188 odpovědí na toto téma

[Frankiess]

Nicméně jakékoliv dogma je škodlivé!


Sent from my iPhone using Tapatalk

[faajn]

Napadla mě jedna taková myšlénka.

Tak dlouho se "všichni" snažili v klasickém fotografii o dokonalost (dokonalé ostré snímky, podání polotónů a nevím čeho všeho) až přišel digitál s jeho naprostou uniformní a zcela sterilní dokonalostí (mnohdy významně doladěnou post-procesem) Stačí se podívat na dnešní portrétní tvorbu, kde modelky vypadají jako vyžehlené panenky, a jen těžko pohledat něco alespoň trochu přirozeného. 

A stalo se, že lidí se této umělé dokonalosti přejedli.

A stalo se, že se opět začali vracet k analogu. (občas je to pravda jen otázka bytí tím správným hipsterem) nicméně budiž. Na straně jedné nám spolupomáhají zachovávat výrobu fotografického materiálů na straně druhé též pomáhají zvyšovat její ceny. Takový trochu jin/jang  

A proč se k němu vlastně vrací/me? Věřím, že je to právě díky její krásné a tak uchvacující  "nedokonalosti". 

Ať už budete vyvolávat svůj stý nebo klidně tisící film, vždy tam někde vzadu bude ta špetka nejistoty a vzrušujícího očekávání.

[Luboszz]

Napadla mě jedna taková myšlénka.

Tak dlouho se "všichni" snažili v klasickém fotografii o dokonalost (dokonalé ostré snímky, podání polotónů a nevím čeho všeho) až přišel digitál s jeho naprostou uniformní a zcela sterilní dokonalostí (mnohdy významně doladěnou post-procesem) Stačí se podívat na dnešní portrétní tvorbu, kde modelky vypadají jako vyžehlené panenky, a jen těžko pohledat něco alespoň trochu přirozeného. 

A stalo se, že lidí se této umělé dokonalosti přejedli.

A stalo se, že se opět začali vracet k analogu. (občas je to pravda jen otázka bytí tím správným hipsterem) nicméně budiž. Na straně jedné nám spolupomáhají zachovávat výrobu fotografického materiálů na straně druhé též pomáhají zvyšovat její ceny. Takový trochu jin/jang  

A proč se k němu vlastně vrací/me? Věřím, že je to právě díky její krásné a tak uchvacující  "nedokonalosti". 

Ať už budete vyvolávat svůj stý nebo klidně tisící film, vždy tam někde vzadu bude ta špetka nejistoty a vzrušujícího očekávání.

To je to samý proč se lidi zase vrací ke gramofonovým deskám a analogovému záznamu.Digitální záznam je příliš čistý a pro člověka je přirozený že kolem sebe denně slyší spousty šumu.

[Skorec]

Proto, že dává takovou krásu, jako je třeba tady...
https://youtu.be/245v6Lpb4pc
Kdo tomu jednou propadne... Je poznamenanej do konce života a není cesty zpět.

[JirkaM]

 

To je to samý proč se lidi zase vrací ke gramofonovým deskám a analogovému záznamu.Digitální záznam je příliš čistý a pro člověka je přirozený že kolem sebe denně slyší spousty šumu.

 

Z čeho soudíš, že cílem poslechu kvalitní gramodesky je šum a praskot?

[ďuroT]

Mne sa páčia tie Schrodingerove políčka, než naskočí oficiálne jednička na počítadle filmu.

[keko]

Mne sa páčia tie Schrodingerove políčka, než naskočí oficiálne jednička na počítadle filmu.

Sa po..... z teba. Ze vraj Schrodigerove policka 

[Luboszz]

 

 

To je to samý proč se lidi zase vrací ke gramofonovým deskám a analogovému záznamu.Digitální záznam je příliš čistý a pro člověka je přirozený že kolem sebe denně slyší spousty šumu.

 

Z čeho soudíš, že cílem poslechu kvalitní gramodesky je šum a praskot?

 

Cílem je hlavně to že je dokázaný že deska má nenahraditelný zvuk.Co se týče šumu a praskotu to už jsem slyšel od spousty lidí že se jim to líbí.

[danz]

Ta analogie s hudbou je myslím celkem trefná. 
Nejkrásnější je v životě ten okamžik a jeho prožitek - tj. být osobně na koncertu (a ne z povinnosti, ale ze zájmu). To si žádá "celého" člověka. A je úplně jedno jestli jde o metal, rock, jazz nebo barokní hudbu. Poslechnout si kvalitní záznam (pomíjím teď technické parametry přehrávacího řetězce, akustiky prostoru) je super, ale pro mě - čím jednodušší to je (spotify, youtube) tím méně soustředěně se tomu věnuji (až na výjimky). Proto i ten poslech z gramofonu je pro mě jiný než ze spotify či cd. Vybrat z poličky, dát na gramofon, očistit jehlu, očistit desku pustit raménko a v klidu si sednout (a při poslechu třeba prolistovat booklet) a za cca 20 minut otočit desku. Vyplývá mi z toho ta míra osobní angažovanosti a pohodlnosti / nepohodlnosti, které vede k soustředěnějšímu poslechu = prožitku. Ale možná to tak mám jenom já. I na tom koncertu barokní (vokální) hudby jsem vždy s librettem v ruce a čtu se zpěvem (a to i v případě notoricky známých děl typu mše).

Zpět k fotografii. Fotím na digitál i na film. Je pravda, že poslední 2-3 roky z 80% na středoformátový film (mobilní dokumentační výcvaky nepočítám). Nezatracuji ani neadoruji jednu nebo druhou alternativu. Ale focení na film mi přináší větší osobní uspokojení a radost, prožitek z celého procesu - od založení nového svitku, přes vyfocení, vyvolání až po zvětšení na papír (nejvíc mě prudí skenování). Vyfotím méně, ale více soustředěně. Mám kancelářskou práci, v tempu a ve stresu - focení na film je pro mě také formou antistresu a relaxace, kterou mi DSLR nenabídne v takové míře. Navíc protože fotím hlavně landscape / cityscape je to pro mě i forma, toho jak se dostat do přírody a fotit (takže umocněno). Po 30 až 60 minutách chození, rozhlížení se a koukání do šachty mé Bronicy se mi mozek dostane do trochu jiného módu (který neumím popsat), ale prostě začnu se dívat a hlavně vidět jinak. Ta velká matnice + to že pořád necvakám a nekontroluji LCD myslím k tomuto vede.

Takže pro mě je to ten druhý nejlepší možný prožitek okamžiku - hned po jeho úplném prožití. A proto některé věci a někdy prostě nefotím a radši si užívám okamžik.

A je to také ta schopnost zachytit a zpracovat fotku v celém procesu a nutnost se pořád učit a učit a zlepšovat (film x vývojka x papír x gradace x interpretace negativu ... atd.). I když nejsem Ansel Adams, tak mám možnost si prožít tu radost vlastní tvorby. (a to mi za ty léta focení na DSLR digitál nedal).

 

Dan

[milosm]

chienchi chang mi kdysi rekl 

.

fotim a pak dam tri-xy svemu laborantovi a pripadne řeknu push nebo pull

 

.

obavam se ze tady vecsina z nas zije zivot laboranta ale nema nam kdo dat filmy co za neco stoji a tak si je musime sami ve fotaku pretocit ...

[Stříbrokaz]

Danz : naprosto souhlasím.

Došli jsme ke stejnému závěru, je to o soustředění. Dopřát si ten luxus, že hodinku poslouchám desku co má koncepci (dramaturgii), listuju foto-knížkou, nebo bloumám s foťákem a hledám záběr je prožitek k nezaplacení. A aspoň na chvíli hodit šílenost světa za hlavu se vyplácí, člověk si tak mimoděk třídí myšlenky.

A nepropadá pak panice. 

42

[Stříbrokaz]

chienchi chang mi kdysi rekl 

.

fotim a pak dam tri-xy svemu laborantovi a pripadne řeknu push nebo pull

 

.

obavam se ze tady vecsina z nas zije zivot laboranta ale nema nam kdo dat filmy co za neco stoji a tak si je musime sami ve fotaku pretocit ...

 

 

To je zajímavá myšlenka, tady máš můj negativ a uvidíme, co z toho vytáhneš.

Autor (nemám to slovo rád) je trochu zaslepenej svojí představou a jiný názor by nebyl na škodu věci.

[Bob van Sikorski]

Fotím na film z mnoha malých dílčích důvodů. Za prvé jsem na tom vyrůstal. Za druhé je to technologie, která není závislá na bleeding-edge výzkumu v Japonsku, výrobě snímačů v továrně za 5 miliard USD a kompletaci 1000 dílčích součástek do 1 fotoaparátu. Neřeším MTF křivky, neřeším megapixely, neřeším algoritmy demosaicingu. Jasně, cvakám mobilem, možná několik set rodinných fotek ročně vznikne a bez vždyporuce mobilu by nebyly. Ale ty nejlepší fotky dětí mám na filmu. Tu ze "Sardinky", tu ze svého 28 let starého plasťáčku Carena, tu z Flexarety.

Nejsem přílišný detailista. Filmy prostě vyvolám v tom, co zrovna mám (ID11, Rodinal, Excel, ...). Teploty kapalin neměřím, stejně se vždy motají kolem 20°C (a v ztimě vím, jak blízko den předem postavit nádoby s chemikáliemi k topení) a nikdy jsem nedostal výsledky, které by neodpovídaly očekávání. Nehraju si na snoba, takže třeba E-6 filmy mě nechávají v klidu a v klidu fotím na Fomapany či Fujicolory. Na drahé foto přístroje peníze klidně můžu dát, ale nějak jsem dospěl k závěru, že Leicu M6, Canon 5D či Mamiyu prostě nepotřebuju. Možná kdybych si někdy měl splnit nějaký sen, tak by to byl Rolleiflex 2.8, ale o tom přemítám už 10+ let a stále jsem se k tomu neodhodlal.

Holt nejsem Chienchi Chang, mě baví i ten mechanický dělnický proces, je to "takové zenové" sedět si na zemi pod stolem, na kusu koberce měnit tekutiny v plastimatce a do toho poslouchat zvukovou stopu z nějakého filmu kdesi nad mou hlavou. Nemám ambice být nejslavnější světový fotograf, nemám ambice cpát se na výstavy, pro mě ty věci kolem fotografie jsou o něco intimnější záležitostí.

Tohle řemeslo beztak už dávno devalvovaly ty záplavy cvakačů, co si pořídili 5D MkII a 24-70 + 50 + 70-200 a najednou jsou z nich fotografové. Toho já se účastnit nehodlám, já si jedu prostě po svém, bez Caonu 5D II, bez Epsonu V850, bez Coolscanu 9000, bez Photoshopu CC, bez Lightroomu, bez kalibrovaného 10bit monitoru, bez A2 Canonu s 12 inkousty. Mám sockoidní výbavu fyzickou (Flexa, Carena, plasťáčky, ...) i softwarovou (Linux, Vuescan, Rawtherapee, GIMP) a "tisknu" většinou u CeWe, páč na temnou komoru zatím nemám ni prostor ni čas.

A jsem spokojenej.

[ďuroT]

 

Mne sa páčia tie Schrodingerove políčka, než naskočí oficiálne jednička na počítadle filmu.

Sa po..... z teba. Ze vraj Schrodigerove policka 

 

 

Keko, také to: "no, asi tam ešte bude osvetlený film, ale čo keby..." a niečo cvakneš, ale nie úplnú blbosť (lebo čo keby).

A niekedy tam je to naj z filmu.
A niekedy čierny film. 

Kým nevyvoláš, nevieš.

P.s. mňa volanie filmu baví z celého procesu najmenej. Zásobím nádejného miešača, bez problémov. Pozitívny proces už je o niečo lepší, ale stále preferujem čas do momentu "cvak".

A nakupovanie fotoaparatov, samozrejme.
 

[samusko]

toto mi pripomina raz taky kratky rozhovor s Durom na temu: "Hladam si svojho printera/laboranta"

 

mna to tiez hrozne nebavi vyvolaat film, zvacsovanie prekusnem. Ale ked uz je nafoteny zvitok, pre mna to je hotove.

[ďuroT]

Samo, to je presne ono.

 

Inak, ja som už skúsil aj "printovať na zakázku" a prekvapivo to bola príjemná skúsenosť (samozrejme, klient bol trpezlivý ale aj náročný).

To len vlastné negatívy sú otrava očividne

[keko]

 

 

Mne sa páčia tie Schrodingerove políčka, než naskočí oficiálne jednička na počítadle filmu.

Sa po..... z teba. Ze vraj Schrodigerove policka 

 

 

Keko, také to: "no, asi tam ešte bude osvetlený film, ale čo keby..." a niečo cvakneš, ale nie úplnú blbosť (lebo čo keby).

A niekedy tam je to naj z filmu.
A niekedy čierny film. 

Kým nevyvoláš, nevieš.

P.s. mňa volanie filmu baví z celého procesu najmenej. Zásobím nádejného miešača, bez problémov. Pozitívny proces už je o niečo lepší, ale stále preferujem čas do momentu "cvak".

A nakupovanie fotoaparatov, samozrejme.
 

 

Ja viem
Ked zacnes zbierat tie "Schrodingerove policka" cielene, moze z toho byt celkom pekny "koncept"
A bude to mat aj nejake "presahy"
Ale aby som neurazil studentov, co k nam s fotkou chodia.

[keko]

Samo, to je presne ono.

 

Inak, ja som už skúsil aj "printovať na zakázku" a prekvapivo to bola príjemná skúsenosť (samozrejme, klient bol trpezlivý ale aj náročný).

To len vlastné negatívy sú otrava očividne

Napriklad, ked ti klientka po siji prejde vlasmi, lebo chce vidiet, ako to robis ... pri cervenom svetle ... To moze byt velmi prijemna skusenost. Skusenost nezlucitelna s usporiadanym rodinnym zivotom

[ďuroT]

Keko - hovorí z teba múdrosť šedín a životná skúsenosť. To je potom nábeh na tzv. "presah" v komore, hlavne v tej panelákovej na 1.5 štvorci. 

 

[keko]

Keko - hovorí z teba múdrosť šedín a životná skúsenosť. To je potom nábeh na tzv. "presah" v komore, hlavne v tej panelákovej na 1.5 štvorci. 

 

Presah sa da vykonat aj po stojacky, keby si nemal tu skusenost

[Shimpan]

Na drahé foto přístroje peníze klidně můžu dát, ale nějak jsem dospěl k závěru, že Leicu M6, Canon 5D či Mamiyu prostě nepotřebuju. Možná kdybych si někdy měl splnit nějaký sen, tak by to byl Rolleiflex 2.8, ale o tom přemítám už 10+ let a stále jsem se k tomu neodhodlal.

 

Osobně mám podobný názor, ale chtít si pořídit Rolleiflex 2.8 a tvrdit, že Mamiyu nepotřebuji, mi přijde jako nedostatek praxe. Budeme-li se bavit o TLR, dají se Mamiye stále pořídit za zlomek ceny Rolleiflexu a celá řada C má stále výbornou použitelnost. Sehnat kvalitní objektivy pro řadu C za rozumný peníz ještě stále lze a se všemi dalšími serepetičkami je využitelnost, dle mého názoru, lepší, než u Rolleiflexu. Jedinou nevýhodou je hmotnost Mamiyí, ta je ovšem vyvážena spolehlivostí (kovářská nikoli hodinářská práce).

 

Shimpan

[Xyz255]

To není nedostatek praxe, to je jenom sen vysněnýho zařízení, pokud chápu správně   těch já měl několik - jeden jsem si splnil (hass), na druhým se pracuje (mamča) a třetí v podobě vf snad časem přijde taky... A pak ještě další kotlík o veřejných úspěších ve foto odvětví   

Jinak k tématu - rád fotím diáky na svitek, je to úplně skvělej pocit, když na mě pak ta scéna téměř vyskočí ze zdi, na kterou ju promítám    no a jak tu bylo zmíněno ten klid, co s tím souvisí, následně pak v komoře relax a možnost si utřídit myšlenky... A trocha toho Schrodingera, jak to celý vlastně vyjde, jestli je to nafocený správně, jestli všechno vyjde atd. taky není špatná 

[petrkohout]

V pondělí se tom hezky rozepsal Tim na Lecaphilia v článku Analog Activity /Digital Passivity. Vzal si na pomoc filosofy (to on dělá často) a vyšlo mu z toho asi toto (to je moje porozumění, přečtěte si sami ): Každá nová technologie nám něco vezme. V příspěvcích se do něj za to někteří hezky pustili, ale to hlavní bylo něco jiného -

 

".. nejvíce obohacující zkušenosti jsou ty věci, které děláme pro potěšení z činnosti samotné, nikoliv z těch, které děláme kvůli výsledku" (Aristoteles). Jo a taky napsal Tim, že od teďka bude jen analog .

[KIM]

 

 

".. nejvíce obohacující zkušenosti jsou ty věci, které děláme pro potěšení z činnosti samotné, nikoliv z těch, které děláme kvůli výsledku" (Aristoteles). 

Nojo, von ten Aristoteles nebyl blbej... To jsem zjistil už mnohokrát, nejčastěji při situacích, kdy něco renovuji, upravuji, vylepšuji. Nakonec mě nejvíc mrzí, že už je hotovo a není víc co na tom dělat... 

[Bob van Sikorski]

 

Na drahé foto přístroje peníze klidně můžu dát, ale nějak jsem dospěl k závěru, že Leicu M6, Canon 5D či Mamiyu prostě nepotřebuju. Možná kdybych si někdy měl splnit nějaký sen, tak by to byl Rolleiflex 2.8, ale o tom přemítám už 10+ let a stále jsem se k tomu neodhodlal.

 

Osobně mám podobný názor, ale chtít si pořídit Rolleiflex 2.8 a tvrdit, že Mamiyu nepotřebuji, mi přijde jako nedostatek praxe. Budeme-li se bavit o TLR, dají se Mamiye stále pořídit za zlomek ceny Rolleiflexu a celá řada C má stále výbornou použitelnost. Sehnat kvalitní objektivy pro řadu C za rozumný peníz ještě stále lze a se všemi dalšími serepetičkami je využitelnost, dle mého názoru, lepší, než u Rolleiflexu. Jedinou nevýhodou je hmotnost Mamiyí, ta je ovšem vyvážena spolehlivostí (kovářská nikoli hodinářská práce).

 

Shimpan

 

 

Já ti to neberu, ale Mamiya je prostě kanón na vrabce. Když chci něco velkýho, z čeho mám "takový ten velký pocit", tak můžu vytáhnout 9x12 Voigtländera.

 

To není nedostatek praxe, to je jenom sen vysněnýho zařízení, pokud chápu správně   těch já měl několik - jeden jsem si splnil (hass), na druhým se pracuje (mamča) a třetí v podobě vf snad časem přijde taky... A pak ještě další kotlík o veřejných úspěších ve foto odvětví   

Jinak k tématu - rád fotím diáky na svitek, je to úplně skvělej pocit, když na mě pak ta scéna téměř vyskočí ze zdi, na kterou ju promítám    no a jak tu bylo zmíněno ten klid, co s tím souvisí, následně pak v komoře relax a možnost si utřídit myšlenky... A trocha toho Schrodingera, jak to celý vlastně vyjde, jestli je to nafocený správně, jestli všechno vyjde atd. taky není špatná 

 

JJ, je hlavně sen. Vím, že když si ho splním, tak zjistím, že sen byl víc než prostá realita.

 

V pondělí se tom hezky rozepsal Tim na Lecaphilia v článku Analog Activity /Digital Passivity. Vzal si na pomoc filosofy (to on dělá často) a vyšlo mu z toho asi toto (to je moje porozumění, přečtěte si sami ): Každá nová technologie nám něco vezme. V příspěvcích se do něj za to někteří hezky pustili, ale to hlavní bylo něco jiného -

 

".. nejvíce obohacující zkušenosti jsou ty věci, které děláme pro potěšení z činnosti samotné, nikoliv z těch, které děláme kvůli výsledku" (Aristoteles). Jo a taky napsal Tim, že od teďka bude jen analog .

 

Tak tak, hezký citát.
 

[Luboszz]

Kupte si robota Matyldu a řekněte jí aby to nafotila za vás.Dnes už si fotograf nemá co přát.

[Stříbrokaz]

Kupte si robota Matyldu a řekněte jí aby to nafotila za vás.Dnes už si fotograf nemá co přát.

Matyldu ani nepotřebujete, umělá inteligence v telefonu, co šahá do čertvíjakejch cloudů a... , má názor na fotku za vás.

I proto fotím na film.

[Luboszz]

 

Kupte si robota Matyldu a řekněte jí aby to nafotila za vás.Dnes už si fotograf nemá co přát.

Matyldu ani nepotřebujete, umělá inteligence v telefonu, co šahá do čertvíjakejch cloudů a... , má názor na fotku za vás.

I proto fotím na film.

 

Matylda je robot od českého výrobce který sám projezdil stopem českou republiku.Taková česká holka na cestách  co plní všechna přání 

[keko]

Ziadne Matylda, ale Google street a Google maps.
Vsetko uz bolo odfotene.

Pamatajte, ze digital bol vymysleny z nedostatku striebra. My sme ti, co lyzickou chlipu smotanu. Kto chce aby mu putovali aparatom zaporne nabite castice, nech sa paci. Ja budem svetlom steklit AGeBeeRky. A potom budem v kupelke pomalicky vabit obrazky z ich latentneho stavu.

Kus poctiveho odlezaneho steaku mi pride ako lepsia volba, v porovnani s sojovou nahradou.

Ja digitalom nefotim vobec. Ked tak, potom ordinacne hodiny telefonom. Balast balastom.

[Luboszz]

Ziadne Matylda, ale Google street a Google maps.
Vsetko uz bolo odfotene.

Pamatajte, ze digital bol vymysleny z nedostatku striebra. My sme ti, co lyzickou chlipu smotanu. Kto chce aby mu putovali aparatom zaporne nabite castice, nech sa paci. Ja budem svetlom steklit AGeBeeRky. A potom budem v kupelke pomalicky vabit obrazky z ich latentneho stavu.

Kus poctiveho odlezaneho steaku mi pride ako lepsia volba, v porovnani s sojovou nahradou.

Ja digitalom nefotim vobec. Ked tak, potom ordinacne hodiny telefonom. Balast balastom.

O tom že všechno fotíme 2x se mluvilo už před 20 lety možná že i dřív?

[Erik Kurach]

p.s.   Vážení kolegové, lepší energií nabitá, zaprášená Matylda, než napěťově pokleslá, vyprášená Greta! "Starý Jezevec" Erik

[Shimpan]

Já ti to neberu, ale Mamiya je prostě kanón na vrabce. Když chci něco velkýho, z čeho mám "takový ten velký pocit", tak můžu vytáhnout 9x12 Voigtländera.

 

Když ne kanón na vrabce, tak proč Rolleiflex 2.8 (pokud to není srdeční záležitost)? Pokud je potřeba výborná optická kvalita, pak si myslím, že může Mamiya za zlomek ceny Rolleiflexu perfektně posloužit. Pokud stačí průměrná kvalita, netřeba Rolleiflexu ani Mamiyi, a Flexaret, Yashica, Minolta a další střední třída plně uspokojí potřeby formátu 6x6.

 

Shimpan

[hajkys]

Přátelé, tohle vlákno se tak dobře čte... Já to mám asi takhle:

 

Náročnost cesty ke konečné klasické fotografii silně motivuje sebekritiku: Opravdu stojí záběr za všechno to úsilí při jeho zpracování do prezentovatelné podoby? Odpověď  však často přichází v duchu dnes již legendární televizní fráze "nevím, dál".

 

"Poslušni těchto popudů jednáme bez srozumitelného účelu; jednáme z důvodu, pro který bychom jednat neměli. V teorii se sotva najde méně zdůvodnitelný důvod, avšak v praxi není důvodu silnějšího. Pro určité povahy se za určitých podmínek stává naprosto neodolatelný."

    E. A. Poe: Démon zvrácenosti

[hajkys]

ne tedy k tématu, ale přímo k tomuto vláknu jako takovému, se mi dere na klávesnici jiný citát, s dovolením, možná není úplně přesný:

 

"Nečekal jsem, že se v těchto končinách setkám s muži tak pokročilými..."

Vladislav Vančura: Rozmarné léto

[Lubajs]

Pečlivě čtu toto vlákno a zamýšlím se, kde najít odpověď na tuto vpravdě existenciální otázku, která úzce souvisí s jinou zásadní otázkou a její odpovědí - odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec.

 

A napadlo mě zeptat se jediného stroje, který jistě zná na tuto otázku fundovanou odpověď - Hlubiny myšlení.

 

A odpověď, myslím, zná většina účastníků této spirituální  diskuze...  

[KIM]

Musím se kacířsky přiznat, věda nebezpečí kamenování, že už ani na ten analog nefotím. Ve vysychající krajině, mě přijde kacířské, plýtvat litry pitné vody... jen kvůli své kratochvíli. Toliko akustický hudební nástroj, stáří šedesáti křížků, nezatěžuje drancovanou planetu. Ten mi k potěšení srdce stačí.

[salo]

KIMe, pravda, toto hledisko mi taky tu a tam přijde na mysl.

Jelikož na výrobu jednoho digitálního foťáku bylo spotřebováno taky nemálo prostředků (voda, vzácné kovy, plasty), otázka zní, zda vůbec fotit čímkoliv. Digitál či film, obojí s sebou nese ekologickou zátěž. Pravda, u filmu záleží jenom na tom, jak moc kdo fotí a kolik tak spotřebuje chemie, vody atd. U digitálu máme spotřebu víceméně fixní, stanovenou jeho výrobou + nějaká ta spotřeba baterií a el. energie.

[faajn]

Musím se kacířsky přiznat, věda nebezpečí kamenování, že už ani na ten analog nefotím. Ve vysychající krajině, mě přijde kacířské, plýtvat litry pitné vody... jen kvůli své kratochvíli. Toliko akustický hudební nástroj, stáří šedesáti křížků, nezatěžuje drancovanou planetu. Ten mi k potěšení srdce stačí.

Voda nemizí... nevysychá. Koluje jí stále stejné množství. Na vyvolání jednoho filmu spotřebuju přesně 3 litry vody, (chemka namíchána dřív taky cca 3litry) což mi nepřijde nijak dramatické. Plýtvání nemám rád a opravdu se snažím žít úsporně co se energií a přírodních zdrojů týče. Pokud bychom chtěli na vše koukat tímto způsobem, museli bychom se zaměřit na vlastní existenci. Problém planety jsme totiž my... lidé a náš vysoký počet. Co s tím to už je, ale na úplně jiné vlákno... snad stejně filozofické, avšak o to méně příjemné.

[KIM]

Voda nemizí... nevysychá. Koluje jí stále stejné množství. Na vyvolání jednoho filmu spotřebuju přesně 3 litry vody, ...

 

Již naposledy OT: Ano, o tom se hovoří. Ovšem vyprávěj to člověku, kterému ze zahrady zmizela drtivá většina hmyzu ze zažloutlých zbytků trávy a který tři roky po sobě nestačí konvemi z potoka, kde teče čůrek smrduté vody na vrstvě bahna (kdysi pstruhový tok s okouny, štikami a raky), ulít těch pár rostlin aby plodily. Zapršelo až na podzim a když už byly plody, pomrzlo to...

Negativní proces bych snad ještě ospravedlnil, ale s pozitivním si hlavu lámu...

[ploci]

Tyhle starosti vyřeší leda euthanasie.

[Luboszz]

 

Musím se kacířsky přiznat, věda nebezpečí kamenování, že už ani na ten analog nefotím. Ve vysychající krajině, mě přijde kacířské, plýtvat litry pitné vody... jen kvůli své kratochvíli. Toliko akustický hudební nástroj, stáří šedesáti křížků, nezatěžuje drancovanou planetu. Ten mi k potěšení srdce stačí.

Voda nemizí... nevysychá. Koluje jí stále stejné množství. Na vyvolání jednoho filmu spotřebuju přesně 3 litry vody, (chemka namíchána dřív taky cca 3litry) což mi nepřijde nijak dramatické. Plýtvání nemám rád a opravdu se snažím žít úsporně co se energií a přírodních zdrojů týče. Pokud bychom chtěli na vše koukat tímto způsobem, museli bychom se zaměřit na vlastní existenci. Problém planety jsme totiž my... lidé a náš vysoký počet. Co s tím to už je, ale na úplně jiné vlákno... snad stejně filozofické, avšak o to méně příjemné.

 

Problém není v počtu lidí ale v naší životní úrovni.Já vyrustal v době kdy nebyly takový technický možnosti jako dneska.V Rodině bylo většinou jedno auto a někdo neměl žádný a různý jiný věci.Pokud nepočítám STB a jim podobný organizace.Dnes je moda mít dva tři byty a k tomu domek a v rodině aspon 4 auta.Ty žvásty že se tu málo staví jsou jenom rozmarem developeru politiků a překupníků.Zase jde jenom o prachy.

[faajn]

A není to taky jeden z těch důvodů proč stále fotíme na film? Abychom si připomínali ty fajn staré časy?
Kdy byla většina věcí z dnešního pohledu mnohem komplikovanější a hlavně pomalejší, ale nikomu to moc nevadilo

[vejfuk]

Naprosto nesmyslná je ta globalizace, dete si do H&M tričko za 150,- a než se to tričko dostalo do obchodu 3x obletělo svět. V evropě se používaj letadla jako taxíky, do Londýna a z5 za 800,- korun, zaletět si do Benátek na kafčo na pár hodin za tisícovku. Pitomý kamioňáci řvou ať do nich lidi nešijou že bez nich bychom si nekoupili ani toaleťák, přitom lidí v republice potažmo v evropě je furt stejně, kamionů 1000x víc. Proč ty blbosti furt ahat tam a z5.? Doba blahobytu, všechno dovezou, tuny obalovýho materiálu, jedeme na dluh. Supermarkety maj třeba předpisy že například všechny okurky musej mít hezkej a určitej tvar, ty co nevyhovujou se suverénně po sklizni vyhoděj, k zblití.Ta šílená produkce hovězího pro ty debilní fast foody, dete si koupit maso a nic to nestojí, dřív bylo maso jednou, dvakrát tejdně, dneska klidně každej den.

A potom pitomá čína co drancuje svět, sou jak kobilky, ničej a těžej lesy na Sibiři, brazilskej prezident co plundruje deštnej prales co to de. V Číně, Indii, blízkým východu a jižní americe čím chudší rodina, tím víc dětí pro který tu není místo a všechno to platí stát. Evropan nebo bílej američan nemá kůli práci na děti čas ani chuť. A pak ty pitomý elektromobily co prý zachraňujou planetu, přitom ta těžba materiálu pro ty pitomý baterky je svinstvo největšího kalibru proti kterýmu je těžba ropy ekologický byznys.

Postavený na hlavu 

[hajkys]

nezvrhává se nám ta debata trochu mimo téma?

[vejfuk]

Trošku jo, ani sem si nevšiml v jakým to je vlákně vlastně, jen jsem to ze sebe vychrlil, omlouvám se

[Bob van Sikorski]

Já bych to s tou vodou neviděl tak tragicky. Když vidím, jak se s ní plýtvá, jak jí v této zemi někteří "zasí*ají" a tak podobně. Když si představím, že typická pražská fiflena se za rok 700x sprchuje, 40x jde ke kadeřnici atd atd atd, tak těch mých pár jednotek litrů pitné vody na vyvolání 1-2 filmů v plastimatce nepředstavuje s ohledem na ne-přehnanou hygienu a téměř nulovou potřebu lazebnických služeb apod nijak zásadní problém. Šacuji to tak, že na vyvolání 1 filmu spotřebuji průměrně 5 litrů vody, přičemž ročněš jich vyvolám tolik, že ona fiflena by z toho měla jednu ze svých koupelí s bublinkami a dvoudeckou vína v ruce.

[Luboszz]

To taky problém je vtom že se dnes všechno zastaví a zabetonuje a voda se nemá kde udržet.To se dělaly slavný meriolace.Na Šumavě uvedly potok do původního stavu a dokáže zadržet vodu jako 27 fotbalových stadionu.

[duuri]

a zelatina na film sa robi zo zvierat..takze spat k teme;-)

[keko]

 

Voda nemizí... nevysychá. Koluje jí stále stejné množství. Na vyvolání jednoho filmu spotřebuju přesně 3 litry vody, ...

 

Již naposledy OT: Ano, o tom se hovoří. Ovšem vyprávěj to člověku, kterému ze zahrady zmizela drtivá většina hmyzu ze zažloutlých zbytků trávy a který tři roky po sobě nestačí konvemi z potoka, kde teče čůrek smrduté vody na vrstvě bahna (kdysi pstruhový tok s okouny, štikami a raky), ulít těch pár rostlin aby plodily. Zapršelo až na podzim a když už byly plody, pomrzlo to...

Negativní proces bych snad ještě ospravedlnil, ale s pozitivním si hlavu lámu...

 

Teraz, ked prejdeme vsetci na digital, zacnu sa zahrady opat zelenat. Voda prestane vysychat.

[milosm]

fotim

.