Super skupina, už jsem se tam přidal. Díky.
Ahoj, zkouším získat konkrétnější informace ze záchrany filmů v jednom archivu, vypadá to na směsi par (prostě roztok "něčeho" s acetonem a v totméž prostoru uložený svitek.) Podařilo se jim zachránit obrázky, emulzi nepotrhali. Pokud zjistím více, připíšu. Je to na dlouhé lokte
Ty fleky z ukázek jsou buď neustálený film nebo stříbření... Nejlíp po změkčení zdigitalizovat přefocením bez doteku emulse, a pokud neexistuje důvod nebo možnost to uložit archivně, tak asi opsat metadata (co je na filmu za čísla a písmenka, co na krabičce, obálce...) a pak vyhodit...
Pokud budete mít další info, rád se nechám poučit.
V mezičase jsem narazil na jeden spřátelený ruskojazyčný zdroj kino8.ru.
Info je cíleno na filmy, které po dotyku praskají, lámou se. Nejde o návod, jak od sebe dostat slepené stěny filmu, ledaže by se jednalo jen o malé plošky, například křížení, tam by metoda mohla pomoci obdobně, jen je třeba vymyslet mechanické uchycení tak, aby se políčka filmu měla od sebe tendenci samovolně odlepit samotíží (a nespadla do roztoku )
Píše se tam zhruba toto:
V amatérských podmínkách postačí libovolný umělohmotný uzavíratelný box (třeba vyšší boxík na hračky, dospoda roztok, nad něj na mřížku nebo prostě poličku, kam se položí film, viz dále), ve kterém se při teplotě okolo 20 °C nechá několik dnů odpařovat následující směs, kterou stačí vložit ve formě misky či lahvičky se širokým otvorem. Film se do roztoku nevkládá, ideální je namotat jej na vývojnici nebo jakkoli jinak jej rozvinout do spirálky tak, aby se stěny nedotýkaly navzájem, a nechat na něj působit páry, které se po uzavření boxu nemají kam odvětrat a vznikne tak systém, ve kterém se obnoví pružnost filmu:
aceton - 15 %
glycerin - 25 %
destilovaná voda - 60 %
nebo
Isopropylalkohol - 13 g
Glycerin - 40 g
Destilovaná voda - 47 ml
Toto složení vytváří při teplotě 20 ° C relativní vlhkost cca 70%.
Spěch, tedy např. zvyšování teploty, se nedoporučuje. Otevírat krabičku a popotahovat za film také ne
Rozumná doba je cca 5 dní.
Poté je film připraven k digitalizaci, pokud by byl i nadále příliš pokroucený, lze jej vložit do trezorku a zatěžkat na další týden, nejlépe Dějinami, ty jsou těžké samy o sobě
Nebo namotat do použité vývojnice opačně (tj. bude se vzpouzet drážkám). Je to boj, ale dá se..., výhodou je, že nejde o vyvolávání filmu, takže člověk na vzpouzející se materiál vidí.
K samotné digitalizaci: Epson řady V800 má rámeček sice stále umělohmotný, ale alespoň konečně vybavený přímo od výrobce antinewtonovským sklem, takže i mírně odporující film lze již ke sklu přitisknout naplocho a díky povrchu leptaného skla nevzniknou barevné proužky / kroužky. V700 řada měla jen "díru" a zaostřování byl boj s průhyby. Taky si za ta skla nechali dost zaplatit. Rozdíl v ceně je nějakých 5 tisíc. Ale asi to odpovídá komerční době. Zrovna jsem nechal říznout a zabrousit obyčejná 2mm skla podobného rozměru jako na držák a jedno je kolem 400 Kč. A ještě jsem vděčný, že mi to udělali, protože "mistři skláři" ze všech obvolaných firem mi odpovídali stylem my jsme sklenáři, ne optici... A ještě větší úbytek nabídky je v leptání...
Jinak samotné krabacení filmu je způsobeno rozdílnou roztažností citlivé filmové vrstvy a podložky, filmová vrstva se vysušením smrskne více než podložka, proto zavíjí film do sebe, uvedený postup by měl vrátit vrstvě filmu pružnost a tím snadněji film narovnat.