84 odpovědí na toto téma

[martinsustek]

Kvůli Flexaretě a snímkům 6x6 jsem si musel ke kinofilmovému zvětšováku Axomat 5 pořídit i Opemus 6x6. Protože ale nechci/nemůžu držet doma dva zvětšováky, plánuji Axomatu se zbavit, hned co si trošku zvyknu na Opemus. Máte někdo nějaký racionální důvod, proč to nedělat (je Axomat v něčem lepší)?

U Opemusu mě trošku vystrašila ta sklíčka, ale říkám si budiž, u 6x6 to asi bez těch zdrojů nečistot kvůli kroucení filmu nejde (ale i tak bych se hádal), nicméně chtěl bych občas zvětšovat i z kinofilmu, tak jestli byste mi neporadili nějaký bezsklíčkový držák na kinofilm. Jestli se mám po něčem shánět v bazarech nebo něco vyrábět.

[Tomlib]

Já mohu jen posloužit svou vastní zkušeností. Před mnoha lety jsem u svého Opemusu 5 věčně bojoval s prachem a jiným svinstvem na slíčkách, takže jsem si opatřil tehdy běžně sehnatelné plechové vložky s otvorem na kinofilmové políčko, které se namontují do rámečku místo těch skel. Po několika měsících, kdy jsem po seanci v komoře zjišťoval, že jsou některé zvětšeniny pro mě nepochopitelně neostré, někdy celé, někdy jen určitá místa, jsem se pokorně vrátil ke sklíčkům a otravnému a leckdy marnému boji s prachem. Nicméně je možné, že bude mnoho jiných, kteří jsou s vložkami spokojeni.

[martinsustek]

Dneska jsem se konečně dostal ke zvětšování na Opemusu, a docela zklamání. Fotky jsou takové šedivé mdlé. Napřed jsem myslel, jestli to není negativama, protože jsem poprvé zkoušel Fomapan 400, tak jsem zkusmo nazvětšoval stejné snímky (z kinofilmu) Axomatem, a ty jsou o řád jinde. Tak nevím, čím to je, napadá mě:
1. Objektiv - Opemus má Belar 75, Axomat má Belar 50. Objektiv u Opemusu se mi zdá dost špinavej. Bohužel má každý jiný závit, tak to nemůžu vyzkoušet prohodit.
2. Žárovka - do Opemusu jsem koupil LED opálovou žárovku, ekvivalent 100W. Světlo je bílé, možná trochu do studena (modra), a používám multigradační papír, tak jestli to není jako měkká gradace? Žárovky jsem měnit nezkoušel, ale snad se k tomu co nejdříve dostanu.
3. Sklíčka - leštil jsem je hadříkem a přípravkem na okna, tak čisté byly, maximálně lehce poškrábané, ale moc tomu nevěřím.
4. Parazitní světlo - kolem sklíček uniká nějaké světlo, tak možná ve spojení se světlými tapetami to trošku přisvěcuje.

Napadá vás ještě nějaká jiná možnost?

(Obrázek je fotka z iPadu, zítra budu v kanclu, tak zkusím udělat scan)

Přiložený soubor (y)

•  image.jpg   170,31K   11 Počet stažení

[sokolvideo]

Ja robím s Opemusom 5 už viac ako tridsať rokov a s podobnými problémami som sa nestretol, samozrejme až na ten prach, či už robím zo sklíčkami 6x6 alebo s vložkou pre kinofilm bez skla. Skús pozrieť, či je dobre poskladaný. Možno to niekto čistil a zle poskladal šošovky hlave. A ešte jedna vec, skús si zohnať aspoň Anarety 50a 80mm, ak nie niečo lepšie, sú určite lepšie ako Belary.

[Motorbiker]

LED zdroj dava svelo jen ve velmi uzkem pasmu, bile svetlo je slozeninou nekolika velmi malych useku barev svetelneho spekra mlutigradacni papir bude na LED reagovat podle toho, kde se setka jeho citlivost na barvu s tim, co LED produkuje v jake vlnove delce. Pokud se to prekryje v mistech, kde je LED silne vyzarujici a MG papir silne citlivy pro nizky kontrast, vyleze ti z toho presne to, co jsi poslal jako fotky. Dej do zvetsovaku normalni zarovku a otestuj. Normalni zarovka sviti pres cele spektrum, neprerusovane.

 

Najdi si na netu, jak a v jakych vlnovych delkach tvoje LED vyzaruje.

 

Funkcni, neposkrabany a cisty objektiv pro mensi pozitivy do zacatku plne staci de facto jakehokoli typu, tam bych problem nehledal.

[Pavel_P]

že i temnokomorníci nenechají ty zlé LEDky na pokoji, to mně hlava stále nebere!

[martinsustek]

No, když jsem zvětšovák koupil, byla tam rozbitá zkratovaná žárovka, a po zapnutí mi vyrazila dva jističe.
Dneska se klasické 100W snad ani neprodávají, natož opálovky. Na výběr v místním obchoďáku byla klasická úsporka a LEDka, tak jsem si říkal, že tohle aspoň nebude startovat několik minut.
Zítra nebo kdy to vyzkouším s klasickou žárovkou nebo ne-mg papírem. A taky zkusím schovat to parazitní světlo.

[martinsustek]

Objektiv jsem zkoušel čistit (i rozebraný), ale část bordelu tam zůstala, asi nějaká plíseň/houba nebo něco.

[Pavel_P]

Klasické žárovky se normálně prodávají. V trochu jiné formě, dražší, ale regály jsou jich plné. (bahaus, obi atp.)

Do zvětšováku však stejně patří opálovka, klasika je nahovno. A ty se také prodávají - fotoskoda, befoto atd. atd.

[Pavel_P]

Tuhle si kup, nad cenou nemudruj. http://www.befoto.cz...5w--230v-p4974/

[keko]

martinsustek, on 28 Dec 2014 - 20:55, said:

Objektiv jsem zkoušel čistit (i rozebraný), ale část bordelu tam zůstala, asi nějaká plíseň/houba nebo něco.

Ako zdroj najvacsich problemov by som videl ten objektiv. Huba byva terminalne stadium existencie objektivu.

(Belar by sa dal rozobrat cely a v save vycistit (co znamena hodiny prace a spusta zozratych handier a prstov), ale na druhej strane by sa dal vyuzit pre vytvarne ucely. Vytvarnici casto hladaju nejku nedokonalost, drobnu nahodu. To vsetko vsak az potom, co perfektne zvladnu cely proces bez chyb. Nejde beztrestne vyhlasit chybu za umenie.)

[martinsustek]

Přikládám ještě scan (výřez, nahoře Axomat, dole Opemus), multifunkční zařízení, kvalitu v tom asi nehledejte.

 

Nevím, jestli to byla houba, objektiv byl takový mdlý a byly tam jakoby pavučinky. Rozebral jsem ho, čočky přeleštil lihem a vypadá líp, ale pár fleků tam zůstalo. Savo mě nenapadlo. Zvětšovat jsem s ním potom ještě nezkoušel. BTW, když si tak funím u zvětšováku zavřenej v koupelně, nemůžou se ty čočky vlhkostí "zamlžit"?

 

Nevíte někdo, jak se jmenuje ten závit, co je v Opemusu 6x6, kdybych sháněl jinej objektiv, tak aby mi tam pasoval? Trochu mě zarazily ty dva Belary, že má každý jiný závit. Nebo se dají přehodit i s tou miskou? Nic lepšího než Anaret asi kupovat nebudu, páč tak drahé skla nemám ani na focení .

Přiložený soubor (y)

•  scan.jpg   197,78K   9 Počet stažení

[kapros1]

Opravdu nejlepší bude začít tou žárovkou. Objektivy i když mají nějakou vadu, škráby a znečištění, jsou trochu měkčeji kreslící, ale nikdy jsem se nesetkal s takovým rozdílem. A to jsem dělal na zvětšováku v práci, který sloužil všelijakým "prasátkům".

[hidejoshi]

Souhlasím s Pavlem. Na vině je žárovka LED. Zádná bílá, žádná černá- superměkká gradace.

[jenda1250]

co opemus vybavit žárovkou z Axomatu?

[martinsustek]

Tak jsem přehodil tu žárovku a šel zvětšovat s tím rádoby vyčištěným objektivem a v komoře se mi to jevilo, že se to zlepšilo. Při srovnání se včerejšími papíry je vidět, že je to lepší, ale furt to nedosahuje kvalit Axomatu. Je vidět více detailů, ale černá ještě není dost černá a bílá už je šedá. To podle mě vylučuje špatný čas osvitu, i když si uvědomuji, že si musím koupit hodiny, protože to měřím docela punkově. Na ne-mg papíře se mi to jeví stejně. Je to tak na půli cesty (nebo spíš jenom na třetině) k tomu Axomatu.

Vývojka stará není - jednak jsem ji ředil včera, a druhak se mi podařilo na jednom papíře udělat černou jak noc. Papíry osvícené taky nejsou, okraje mám bílé jako sníh (na Fomatone jako ostravský sníh) a ten Axomat jsem zkoušel na stejném papíře se stejnou chemií.

Škoda, že jsem zase zapomněl zakrýt to světlo, co podfukuje kolem sklíček, abych vyloučil odraz o stěnu. Zítra zkusím na zvětšovák hodit deku . Ale stejně začínám stále více podezírat ten objektiv. Zkoušel jsem tam ten Belar 50 z Axomatu připasovat a přidržet ručně, ale nešlo to zaostřit - potřebovalo by to tím kolečkem posunout víc nahoru, ale už mě to nepustilo.

[Anadred]

Zdar, vím o těch zvětšovácích prdlajs. Ale nemá jeden kondensor a druhý difusor? To by mohlo být vysvětlení proč jsou fotky stále odlišné (při stejném osvitu a gradaci).

[jenda1250]

další nápad - je ten čištěný Belar složený správně? Ono by se to projevilo na ostrosti víc než na celkovým kontrastu, ale možný to je taky.

 

Nezaostříš protože zvětšovací objektivy jsou vpodstatě "symetrický", to znamená že jejich vzdálenost od filmu je blízká jejich ohnisku. Takže 50mm objektiv je nutný dostat podstatně blíž k filmu než 75mm, bez obhledu na formát negativu. U novějších zvětšováků je tenhle problém řešenej vypouklou miskou do který se šroubuje objektiv - 80mm a delší se šroubujou do misky z vypouklý strany, padesátka z vydutý strany a když se to pak nasadí do zvětšováku tak je objektiv o cca 1cm zapuštěný a už to chodí. Opemus 6x6 jsem nikdy neměl ani neviděl, je možný že tohle ani nemá a nebo že je díra příliš malá na to aby se to tak dalo udělat (např Opemus 5 má misku taky moc malou, až Op6 je dělanej na "moderní" objektivy).

[jenda1250]

Anadred, on 29 Dec 2014 - 19:42, said:

Zdar, vím o těch zvětšovácích prdlajs. Ale nemá jeden kondensor a druhý difusor? To by mohlo být vysvětlení proč jsou fotky stále odlišné (při stejném osvitu a gradaci).

Ten rozdíl by měl bejt spíš minimální, rozhodně ne mlíko - pérovka. Difůzní světlo dává maličko měkčí kontrast, ale hlavně jde o jemnější podání zrna, ostrosti, mikrokontrastu. kondenzor dává surovější podání, ale není to o X gradačních stupnů jinde.

[Pavel_P]

Mno, kdybych se odrazil od této tabulky

00 - 199Y

0 - 90Y
0.5 - 70Y
1 - 55Y
1.5 - 30Y
2 no filtration
2.5 - 20M
3 - 40M
3.5 - 65M
4 - 85M
4.5 200M

 

Tak jsem zrovna předevčírem srovnával Leitz Focomat II a Devere 5108. Aby se fotka z Focomatu dělaná na gradaci dvě podobala té samé dělané na Devere, tak jsem musel dát Magentu na 80 aby byl kontrast srovnatelný. Což jsou dva gradační stupně. To jen pro pořádek a představu, také si nemyslím, že by to bylo to hlavní. (Axomat neznám, proto nevím, zda je difuzní)

[jenda1250]

To mi přijde jako hrozně moc. Jseš si jistej že není zrada někde jinde? Třeba jestli není barevná hlava zažloutlá?

[Pavel_P]

Vnitřní papír jsem měnil nedávno, tak asi ne. Překvapilo mě to tedy také. 

[martinsustek]

Blbě složenej objektiv bych neřekl, vyndal jsem jenom tu vrchní čočku a matku, co ji držela, a všechno to lícovalo docela dobře. Teď se na objektiv dívám znovu, a zaprasenej je, ale že by byl žlutej, to ne.

Něco jako miska tam je, otočit se to dá (ne že by to na to bylo stavěné), ale ve finále si pomůžu jenom o takové 3mm (což nevylučuje možnost vyrobit jinou misku).

Kondenzor vs. difuzor nepoznám. Je tam nějaké mléčné sklo a dvě poloviční spojky, obě vypouklou stranou dovnitř. Bylo to taky trošku špinavé, tak jsem to aspoň přeleštil. A taky se dá nastavovat výška žárovky posunutím napájecího kablu, něde jsem četl, že to může mít na něco vliv.

Ještě mě napadlo, nemůžou to rozostřovat ty dvě sklíčka kolem filmu? Vrchní mám obyčejné, žádný antinewton, jestli to nevadí.

Přiložený soubor (y)

•  image.jpg   140,6K   11 Počet stažení

[martinsustek]

To byl spodek zvětšováku, ještě miska a kondenzor/difuzor.

Přiložený soubor (y)

•  image.jpg   66,09K   6 Počet stažení
•  image.jpg   106,27K   7 Počet stažení

[hidejoshi]

Ještě mě napadlo, nemůžou to rozostřovat ty dvě sklíčka kolem filmu? Vrchní mám obyčejné, žádný antinewton, jestli to nevadí.

 Spodní máš jaké?

[jirin_ol]

Jaký papír? jaká vývojka/ředění? 

Podle mého názoru  ten  rozdíl  kontrastu  mezi  předloženými vzorky  skenů  fotek,  pokud  by  byl  působen  optikou  zvětšováku,   by  byl  již  velmi  dobře patrný  okem  při  projekci  negativu na  základní  desku  s  bílým papírem.   Těch  faktorů  může být  víc,  začal  bych  hledat  u toho nejjednodušího... pokud  je zvětšováno  na  multigradační papír,   určitě  má  vliv  barevná teplota žárovky, resp.  rozsah  jí  vyzařovaného spektra -  viz  výše.   Kvalitní,  souměrná klasická opálová žárovka  je  důležitá.  Objektiv?   Aby  takhle zkunďabil kontrast,  musel by být  tak  zadělaný,  že  by jím nebylo pomalu vidět  skrz,  negativ jím promítnutý na základnu  by  byla  jen  mírně flekatá plocha, zcela nečitelná.   Takže  hledal  bych zdroj chyby ještě v  nejdůležitější lázni,  tj.  ve  vývojce. 

Hledat  řešení  pouze v odpovědích na  dotazy  na  internetovém fóru,  aniž  by  kdokoli  viděl  skutečnost,   je  velmi  diskutabilní. 

[martinsustek]

hidejoshi, on 30 Dec 2014 - 06:03, said:

 Spodní máš jaké?

Taky čiré

[Pantik]

Opálovky se normálně prodávají... cena je vysoká ale já jsem ji ještě za 6 let neměnil  http://www.fotoskoda...0w-e27-opalova/

[martinsustek]

jirin_ol, on 30 Dec 2014 - 07:25, said:

Jaký papír? jaká vývojka/ředění? 

Podle mého názoru  ten  rozdíl  kontrastu  mezi  předloženými vzorky  skenů  fotek,  pokud  by  byl  působen  optikou  zvětšováku,   by  byl  již  velmi  dobře patrný  okem  při  projekci  negativu na  základní  desku  s  bílým papírem.   Těch  faktorů  může být  víc,  začal  bych  hledat  u toho nejjednodušího... pokud  je zvětšováno  na  multigradační papír,   určitě  má  vliv  barevná teplota žárovky, resp.  rozsah  jí  vyzařovaného spektra -  viz  výše.   Kvalitní,  souměrná klasická opálová žárovka  je  důležitá.  Objektiv?   Aby  takhle zkunďabil kontrast,  musel by být  tak  zadělaný,  že  by jím nebylo pomalu vidět  skrz,  negativ jím promítnutý na základnu  by  byla  jen  mírně flekatá plocha, zcela nečitelná.   Takže  hledal  bych zdroj chyby ještě v  nejdůležitější lázni,  tj.  ve  vývojce. 

Hledat  řešení  pouze v odpovědích na  dotazy  na  internetovém fóru,  aniž  by  kdokoli  viděl  skutečnost,   je  velmi  diskutabilní. 

Fomatone MG, Fomatol LQN 50ml+350ml, ale stejný papír i vývojka v Axomatu dělá lepší fotky.

Už tam mám opálovku z Axomatu, jak píšu, trošku to pomohlo, ale do Axomatu to má daleko. Nic z té optické cesty mi nepřijde nějak výrazně zabarvené, snad doma mám i nějaké ne-mg papíry, tak je ještě prubnu.

Na desce zvětšováku bych možná poznal rozmazanost, že to nejde zaostřit, ale že tam je trochu více světla než nic, to okem neodhadnu.

 

Pantik, on 30 Dec 2014 - 09:46, said:

Opálovky se normálně prodávají... cena je vysoká ale já jsem ji ještě za 6 let neměnil  http://www.fotoskoda...0w-e27-opalova/

JJ, asi ta EU ještě nestihla zakázat úplně všechno . Stojí to dost, ale v porovnání s tou LED zase tolik ne. Ale dovedu si představit, že pár roků nazpět se to válelo všude za cenu bochníku chleba.

 

 

 

Dneska ještě zkusím pořádně utěsnit parazitní světlo, teď se mi to jeví nejpravděpodobnější, protože to svítím na největší clonu (nejmenší škvíru). Nebo je to už difrakce? Myslím, že tam je F22.

A taky tam nějak napasuju film bez sklíček. Když nepomůže ani tohle, tak mám pár kilo kovového šrotu .

[martinsustek]

Dneska jsem přikrýval zvětšovák dekou, zkoušel různé clony a vyndaval sklíčka, všechno bez většího efektu.

Nakonec jsem vytáhl misku z Axomatu, a zjistil, že ten objektiv v misce drží ještě jeden mezikus, který jde odšroubovat. Po jeho sundání se objevil stejný závit, jako je na Opemovi. Mělo mi být hned divné, že by dělali dva Belary každý s jiným závitem. Tak jsem namontoval objektiv z Axomatu do Opemu, zjistil, že tak milimetr před tím, než si začal stěžovat měch, je to ostré, a po pár pokusech vyrobil zvětšeninu ostrou jako břitva.

Pak jsem vrazil zpátky Opemův objektiv, vysunul zvětšovák výš, aby měl stejné zvětšení, a nastavil stejnou clonu. Logika věci velí, že když použiji stejný čas, tak bych měl dostat (ohnisko neohnisko) podobný obrázek. Že to bude mdlé jsem tak nějak tušil, ale že ten papír vyleze nejméné o clonu, jestli ne o dvě, tmavší, tak to mě tedy zaskočilo. Jakoby ten objektiv vzal část světla, která byla určená pro ostré vykreslení nejtemnějších stínů, a bez milosti ji rozfrcal po celém papíře.

Takže za mě je viníkem objektiv. Možná by šel vyčistit, přebrousit, seštelovat a vyhodit, ale spíš si ho nechám na nějakou uhrovitou modelku . Každopádné vám děkuji všem za vaše názory a rozbory, a jdu se podívat po nějakém Anaretu.

[Pavel_P]

Když jsi dělal ty původní dvě zvětšeniny, udělal jsi zkoušku pro obě fotky, nebo jsi je udělal stejným časem a clonou?

[martinsustek]

Stejnou clonu a čas asi ne. To byl spíš pokus/omyl, aby z toho něco vůbec vylezlo. Navíc tam byla ta jiná žárovka, takže to bych nesrovnával.

Proužkovkám zatím moc neholduju. Přikryju papír, zapnu nějakou prostřední clonu, a po 5s posouvám. Mám z toho tak 6 pruhů a z nich vybírám. Občas to padne úplně mimo a mám šest světlých proužků nebo tak . Dělá to někdo tak, že si vystřihuje proužky a svítí na každý zvlášť?
Teď se učím zacházet s osvitovými čísly, nemám zatím hodiny, tak jsem si dneska aspoň naprogramoval na mobilu stopky s osvitovou řadou. Konečně z toho mám pocit, že to začínám mít trochu pod kontrolou a šibuju clonou i časama jak potřebuju.

Teď mě napadá, dá se odhadnout osvit aspoň přibližně pomocí expozimetru (že bych promítnul obraz na bílý papír a změřil odražené světlo a spočítal jak dlouho mám při dané cloně svítit)? Proužkovku bych pak dělal najisto +/- 2 nebo 3 OČ.

[Pavel_P]

Jde to, ale spíš tě to zmate. Až zjistíš co bylo špatně a vše bude šlapat jak má, naučíš se to odhadovat pouhým okem velmi dobře a velmi rychle. Zjišťuji, že čím víc techniky jsem v komoře měl, tím to bylo horší .) 

 

Jinak s tím jednotlivým vystřihováním - tak to dělám já, mám různé tvary, proužky, kostičky, vždycky plnou krabičku, dám tento kus papíru do nejkritičtějšího místa (míst) a vyvolávám jako celek. Čím víc se blížím k ostré zvětšenině, tím větší kusy používám, protože celkový kontrast, nebo vyznění fotky většinou nemusí odpovídat jejímu výřezu. Pro tebe, jako začátečníka ale bude lepší ta proužkovka, víc se naučíš, co a jak s tím přibývající čas udělá. Nicméně věř mi, že třeba po deseti, patnácti hodinách v komoře bez měnění věcí kolem koukneš na obraz pod zvětšovákem, řekneš si - hm, to je tak dvanáct sekund - šup, bude to vono, maximálně trochu upravíš kontrast, posuneš to o třetinku osv. čísla vedle a šup, je to tam...

 

Co se té tvé aplikace týče, nějak nevím, k čemu úplně je. Však je to všechno maximálně do malé násobilky, ne? Vyjde mi deset sekund, chci přidat třetinku, deset děleno třema plus deset - šup, svítím třináct a nepotřebuju mobil?

[Motorbiker]

Martine, ty si v temne komore poustis stopky na obrazovce smartphone? To kontrastu fotek asi taky dvakrat neprospiva.

 

Jinak v Brne a urcite i v jinych mestech maji v bazarech opalove zarovky za cenu cca dvou bochniku chleba za kus, staci je ocistit lihem a jsou jako nove.

[sokolvideo]

Martin, to čo za misku na objektív tam máš? Ja mám u Opemus 5 aj 6 plechový výlisok, ktorý je vzájomne výmeniteľný a používa sa jak pre Anaret 80 tak aj pre 50, závit pasuje, dokonca pasuje aj na starý Belar vyrobený ešte v Optikotechne, ktorý som dostal zo zväčšovákom, myslím Opematus, vyrobeným v Optikotechne ešte pred vojnou.

[sokolvideo]

Nedalo mi a vytiahol som zväčšováky ktoré mám. Na svoje prekvapenie som zistil, že mám aj Axomat 4, na ktorý som už aj zabudol. Výsledok je násl.:

 

Opematus má pevne ukončenie, na ktoré je pripevnený z jednej strany mech a z druhej objektív. Ja k nemu mám Belar 4,5/55. To ukončenie mi veľmi pripomína to, čo ty prezentuješ ako objektívovú doštičku k OP5.

Axomat 4 má výmennú rovnú doštičku do ktorej sa šrubuje objektív, je prichytená k nosiču mechu v troch bodoch, dva pevné a skrutka.

Opemus 5, doštička tvaru lavora, do ktorej s šrubujú objektívy, 80 zvonku 50 zvnútra, uchytenie ako v Axomate.

Opemus 6, doštička ako u 5, len v strede je ešte šrubovateľná vložka, takže je možné použiť objektív s väčším priemerom závitu o cca 10mm, nemeral som to.

objektívy Anaret a ten starý Belar sú vzájomne vymeniteľné, u OP5 a 6 to mám aj vyskúšané.

[martinsustek]

Můj Axomat 5 má misku, v ní byl objektiv zadělanej přes ještě jeden kroužek. Ten byl přišroubovaný a červíkem zajištěný na objektivu, proto jsem myslel, že má objektiv jiný závit. Když jsem ho sundal, tak objektiv pasoval do toho kroužku, co tam měl Opemus. No aspoň jsem se naučil rozborku a sborku .

Pokud jde o aplikaci na mobil, vím že je to další nechtěný zdroj osvětlení, ale chlácholím se tím, že má červené písmo na černém pozadí . Nějak jsem ten čas zkrotit potřeboval. A navíc ten jeden objektiv dělal neplechu i bez mobilu.

Přičíst třetinku z hlavy bych ještě +/- zvládl, pokud je to z čísla 10 nebo 100. Vydělit dvacátou odmocninou z desíti, a pak ještě třikrát to samé, to už si tu řadu raději vytisknu . Kdybych k tomu mobilu napojil ještě relátko, mohl bych to světlo přímo spínat. Ale Vipo hodiny budou možná lepší.

Přiložený soubor (y)

•  image.jpg   96,08K   5 Počet stažení

[sokolvideo]

ten spodný lavorik je presne z Opemusu 6, ak je objektív 80, tak to našrubuješ zvonku, ak 50 tak zvnútra, samozrejme aj s tou redukciou.

[Motorbiker]

jo, tak takove osvetleni mobilem by nemelo moc vadit... pri snizenym jasu.

[Anadred]

martinsustek, on 30 Dec 2014 - 21:46, said:

....Dělá to někdo tak, že si vystřihuje proužky a svítí na každý zvlášť?....

Papír 18x24 rozstříhám na 8 čtverečků nebo na třetiny či na půlku. Většinou udělám zkoušku na dva čtverečky cca o clonu, clonu a půl od sebe, potom další čtvereček odladím čas, případně gradaci. Následuje skorofinální zkouška na třetinu či polovinu papíru a zvětšenina . Nastříhané malé kousky papíru se dost kroutí, pomůže přetažení přes hranu stolu.

[keko]

Pruzkovu metodu robim na kusku papiera pevnej gradacie takto.

Po zaostreni odratam 3x "rap" (co rap to clonove cislo).

Ciernym papierom prekryjem podstatnu cast svetlociliveho papiera. Volny pruzok naexponujem 15s. Posuniem cierny papier, cim odkryjem dalsi pruzok a exponujem 8s. Prvy pruzok ma teda za sebou 15+8 a druhy 8s. Potiahnem cierny papier odkryjem dalsiu cast a exponujem 4s. Prvy pruzok ma teraz uz 15+8+4, druhy 8+4 a treti pruzok 4s. Potom posuniem este raz, exponujem 2s a este raz a exponujem 1s.

Vyvolavam 2 minuty.

Najtmavsi pruzok bol exponovany 15+8+4+2+1=30s

Svetlejsi pruzok bol exponovany 8+4+2+1=15s

Este svetlejsi pruzok bol exponovany 4+2+1=8s

Este svetlejsi pruzok bol exponovany 2+1=3s

Najsvetlejsi pruzok bol exponovany 1s

Az na malu vynimku (a hrubym pohrdanim Schwardschieldovym javom) mam niekolko pruzkov, ktore reprezentuju skoro cely rozsah (najpouzivanejsich) expozicii. Vyberem jednu a potom urobim iny test, s jemnejsim odstupnovanim, teda po kazdom odkryti dalsieho pruzku exponujem 1s, pri dlhsich casoch 2s.

Po druhej skuske urobim tretiu skusku, overim si cas na niecom vacsom, teda na pruzku, ktory prebieha celym obrazkom, pripadne jeho vyznamnou castou. Az potom urobim skusobnu fotografiu. Ak treba, urobim este jednu opravenu.

Ak robim pre rodinu, odhadujem a len to tam tak supem. Co lezie rychlo, vyvolavam kratsie. Co pomaly, trosku dlhsie. Takto robim vacsinu svojich fotografii, toho umenia je samozrejme pomenej.

Kedze som si obstaral zv. pristroj s farebnou hlavou, difuznym svetlom a s vyhladom prerobenia na split expoziciu na MG papiere, blizi sa okamih, ked tu budem hodne studovat, ako to robia ostatni.

Teraz by som si dovolil zazelat vsetkym do noveho roku ostry zrak neporuseny dosledkami zverskym oslavovanim prichodu roku 2015.

[Kapro]

Pre uľahčenie prúžkovej skúšky a celkovo práce so zväčšovákom doporučujem F-stop expozičné hodiny od RH Designs:

http://www.rhdesigns...mers.html#range

 

Pri prúžkovej skúške sa po základnej expozícii skúšky dá na hodinách nastaviť stupňovanie pre kažký ďalší prúžok po f, f/2, f/3, f/4,f/6,f/12 alebo f/24, hodiny umožňujú nastaviť korekciu pri expozícci o dry down faktor, sú geniálne na split grade printing - na jeden kanál sa nastaví čas pre mäkkú gradáciu, na druhý pre tvrdú a kopec ďalších vymožeností.

Osobne považujem tieto hodiny za jednu z najlepších pomôcok v mojej fotokomore. Ak nie úplne najlepšiu.

[Motorbiker]

Tak pro me osobne je dobrou pomuckou skener, kterym stejne vsechny filmy prohanim a ktery mi ukaze docela presne v histogramu, jak jsem na tom s expozici (a zaroven mi to da dobrou predstavu jako nahled) a protoze delam vetsinou s nekolika malo velikostmi fotky a jednou clonou, muzu odhadnout cas bliz a usetrim si material a praci tak, ze si vystacim (vetsinou) s jednou prouzkovku. Delam tedy na material s pevnou gradaci.

[Motorbiker]

Tak to by me zajimalo, ktery intelektual mi dal minus za muj prispevek. Chapu, ze jsem spachal smrtelny hrich, kdyz jsem si dovolil zminit ze krome zvetsovani v temne komore i skenuju a divam se na vysledek. Mit fotak co do filmu pali digitalni data, to nevadi. Mit filmovy fotak, nacpany elektronikou, nevadi. Mit expozimetr nacpany elektronikou, nevadi. Mit jako pomucku smartphone, nevadi. Ale naskenovat film (zejmena z cross procesu), kouknout se na histogram a pouzit to jako odrazovy mustek pro prouzkovku, to se neodpousti, za tu se musi kritizovat, trestat, na cervene klikat.

 

Koukam, ze co zmizela galerie, zacina tenhle server pomalu ztracet to dobre, co tu zustavalo, kdyz hledam dobrou radu, vetsinou ji najdu v hodne starych vlaknech, nekdo okolo let 2009 - 2011, vujmecne pak do jara lonskeho roku.

 

Schvalne by me zajimalo, jestli mi dotycny zvladne vysvetlit, pro mi napalil minus.

[Pavel_P]

Abyste se z těch virtuálních plusů a mínusů neposrali...

Kdybych ti ten tvůj příspěvek měl ohodnotit já, tak ti dám taky mínus, neb z dlouholeté zkušenosti vím, že scan bývá málokdy dobrým odrazovým můstkem, protože jde o úplně jiné světy. Kolikrát se mi stalo, že scan stál zahovno a zvětšenina byla výborná - a naopak. 

[keko]

Moja oblubena teza je, ze dobre (na monitore)  vyzerajuci sken byva nahovno pre tlac a pre tlac dobry sken vyzera (na monitore) nahovno.

Ale to je teza do inych diskusnych skupin a "nahovno" sa nehovori.

Aj ked sa tu skenovanie mierne toleruje, a ono samo je digi...ne, pracuje sa vlastne s analogom.

Minusy a plusy su obrazom aktivity prispievatela. I ked je krute davat chromemu minusy za beh na kratku trat a vsetci sa ponahlaju pomahat mu, je lepsie chromemu vyhravat v sachu. Sach ho sice nevylieci, ale moze zbierat plusy. Takze zmenou zivotnej disciplyny sa clovek moze lepsie zaradit do spolocnosti. (Ako priklad uvediem, ze ak je clovek krajne neprijemny, este stale sa moze uplatnit ako veduci reklamacneho oddelenia.)

Ja mam plusy rad, ked uz ich trosku mam. Ked idem rano do roboty som niekedy az o 10cm vyssi.

[Motorbiker]

A ja tam snad nekde pisu, ze posuzuju moznosti zvetseniny podle skenu? Zkusim to napsat jinak. Histogram, histogram, histogram. Zvetsovani, stejna velikost, stejna clona, pomucka pro setreni papirem pri prouzkovce. Hlavne pro zacatecniky. A co se nahledu tyce, orez vypada stejne na monitoru i na fotce, neostrosti se taky daji dobre odhadnout...

[martinsustek]

Nechci, aby se tady z toho stal nějaký flame digi vs. analog, nejsem odpůrce digitálu, takže pokud mi digitální mašinka pomůže dělat lepší fotky, tak proč se tomu vyhýbat, že?
Scanovat fotku kvůli histogramu mě nenapadlo. Otázka zní, co mi ten histogram řekne? Napadá mně: moc tmavých tónů -> zkrátit expozici, úzký histogram -> změkčit gradaci. Takže vlastně lépe využiju vlastností papíru. Těžko říct, jestli z toho ve výsledku bude hezčí fotka , ale bude obsahovat maximum informací. Sám scanner nemám, občas zneužiji firemní, ale abych tam běhal s každou proužkovkou, to asi fakt ne. Asi to budu řešit i nadále spíš jako otázku vkusu než chladného kalkulu.
Teď jsem si to přečetl znova, že nescanuješ papír ale film. Což je vlastně ještě větší alchimie, takže těžko říct, jestli bych se dověděl, že neumím fotit nebo scanovat . Ale jinak díky za tip, někdy se to možná bude hodit.

[keko]

Flame digi vs. analog je iba v hlavach digitalistov. Analogisti uz davno pochopili, ze rozumne dovody nezaberaju. A ziadneho flame sa nezucastnuju. Ak teda vobec maju ochotu si najst niekde vyznam slova flame.

Jediny flame, co tu pozorujem je vzrusujuca debata Flexaret vs Rolleiflex. A ci stacia pruzky na pruzkovu metodu 5 cm, alebo nestacia.

A taketo flame sa pacia

[otik]

si filmy taky skenuju, nemám stálou komoru. Kdyby se tak někdy stalo a stal jsem se vlastníkem temné komory ze které mě nikdo nevyhodí, začnu o tom uvažovat a náhledy dělat. Skenerem je to otrava, stále měnit pás filmu, čekat až se to naskenuje. Jako narovnat jich pět na papír a osvítit vyvolat to není. Skener a PS ale zase srovná kontrast, tak že se nestane jako na papíře, že na jednom políčku máte obrázek a hned vedle sotva něco vidíte.