Tak mne nedávno na jiném webu v diskuzi o novém, byť nečistém, fotopřístroji, zarazil jakýsi fotograf zvířátek, stěžující si , že přístroj je nepoužitelný, neboť 5 snímků za sekundu nestačí vystihnout správný okamžik zvířátkového souboje.
Pobavilo mne to, jak nás ta doba rozmazluje a nic nám není recht. Ale chyba je ve stroji...
Vzpomněl jsem si s čím a jak fotil kamzíky můj tchán před 30-45 lety ... a jak nad těmi snímky dosud slintám.
A taky mne to mne inspirovalo se znovu začíst do staré knihy "Sláva Štochl - Lovcem živé krásy", z roku 1978. Viděl jsem tu o ní jen zmínky v jiných vláknech a tak bych ji, s dovolením, útržkovitě (snad zachovám smysl sdělení) prošel trochu podrobněji - řada situací je ilustrována příslušnou fotografií:
str. 15 a další: "... splnila se i má touha po lejce ... byla stará, ale přesto lejka a já byl šťasten ... bylo mi sedmnáct ... ... radost v rozletu mi kalila stará lejka... málo reprezentující...setkával jsem se s řádnými reportéry, kteří... prohlíželi mou lejku. ..všechny mosazné části se blyštily jako stará trumpeta ... chtěl jsem ji vylepšit... proto jsem koupil černý olejový lak, nešetřil jím a lejku důkladně natřel. Tři dny jsem čekal, než lak zaschl... dílo skázy dovršeno knoflíky zalepené, plátýnka slepená.... lejka k nepotřebě.... Leitz nabízel možnost přestavby starého přístroje... zaslal jsem přístroj do továrny... za dva měsíce přišel krásný přístroj, ani se mi nechtělo věřit, že je to má stará lejka. Byla přestavěna na model II s automatickým zaostřováním a možností výměny objektivu. Číslo však bylo shodné.... optika přeleštěna opět s číslem původního Elmaru .. oprava byla provedena za přijatelných podmínek..."
(pozn.: toto se stalo asi v roce 1930)
str 23 a další:
"... mými hrdiny se stali psi a kočky... fotografoval jsem série do knihy...v té době jsem vlastnil ...lejku, primarflex 6x6 a rolleiflex automat ... jako první jsem zavrhl lejku ...k živým modelům bych se musel snižovat na jejich úroveň...nemohl jsem zaostřovat blíž než na metr...rolleiflex byl favoritem doby ... z žabí... z ptačí perspektivy... dokonce fotografovat za roh... zkouška trpělivosti a kázně... Kniha "Dobrý den sluníčko"... básničky Františka Hrubína."
str. 30 a další:
"...chtěl jsem zachytit pstruha nebo jinou lososovitou rybu skákající nad vodou....pouze přístroj s teleobjektivem. Přístroj Primarflex jsem měl vybavený... od Tessaru 80 mm až po Tele Megor 300 a 400 mm.... v Černém jezeře na Šumavě žije mnoho dravých sivenů... rezervace ...oprávnění k lovu vydávala kancelář prezidenta republiky. Vzal jsem nejhezčí rybářské snímky ... šel na Hrad... rybář nalezne všude kolegu... ulovené ryby vracet zpět... povolení obdržel. umělou mušku rybář vhazoval na hladinu ... primarflex....400 mm.... tisícinu... clonu 8-11.... zprvu přes matnici přístroje... neviděl jsem dopad mušky.... proto průhled sportovním hledáčkem... z břehu...můj postřeh byl nedokonalý... filmů ubývalo.... v hotelu vyvolal několik snímků....a výsledek mi vzal chuť do další práce. Na snímcích byla většinou rozmazaná voda. Musím stisknout dřív...Příští den... krásné počasí... větší odstup... větší obrazové pole a zároveň větší hloubku ostrosti ... menší rybu v obraze... nebudu čekat až siven vyskočí, ale musím sledovat vodní hladinu... ryba ... vytlačuje před sebou vodu...Když jsem přijel k jezeru, měl jsem krabici s padesáti roličkami filmů.... nezůstal mi ani jeden.... z vyvolaných snímků byl jen jediný dokonalý. Vrátil jsem se za 14 dní... s kajakem pro dva ... v protisvětle ... 27 din ... pětisetinou a clonit 16..."
Takových příhod a příkladů je v knize řada (pstruzi, tetřevi, jeleni, medvěd,...), zajímavé čtení.
Mne jako krajináře zaujaly i pasáže o krajině:
str.57 "Když jsem poprvé začal fotografovat krajinu, uvědomil jsem si, že... nemám vhodný fotopřístroj... Deskový přístroj jsem musel vyloučit...... potřeboval jsem aparát lehčí, pohyblivější...6x9 s výměnnými objektivy a kazetami... nakonec jsme s mechanikem vytvořili ze starší komory příruční přístroj, kde jsme použili objekltivy Super- Angulon 47 mm a 65 mm, s možností výsuvu objektivu vzhůru a dolů, mimo základní osu o 3 cm, s rollfilmovými kazetami z přístroje Plaubel-Makina a Linhof... splňoval veškeré mé požadavky..."
No - mně by se taky líbil...
Na str. 57-60 následují příklady fotografií s komentářem o použitých filtrech na čb fotografiích
Na zvířátka SF - objektivy 180, 300 a 640 mm, bez TTL, přednastavená expozice, předostřená hloubka ostrosti neboť MF a bez motoru...vědomé podexponování kvůli dostatečně krátkému času ... a push následně.
str. 127 "...Tak jsem hledal a zachycoval živou krásu. Tato kniha nechce být jen učebnicí a návodem. Je to vyznání fotografa živé přírody...Fotografovat, vytvářet dílo svých představ je opojné v každé poloze fotografické tvorby a pro mne bylo spojeno se vzrušením dvojnásobným, se vzrušením lovce, který ulovil, ale nechal žít."
Netvrdím, že dnešní technika je k ničemu a Štochl by ji nepotřeboval - prostě neměl nic lepšího a muselo to jít. A šlo to - obdivuhodně i z dnešního pohledu.