Přejít na obsah


Fotka

"Mistrovská zvětšenina"


  • Pokud chcete vložit odpověď, přihlašte se
22 odpovědí na toto téma

#1 tomasblaha

tomasblaha

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 171 příspěvků(y)
  • LocationVelké Přílepy
Reputace: 32

Publikováno 20 říjen 2015 - 14:21:57

Zdravím temnokomorníky,

 

rád bych se zeptal a zjistil jaký máte oblíbený formát fotografie a finální zpracování. Po debatě s jedním fotografickým bardem padl výraz "mistrovská zvětšenina". V zásadě je to přesně postup, resp. výsledná fotografie, ve které já osobně vidím svůj cíl.

 

Pán mi popsal ve stručnosti postup takto:

Rámeček např. na kino ještě vypiluje o cca 0,2 mm na každé straně a nazvětšuje celý formát políčka bez ořezu, tady se většina shodne určitě na tom, že dobrý fotograf nemá potřebu výřezů a rád prezentuje svůj výtvor naplno:)

A co se týče formátu: tak např. nazvětšovat snímek na formát 13x18, ovšem na papír 18x24 s většími bílými okraji a ještě větším dole pod snímkem, pro případné věnování. Závěrem ještě celý snímek (snímek, nikoli papír) lemovat černou tenkou linkou pro zdůraznění, že se opravdu jedná o plný formát bez ořezu a ruční práci. Linku dělá standardní expozicí.

 

Mně celý postup velmi zaujal, protože jak pán popisoval, je to výstavní model fotografie, resp. zvětšeniny a v mých očích, když jsem se pustil do temnokomornictví, to byl přesně ten výsledek, kterého bych chtěl dosáhnout.

 

Tedy závěrem, jak Vy děláte své "mistrovské zvětšeniny?"

 

 


  • 0

#2 LuzJi

LuzJi

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 2 114 příspěvků(y)
  • LocationTábor
Reputace: 736

Publikováno 20 říjen 2015 - 14:42:29

Tohle je myslím téma, které je hodně široké.  A také už je tu dost probírané. Ale dá se o něm mluvit o nadále.  Zatím čerpej třeba zde : 

 

http://www.temnakomo...ček#entry388915

http://www.temnakomo...ček#entry361500

http://www.temnakomo...ček#entry379889

http://www.temnakomo...ček#entry372732

http://www.temnakomo...ček#entry397181

 

Nějaké "mistrovské"  netrpělivě vyhlížím, stále nic ...


  • 0

#3 tomasblaha

tomasblaha

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 171 příspěvků(y)
  • LocationVelké Přílepy
Reputace: 32

Publikováno 20 říjen 2015 - 15:00:50

Mě to zajímá z toho důvodu, že jsou komorníci, kteří si najdou jeden a jediný ten, pro ně, správný způsob, který jim vyhovuje a líbí se jim a jedou už tak v podstatě napořád. Pak je druhá skupina, která to střídá a postupů má mraky. Já osobně do té druhé skupiny asi patřit nebudu, protože pro mě to znamená to samé, jako chodit se 4 typy aparátů ven a ve finále ani z jednoho to nevyleze pořádně, prostě mě to rozptyluje...Rád se soustředím pouze na 1 výsledek...Teď když to čtu po sobě, tak nevím, zda je z toho patrné, co tím chtěl básník říci:) ale snad ano...


  • 0

#4 Pentaxista

Pentaxista

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 2 310 příspěvků(y)
Reputace: 313

Publikováno 20 říjen 2015 - 19:15:17

Dovolím si pár "kacířských myšlenek"...

Formát filmového políčka je a priori "omezující". Jak to myslím? Inu, vím, co vleču v brašně a podvědomě komponuji do formátu, který mám k dispozici. To vůbec není dobré!  Ohnisková vzdálenost objektivu (resp. "úhel záběru") ani tolik ne, po letech to jaksi člověk dostane do oka a při previzualizaci s tím počítá - ale furt to cpe do daného formátu negativu. Dokáže-li se někdo oprostit od imperativu formátu, je na tom lépe. Ano, pak musí "vyřezávat", což s sebou nese problémy jak při zvětšování (zrno, kontrast...), tak při adjustaci a prezentaci. Prezentace zvětšenin (výstavní soubory, knižní publikace) které mají "nestandardní" poměr délky stran - to je opravdu vyšší dívčí. Když se to podaří, je efekt mocný a "významně podpoří ducha výstavního souboru" - když ne, je to katastrofa ("...tyvole, to jsou snad vyrabované šuplíky desíti fotografů od první světové války po dnešek...").

Lépe jsou na tom fotografové disponující špičkovou technikou - především objektivy (samozřejmě střední formát jim dává náskok před kinofilmem), používající TOP kategorii filmů (např. Acros se "vymknul dnešku a přeskakuje budoucnost") a - samozřejmě - umí vlastností "hardvéru" využít. Pak si mohou dovolit (alespoň trochu) dokonce ořezat i to kino.

Snažím se "naformátovat" výslednou fotografii v maskovacím rámu při zvětšování, ale zdaleka ne vždy se mi to daří. Opravdu lepší je nazvětšovat celé políčko a sprostě ořezat zvětšeninu. Vypadá to barbarsky, ale dva papírové úhelníky + vymezení obrazu (+ kousíček pod paspartu)... s tím se dá vyhrát...!!! 

A dále si můžeme povídat o formátu (myšleno velikosti) prezentační fotografie. Opravdu je pro prezentaci "nutný" "výstavní formát" (30x40, 50x60, atd.)? Často je malá fotografie široširé krajiny daleko působivější, než "bilbordovka" a makro pidichrobáka na formátu 1x2 metry může být příjemné.

Co?

Jaký na to máte názor?


  • 2

#5 JardaX

JardaX

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 36 příspěvků(y)
  • LocationPha , UL
Reputace: 12

Publikováno 20 říjen 2015 - 19:58:14

Forma je podřízena obsahu.
Obsah sdělení v obraze je rozhodující kriterium.
Vše je vhodné obsahu podřídit, opačně to často spíše nedopadne dobře. .
Tak i o výsledném rozměru formátu fotografického papíru má ve správném případě rozhodnout obsah sdělení obrazu.
Dále lze ještě přihlédnout ke způsobu a účelu prezentace fotografie (portfolio, výstava - výstavní plocha prostor, knižní publikace apod.) ovšem zase zejména vzhledem k obsahu.
Za obsah fotografie a její zpracování je zodpovědný především sám autor.
To je k tomu v podstatě vše.
Vymýšlet různé zástupné rádoby důvody je zbytečné vylhávání se z problému a hlavně je to zavádějící pro tvorbu.

Jarda L.
  • 4

#6 Erik Kurach

Erik Kurach

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 2 251 příspěvků(y)
Reputace: 435

Publikováno 21 říjen 2015 - 08:31:42

Vážený kolego, Pentaxisto, jak popisuji ve svém příspěvku o laserem vyřezaných příkládacích šablonách v plném formátu obrazem vykryté části negativu, praktický účel spatřuji v maximálním využití plochy beze ztrát, způsobených rozdílem formátu obrazem kryté části celkové plochy normalizovaných fotografických papírů. Bílé plochy rámečku jsou uspořádány tak, aby celkový zvětšený obraz umístěný v ploše působil svým umístěním esteticky. S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik 


  • 0

#7 Erik Kurach

Erik Kurach

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 2 251 příspěvků(y)
Reputace: 435

Publikováno 21 říjen 2015 - 10:19:41

Vážený kolego, Pentaxisto, souhlas s tím, že tzv.výstavní formát normalizovaných rozměrů nemá zdaleka nic společného s vizuálním  obsahem, který je vystavení vhodný. Posouzení "únosné" míry zvětšení vzhledem k celkové velikosti obrazového rámu, či rozměru v rámu vložené pasparty s obrazovým polem bylo již zmiňováno dříve, ale vyšlo naprosto do ztracena. Jsou určité výstavní standardy, ale zde se s tím doposud nikdo blíže nezabýval. Ano, uznávám, že se pracuje s rozměry v inch" jak u výchozího VF negativu a míry jeho zvětšení, ale poměr a umístění obrazově aktivní plochy v paspartě, její centrování v ploše rámu v horizontálním, či vertikálním zavěšení hraje pro celkový dojem velmi důležitou roli. Mnoho do čtverce komponovaných zvětšenin originálních printů, které jsou na paspartě umístěny středově a volná část pasparty je vzhledem k celkové velikosti obrazového rámu značně větší, než vlastní obraz naopak přispívá k soustředění diváka na poměrně malou plochu a působí komorním dojmem. Zvláště u motivů krajiny a zátiší, jak v  praxi vidíme u originálních printů ze sbírkových kolekcí renomovaných autorů. Velikost obrazového pole "od okraje k okraji" se hodí v případě zachyceného pohybu, který není nějakým rámováním ohraničen. Černé rámečky, ať doplněné rýsovaním, či fotografickou cestou obraz uzavírají. Za tragickou volbu považuji foto-parte, pokud silný, či dvojitý černý rámeček rozdílné šíře není adekvátní obrazovému obsahu. Má naopak význam u snímků, jež na rozhraní rozměrné oblohy přecházejí do bílého okraje, který je svojí tonalitou podložky jen obtížně identifikovatelný od hrany vlastní obrazové plochy fotografie, která by měla být svojí tonalitou dle doporučení o stupeň tmavší, než prázdná bílá podložky.

Je to však úzus, jehož naplnění je diskutabilním pravidlem, jakých je mnoho. Poměr rámu, velikost ploch pasparty a aktivní část obrazové plochy bude jistě zajímavým předmětem této diskuse o "Mistrovské zvětšenině" S pozdravem: "Starý Jezevec: Erik     


  • 0

#8 tomasblaha

tomasblaha

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 171 příspěvků(y)
  • LocationVelké Přílepy
Reputace: 32

Publikováno 21 říjen 2015 - 11:17:38

Krásná konverzace a mnoho zajímavých názorů od dáleko povolanějších, než jsem já. Jen na doplnění přidám, že souhlasím s úpravou formátu, či rozměru rámu podle negativu, zda kino nebo střed a v podstatě tak přízpůsobení obsahu jak uvedl Jarda. Šlo mi jen o to zjistit, jak to dělají ostatní a zda se někdo z vás ustálil na jednom nebo více postupech...tím teď nemyslím formáty, nýbrž výstupy v podobě rámovaní apod. Když dělám linku kolem obrazové plochy, dělám ji u všech výstupů bez ohledu na formát, poměr stran a zaplnění obrazové plochy? nebo to prostě střídám a více přizpůsobuji obsahu... jednou linka, jednou dvojitý rám, úplně bez rámu atd. atd....to byl můj předmět zvídavosti zde. Ale děkuji, že se tomu věnujete, za mě moc zajímavé počtení.


  • 0

#9 Vojta

Vojta

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 380 příspěvků(y)
Reputace: 55

Publikováno 21 říjen 2015 - 12:03:21

Myslím že je dobré si vytvořit jednotný styl adjustace, ale v případě potřeby ho klidně změnit. Ne všechno se ke všemu hodí a proto také existuje rozmanitost, která je v pořádku. Pokud si někdo potřebuje situaci zjednodušit, měl by mít k tomu důvod a musí si sám vybrat to, co se hodí k jeho zvětšeninám. Jinak pokud se adjustují starší zvětšeniny, tak zpravidla do bílé (až krémové) pasparty bez rámečků. Dělají to tak skoro všechny galerie, ale např. na fotkách, kde je hodně světel, pak nejsou okraje dobře rámované a obraz přetéká do pasparty. Tam pak hodně prospěje tenký černý rámeček. Ale opět závisí na dalších aspektech, jako např. velikosti fotografie.

Nemám rád výstavy, kde je jedna stejná velikost všech zvětšenin. Každý námět potřebuje adekvátní velikost, proto je příjemné, když je jistá unifikace narušena několika většími i několika komornějšími formáty.

Stejně tak mám rád, když jsou na jedné výstavě fotky z kina i z Rolleiflexky. To výstavu pěkně obohatí.

Já jsem měl dlouho problém s 6x6, ale teď už při focení počítám buď se čtvercem, 1:1.2, nebo 1:1,4 a pak to nazvětšuju už rovnou jako výřez. A pokud dodatečně zjistím, že jsem něco přehlídl, tak to oříznu ještě o kousek. Jenom bych rád přidal ještě panorama 1:2 a tam mám už problém se zrnitostí a kontrastem. Ještě nevím co s tím, ale možná opustím TriX.


  • 0

#10 keko

keko

    Hrabě kydoň

  • Registrovaní
  • PipPipPipPip
  • 3 070 příspěvků(y)
  • LocationSlovakia, Juzna 1, 900 42 Alzbetin Dvor
Reputace: 1 040

Publikováno 21 říjen 2015 - 13:45:40

Rozpor medzi "obsahom" a "formou" riesi pasparta.

Takze volnost v tvorbe takouto cenou je vykupena.


  • 0

#11 nojgi

nojgi

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 783 příspěvků(y)
Reputace: 72

Publikováno 21 říjen 2015 - 14:33:12

Na temné je určitě k dohledání spoustu podobných vláken, ale asi bych si být tebou "Mistrovská zvětšenina" rozdělil na několik témat.

 

a) Jak vlastně vypadá "mistrovsky" nazvětšovaná fotografie?

B) Jaký zvolit formát/y zvětšenin/y?

c) Výsledná adjustace zvětšenin/y?

d1) Použití zvětšeniny - kniha, výstava - jak bude v prostoru/knize vypadat a zda se práce, téma do daného konkrétního prostoru (formátu knihy) hodí?

P.S. Ta kniha má ještě typografické problémy, ale to bych teď nechal. 

 

Určitě zjistíš, že jsou v zásadě všechny body hodně individuální. Budeš si muset vybrat sám co ti vyhovuje a k čemu tíhneš. Hezky napsal JardaX, že si samo téma (obsah) vybere formu. Pokud se ptáš na to, zda v tématu střídat přístupy (formu) za sebe bych to nedělal. Pentaxista má napsáno výše v závorce: "( ....to jsou snad vyrabované šuplíky desíti fotografů od první světové války po dnešek...")

 

Zda zkusit jiný přístup k jinému souboru? Když bude k tématu sedět, tak proč ne. Že jsem se naučil zvětšovat s černým rámečkem neznamená, že to musím dělat až do smrti a zbytečně se tím svazovat.  Na druhou stranu určitá forma může být mým rozpoznávacím znakem. Fotky Jaroslava Krejčího poznáme od ostatních poměrně snadno. Ale je zase pravda, že je znám jedním tématem a to divadlem. Jedno téma - jedna forma.  

 

P.S. I malíři mají svá období.


  • 0

#12 nojgi

nojgi

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 783 příspěvků(y)
Reputace: 72

Publikováno 21 říjen 2015 - 14:34:25

smajlík nemá být, ale stalo se :-) 


  • 0

#13 tomasblaha

tomasblaha

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 171 příspěvků(y)
  • LocationVelké Přílepy
Reputace: 32

Publikováno 21 říjen 2015 - 14:42:25

Ahoj, díky za info, já si svoji formu najdu, jak píšeš, i určitá jednotnost může být považována za rukopis autora. V zásadě tohle téma není, co jak já mám dělat nebo nemám, ten postup si najdu, pouze jsem napsal, jak to momentálně mám a asi i budu mít do budoucna, ale více než to mne zajímalo, jak to děláte vy ostatní...Vlákno je super a zajímavé počtení, ale doteď v podstatě nikdo nic konkrétního nenapsal, jak to dělá, nebo co je to jeho "oblíbené" a nemyslím si, že i přes relativně rozsáhlý pohled na věc, se to nedá konkretizovat, přeci má každý to svoje "oblíbené". Vážím si každého příspěvku i ochoty vůbec konstruktivně debatovat a tak to má byt:) Smajlík být má:)


  • 0

#14 JirkaM

JirkaM

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 382 příspěvků(y)
  • LocationMoravská Chrastová
Reputace: 1 125

Publikováno 21 říjen 2015 - 15:27:04

Bohužel je výrazně jednodušší dosáhnout autorského rukopisu formou než obsahem. U obsahu se to podaří málokomu... Přestože je (měl by být) prioritním.

Tu formu už (skoro) vyladěnou mám..:)  Byť netvrdím, že je nejlepší možná ani poslední možná.


  • 0

#15 David

David

    Dost toho nakecá

  • Registrovaní
  • PipPip
  • 845 příspěvků(y)
Reputace: 164

Publikováno 21 říjen 2015 - 15:37:24

Adjustaci řešil i Sudek a  to i v době kdy byl již byl etablovaný.

 

Zde jsem si dovolil vytrhnout část textu, kde se píše o Sudkovi a i Svobodovi a jejich přístupech k adjustaci.

 

......"

Jednou ze zásadních souvislostí lze u Sudka i Svobody v průběhu první poloviny šedesátých let najít v jejich paralelním hledání ideální adjustace. Sudek pro svou výstavu v síni Československého spisovatele v roce 1963 použil z podnětu arch. Otto Rothmayera pro dosažení maximální autonomie snímků tzv. „veteše“ (kombinace starých rámů a různorodých paspart) a „puřidla“ (pasparty ve sklech zalitých do olověných okrajů). Tyto tehdy téměř šokující adjustace, působící dekadentně formalistickým dojmem, přitom dokonale podtrhovaly elaborativní a fantaskní povahu Sudkova díla.

Svoboda se snažil naproti tomu vybudovat fotografický obraz podobným způsobem, jako se malba osvobodila od svého mimetického kánonu a nastoupila modernistickou cestu hledání elementárních zákonů plochy a skladby. Při snaze dosáhnout maximální autonomie fotografického obrazu se Svoboda dostal díky zásadním a osobitým formálním inovacím až na samu hranici možného. Jeho díla se technicky komplikovanými postupy naprosto zbavila principu multiplikovatelnosti a stala se (pro fotografii paradoxně) jedinečnými autorskými díly. Jejich solitérnost vyzdvihoval Svoboda v té době nezvykle velkými formáty, naprostou absencí rámu a použitím tvrdého podkladu s nosnou konstrukcí, odpoutávající díla od plochy zdi. Fotografie tak vědomě (zřejmě i pod vlivem přátel sochařů a malířů) povýšil na objekty, které autonomně komunikují s výstavním prostorem i světelnou atmosférou. Dle Svobodových vlastních slov tu nejen „plocha znázorňuje prostor“, ale paradoxně jej zároveň i zcela novým, obřadně majestátním způsobem vytváří."............

 

Zde je odkaz na zdoj: http://www.sudek-ate...zustalosti.html


  • 1

#16 HCST

HCST

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 095 příspěvků(y)
  • LocationUherské Hradiště
Reputace: 555

Publikováno 21 říjen 2015 - 16:07:23

Adjustaci řešil i Sudek a  to i v době kdy byl již byl etablovaný.

 

Zde jsem si dovolil vytrhnout část textu, kde se píše o Sudkovi a i Svobodovi a jejich přístupech k adjustaci.

 

......"

Jednou ze zásadních souvislostí lze u Sudka i Svobody v průběhu první poloviny šedesátých let najít v jejich paralelním hledání ideální adjustace. Sudek pro svou výstavu v síni Československého spisovatele v roce 1963 použil z podnětu arch. Otto Rothmayera pro dosažení maximální autonomie snímků tzv. „veteše“ (kombinace starých rámů a různorodých paspart) a „puřidla“ (pasparty ve sklech zalitých do olověných okrajů). Tyto tehdy téměř šokující adjustace, působící dekadentně formalistickým dojmem, přitom dokonale podtrhovaly elaborativní a fantaskní povahu Sudkova díla.

Svoboda se snažil naproti tomu vybudovat fotografický obraz podobným způsobem, jako se malba osvobodila od svého mimetického kánonu a nastoupila modernistickou cestu hledání elementárních zákonů plochy a skladby. Při snaze dosáhnout maximální autonomie fotografického obrazu se Svoboda dostal díky zásadním a osobitým formálním inovacím až na samu hranici možného. Jeho díla se technicky komplikovanými postupy naprosto zbavila principu multiplikovatelnosti a stala se (pro fotografii paradoxně) jedinečnými autorskými díly. Jejich solitérnost vyzdvihoval Svoboda v té době nezvykle velkými formáty, naprostou absencí rámu a použitím tvrdého podkladu s nosnou konstrukcí, odpoutávající díla od plochy zdi. Fotografie tak vědomě (zřejmě i pod vlivem přátel sochařů a malířů) povýšil na objekty, které autonomně komunikují s výstavním prostorem i světelnou atmosférou. Dle Svobodových vlastních slov tu nejen „plocha znázorňuje prostor“, ale paradoxně jej zároveň i zcela novým, obřadně majestátním způsobem vytváří."............

 

Zde je odkaz na zdoj: http://www.sudek-ate...zustalosti.html

Ahoj.

Mám dotaz.

Dochovali se tyto "veteše" a "puřidla"? Vím o nich, ale nikdy jsem je neviděl ani na vlastní oči, ani na fotografii.

T.


  • 0

#17 tomasblaha

tomasblaha

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 171 příspěvků(y)
  • LocationVelké Přílepy
Reputace: 32

Publikováno 21 říjen 2015 - 17:09:00

Bohužel je výrazně jednodušší dosáhnout autorského rukopisu formou než obsahem. U obsahu se to podaří málokomu... Přestože je (měl by být) prioritním.
Tu formu už (skoro) vyladěnou mám..:)  Byť netvrdím, že je nejlepší možná ani poslední možná.


Jirko držím palec a pokud jsi téměř došel ke své představě,gratuluji:-)zatím na tom usilovně pracuji:-)samozřejmě obsah prioritní,naprostý souhlas. Co jsem slyšel, viz.tvůj příspěvek forma versus obsah,tak kdysi při hodnocení fotografií na soutěžích, porotci z řad odborných fotografů byli skeptičtí při hodnocení např. u fotografií s přehnaným rámováním, třeba dvojitým, protože panoval názor, že se autor snažil právě formou dohnat nikterak valný obsah:-)co je na tom pravdy nevím, ale krásně to pasuje na tvé tvrzení,že prioritní je v první řadě ten obsah:-)
  • 0

#18 nojgi

nojgi

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 783 příspěvků(y)
Reputace: 72

Publikováno 21 říjen 2015 - 17:44:25

 

Adjustaci řešil i Sudek a  to i v době kdy byl již byl etablovaný.

 

Zde jsem si dovolil vytrhnout část textu, kde se píše o Sudkovi a i Svobodovi a jejich přístupech k adjustaci.

 

......"

Jednou ze zásadních souvislostí lze u Sudka i Svobody v průběhu první poloviny šedesátých let najít v jejich paralelním hledání ideální adjustace. Sudek pro svou výstavu v síni Československého spisovatele v roce 1963 použil z podnětu arch. Otto Rothmayera pro dosažení maximální autonomie snímků tzv. „veteše“ (kombinace starých rámů a různorodých paspart) a „puřidla“ (pasparty ve sklech zalitých do olověných okrajů). Tyto tehdy téměř šokující adjustace, působící dekadentně formalistickým dojmem, přitom dokonale podtrhovaly elaborativní a fantaskní povahu Sudkova díla.

Svoboda se snažil naproti tomu vybudovat fotografický obraz podobným způsobem, jako se malba osvobodila od svého mimetického kánonu a nastoupila modernistickou cestu hledání elementárních zákonů plochy a skladby. Při snaze dosáhnout maximální autonomie fotografického obrazu se Svoboda dostal díky zásadním a osobitým formálním inovacím až na samu hranici možného. Jeho díla se technicky komplikovanými postupy naprosto zbavila principu multiplikovatelnosti a stala se (pro fotografii paradoxně) jedinečnými autorskými díly. Jejich solitérnost vyzdvihoval Svoboda v té době nezvykle velkými formáty, naprostou absencí rámu a použitím tvrdého podkladu s nosnou konstrukcí, odpoutávající díla od plochy zdi. Fotografie tak vědomě (zřejmě i pod vlivem přátel sochařů a malířů) povýšil na objekty, které autonomně komunikují s výstavním prostorem i světelnou atmosférou. Dle Svobodových vlastních slov tu nejen „plocha znázorňuje prostor“, ale paradoxně jej zároveň i zcela novým, obřadně majestátním způsobem vytváří."............

 

Zde je odkaz na zdoj: http://www.sudek-ate...zustalosti.html

Ahoj.

Mám dotaz.

Dochovali se tyto "veteše" a "puřidla"? Vím o nich, ale nikdy jsem je neviděl ani na vlastní oči, ani na fotografii.

T.

 

Birgus na přednášce říkal, že se "puřidla" teď restaurují a měli by být někde vystaveny. Jestli v ČR nebo někde jinde si už nepamatuji. Mimo to promítl pár obrázků tak určitě existuje obojí. Hlavně jsou prý "puřidla" hodně křehká, takže pokud výstava někdy opravdu bude bude to vzácnost a určitě nebude vystaveno vše. Mělo by být uloženo v Umprumu.  Pár zajímavých adjustací bylo na malých výstavkách Sudka na Úvoze. Ale to byli spíš ty veteše. Puřidla jsem taky na vlastní oči neviděl.           

 

 

Sranda je, že název "puřidla" mělo vzniknout z nějakého francouzkého slova a volně přeloženo to je "Umění pro umění". 


  • 0

#19 zbynek

zbynek

    Nováček

  • Registrovaní
  • Pip
  • 88 příspěvků(y)
Reputace: 23

Publikováno 21 říjen 2015 - 20:57:25

Puřidla - l'art pour l'art. Viděl jsem je před pár lety v depozitáři Umprum, ale abych řek pravdu, nezapamatoval jsem si, že šlo o Sudka... Vypadalo to zvláštně a pro fotografie je to adjustace dost nešťastná. Byla v některých zkondenzovaná voda a i nějaký barevný změny - zřejmě reakce s olovem. Řešila se tehdy právě technologie restaurování, ale k čemu nakonec místní dámy došly, to už nevím.


  • 0

#20 milosm

milosm

    Tlampač (grafoman)

  • Předplatitel
  • 1 827 příspěvků(y)
Reputace: 2 288

Publikováno 22 říjen 2015 - 10:22:17

12116002_1690891141146368_74459012087416


  • 1

#21 nojgi

nojgi

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 783 příspěvků(y)
Reputace: 72

Publikováno 24 říjen 2015 - 09:37:59

Našli moji rádcové. Omlovám se za mizernou kvalitu, ale pro představu by to mělo stačit. První dva obrázky jsou "puřidla" a poslední je "veteš".Na umprumu by mělo být 115 puřidel ze 130. Sudek dával na sebe různě barevné ruční papíry, stanioly...atd, na ně instaloval fotky a pak nechal zalít do skla.  Ty veteše jsou zase staré rámy a v nich nainstalované fotografie.

 

Výstava by měla být v Paříži v Jeu De Paume od 7. června do 25. září 2016 

http://www.jeudepaum...icle&idArt=2474

 

 

 

Přiložený soubor (y)


  • 2

#22 borekt

borekt

    Dost toho nakecá

  • Registrovaní
  • PipPip
  • 518 příspěvků(y)
  • LocationThunder Bay-On.Canada
Reputace: 193

Publikováno 25 říjen 2015 - 02:10:18

Dobra otazka hned na zacatku tematu-jak vy delate sve "mistrovske zvetseniny"?

 

No mistr nejsem a ani snad nebudu,ale snazim se vzdy udelat dobrou fotografii,jak tematem ,tak i obsahem.Neco se povede a neco ne,znate to sami.

Dnes jsem dodelal dve fotografie portretu,vcetne pasparty,podlozky a ramu.Tentokrat jsem si rikal,ze tak nadherny portret/to nerikam ja ale druzi/je pravdou,ze ten portret je snad nejlepsi co jsem delal.Rocni devcatko Carie,povedl se mi nadherny zaber jako snad nikdy,je pravda ze behem odpoledne jsem cekal asi 4hod.a udelal jsem jen 5 snimku.Telicko natocene trochu doprava a tvar smer camera.Zaramovano v tmavem ramu,bila pasparta-okraje 4cm,papir pearl multy 8x10

Je pravda ze zalezi na ramu,barve pasparty,puvodne jsem mel cernou,jako vetsina ,ale udelal jsem dnes rano bilou a vse se zmenilo k lepsimu.Je pravdou,ze to chce vybirat a zkouset.

Doufam ze se to bude rodine-dobri znami-libit.

 

tak se opatrujte

borek


  • 0

#23 HCST

HCST

    Tlampač (grafoman)

  • Registrovaní
  • PipPipPip
  • 1 095 příspěvků(y)
  • LocationUherské Hradiště
Reputace: 555

Publikováno 25 říjen 2015 - 06:58:00

Našli moji rádcové. Omlovám se za mizernou kvalitu, ale pro představu by to mělo stačit. První dva obrázky jsou "puřidla" a poslední je "veteš".Na umprumu by mělo být 115 puřidel ze 130. Sudek dával na sebe různě barevné ruční papíry, stanioly...atd, na ně instaloval fotky a pak nechal zalít do skla.  Ty veteše jsou zase staré rámy a v nich nainstalované fotografie.

 

Výstava by měla být v Paříži v Jeu De Paume od 7. června do 25. září 2016 

http://www.jeudepaum...icle&idArt=2474

Skvělé! Díky.

A ta fotografie popelnic na stránkách muzea je nádherná...eště jsem ji nikdy neviděl.


  • 0




0 uživatel(ů) prochází toto téma

0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních