, u některých EL-Nikkorů je to eliminováno už složením skla) zaostříme okem na žlutou, ovšem rovina ostrosti UV je nad povrchem papíru, tudíž výsledek je tímto velmi ovlivněn. Lze vyřešit podkládáním zaostřovací lupy (nepraktické, pro různé poměry zvětšení by byly třeba různé tloušťky podložky), nebo zařazením účinného UV filtru mezi zdroj světla a míchací komoru. Toto jsem zvolil já, za 10 minut hotovo, a funguje to bez problému už pár let.
Při zvětšování z kina na 24x30 a větší používám Apo Rodagon N 80/4, neb si to mohu dovolit díky obrovskému rozpětí výtahu o zvětšováku LPL 5x4" montovaného na zdi, cloním obvykle o 1 až max 2 kroky (díky menší hloubce ostrosti vyniká ostrost a jemnost zrna na povrchu emulze a nebere to tolik hroudy ze silnějších emulzí např. APX či plus-x filmu), a jsem spokojen jak želva, stejně jako při zvětšování z 6x8 nebo 6x9 objektivem APO Componon HM 150mm/4 cloněného pouze na 5,6, max 8 (při použití rámku bez skel, kdy hrozí prohnutí negativu, cloním vyjímečně na 11-16)
Proč jsem vůbec řešil kvalitní, dobře seřízený zvěšovák a špičkové zvětšovací objektivy, a nespokojil se s málem? Udělat dobrý negativ není problém, stačí slušný aparát, výborný objektiv, to se pořídit dá i levně, oko a cit pro ten správný okamžik, ovšem to je naprosto jiná kapitola (koupit se nedá), takže občas být překvapen příjemnou náhodou je událost.
Udělat z výborného negativu dobrou zvětšeninu je ovšem mnohem pracnější, co neumí přenést zvětšovací objektiv, prostě na papír dostat nelze ani při nejlepší vůli. Postupným vyřazováním faktorů, které negativně ovlivňují vznik zvětšeniny, se teprve dokážu lépe učit i tomu řemeslu, lépe se v komoře dokážu soustředit i na obsah fotky.