Díky za odpověď.
Nějakému hodinovému vyvolávání bez pohybu bych se raději vyhnul, i když chápu, že to v některých případech dává výsledky. Hlavně ten čas.....rád bych relativně nízkou cenu Fopamanu využil k tomu, že budu dělat třeba dvě expozice stejné scény, ať už pro jistotu, nebo třeba jiný čas atd.
Ten SP-810 je vlastně jen taková "chytřejší" miska, se kterou se normálně pohybuje. Filmy se tam snadno zakládají a je potřeba málo chemie. Klasická vývojnice by mě zajímala jen v případě rotačního volání, ale k tomu jsem zatím nedospěl.
Zkusím tedy ten Rodinal. Minimálně tedy u F100. Nevím, jak F200, té jsem se na svitku vyhýbal, pověst není dobrá, ale v listech by to mělo být v pořádku, myslím hlavně kontrolu kvality.
S nějakým základním testováním počítám, vybíral jsem i nějaký densitometr, nakonec asi objednám z USA tohle. Za cenu nějakého prastarého klasického densitometru a navíc to využiji i pod zvětšovákem.
https://www.darkroom...tion.com/em.htm
Rozhodně kontakty a také zvětšování, pořídil jsem Dursta 138S. Skener moc oprašovat nehodlám
No když už se do toho chceš vrhnout takhle vědecky, možná si rovnou kup ten dražší denzitometr "Pyro" a zkus Pyrocat HD, dá se namíchat do dvou stabilních koncentrátů, můžeš pak experimentovat s ředěním, teplotou atd. Mimochodem - máš ty Stoufferovy denzitometrické klíny, nebo co tím denzitometrem chceš měřit? Pokud bys je objednával z USA, přidal bych se;)
Ty Stearman Press misky už jsi zkoušel? Na mě to působilo, když jsem se rozhlížel po možnostech volání planfilmů, dost nedůvěryhodně - vyvolávat (dokonce negativ) v misce, která je stejně velká jako vyvolávaný list - všude se doporučuje mít misku aspoň jednou takovou a to i pro papíry. Moje zkušenosti to potvrzujou - když jsem vyvolával ve stejně velkých miskách, nebyly ty filmy rovnoměrně vyvolané. Nepoužíval jsem sice kontinuální pohyb, ale stejně mám dojem, že kapalina se jinak chová uprostřed misky než u krajů, což se u větších misek tolik neprojeví. Tenkrát mi tam taky vznikaly artefakty stojatého vlnění, ale to je spíš důsledek příliš rovnoměrného pohybu.
K tomu převolání - ono je z principu snazší převolat malý negativ, u těch velkých se toho moc neboj, naopak je vcelku problém dosáhnout velkých denzit tam, kde osvit nebyl nijak velký, jak ví každý, kdo se někdy pokoušel udělat negativy např. na kyanotypii, nedejbože na slaný tisk.. Celkově se o zonálním systému posledních pár (desítek?) let diskutuje, zda vůbec funguje s moderními filmy; na filmy s plochými krystaly ho, myslím, nikdo nepoužívá, hp5+ a fp4+ jsou někde na půl cesty, na Fomapan 100 možná bude fungovat relativně nejlépe, tak u něj třeba zůstaneš
Farmera bych doporučoval tam, kde chceš zvýšit kontrast, pokud kontrast zvýšit nepotřebuješ, použil bych jiný zeslabovač (je to v tom Darkroom Cookbooku, stejné složení, jako Farmer, jiné poměry - dělal jsem jednou srovnání na převolaných a přeexponovaných negativech - s Farmerem to vyšlo na staré techniky, s tím druhým na normální papíry).
Do Fomapanu 200 v planfilmech bych už nešel..
Zajímavý způsob (teda trochu zdlouhavý na testování, ale možná méně, než kalibrace pomocí denzitometru:) jak dosáhnout kopírovatelných negativů při velkém jasovém rozsahu scény je SLIMT - Selective latent image technique, kterou zavedl D. Kachel, je to vcelku zajímavá variace Sterryho procesu, místo toxického dvojchromanu používá ferrikyanid draselný. Zkoušel jsem to jednou na papíry a funguje to docela dobře. Podle něj se to dá použít úplně na všechno včetně marevných filmů. Podrobnosti v manuálu zde:
http://davidkachel.c...ewDK/?page_id=8