8 odpovědí na toto téma

[P30T]

Zdravím,

 

Blíží se nám jaro.. Doufejme.. Tak by mě zajímaly vaše zkušenosti s ČB filmy, které mají protaženou citlivost, do IR spektra. V ledničce si mi hoví pár kazet Rollei IR400 a druhý pár - Ilford SFX 200, oboje čekajíc na svou příležitost, za jasného dne. Pořídil jsem si tedy filtr B+W (091) a netrpělivě vyhlížím, kdy se ukáže alespoň kus oblohy.

 

Během toho vyčkávání ovšem, bych se rád poučil i z vašich zkušeností. Jak s tím nejlépe zacházet, jak to exponovat, jak (čím) vyvíjet tak, aby to bylo za ty prachy, zatraceně v topu.

 

Informace, co jsem si googlil, byly povětšinou víceméně tabulkové. Co jsem pochopil je, že se to vyplatí více clonit, i za jasného dne mít k ruce stativ a podržet to "šťavnatější".

 

Můžu se s tak tmavým filtrem vůbec spoléhat na TTL?

 

Viděl jsem jak zajímavé portéty, tak i červánky, co vypadaly skrz tele na nekonečno, pomalu jako jaderné hřiby.

 

Budu rád za každou radu.

 

Díky.

 

T.

 

 

[Fire]

Zdar,

 

k infračervenému focení je toho tady spoustu, pravda různé kvality (technika a vkus kolegy darksome nejsou pro kažého... :)

 

Pár postřehů ode mě:

- BW 091 řeže světlo na vlnové délce 625nm = pouští ještě hodně viditelného světla. Na černé nebe to stačí (můžeš si pomoci tím, že k němu přidáš navíc ještě polarizák) ale pokud chceš klasický IR look (bílou trávu = odraz infra paprsků od chlorofylu = Woodův efekt) tak potřebuješ úplně černý filtr. Doporučuju vlnovou délku 720nm - více a dostaneš se do problémů s citlivostí filmu.

- expozice přes TTL je teoreticky možná u Tvého filtru - je tmavý, není černý - ale nespoléhal bych se na to. Se skutečným IR filtrem (pro viditelné světlo černým) se TTL použít nedá.

- infračervené světlo nejde měřit přímo, respektive ne obvyklými expozimetry. Obchází se to tak, že změříš viditelné a přeexponuješ o X stupňů (kde X závisí na použitém filtru a citlivosti filmu, musíš vyzkoušet). Poměr světla viditelného ku infračervenému se během roku mění, v zimě je to dost naprd. Doporučuju s IR focením začít někdy v květnu a skončit v září.

- každá expozice je o kvalifikovaném odhadu, doporučuju nešetřit materiálem a aplikovat bracketing - jedno políčko bez filtru a tři s filtrem (o stupeň pod, na odhadu, o stupeň nad). Pořád stejnou clonu, expozici měnit jenom časem (= takže stativ)

- infračervené světlo se v objektivu láme trošku jinak nežli světlo viditelné; na objektivech bývá ryska která ukazuje o kolik je třeba posunout ostření, ale prakticky bývá snazší krapet víc oroštovat clonu - doporučuju f 16 - a zkreslení schovat do větší hloubky ostrosti

- infračervené světlo má jiný atmosferický rozptyl než viditelné či ultrafialové. UV se v atmosféře láme víc než viditelné, takže dálky jsou mlhavější a stíny vzdušnější. IR se láme míň, takže dálky jsou jasně čitelné, ale stíny utopené ve tmě. Doporučuju fotit jako kluci co dělají diapozitivy = slunce v zádech, a vyhnout se velkým zastíněným plochám.

- doporučuju si vybrat jeden film a v něm vyladit proces, nemíchat všechny (= oba :) možné. Osobně jsem si našel cestu k Rolleji, ale bylo to především proto že ho kupuju levněji než SFX.

- notýsek je tvůj kámoš - v měření se nedá pořádně spolehnout na automatiku kamery ani expozimetr a jediné co je jistota je vlastní zkušenost

- pro vyvolávání se mi osvědčil Pyrocat HD. Trošku stahuje světla, což se při infra hodí. Volám to 14 minut při 20°C, točím 30 vteřin na začátku a pak 3× každou třetí minutu. Krátce předeperu (ze zvyku, povinné to není), přerušuju vodou z vodovodu a ustaluji TF2 (ta povinná je, protože pyrovoda).

- infra negativy bývají zrnitější nežli ty focené při viditelném světle, střední formát pomahá

[Motorbiker]

Mereni expozice je potreba delat odhadem, nejde presne urcit expozice jako takova, protoze narozdil od normalniho slozeneho svetla jsou nektere predmety extremne tmave a nektere extremne svetle. Je potreba znat, jak se dana vec chova v infrasvetle a odhadnout expozici podle toho.

 

Na vyvolavani osobne pouzivam jemnozrnnou vyvojku a provadim stand development (hodina a pul pri 20 stupnich), protoze nejlepe vyrovnava (na kinofilm semi-stand, 4x15 min). Pak se da usetrit i za bracketing (ovsem ten je radno nechat na nejcennejsi zabery). Take fotim kvuli cene na rollei a vysledky jsou dobre jak v perceptolu, tak v xtolu.

 

B+W poloinfra mam, ale nepouzivam ho, doporucil bych, stejne, jako Fire, neco pro pouze IR, staci domaci filtr, vyrobeny z neexponovaneho vyvolaneho barevneho diapozitivniho filmu, pripadne dobre vysledky dava i Neewer, za tu cenu slusna kvalita.

 

Mraky, hlavne se sluncem, osvecujicim jen jejich cast, budou vypadat v IR vzdycky silene, cumulonimbus jako jaderny hrib, Cirrus jako drak a i beranci pri pouziti filtru nuti cloveka nahanet zvirata do lodi po parech https://www.flickr.c...eposted-public/

[FPL]

Tohle je pro ukazku SFX200 s filtrem lehounce pod 720nm: http://www.fpl.cz/fb/sfx200.png
Podle svetelnych podminek mi vychazely nejlepe obrazky preexponovane tak o tri az pet EV proti normalnim zmereni svetla. V kazdem pripade je tady bracketing nejlepsi reseni.

Pokud jde o ostreni, tak stara delsi APO skla jsou docela casto apochromaticka i docela daleko do IR oblasti (a pro SFX200 staci maly kousek). Vyzkouseny mam Leitz APO-Telyt-R 180/3.4 a Sekory pro M645 200/2.8 i 300/2.8, ale urcite jich bude mnohem vic.

[bobrb]

Už není téměř co dodat, ale:
- jako levnou verzi filtru jsem používal oříznutý IR Cokin a zasazený do step-up redukčního kroužku. Fungovalo super...
- Pentax MZ-5n měřil i přes tenhle film s TTL správně cca v 90% případů. Až mě to pořád překvapovalo... Samozřejmě to předpokládalo nastavit správně ISO (tuším kolem 6, ale teď to nemám po ruce)
- moje nejoblíbenější snímky jsem volal ve stocku ID-11. Je to strašlivě zrnité, ale díky tomu dané snímky vypadají více jako post-apocalyptické Ale to chce motiv, jinak se to moc nehodí...

[P30T]

Zdravím všechny,

 

Budu se držet toho co mám, tedy B+W (091) + polarizační filtr. Mám v plánu si z jara vyrazit do bývalého vojenského prostoru a tak si krom svačiny a notýsku ještě zabalím Minolta 70-210/4, Meyer-Optik Görlitz Primoplan 58/1.9, Telemegor 180/5.5 a asi i Tokina 135/2.8 a postupně je pak odzkouším s těmi filtry.

 

Co se materiálu týče, pochopil jsem, že ty filmy co mám (Rollei IR400 a Ilford SFX), mají pouze rozšířenou citlivost do IR spektra (740nm) a mohu se k nim chovat víceméně jako k normálnímu kinofilmu. Čistokrevný IR materiál to však úplně není. Na internetech psali, že opravdový IR film (Kodak HIE) má citlivost až 900nm, musí se zakládat do do stroje ve tmě a dokonce by se mělo přelepit i okénko na zádech. Víceméně s tím musí jeden zacházet jako s menstruující ženou. Tento film se bude ovšem těžko shánět, co jsem tak pozoroval (minimálně v evropě), ale jestli máte někdo zkušenost s takovýmto materiálem, budu jedině rád, když se zde o ní podělíte.

 

Ještě k něčemu se vám přiznám. Jednu kazetu Rollei IR400 jsem již nafotil. Nevím proč, ale ve skříňce jsem pak sáhl po Fomadonu LQR namísto Rodinalu. Co bylo na tom negativu, už se nikdy nedozvíme. Nezůstala na něm pomalu ani želatina. Vyvinul jsem ho tehdy dočista do čista.

 

T.

[Nakadah]

p30T> To proto, že pokud si ho ředil jako Rodinal, tak se na něm ani nic nemohlo vyvolat. A pak to celé spláchl ustalovač do pryč.

[P30T]

@Nakadah: Vyvolával jsem k tomu ještě i nějaké Fomapany 400. Ředil jsem to normálně - 1:10, teplota 21°C, čas 9 minut, standartní překlápění. Fomapany vyšly obstojně - viz. níže. Z Rollei jsem však stejným způsobem svlékl kůži za živa.

 

 img044.jpg   248,02K   6 Počet stažení   img037.jpg   293,78K   6 Počet stažení

 

T.

[Motorbiker]

Na foceni v IR bych doporucil jeste sirokouhly objektiv, neco neco okolo 20mm, mozna 25mm, pak zejmena fotky vojenske ze zabi perspektivy pusobi opravdu postapokalypticky.