před lety jsem sepsal na fóru manuálnískla.cz takový vhled do optických schémat objektivů se zobrazovacím úhlem alespoň 100°. vzhledem k tomu, že manuálnískla.cz jsou delší dobu mrtvá, dovolím si lehce pozměněný text zkopírovat sem, neb se skromně domnívám, že jistou informační hodnotu snad ten text má. omlouvám se, pokud uvedu někde nějakou chybu, optice moc nerozumím, ale rád se nechám poučit
-
první ultra širokoúhlý objektiv navrhl thomas sutten, a to hned se zobrazovacím úhlem 120°! nechal si jej patentovat 28. září 1859. jde o objektiv skládající se ze dvou členů - skleněné polokoule, žádné čočky - o průměru 80mm , mezi nimiž je voda. na tento nápad přišel prý díky takovým těm koulím naplněnými vodou, kde je nějaká krajinka. zatřese se s ní a na krajinku se snáší sníh. když ji zkoumal, zjistil, že by to šlo použít pro výrobu širokoúhlého objektivu. tak vznikl jeho panoramatic lens f/12 100mm. v reálu byl ale jeho úhel snížen na cirka 60° kvuli sférické a chromatické vadě
sutten panoramic lens
emil busch pantoscope byl patentován roku 1865. objektiv se zobrazovacím úhlem 100°a světelnosti f/22 je údajně prvním anastigmatem na světě (pravděpodobně jen mezi širokoúhlýma objektivama). skla jsou od zeisse a prý je tento objektiv velice ostrý. vyráběl se v ohniskových délkách 60-550mm. emil busch ho vyráběl velice dlouho, je například v katalogu z roku 1911
emil busch pantoscope
v roce 1890 vymyslel paul rudolph zeiss protar. jde podobně jako u panstocopu o dvojitý achromát, asymetrický, ale je tak dobře korigovaný, že původní název nezněl protar, ale jednoduše anastigmat. protar je považován za první moderní objektiv. nejen díky své konstrukci řešící dostatečně většinu chyb, ale i díky použití oxidu barnatého při výrobě optického skla (první schott sklo). přední člen byl vyráběn ze starého skla, ale zadní již z nového. vyráběl se v různých "series" od f/4,5 po f/18. a f/18 nás zajímá. na plnou díru vykreslí 95°, po zaclonění snad i přes 110°. také pouze tato verze (series v) vydržela v produkci nejdéle, přes 40 let. protar byl vyráběn v licenci u mnoha jiných firem, nejznámnější je pravděpodobně bausch and lomb
zeiss protar series v f/18
další na řadě je legendární goerz hypergon. goerz s ním přišel roku 1900 a šlo o objektivy světelnosti f/22 o různých ohniskových vzdáleností (60-200mm). umí vykreslit 135°(někde se uvádí až 140°). je to velice jednoduchý objektiv, který se skládá pouze ze dvou pozitivních menisků. aby se zabránilo vinětaci, prodávala se verze s hvězdou (verze bez hvězdy byla použitelná podle georze do 110°). moc nechápu, jak se v praxi používala, ale šlo o to ji roztočit, čímž se zakryl střed a směrem ke krajům se zakrytí zmenšovalo. sic je uváděn jako "anastigmat", ale není mi příliš jasné, jak mohla tato optická konstrukce řešit astigmatismus. spíš byla potlačena (jako mnoho jiných chyb) nízkou světelností
goerz hypergon
jedinou odpovědí kterou znám na goerzův hypergon je rodenstock pantogonal. narozdíl od hypergonu ho skoro nikdo nezná, přitom vykreslí furt parádních 125-130° a je nepatrně světelnější - f/18. nemám ponětí, od kdy se dělal, mám k dispozici pouze katalog rodenstocku z roku 1912, kde je. jedná se o triplet, ale nemám žádné schéma. co jsem ale vyčetl, měj by být 1+2. někde říkají, že je solidní, někde že je to nejhorší objektiv na světě. mohl by být ale lépe korigovaný než hypergon a narozdíl od hypergonu, který se dá horko těžko sehnat pod 100 000,-, se dá sehnat i lehoučce nad 5000,-
rodenstock pantogonal
v roce 1934 (někde se uvádí 1933) navrhl robert richter zeiss topogon. objektiv se zobrazovacím úhlem 100° se vyráběl v mnoha ohniskových vzdáleností s různou světelností (f/3,5-f/15). je to první dvojitý gauss od zeisse. topogon vyniká extrémně nízkým zkreslením, až kolem 0,001% (pravděpdoobně ale pouze pro lehce upravený zvětšovací f/5,6 180mm, který je také extrémně ostrý, až 140mm párů čar na milimetr). je to první objektiv zde zmíněný, který se dělal i pro malý formát (contax). na základě topogona vzniklo i rybí oko. topogon se dočkal několika variací, nejznámější je asi metrogon f/6,3 6" od goerze, který se dělal snad jen pro armádu, ale vykreslil pouze 90°, zkreslení měl až k jedné desetině procenta a rozlišení 40 párů čar na milimetr ve středu a 15 l/mm v rozích, což není zrovna nic extra (biogon je co do ostrosti podstatně lepší). zajímavější se zdá být boyer perle f/9 se svými 105°, který se dělal v ohniskách od 60 do 145mm. také není bez zajímavosti, že je snad patentován roku 1929 a tudíž předstihl roberta richtera. pro malé formáty vznikly například i canon f/3,5 25mm, nikkor f/4 25mm nebo orion-15 f/6 28mm. svého topogona udělala i mamiya pro press - f/6,3 65mm
zeiss topogon
přichází čas na russary. jde o mnoho objektivů, které spočítal roosinov. krom známého mr-2 f/5,6 20mm (který má ale pouze 95°) se žádný nedostal do sériové výroby, jestli nekecám. mnoho jeho objektivů ale bylo vyrobeno pro armádu. navrhl víc jak 100 objektivů, převážně širokoúhlých, několik rybích ok (ale žádné nemělo úhel 180°). víc jak 50 jeho konstrukcí mělo úhel alespoň 100°, nejširší rektilineární 140° a nebál se ani zrcadlových ultra širokých objektivů. hned jeho první russar-1 f/5,7 100mm z roku 1935 má zobrazovací úhel 110°. použil i několik variací topogona s úhlem až 120°. alepsoň některé russary nevinětovali dle cosinu na čtvrtou. dost možná to byly první širokoúhlé symetrické objektivy, které měly tuto vlastnost
russar-1 f/5,7 100mm
russar-20 f/8 73mm, 120°
russar-23 f/8 60mm, 140°
russar-69ml f/6,8 70mm, 120°
russar mr-2 f/5,6 20mm
první předválečné biogony vycházely ze sonnaru a byly pro contax (a také je měl na svědomí bertele). jsou naprosto odlišné od biogonů, které přišly po druhé světové válce. roku 1950 bertele odjel do švýcarska a pracoval u wild-heerbrugg, kde navrhl aviogon (zobrazovací úhel 90°) a super aviogon (120°). oba jsou již biogoni. vychází z roosinovových konstrukcí
porovnání roosinova designu s berteleho aviogonem
nejdražší na roosinovo konstrukci jsou obě krajní čočky. bertele místo jedné použil dvě (některé prototypy mají i ztrojené čočky na obou koncích), čímž prý snížil výrobní náklady natolik, aby se mohly prodávat v dostatečném množství a spočítal pro zeiss původní biogon toho jména. přesto byly biogony velice drahé v porovnání s ostatními objektivy (planar 3,5/135 stál 597 marek, kdežto biogon 4,5/75 1516 marek. rok '58). navíc to mělo ten efekt, že pravděpodobně díky tomu si vůbec mohl bertele patentovat biogon a neporušovat tak roosinovův patent. většina biogonů mají světelnost f/4,5, russar je nejčastěji f/6,8. zkreslení je velice malé (kolem 0,25%, rekordman je asi f/5,6 60mm pro hasselblad s necelými 0,002%). první biogoni (1954) byly 4,5/21 pro contax, 4,5/38 pro hasselblad swc a rok poté přišel 4,5/75 pro 4x5. ale zobrazovací úhel je pro tento seznam moc malý. nicméně pro velký formát se používají deriváty biogona s úhlem 100 až 120°. schneiderův super angulon (xl), rodenstockův (apo) grandagon nebo nikkoří a fujinoní sw jsou představité této skupiny, která absolutně dominuje širokoúhlým objektivům na vf již prakticky bez konkurence jiného optického designu. deriváty biogonu jsou nejpoužívanější širokoúhlé symetrické objektivy moderní doby od malého po velký formát. některé konstrukce vinětují méně než cosinus na čtvrtou.
schneider super angulon f/5,6
údajně v 50 kusech vznikl docter doctar wa f/4,5 65mm (105°) s pravděpodobně 8/4 optickým schématem jako má například super angulon f/5,6. docter optics je prakticky carl zeiss jena. ten vyprodukoval dva deriváty biogona označovaných jako lamegon (f/4,5 65 a 90mm, 105°) pro meoptu grandinu. občas se nějaký objeví k prodeji na ebay. ale lamegonů bylo podstatně víc pro armádu (f/5,6 55mm, f/8 100mm a další), stejně jako super lamegonů (f/ 5,6 64, 70 a 90mm, 120°)
lamegoni
povídání zakončím zeiss hologonem. navrhl ho erhard glatzel roku 1966. jedná se o tříčlenný objektiv s úhlem 110° a fixní clonou (nemá ji). pozdější f/8 16mm je 5/3 (kvuli výrobním nákladům). poprvé se objevil na zeiss ikon, kde byl původní f/8 15mm. při rozptylném kroužku 0,03mm bylo ostré vše od 1/2 metru do nekonečna. byly dále vyrobeny modely pro contax a leicu (m bajonet). vzdálenost zadního členu od filmu je pouhých 4,5mm. minimálně na pozdější 16mm se prodával center filtr 2ev kvuli vinětaci. hologon je prý extrémně ostrý i v rozích a má minimální zkreslení. bylo vyrobeno 1000 kusů + 500 kusů s m bajonetem. krom těchto dvou vzniklo ještě několik prototypů. nejznámnější jsou pro 13x18 o ohniskové vzdálenosti 110mm s úhlem 90-120°, kde se používalo obou konstrukcí. konstrukce 3/3 měla posunutý zadní člen, aby se měla kam vejít závěrka. ale vznikl třeba také 12,5mm s úhlem 120°
hologon
ještě bych si dovolil jednu poznámku. není úhel jako úhel. je třeba rozlišovat kruh, který vysvítí na matnici při nekonečnu, a kruh použitelně ostrý při nekonečnu. zdaleka ne vždy to je jedna a ta samá hodnota. jak se postupem času zvětšovala náročnost na ostrost, snižoval se použitelný kruh. dobře je to vidět na angulonu od schneidera (reverzní dagor). původně měl udávaný úhel 105°, ale po válce to bylo už jen 81°. je tudíž třeba brát s rezervou udávané úhly pro staré objetivy, pravděpodobně by byly dnes podstatně menší. jedinou výjimku jsem udělal hned u prvního objektivu, který si myslím, že si zaslouží tu být uveden
