44 odpovědí na toto téma

[nojgi]

Ahoj, jaké je dnešní poslání a úkol fotografa amatéra? Mapovat českou krajinu, tak jako od počátku vzniku fotografie, tedy využívat jen tu dokumentární funkci? Tu dokumentární funkci upravovat a přiklášlovat starými technikami (bromolej, gumotisk...atd), kopírovat z několika negativů a tím zlepšovat kompozice a umělecké vyznení snímku? Využívat jen amtmosferických vlivů např. mlh k poetičtějším snímkům? Hledat nezvyklé pohledy, detaily, stíny a naopak tu realitu potlačovat jak jen to jde?

 

Jak je na tom dnešní fotograf amatér a co děláte ve své tvorbě sami?

[nojgi]

Ještě mě napadla podotázka čeho by jste chtěli v amatérské fotografii dosáhnout? Jestli to jsou fotografické salóny, soutěže (Svitavy, Praha fotografická), soutěže zahraniční, výstavy...apod.

[MICHAL]

Dělat fotku kterou si někdo dá na zeď a třeba i přitlučenou hnusnou skobou.

[kapros1]

Naštěstí, jako amatérovi mě nikdo žádné úkoly nedává. Krom těch které si vyberu sám. A, že jsem v době, kdy jsme byli směrováni k úkolům, prožil převážnou část života, jsem rád, že zůstávám nadále svobodným.

[Wajgl]

Aby po mě něco zbylo.

 

Ale nejde jen o fotografii, je to i o pohledu na svět. Taky tohle všechno předat další generaci. Moje čtrnáctiletá dcera dostane starého Zenita a vyrazíme spolu v mrazech někde ven do sousedních vesnic ...

 

Na výstavy ? ... na ty já s..u

 

A souhlas s MICHALEM ... ta skoba musí být pořádně rezavá a zkroucená

[Erik Kurach]

Vážení kolegové. Poslání fotografa - amatéra, (milovníka klasické černobílé fotografie), spatřuji především v osobitém fotografickém rukopisu, jehož prostřednictvím nalézá a zobrazuje svět kolem nás v obrazové i technické kvalitě, převyšující vysoce běžnou zakázkovou profesionální dokumentační fotografii.Tvůrčí práce s obrazovým detailem, neobvyklým úhlem pohledu v minimalistickém obrazovém komposičním stylu v duchu ilustrujících veršů poesie. Strohá, do detailů promyšlená adjustace snímků, s pohledem diváka z pološera výstavního sálu na bodově nasvícené fotografie v jednotném stylu. "Starý Jezevec" Erik

[derossi]

Nejprve bych chtěl říci, že Vaše definice jsou všechny velmi zajímavé a mám pocit, že jsou i inspirativní a tak. Ale při četbě a povznášejícím pocitu mě přepadl takový malý mráček nad mou hlavou a to je otázka.

 

Jak definovat fotografa - amatéra?

 

Zdá se, že dnes se za fotografa považuje každý, kdo vlastní mobilní telefon. Kde tedy vlastně fotografy hledat? Co to je vlastně ten fotograf? Jsem to já, že sebe sama tak vnímám? Nebo jsou to výstavy, které mě jako fotografa označí?

[berraneck]

Pakliže jsi fotograf, zřejmě to o sobě víš.

Jestli za svou fotografickou činnost nedostáváš zaplaceno, jsi amatér.

[Fire]

Nevýhoda amatéra je, že ze samé definice pojmu (amatér jako opak profesionála = ten, kdo za focení nebere peníze) se musí živit něčím jiným nebo chcípnout od hladu. Výhoda amatéra je, že nemusí poslouchat nikoho, koho nechce. Může si fotit jak chce, kdy chce, co chce. Může skákat od tématu k tématu a smát se konvencím a škatulkám. Může si dovolit i nefotit. Posláním amatéra je dobrý pocit.

 

Oproti tomu profík musí fotit, aby nechcípnul od hladu. Ráno vstane, oholí se a jde fotit. Ne proto, že chce, ne proto že ho to baví, ale proto že účty je třeba platit. Profesionála platí zákazník, který má tudíž vždy a ve všem pravdu - když zákazník řekne, že na fotce má být příkop, tak se ho profik nezeptá, jestli se náhodou neposral v kině, ale jak má být ten příkop hluboký. Čím úspěšnější a váženější profik, tím pevněji je svázán očekáváním - lidi od něj chtějí zcela konkrétní typ fotek, když přinese něco jiného budou zklamaní (a nebudou kupovat). Posláním profika je bankovní účet v plusu.

[jirin_ol]

... Posláním amatéra je dobrý pocit.

bingo.

prostě proto,  že ho to baví.  

[derossi]

Nevím, pořád mě pochyby nějak neopustily. Nějak se mi nechce přistoupit na to, že fotograf definuje sebe sama jako fotografa. Zdá se mi to jako taková malá definice kruhem. Jsem fotograf, protože jsem fotograf. Není to málo? Asi se mi nechce stát v jedné řadě s fotografy s mobilními telefony a tak dále. Přijde mi, že se někde v definici musí objevit nějaké úsilí.

 

Stejně tak určení amatéra jako toho, kdo nebere za svou práci peníze mi přijde málo. Když mi někdo nabídne za fotku, mně se určitě nestane, ale hypoteticky, když mi někdo za moji fotku nabídne nějakou odměnu, tak musím říct ne, abych zůstal amatérem? 

 

Moc se mi líbí definice pana kolegy Kuracha "milovník klasické černobílé fotografie" ale není to trochu rasismus segregovat ty, co fotí na barevný film  

[Nimrod]

a není to jedno?

[meCZoun]

Fotograf je podle mého mínění každý, kdo píše světlem - podle řečtiny φως + γράφω. A amatér je zase miovník - z latinského amo, amare = milovat, rád něco dělat. A to není málo...

[Pentaxista]

Každý, kdo fotografuje, je fotograf  - o tom žádná. (Kdo jezdí na kole, je cyklista, kdo krade, je zloděj, kdo sepisuje, je spisovatel...) K diskuzi: JAKÝ je fotograf (cyklista, zloděj, spisovatel) ? Myslím, že jsou dvě základní skupiny: UMÍ - NEUMÍ. Ale pozor! O tom, že (fotograf) UMÍ, rozhoduje skupina diváků, kterým se jeho práce líbí, o tom, že NEUMÍ, rozhoduje skupina diváků, kterým se jeho fotky nelíbí. Zvláštní skupinou jsou kritici, jejichž hlavním úkolem je zašoupnout fotografujícího člověka do šuplíku - nic víc.

[KIM]

No je to legrace... "Úkoly a poslání", zejména Erikův příspěvek je jak z brožury let padesátých.

"...zobrazuje svět kolem nás v obrazové i technické kvalitě, převyšující vysoce běžnou zakázkovou profesionální dokumentační fotografii."

Tmej, Koudelka, Nebor, Cudlín a řada dalších, by měli husinu...

 

Co jiného - bavit se svým koníčkem!

[RHx]

úkolem a posláním amatéra je záchrana obrazového záznamu pro budoucno, neboť čím je víc krámů vybavených fotoaparátem, tím více se fotografuje a tím méně je slušných snímků ve škatulích u babičky

 

ti pilnější mohou pomáhat i celku, například jednoduchým zobrazením ulic okolo bydliště a když bude někdo chtít po letech vidět, jak rostly stromy, ty to budeš mít, ostatní ne, nebo někde hluboko na discích, jak píše erik a tací zaslouží pochvalu před rozvinutou zástavou

-

všichni mačkají, naklánějí skleněné destičky ve světle/nesvětle pod všelikými úhly a méně vhodnými ohnisky denně x krát, jistě je to zábavné a já jim to přeju, dávno už jim do toho nemluvím

[samusko]

Ze vraj fici amaterske porno.  Konecne mame sancu.

[milosm]

uz si len vybrat ci tocit s 35kou, 16kou alebo 8mickou
.
neviem presne ci je urcene do ruk amatera

.
super8micka?

[derossi]

No, to je právě ono. Dlouho mi fungovalo bavit se svým koníčkem. Pak přišlo zaháčkování se do rodinných vztahů a když se mi nedávno rozbil můj expozimetr a začal jsem shánět nový a nepředloženě jsem se doma zmínil, že bych si koupil nový a ozvalo se: "K čemu to všechno je? Stojí to peníze a místo, aby ses věnoval nám, tak noci trávíš v koupelně. (komora už dávno ustoupila skladišti dětských věcí) A ty tvoje foťáky zabírají celou jednu skříň. Kdybys to radši vyhodil, bylo by to lepší." Uvědomil jsem si, že to kdysi šlo. Když jsem něco potřeboval vyrazil jsem do Prahy a u Škody nebo u pana Pazdery si nechal věci opravit, nebo prostě koupil nový. Zjišťuji, že je to čím dál tím těžší, ať už je to tím, co mám doma, nebo obecně. Prostě chci říct, že člověk začne váhat a hledá něco, co by bylo jakýmsi obecným vyjádřením. Hledá něco jako poslání, i když uznávám, že to slovo zní děsně, aby když odchází z domu na foto-vycházku a všichni se tváří jako, že páchá ten největší zločin, tak aby si mohl prostě říct, dělám to proto, že mě to baví a má to nějakou cenu, smysl nebo tak. Možná by to mělo být uvnitř, ale pak je to moje chyba a je to v háji. To je jedna věc.

 

Druhá věc, podle mého názoru je, že lidé si obecně dělají věci, které je "baví". Dělají různé odpornosti a ostatní říkají, nechte je, když je to baví a pak si myslím, že svět vypadá, tak jak vypadá. Já osobně si myslím, že je třeba s tím něco dělat. Najít nějaká slova, která vyjádří obecně, co dělat. V tomto případě si víc vážím slov pan kolegy Erika Kuracha, než těch opačných i když uznávám, že zní neobratně a trochu děsí, ale je to snaha. Myslím, že říct: dělám to protože mě to baví, je děsně nebezpečný.

[KIM]

Pro mě je zas nebezpečnější říkat si: "Musím splnit úkol, musím plnit poslání, musím kvalitou překonat běžnou práci ostatních, musím...".

Pak je člověk svázán a vnitřně rozladěný, že se dostane do horší pozice, nežli ten zaplacený řemeslník...

Nechť nás naše konání, alespoň v této činnosti baví. Spolehněme se na svůj cit. Jinak bude život stát za starou bačkoru. 

[dodoxbb]

No, to je právě ono. Dlouho mi fungovalo bavit se svým koníčkem. Pak přišlo zaháčkování se do rodinných vztahů a když se mi nedávno rozbil můj expozimetr a začal jsem shánět nový a nepředloženě jsem se doma zmínil, že bych si koupil nový a ozvalo se: "K čemu to všechno je? Stojí to peníze a místo, aby ses věnoval nám, tak noci trávíš v koupelně. (komora už dávno ustoupila skladišti dětských věcí) A ty tvoje foťáky zabírají celou jednu skříň. Kdybys to radši vyhodil, bylo by to lepší." Uvědomil jsem si, že to kdysi šlo. Když jsem něco potřeboval vyrazil jsem do Prahy a u Škody nebo u pana Pazdery si nechal věci opravit, nebo prostě koupil nový. Zjišťuji, že je to čím dál tím těžší, ať už je to tím, co mám doma, nebo obecně. Prostě chci říct, že člověk začne váhat a hledá něco, co by bylo jakýmsi obecným vyjádřením. Hledá něco jako poslání, i když uznávám, že to slovo zní děsně, aby když odchází z domu na foto-vycházku a všichni se tváří jako, že páchá ten největší zločin, tak aby si mohl prostě říct, dělám to proto, že mě to baví a má to nějakou cenu, smysl nebo tak. Možná by to mělo být uvnitř, ale pak je to moje chyba a je to v háji. To je jedna věc.

 

Druhá věc, podle mého názoru je, že lidé si obecně dělají věci, které je "baví". Dělají různé odpornosti a ostatní říkají, nechte je, když je to baví a pak si myslím, že svět vypadá, tak jak vypadá. Já osobně si myslím, že je třeba s tím něco dělat. Najít nějaká slova, která vyjádří obecně, co dělat. V tomto případě si víc vážím slov pan kolegy Erika Kuracha, než těch opačných i když uznávám, že zní neobratně a trochu děsí, ale je to snaha. Myslím, že říct: dělám to protože mě to baví, je děsně nebezpečný.

Ak človek robí, čo ho baví a nikoho tým neobmedzí ani nepoškodí, je to OK. Možno to treba k tomu dodať. Na druhej strane aj rodina musí uznať, že treba niečo robiť aj pre zábavu. Stať sa otrokom rodiny býva často cesta k rozvodu. Čo tak skúsiť raz týždenne vyhnať ženu na kávu, do kaderníctva či na pokec s priateľkami a zostať doma s deťmi... Po čase kúpiť nejaký lacný kompakt, zavesiť ho synovi na krk a zobrať ho na fotovychádzku... Možno potom prestane byť fotovychádzka zločin Kdesi som čítal, že každý by mal mať aj vo vzťahu svoj osobný kút (akokoľvek maličký) a svoj osobný čas (ktorý venuje tomu, čo ho baví), verím tomu a celý svoj už dosť dlhý život sa tým riadim  

[jirin_ol]

... a ozvalo se: "K čemu to všechno je? Stojí to peníze a místo, aby ses věnoval nám, tak noci trávíš v koupelně. (komora už dávno ustoupila skladišti dětských věcí) A ty tvoje foťáky zabírají celou jednu skříň. Kdybys to radši vyhodil, bylo by to lepší." Uvědomil jsem si, že to kdysi šlo. Když jsem něco potřeboval vyrazil jsem do Prahy a u Škody nebo u pana Pazdery si nechal věci opravit, nebo prostě koupil nový. Zjišťuji, že je to čím dál tím těžší, ať už je to tím, co mám doma, nebo obecně. Prostě chci říct, že člověk začne váhat a hledá něco, co by bylo jakýmsi obecným vyjádřením. Hledá něco jako poslání, i když uznávám, že to slovo zní děsně, aby když odchází z domu na foto-vycházku a všichni se tváří jako, že páchá ten největší zločin, tak aby si mohl prostě říct, dělám to proto, že mě to baví a má to nějakou cenu, smysl nebo tak. Možná by to mělo být uvnitř, ale pak je to moje chyba a je to v háji. ..

tímhle si  prošel  a  prochází kdekdo...

nejlépe  ty  zakazované  krámy  dobře  uschovat,   možná uplyne pár let, možná přijde  čas,  kdy  část  rodiny  vypadne  z  domu  přirozeným chodem  času a věcí,   stará tě možná vymění za  mladší model, nebo  se začne věnovat  sobě a  svému "novému životu,  když  ten  dosavadní  jí  díky  obětování se  rodině  proklouzl mezi prsty",     pak  přijde ten správný  čas  ty  schované  staré  dobré  krámy  vybalit  a  začít  znovu,   s pocitem  svobody,  volnosti,  bez  strachu,  že  děláš něco zakázaného,   prostě jen  pro  svoji  radost.  

[derossi]

Nějak neumím citovat, jsem už trochu starší )) Tak pane kolego, jirin_ol, já se právě bojím, že až je vytáhnu, tak už nebudou fungovat a nebude nikdo, kdo je opraví. To sem ale nepatří, nerad bych, aby můj příspěvek byl chápán tak, jakože volán po radě, co s tím. To taky byl.

 

Mně spíš jde o to, jestli je možno se dívat na naši kratochvíli tak nějak, aby bylo zřejmé, že má nějaký obecnější smysl. Je totiž dost možná, že veškerá lidská činnost se rozpadá a rozpouští právě do toho, že "ho to prostě baví". Mám s tím ale problém. Většina lidí takhle omlouvá sebe a své okolí. Tenhle krade, no když "ho to baví". Proto by mě zajímalo, jestli je možné najít nějak smysl "širší" (možná) než je to baví, nebo ne. A myslím si, že by to mohlo pomoct někomu, kdo bojuje s tím, že nevím, co s tou veteší dál a nebo třeba přesvědčí ty skupiny, co sedí doma u photoshopu, že mají vyrazit do koupelny (temné komory).

 

Otázkou pak zůstává, má to cenu je přesvědčovat. Asi bych rád, aby jo, -

[dravec]

Nějak neumím citovat, jsem už trochu starší )) Tak pane kolego, jirin_ol, já se právě bojím, že až je vytáhnu, tak už nebudou fungovat a nebude nikdo, kdo je opraví. To sem ale nepatří, nerad bych, aby můj příspěvek byl chápán tak, jakože volán po radě, co s tím. To taky byl.

 

Mně spíš jde o to, jestli je možno se dívat na naši kratochvíli tak nějak, aby bylo zřejmé, že má nějaký obecnější smysl. Je totiž dost možná, že veškerá lidská činnost se rozpadá a rozpouští právě do toho, že "ho to prostě baví". Mám s tím ale problém. Většina lidí takhle omlouvá sebe a své okolí. Tenhle krade, no když "ho to baví". Proto by mě zajímalo, jestli je možné najít nějak smysl "širší" (možná) než je to baví, nebo ne. A myslím si, že by to mohlo pomoct někomu, kdo bojuje s tím, že nevím, co s tou veteší dál a nebo třeba přesvědčí ty skupiny, co sedí doma u photoshopu, že mají vyrazit do koupelny (temné komory).

 

Otázkou pak zůstává, má to cenu je přesvědčovat. Asi bych rád, aby jo, -

 

Samozřejmě že jakákoliv lidská činnost, na jejímž konci je výtvor (tady teda fotka) má obecnější smysl! Neustrnutí a snažení se samo o sobě má smysl. Ovlivňuje to nejen blízký okolí, ale celej svět. Velká mozaika světa se skládá z malejch dílků a naše focení je jeden takovej a rozhodně vůbec ne špatnej! Pakliže po tom našem snažení něco zbude, má to smysl. I kdyby jedna jediná nepovedená zvětšenina do rodinnýho alba, má to smysl.

Uf teda, na mě jsou to děsný bláboly, až se v tom skoro nepoznávám Sám sebe překvapuju zjištěnim, že to takhle nějak opravdu vidim

[Punkomat]

Osobně si myslím, že pokud někdo dělá fotografii z toho důvodu, že plní nějaké "vyšší" poslání pro lidstvo či historii, tak že to může v lepším případě zkončit dost velkým zklamáním. V horším případě pocitem životní prohry. O hrozícím pocitu marnosti se zmiňovat nebudu. K tomu se člověk propracuje, tak jako tak, jakoukoliv činností.

Postupem času dávám za pravdu jednomu učiteli fotografie, který na jednu moji otázku odpověděl:

"Foťte, protože vás to baví a to, co vás baví. A jestli vás to nebaví, tak se na to vyserte."

[Evla]

Nemám žiadne poslanie, neplním žiadne úlohy, fotografujem kedy chcem, ako chcem - samozrejme snažím sa čo najlepšie - a ako cítim. Nie že by mi robilo zle brať za to peniaze .... ale jedno zamestnanie už mám a nechcem si robiť stresy z toho, čo mám rada. Ak moje obrazy niekoho oslovujú, vždy ma to teší. Ak sa na ne spustí kritika, aj ma to občas rozladí, ale s tým musí človek rátať. Napokon, aj keby ste tu všetci svorne napísali, že robím sračky, nebol by to argument na to, aby som prestala , rovnako akop nie je argumentom pochvala. Prestanem fotiť, keď ma to prestane baviť a vnútorne napĺňať.

[milosm]

mam dobru kamaratku ktoru to vnutorne naplna
.
berie 300 eur za hodinu

.
fotenie za priplatok

[Evla]

mam dobru kamaratku ktoru to vnutorne naplna
.
berie 300 eur za hodinu

.
fotenie za priplatok

záleží od toho, koľko hodín mesačne pracuje a akú techniku k tomu používa

[milosm]

.
najviac cenena je anal ogova

[Pentaxista]

Dopytle! Proč nikdo nepitvá motivaci k práci se dřevem, jízdě na kole,  čtení detektivek...??? Jako odpověď na (podle mě blbou) otázku "Proč to děláš?" mě napadá krásný gorolský slezský výraz "Bo tak, k....!"

Copak na tom záleží? Jeden to chce umět, druhý chce být slavný, třetí má houby co na práci, čtvrtý už roupama neví co by... Jak pravil kdysi dávno Kraken: "Každý soudruh podle svého".

[derossi]

Vážený pane kolego, Pentaxisto, nemyslím, že nikdo nepitvá. práci se dřevem. Znám až příliš truhlářů, kteří neustále pitvají, jak a proč a o sochařích ani nemluvě, dokonce znám i pár tesařů, kteří se někdy zastaví a dívají se na svou práci a přemýšlejí, jestli to skutečně je to, co je naplňuje. Jízda na kole také poskytuje spoustu zamyšlení a dokonce někteří si z jízdy na kole a z přesného vymezení tohoto pojmu udělali svoji životní náplň a program a přesvědčují ostatní, aby se také dali na jejich stranu. Nevím, čtení detektivek pravděpodobně nikdo neřeší, snad pouze v tom punktu, jestli takovou četbou netráví spoustu času, který by mohli věnovat něčemu užitečnějšímu. Myslím si, že to je vlastnost, kterou prostě člověk zdědil po předcích, rozvažovat, hledat cesty a snažit se nacházet. Nějak přehodnocovat svoje kroky a pak se podle toho srocovat. A myslím, že vyjasnit si, co kde a jak dělám, může, jak už jsem řekl, pomoci někomu dalšímu.

[Pentaxista]

Asi jsem to napsal nepříliš dobře:

Jedna věc: "Proč to vlastně dělám?" - viz výše "...někdo chce být slavný, někdo bohatý, někomu nic jiného nezbvývá, někdo se nudí..."

Druhá věc: "JAK to dělám?" Jsem "výkonný pracovník", "jedu podle návodů a šablon"...? Nebo TVOŘÍM?

Dá se "definovat motivace" k přenášení cihel a jejich slepování maltou podle plánů? Ano, obvykle je to činnost vedoucí k výdělku.

Dá se "definovat motivace" architekta, který určuje, jaké cihly a jak budou slepeny maltou? Obvykle to jde, výdělek, uznání...?

Proč zpívají "hvězdy"? Proč zpívají chlapi ve sklípku?

Dá se "definovat motivace" amatérského fotografa, který tvoří - a jenom velmi zřídka může počítat s významným výdělkem a uznáním...?

[derossi]

Napadá mě, že to, co bych rád slyšel asi píšu dost blbě. Baví nás to asi všichni, ne? Nebo je tu někdo, koho to nebaví? Proto bych se rád zeptat, proč vás to vlastně baví? 

[Nimrod]

domnívám se, že na tuto otázku neexistuje odpověď, která by tě uspokojila. alespoň já to mám tak, že klasické důvody neexistují. neumím říci, proč mi baví zrovna lezení, jízda na kole, focení a další. ale řekl bych, že činnosti, které nás baví, nám stimulují určité endokrinní žlázy, které následně vypouštějí některé hormony, které pozorujeme jako pozitivní, máme díky nim radost, a proto tyto činnosti děláme. ovšem proč se toto děje zrovna  pro určité činnosti, to netuším. nevím, jak moc je to vrozené (geny), ovlivněné společností, výchovou a podobně. nebál bych se to přirovnat k sexuálním praktikám. každému se líbí něco trošku jiného a jsi snad schopen (či tvoje žena) říci, proč se ti (jí) líbí zrovna "tohle" víc? prostě to tak je, stejně je jen malá šance, že by to jedinec vědomě dokázal nějak výrazně změnit (to už se to spíš změní samo - přestane bavit), tak proč to v klidu nepřijmout jako hotovou věc? také nemusím nutně znát všechny vesmírné zákony, abych akceptoval, že ráno vyjde slunce

[Vojta]

Kdyz uz nepremyslis proc, ale jenom jak, pak se z tebe stava fotograf.

[nojgi]

Kdyz uz nepremyslis proc, ale jenom jak, pak se z tebe stava fotograf.

A není to naopak?

[Vojta]

Z pohledu techniky mozna, obsahove ne. Pokud vim co chci delat, resim jak to rozvijet. Aby se z toho nestala manyra, melo to svuj rukopis a neslo to i nejaky konzistentni obsah. Pak clovek proste foti a neresi proc to dela.
Jinak samozrejme kolik lidi, tolik cest.

[nojgi]

Z pohledu techniky mozna, obsahove ne. Pokud vim co chci delat, resim jak to rozvijet. Aby se z toho nestala manyra, melo to svuj rukopis a neslo to i nejaky konzistentni obsah. Pak clovek proste foti a neresi proc to dela.
Jinak samozrejme kolik lidi, tolik cest.

Ta čeština je bezvadná.  Jak fotografovat z hlediska techniky a jak fotografovat z hlediska obsahu. Co fotografuji nebo proč to fotografuji, co má snímek vyjadřovat, zdá se býti nepodstatné.  Když malíř umí namalovat vázu. Ví jak, tak pak už může jen přemýšlet,  proč jí vlastně maluje. Posouvat tu vázu nebo co je v ní, v okoli na obrazu z hlediska obsahu. A ten fotograf to má myslím podobně. Použitou technikou o to jednoduší. Ví jak  fotografovat a řeší proč je zrovna ten a ten vyfocený snímek důležitý. V lepším případě už ví proč mačká spoušť. Zase tam má ten obsah, který ho zajímá. Ale nechtěl jsem tady rozvíjet teorii. Ta původní otázka byla jaký je dnešní přínos fotografa amatéra. Proč svou činnost vykonává. A měla by to být opravdu spíš přímá odpověď než obecná. Tedy kdo a jak to zrovna má. Taková spíš statistika, zda jen zábava, paměť rodiny nebo něco víc. Nějaké úsilí jedním směrem?.

[Vojta]

Ale já to bral podle sebe. Pro mě je důvodem, že mám rád fotku a grafiku. A časem jsem došel k tomu, že aby to za něco stálo, musí se to dělat. Proto mám jako minimum jednu fotku denně, to jako průměr, takže aspoň třicet svitkových negativů ročně. A pak už ta otázka proč nebyla tak aktuální.

Spíš mám problém s tím, jak dosáhnout toho co chci. A tomu se podřizuje námět a technika.

Je to myslím pozitivnější přístup, než přemýšlet proč, to pak často vede k desiluzi.

Malíři to mají myslím dost podobně.

Pak z toho samo a u každého jinak vyplyne, k čemu to celé vlastně je, přestože pochybnosti se pořád vrací, ale to k tomu jaksi už patří.

Tenhle rok bych to mohl dotáhnout na pětačtyřicet filmů a už to je důvod ke spokojenosti. A pár dobrejch fotek z toho vypadne.

Alespoň doufám

[jirin_ol]

Co fotografuji?  Co chci.  

Proč?   Protože chci. 

Kdy? Když chci. 

[JirkaM]

Co fotografuji?  Co chci.  

Proč?   Protože chci. 

Kdy? Když chci. 

... takže jsme vlastně kolegové

[kapros1]

Co fotografuji?  Co chci.  
Proč?   Protože chci. 
Kdy? Když chci. 

... takže jsme vlastně kolegové

Taky se hlásím do spolku

[borekt]

Ja taky-   muzu?

Jsem amater?obcas neco prodam-nezdanim to !

Delame to kvuli sobe ,predevsim,neb nas to uspokojuje a mame radost kdyz se to libi i okoli,proto mam radost z kazde i male vystavky.Delam radost i majitelce nove otevrene kavarnicce,kde se zakaznici divaji na me fotografie a v tom je ten prinos amatera pro lidi co maji radi kumst a umeni .

 

Problem se zenou?uz davno nemam,delam si co chci a co mne bavi.

Uz jsem taky starej pes tak si nenecham, do toho co mne bavi ,kecat,natoz od tvora kterej si uz neumi hrat,to chlapi si umi hrat celej zivot a proto jsme stale mladi,dusevne!/Evla promine   /Ono se nema moc ustupovat i kdyz je potrebna tolerance ale oboustranna.To byla takova odbocka.

V teto diskuzi mame pravdu vsichni,neb co clovek ,to jeho pravda.

Kdyz se vratime v case,tak olimpijske hry byly taky amaterske a dnes???Budme radi ze jsme amatery a snazme se udelat svet krasnejsim i tema nasima fotografiema/to je ale blbe napsany,co?/

[Evla]

"Problem se zenou?uz davno nemam,delam si co chci a co mne bavi.

 

Uz jsem taky starej pes tak si nenecham, do toho co mne bavi ,kecat,natoz od tvora kterej si uz neumi hrat,to chlapi si umi hrat celej zivot a proto jsme stale mladi,dusevne!/Evla promine   /Ono se nema moc ustupovat i kdyz je potrebna tolerance ale oboustranna.To byla takova odbocka.

V teto diskuzi mame pravdu vsichni,neb co clovek ,to jeho pravda.

Kdyz se vratime v case,tak olimpijske hry byly taky amaterske a dnes???Budme radi ze jsme amatery a snazme se udelat svet krasnejsim i tema nasima fotografiema/to je ale blbe napsany,co?/"

 

Co promine? Evla se přidá!

[nojgi]

 Děkuji za odpovědi,  některé jsou fajn, jiné jsou spíše vtipálkovské a některé úplně mimo. Proč řešit manželky a manžele zde na TK? Zkusím snad lépe, specifikovat co mě zajímá, aby zase nepřibývali cyklisti nebo otrávení z přečteného.

 

Původně fotografovala šlechta , která na to měla finance a vědci, kteří zase měli fotografii pro svůj výzkum a dokumentaci výsledku. Pak začal fotografovat "běžný" lid, ale skutečně spíš jen továrníci, lékárníci...atd z finančních důvodů.  Být ve fotoklubu a podělit se třeba na náklady na stavbu a vybavení ateliéru přineslo možnost fotografovat i ostatním a být v takovém klubu zvedalo dotyčnému postavení ve společnosti. Se zrušením pracovní neděle vznikla obliba výletů a tím fotografií z cest. Pak už je jen krůček k fotografii vlastivědné. Mapování krajiny, ale i typů lidí, zvyků..apod. A sme u stanov klubu a ano zlepšení současné profesionální produkce a věnování se umělecké fotografii. To teda většinou skončilo těmi výlety. I tak v době druhé světové války tato vlastivědná fotografie ukazovala naši zem a v lidech posilovala vlastenecví.

 

A zajímalo by mě jak je to s tou fotografií mezi amatéry dnes? Sám jsem chodil do fotoklubu a pamatuji na dlouhé boje při bodování v soutěžích a hodnocení klubových map - fotografií, které se mezi sebou posílají kluby a hodnotí je. I tady šlo tedy o nějakou nadprůměrnou uměleckou produkci nebo alespoň snahu o ni. Samozřejmě pamatuji i úpadek a rozplynutí scházení se jen jako prostředek zábavy. V dobách první republiky bylo potvrzením umění získat ocenění na fotografickém salonu.  I dnes máme spoustu soutěží u nás i v zahraničí. Případně lze  vydat publikaci svých prací, uspořádat výstavu..apod.

 

Jak je to tedy se současnou amatérskou fotografií? Stále se snaží v záplavě digitálních i analogových přístrojů, které jsou čím dál více dostupnější a při vznikajícícm velkém množství fotografií o tu uměleckou stránku nebo alespoň shanu o ni? Ještě stále fungují fotokluby nebo jejich význam upadá a spíše se klade důraz na jednotlivce? Je amatérská fotografie alternativu k současné profesionální produkci? Může stále mapovat, alespoň ten kousek okolí kde bydlím a vytvářet o místě dokument? Smrskla se na focení rodiny? Jde už jen o cvakání všeho kolem ze zábavy bez výběru témat? Kde je dneska amatérská fotografie a má ještě nějakou úlohu, svoje místo ve společnosti?