"Proč se to ale neprosadilo, pokud je to tak pokrokové? Proč všechny zvětšováky dodnes pracují se žárovkama?"
- složitý náběh (ionizace-startér...), obtížné proužkové zkoušky
- časová nestálost, závislost na napětí v síti
- čárové spektrum luminoforu, problém s červenou , tedy nevhodné pro barvu, potažmo pro multigradaci
- životnost
- ve své době jediný (skoro) zdroj rozptýleného světla, dnes barevné hlavy - to je to jemné podání printu
- nahradila to halogenová žárovka s možností regulace světelného kuželu reflektorem, barevnou filtrací, jednoduchou výměnou, nižší cenou, spojitým spektrem ze kterého se vyfiltrují potřebné barvy (RGB¨, dnes jsou barevné hlavy vytlačovány LED hlavami s ještě mnohem výhodnějšími vlastnostmi (okamžitý náběh, plynulá a přesná změna filtrace-gradace, časová stálost intenzity, split grade)
- potřebná barva je modrá (420-450 nm) pro pevné gradace, modrá + zelená (520 nm) pro multigradaci
- ten centerfiltr má dvě funkce, stejně, jako rozptylné desky míchacích komor - kompenzace úbytku světla v rozích zdroje a kompenzace světelné ztráty objektivu. Každý zvětšovací objektiv má úbytek světla v rozích, který se zmenšuje se zacloněním. Tento úbytek je rozdílný dle konstrukce objektivu. I proto udávají výrobci optimální pracovní clonu. Z tohoto důvodu je také nevhodné používání míchacích komor např. 6 X 9 pro 6 X 6 nebo kinofilm, může docházet k nerovnoměrnému osvětlení
- podle mého to nemá žádné výhody ve srovnání s moderními hlavami
Moje doporučení:
- pokud jde o věrnou rekonstrukci (restaurování) krásné historické věci - nechat vyrobit zářivku se studeným světlem, které pokryje vlnové délky 450 - 520 nm
- pokud jde o funkční řešení, tak použít LED