19 odpovědí na toto téma

[Kojotisko]

Potřebuji poradit od zkušenějších s jedním projektem. Chci udělat cyklus fotografií jako ilustrace k historickému románu, jehož první část se odehrává na Slovensku na přelomu 20. a 30. let, druhá ve 40 letech. Můj záměr je, aby byly co možná nejbližší tomu, co by mohli fotoamatéři v těchto obdobích vyfotit. Fotoaparáty odpovídající těmto obdobím mám, ale přemýšlím, jaké použít filmy. Pro ten přelom 20. a 30. let by to snad mohl být asi ortochromatický film třeba od Rollei, pokud se mýlím, prosím, opravte mě, ale netuším, jaký panchromatický použít pro ta 40. léta. Poradíte, jaké filmy by se typem emulze blížily filmům, které byly v té době používány? Děkuji.

[Pentaxista]

Myslím, že "ráz" fotografií určovala spíše snímací optika a formát negativu - zvětšenina-kontakt (bezesporu také chemie, papíry...).

TriX se vyrábí (víceméně) beze změny přes padesát let. Foma v Rodinalu by mohla být také "podobná". FP4+, z ještě nedávno dostupných PlusX, Rollei R3.

Asi bych zkusil i Fomu 400 + "klasickou" MH vývojku při nižší teplotě.

Aˇˇt se Vám daří!

[Luboszz]

Adox je dělanej starou technologijí,pokud vím tak emulze se na nej nenanáší strojově ale ručně jako se to dělalo kdysi.

[jirin_ol]

asi bych  vybíral  dle  toho,  jak  který dnes  běžně i nesnadno dostupný film  dokáže  přenést do  škály  šedí  různé barvy,  aby se  přiblížil  tomu,  co  bývalo kdysi  obvyklé (spektrální citlivost emulze).  Filmům  agfa isopan ze  30tých let (mám z něj fotky jak po dědovi,  otci,  ale  i  sám jsem na staré nalezené filmy fotil),  které  v  našich končinách byly před  druhou válkou světovou  dostupné a nejběžnějš (stejně jako  Agfa Rodinal vývojka),  se podáním asi nejvíce v 70tých letech blížily  filmy  Orwo NP20, Kodak plus-x, Foma  (100, resp.  starší  F17 i  N21). 

v kinu bych na tvém místě  sáhnul  po  Agfa APX100 (dostupný i jako Rollei APX100,  Kodak Plus-x (velmi těžko dostupný),  Kodak double-x (cine  Eastman 5222), Kodak Tri-X (i když  současný TX400 je  velmi jemnozrnný oproti  starým emulzím),   Fomapan 100,  Ve svitku je výběr  menší, ale  je:  fomapan 100,  Kodak  Tri-x. 

Vyhnul bych se  filmům  Ilford, Kentmere,  RPX100  a  jiným moderním filmům (např.Fuji),  které mají  spektrální podání úplně někde jinde - dá se vyhledat  v datasheetech k  filmům od  výrobce.  (I když  při troše  zájmu,  píle  a  šikovnosti  se dá docela dost vyladit  použitím  barevných snímacích filtrů pro čb.

(kapitola sama pro sebe jsou orthochromatické filmy)

[Luboszz]

http://www.fotoskoda.cz/adox/

[keko]

Aby sme nevyliali z vanicky vodu aj s dietatkom:)

Mozno netreba vyberat film tak starostlivo, vacsina filmov bez placatych krystalov vyhovie. Dobovy charkter by som skor napodobnil nejakou vyrovnavajucou vyvojkou.

Idealny by bol stvorcovy format a kontaktna kopia. S cistotou by som neprehanal. Flaky a menej vyvolane miesta su vitane. Pre umocnenie: cele postavy snimane od brucha, najlepsie s postavami s nohami vylozenymi na skalach, oblecene do niecoho horsko-polovnickeho. Niekto v zbere by mal mat pohybovu neostrost aspon jednej koncatiny. Klobuky. Pani slusive polovnicke, damy rozmarne a velke. Samozrejmostou by mali byt vychadkove palice, na nohach strikovane podkolienky.

Keby som chcel byt velmi autenticky, napozeral by som si fotografie z tej doby. Na Slovensku v tej dobe vela amaterov nebolo a skromna vybava ani neumoznovala solidne vysledky.

Hovorilo sa o tom, ze by to malo byt CB? V principe sa v tomoto od vtedy vela nezmenilo. Vsetko, co nie je CB je podozrive z hry na dolezitost.

[ploci]

Adox je dělanej starou technologijí,pokud vím tak emulze se na nej nenanáší strojově ale ručně jako se to dělalo kdysi.

Luboszz opět něco ví... Na jaké filmy se kdy nanášela emulze ručně? To mne velmi zajímá.

[ploci]

Pro inspiraci, jak to má vypadat, doporučuji staré ročníky fotografického obzoru a podobné tiskoviny. Hlavně žádné úmyslné nedostatky, to není znak dobovosti.

[keko]

Amateri v tom case boli hodne nedokonali. V tomto by som to videl hodne autenticky.

Nieco ine boli ateliery, alebo spickovy fotografi, ktori v tom case Slovensko zdokumentovali (hlavne z poetickymi motivmi) velmi podrobne. Vid Karel Plicka. Ten vsak nebol amater a rodinne foto nerobil.

[jirin_ol]

Amateri v tom case boli hodne nedokonali. V tomto by som to videl hodne autenticky.

Nemohu  sdílet  tento  názor.     I před  80-100 lety, stejně jako před 40 lety nebo i dnes,   byli  amatéři (byť velmi nečetní),  kteří  vyráběli  skvělé  fotky  (i  po  řemeslné stránce),   i  naprostý Ausschuss. 

[Erik Kurach]

Vážený kolego Kojotisko, Váš záměr na vytvoření co možná dobově nejautentičtější fotografické přílohy - ilustrace k románu je velmi zajímavý. Při vlastní úvaze bych postupoval ve zcela opačném gardu. Na jaký druh, kvalitu povrchu, gramáž a stupeň bělosti papíru a jakou technologií bude kniha vytištěna?

Na základě těchto informací si vyžádejte několik ukázek z vydavatelovy již realizované produkce. Pokud budete mít reálnou představu o limitech předlohy,

pak můžete zvolit odpovídající druh fotografického materiálu a jeho optimální zpracování pro stylový rukopis. Můžete použít i tónování snímků selenem, či pro malonákladový tisk dokonce použít do příloh originální fotografie na barytu vyšší gramáže Ilford Multigrade FB Fiber 255g/mc, případně Ilford Galerie

Prestige, jehož gramáž se dle povrchu pohybuje v rozmezí 280-290-310g/mc, který je optimální pro luxusní foto-tisk. Charakterem povrchů tak může cele simulovat originály příloh v produkci původní odborné literatury AGFA Gevaert (Belgie) a jiných výrobců, kteří tímto zároveň prezentovali možnosti vlastní výroby speciálních povrchů kopírovacích, či později zvětšovacích papírů. Pokud věnujete trochu času doporučenému postupu, nebudete zklamán, možná dokonce ušetříte spoustu financí v ctižádostivé snaze o maximální technickou dokonalost přípravných prací. Držím Vám všechny své tlapy! S pozdravem:

"Starý Jezevec" Erik

[ploci]

Pán z Kurachů uhodil hříbíčka na hlavičku!

[Václav Vait]

Já bych se spíše soustředil me to, co na oněch fotkách má být zobrazeno. Napadá mne, že největší rozdíl oproti dnešním materiálům je citlivost k červené, tudíź bych neváhal u portrétů či přírody a pod. používat např. modrý filtr, aby se změnilo podání barev z panchro na orthochromatické. Na starých snímcích v "plenéru" si povšimněte, že osoby mají napŕ. hodně tmavé rty. V ateliéru to vykompenzovalo žárovkové osvětlení.

[keko]

 

Amateri v tom case boli hodne nedokonali. V tomto by som to videl hodne autenticky.

Nemohu  sdílet  tento  názor.     I před  80-100 lety, stejně jako před 40 lety nebo i dnes,   byli  amatéři (byť velmi nečetní),  kteří  vyráběli  skvělé  fotky  (i  po  řemeslné stránce),   i  naprostý Ausschuss. 

 

Som o tom hlboko presvedceny, ze v Ceskych zemiach ano.

[jenda1250]

antihalační vrstva.

Dnešní filmy mají dost tvrdý podání kvůli příliš dokonalé antihalační vrstvě. Ta nadýchanost přecházející až do neostrosti (především při přeexpozici) nebyla způsobená jenom absencí MC vrstev a nedokonalostí optiky nebo jinou spektrální citlivostí. Bohužel asi všechny dnes nabízené materiály mají rozptyl světla v podložce (nebo odraz od zadní plochy) eliminován. Vím jen že IR film Maco 820 se dělal ve dvou verzích - s a bez antihalační vrstvy. Vliv může mít i tlustější emulze, obsah stříbra... snad až na silvermax je všechno proti historii "ošizené".

[Kojotisko]

Moc děkuji všem za cenné podněty. Určitě není v plánu vydávat ty fotografie tiskem, román už je na světě (jedná se o skvělý dvoudílný román Jozefa Kariky "Na smrť"), mým záměrem je udělat malonákladový fotografický doprovod, ještě nevím, zda kompletně původní cestou, nebo malonákladovým tiskem (plus ještě menší sérii klasickou cestou), plus prezentaci na internetu. Je to jen taková soukromá nevýdělečná aktivita, ale chci ji udělat dobře. Nemám v úmyslu dělat ty fotky záměrně špatně, tedy cpát do toho amatérismus za každou cenu, ale vzhledem k tomu, že sám jsem amatér a nepokládám se za nějakého uměleckého fotografa, myslím, že se mi podaří vyfotit je tak, jak by je fotil trochu talentovaný amatér v té době. Prostě si s tím chci pohrát jen tak pro radost a pro svůj dobrý pocit - a kdo ví, třeba z toho vyleze něco zajímavého.

Vzhledem k tomu, že se do toho pustím asi až na začátku léta, vyzkouším navrhované postupy, porovnám je s dobovými fotografiemi a určitě mi něco z toho sedne. Děkuji všem, že se teď můžu od něčeho odrazit.

[nojgi]

Zaměřil bych se na to o čem psal Erik Kurach. Můžu mít stokrát super fotku na barytu, ale problém ji bude dostat do tisku. Skenovat hotové fotografie, přefocovat je (problém s některými povrchy), skenovat film (bude vypadat jinak než zvětšenina), ofset, digitál, uhlídat ČB? Kdo bude sázet, rozměr fotek, bílé okraje, na spad, fotka na dvoustranu...atd. Upravovat snímky už na daný rozměr, obálka, rozměr publikace....atd. Na druhou stranu bez hotových fotografií zase nemůžu dělat knihu .-) Ale pár informací o dalším zpracování neuškodí. Alespoň se člověk pak později nezasekne na nějakém problému. 

 

Sám občas vidím v knihách zelené ČB fotky v tisku...apod. To výsledné zpracování do tisku bude mnohem důležitější než se teď zdá.  Teď mě napadá výrazné znechucení na posledním Sudkem Labyrinty, na které jsem se tešil jako TOP z díla a nakonec je to v tisku totální peklo. Díky tomu jsem nechal ležet knihu v regále a smutně odcházel.  

 

Cena všeho zvláště pokud půjde o malý náklad také nebude zanedbatelná. 

[nojgi]

Abych jen nestrašil. Určitě to bude výzva a krásná práce, gratuluji. 

[Evla]

jejda, tak to blahozelam a ticho uprimne zavidim, ze ilustrujes Karikov roman!!!!

[bzencak]

Napodobit starý fotky jde i s dnešní "dokonalou" optikou. Kdysik sem to zkoušel a nejlépe mi to šlo s punčochama. Při snímání sem fotil jednu expozici přes bílou a další přes černou. Pak ještě i při zvětšování sem to někdy cedil přes punčochy. Někdy se prozářila bílá do černé a někdy černá do bílé. Už přesně nevím...  musel bych to složitě hledat.