Vážení kolegové, když tak listuji v dobových knižních ikonách, tvořících estetické zvraty v pohledu a hodnocení klasické fotografie, často si kladu neodbytně sílící otázky, kam se vytratila životní radost a svěžest, provázející i závažná fotografická sdělení, obrazově přelomově tak výrazně modifikující způsob nového pohledu na fotografii, jako svébytný estetický výtvarný objekt. Točíme se v stále užším kruhu, štvaní s chladným kalkulem sílící cenzury neomezené kontroly přicházejících informací. Duševní hydroponie, umožňující elementární pracovní existenci. Bude se opět opakovat tuhá životní realita, přísně oddělující izolovaný svět osobní svobody, vynuceně vzdálený společnosti?
Apatie, veřejná lež vydávaná za pravdu, pohrdání elementárními lidskými hodnotami, to je ona režie loutkohereckých scén z roku 2022? "FOTOGRAFUJTE NEODBYTNĚ A VYTRVALE TOTO PANOPTIKUM DUŠEVNÍHO KULTURNÍHO ÚPADKU SPOLEČNOSTI !"
S pozdravem: "Starý Jezevec" Erik
