10 odpovědí na toto téma

[Ivanovicz]

V poslední době docela často se setkávám se zamlženým, zakaleným povrchem některé z čoček u starších, nebo ani ne příliš starých objektivů. Zákal je velmi odolný, nejde setřít mechanicky, ani rozpustit žádným alkoholem.

Domnívám se, že jde o oxidaci antireflexní vrstvy, která je normálně kovová. O složení antireflexních vrstev nemám velké znalosti, ale pokud se tyto vrstvy tvoří třeba napařováním hliníku, mohl by tento zoxidovat na šedý oxid hlinitý, který je navíc mechanicky velmi odolný, což odpovídá tomu, že nejde setřít.

Napadlo mě rozpustit ten oxid nějak chemicky. Na jednom objektivu jsem zkoušel lehce nanést 10% ocet, tam to fungovalo, tj. šlo to pak částečně setřít, ale u jiného objektivu to nezabralo. Jiné agresivnější chemikálie, např. kyselinu sírovou nebo chlorovodíkovou, se mi naslepo testovat nechce, protože každý nezdařený pokus = zničený objektiv, což nechceme.

Mechanické odstraňování - odlešťování - této vrstvy - by v amatérských podmínkách znamenalo na 99 % nezdar, touto cestou jít nechci.

 

Co s tím, víte někdo?

 

 DSC04077.jpg   51,78K   8 Počet stažení  DSC04078 (1).jpg   69,81K   8 Počet stažení

[Luboszz]

Pokud se jedná o roztmelení optických členů tak už je to dost problém.Byli tu už o tom debaty třeba tady.

Roztmelení - Vybavení - Temnakomora.cz - web pro milovníky červeného světla a vůně chemikálií

[Ivanovicz]

Ne, roztmelené tam nic není, tmelení je v pořádku. Ani plíseň ani jiná vada tam není. Většinou nějaká vnější plocha je potažená tím šedým zákalem. Jenom v jednom případě to sedlo na jednu plochu vnitřního členu.

[Václav Vait]

Pokud dobře vidím, tak se jedná o zadní čočku hledáćkového Belaru z Flex. automat nebo standard, není.liž pravda?

[Ivanovicz]

To na fotkách je objektiv ze skeneru (Nikon LS-2000). Stejný problém dále mám s Anaretem 4,5/50, Tessarem 4,5/135 a trochu i s Anaretem 4,5/105. Myslím, že ve všech případech to muselo být delší dobu někde ve vlhku, které podpořilo oxidaci.

[Nakadah]

Na AR se nepoužívá nic s hliníkem, protože by ta vrstva musela mít další ochranu proti oxidaci. Používají se na to soli křemíku, železa, yttria, lanthanu, titanu, hořčíku a nebo manganu. Pak už jen záleží jakým způsobem se to PVD aplikuje, jestli el.ohřevem, proudem elektronů, plazmou a nebo svazkem iontů. Obecně se ten problém nazývá degradace antireflexní vrstvy, těch věcí co to způsobuje je víc a liší se i ve výsledku. Stárnutí, nevhodné chem.čistící prostředky, no a hlavně vlhkost. Ta jde hezky do hloubky. Opravit to není jak, jedině odstranit stávající vrstvu a nechat nanést novou.

[Jaroslav Blažek]

Meopta dodávala speciální (oranžový) přášek (složení neznám), kterým lze tento problém z 90 % odstranit.  

[kutilka]

Na starší objektivy se používaly jednoduché vrsrvy MgF2, ať už zpočátku tzv. poléváním, posléze napařováním za studena a následně vypékány při 300°C.

Nakonec se napařují ve vakuovkách přímo při 300°C. Mají namodralou barvu.

Jako MC vrstvy se používaly 6-násobné vrstvy TiO/SiO, případně i s více vrstvami, poslední byla vždy SiO - kvůli zabránění oxidace. Mají teplou - až někdy měďovou barvu, nebo jsou do fialova.

Pro speciální účely se používají 6-násobné vrstvy TiO/SiO, které odstraňují reflexy v úzkém pásmu. Mají většinou silně fialovou barvu.

Hliník se používá na odrazové vrstvy a "přikrývá" se ochrannou SiO vrstvou.

Ten "oranžový prášek" je dříve používané leštivo na optické plochy.

Kdysi se experimentovalo s přelešťováním MC vrstev kvůli smáčivosti.

Něco málo o tom vím - pracoval jsem na vakuovkách a všechny tyto vrstvy jsem dělal.

Z té doby mám všecky fotografické filtry s MC vrstvami.

[Nimrod]

někde jsem četl, že se používají různé mc vrstvy podle indexu lomu optického skla, na který se dané vrstvy dávaj. to tedy neplatí a dají se použít na vše stejné mc vrstvy s kýženým výsledkem?

[kutilka]

Ano, každý optický člen má svoji kombinaci tlouštěk vrstev TiO/SiO podle indexu lomu použitého skla. Počer vrstev zůstává.

Skla různých indexů lomu jsou (nebo byly, když jsem tam dělal) rozděleny do 3 typů: F2, BK7 a SF14.

Charakteristiky průběhů odrazivosti antireflexních vrstev se lišily podle požadavků zákazníka. Jiné těžiště měly antireflexe pro Hensoldta a jiné pro Swarovského nebo Meoptu.

Na to byly přesné tolerance grafů a každá várka byla testovaná na spektrometru, pokud nevyšla, musely se vrstvy vyvařit v louhu a sleštit, potě znova napařit.

Docházelo přitom k jisté úmrtnosti...(Čoček )

[Nimrod]

supr, děkuju