175 odpovědí na toto téma

[Eda]

Mám vizi nočního snímku, na kterém bude obzor, nějaký strom, měsíc a hvězdičky A ráda bych to přes letní prázdniny zkusila, budou-li elementálové nakloněni.
S nočním focením nemám žádnou zkušenost a vlastně nemám ani exozimetr, kterým bych takovou scénu změřila.
Co se týče skla, tak mám k dispozici pouze záklaďáky a spíše šikrokáče, koupi neplánuju neplánuju.

Neporadíte jak na to? Nějaký odhad exp., jaký čas (švarčild..), clona, vhodný film atp. Předem děkuji.

[bzencak]

Na to se musí s několikanásobnou expozicí. Za soumraku (eště za světla) základní exp. na siluety a základní struktury a pak postupně po rozsvícení poul. světel, oken ... nakonec ty hvězdy.

[bzencak]

S expozicí je to taky jednoduché. První co ukáže foťák bez korekcí pak těsně po setmění minuty, hvězdy po půlhoťkách. Z nich budou ale čárky.

[jenda1250]

mohlo by ti ještě pomoct tohle:

http://www.fredparker.com/ultexp1.htm

jsou tam tabulky pro běžné světelné situace, je tam i noční fotografie.

[Mamiak]

jo ty kresebný expozice za šera - polosvětla to je základ. bez toho tam nic rozumnýho nebude...

[Eda]

jasný, jasný
z tý expozice mám ale přece jenom trochu strach ...ale co, jeden dva tři snímky či svitek, mě nezabijou, že jo

[Mamiak]

jasně, když tak to hodíš do koše

[Eda]

Ne, ne, do koše ne - když bude svitek špatně naexponovanej, tak alespoň poslouží jako trénikovej na namotávání do spirály.

Na příští týden jsem zlanařila synátora od sestřenice, aby se přišel kouknout na vyvolávání (když zatím nejsou ptáčata vlastní, tak se musí činit osvěta, na "cizích" )

Akorát je hošík v pobertě, tak netuším, jestli ty moje temnokomirnický začátky na něm zanechají stopy - zatím tráví volný čas hraním PC her

[moskva4]

Mám vizi nočního snímku, na kterém bude obzor, nějaký strom, měsíc a hvězdičky A ráda bych to přes letní prázdniny zkusila, budou-li elementálové nakloněni.
S nočním focením nemám žádnou zkušenost a vlastně nemám ani exozimetr, kterým bych takovou scénu změřila.
Co se týče skla, tak mám k dispozici pouze záklaďáky a spíše šikrokáče, koupi neplánuju neplánuju.

Neporadíte jak na to? Nějaký odhad exp., jaký čas (švarčild..), clona, vhodný film atp. Předem děkuji.

http://www.totem.cz/enda.php?a=157669
http://www.totem.cz/enda.php?a=157350

fotky ber jen jako nadhled.....
Pokud chceš fotit měsíc více-násobnou expozicí ,tak jedna expozice maximálně 10 vteřin, jinak půjde vidět pohyb měsíce....
Pokud bude v záběru strom.
, nesmí foukat vítr atd. Pohyb oblohy odhadneš, proto že jedna otáčka trvá 24 hodin. clonu hodně ovlivní světelné znečistění. Obecně se takové fotky lépe fotí v zimě, kdy je krátký den a dlouhá noc.

[Eda]

S tím pohybem měsíce jsem také uvažovala - chtělo by to paralaktickou montáž, nebo jak se to jmenuje, ale pak bych zase měla mázlej horizont, nebo se pletu?

Čím víc o tom přemýšlým, tím víc se mi to zdá obtížnější

[bzencak]

Čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi to zdá obtížnější

V tomto případě nic jiného než vlastní zkušenost a kvalifikovaný odhad nepomůže. Tohle se nastudovat nedá! Dva tři svitky, k tomu úměrný počet pozdních večerů a máš to zmáklé. Nic na tom není. Jen se neboj večer pořádně natáhnout časy.
Až se budeš při dlouhé ráně nudit, tak si vem do ruky blesk a toulej se v záběru a pouštěj prasátka na zajímavé věci kolem sebe.
Jestli tě láká duchařina a chceš mít někde v rohu i autoportrét, stačí se otočit ke kameře a pustit si jedno i do očiček.

[jenda1250]

hodlám to teď v létě taky zkusit, má někdo nějaké nové poznatky? co jsem zatím vygooglil (včetně měsíční fotografie ):

http://mkaz.com/arch...ht-photography/

http://encyclopedia....hotography.html

http://www.weathersc...page=startrails

http://home.earthlin...e/technique.htm

[kraken]

Jeníčku, co bys chtěl konkríéně vědět. Svého času jsem s tím dost zápasil, ale noční fotografie je docela má oblíbená disciplína. Mám několik fotografií i s měsíčkem v záběru, které se mi docela líbí.

[jenda1250]

coby, to je prosté . stačí čas/clona/film/objektiv a co je výsledkem .
Rád bych zkusil hvězdné dráhy s alespoň náznakem kresby v krajině, případně něco při měsíčku, což se ale zatím jeví jako nepoměrně snazší s přívětivějšíma expozicema. Stačí dobře typnout velikost měsíce...

Předpokládám zasněžené vrcholky hor, takže v některých případěch by tam nějaká ta kresba být mohla. Možnosti filmů jsou omezené, Foma100 nebo hp5, případně v barvě velvia 50, 100, provia 100F nebo 400X. Pokusných nocí očekávám velmi mnoho, ale rád bych se taky někdy vyspat .

[jenda1250]

jo a zapomněl jsem zmínit že mi jde o focení v "čisté krajině" bez světelného znečištění.

Podařilo se mi ale aspoň ujasnit si polohu středu otáčení hvězd - ve směru severní resp. jižní pól, jestli to dobře chápu tak čím jsme blíž k pólu, tím je střed otáčení výš nad obzorem. Možná vám to přijde jasný jako facka, ale tady už nevěřím vůbec ničemu .

Snad časem budu schopen poreferovat nebo se pochlubit výsledkama.

[kraken]

1 příklad:
Jeníku svého času jsem fotografoval takové industriální záležitosti a jednou při nočních toulkách jsem viděl nádherný měsíc a tak jsem začal. Film 400ASA, základní ohnisko (flexaret tedy 80mm). Šlo o to, že jsem chtěl mít v záběru pěkně nasvícenou ocelovou konstrukci a v pozadí roztažené mračna s měsícem.
V tomto vlákně se vzpomenula doba osvitu měsíčku max 10 sekund, což je pravda. Uvědomil jsem si, že tento krátký čas mi nemá šanci vykreslit ocelovou konstrukci (částečně ve stínu), ale také jsem si říkal, že při základním ohnisku a malé velikosti měsíce, neřkuli jeho občasné zakrývání rychle se pohybujícími mračny, jsem risknul čas 20 vt. Na konstrukci pak přišly opakované zášlehy blesku z různých stran (kvůli "přirozenosti" se vyhýbám blýskáním z jedné strany. Počet záblesku metzem 45 si nepamatuju, ale muselo se vejít do 20 sekund včetně nabíjení čili max 4-5 Tímto se během expozice vykreslily blízké konstrukce.

Poznámka:
Naučil jsem se také používat k osvitu ( a to docela vzdálených objektů) velkou strážáckou akumulátorovou svítilnu s olověným zdrojem (tuším uváděli 2.000.000 kandel) s velkým reflektorem. Je to takové co vyšťaví akumulátor za cca 15 min. a pak ji musíš více 12 hodin nabíjet. Je to tak na dvě expozice. Zase na předmět nesvítím z jednoho směru, ale docela se během expozice přesunuju. Velkou výhodou oproti blesku je to, že si přesně dávkuješ směr světla a ze scény si vypichuješ to co chceš ty, vzhledem k úzkému paprsku svítilny. Důležité je, uvědomit si, co to tvé světlo na filmu dělá a jak se na něm zapíše, musíš si dát pozor na stíny, které často jakoby omylem vykreslí atd.
atd. atd.

Až bude chvilka času začnu, pokud bude zájem z jiný příklady. Chce si to ale vyzkoušet a lze je i navzájem kombinovat.

[achernar]

No, jako letitej amaterskej astronom i fotograf to docela znam. Na krajinu v mesicnim svitu ti pri ctyrstovce filmu staci exposice v radu vterin, ctyri, pet, nejvejs deset. S hvezdama je to jiny. U prumernyho objektivu svetelnosti rekneme 2,8 potrebujes na hvezdy casy od minuty vejs: cim delsi, tim slabsi objekty zachytis, nebot film zachycuje fotony a scita je na jednu hromadu, narozdil od oka. V kazdem pripade dale plati, ze cim vetsi je prumer objektivu (resp.clony), tim vice toho zachytis - na to je treba myslet. Ne kazdy objektiv se ovsem pro astrofotografii hodi - na dokonale bodovych zdrojich se totiz ukazou vady, ktere pri obycejne denni fotografii nehraji roli. Paralakticka montaz je pro kloudne zachyceni hvezd potreba, ovsem neni to tak jednoducha prace. Opet ale zalezi na ohniskove delce objektivu a delce exposice - cim jsou obe vyssi, tim masivnejsi a presnji usazenou montaz potrebujes, o potrebe pointace (tedy kontroly) sprazenym dalekohledem nemluve. To jsme ovsem jinde, nez jsi zamyslela. na fotku, o niz mluvis potrebujes citlivy film, plne odcloneny objektiv a exposici do pul minuty, maximalne. A nebo naopak delsi - potom se ti hvezdy rozmaznou vic, coz pusobi mnohem lepe, nez ty malo se lisici od bodu, ty vypadaji divne. V idealnim pripade bys potrebovala dve exposice - jednu s paralaktickym pohonem na hvezdy a pak druhou - obzor za soumraku. Obecne je ale smutnou pravdou, ze zrovna v tehle oblasti fotografie klasickou fotografii drtive porazi digital - vysledky jsou nesrovnatelne, nebe a dudy. V kazdem pripade doporucuju stranky Martina Myslivce, velikeho machra v tomhle oboru: http://foto.astronomy.cz/

[achernar]

P.S. predpokladam, ze mas na mysli neco takovyho:

prace Martina Myslivce.

[kraken]

Toto je ta věc. Bohužel jiné nemám naskenované. Zkusím pohledat.

[jenda1250]

Díky za příklady a nápady, mám ale v úmyslu trochu něco maličko jiného,

konkrétně tohle:

http://foto.astronom...Trails_moon.htm
http://foto.astronom...o_18_8_2006.htm

Nedělám si iluze že budu schopen zachytit staticky hvězdy, předně mě zajímají dráhy hvězd. Jak je možno se dočíst na odkazech, které jsem linkoval včera, tak ideální expozice pro vykreslení pořádných drah je v hodinách, vzhledem k tomu, že hvězdičky se otáčejí rychlostí 15°/hodinu a expozice je vcelku nepodstatná.

Informace pro focení krajiny osvětlené měsícem (bez měsíce v záběru) jsou celkem konkrétní, pro plný měsíc (výš než 35° nad obzorem) pro ISO 100 f/8 platí čas 8minut. Není to trochu moc? Další zdroj uvádí, že plný měsíc je o ca 18.5EV slabší než slunce (při sunny 16). Něco prostě vyzkouším a uvidíme.

Hodlám prubnout hp5tku, protože se musím držet vysokých clon (minimálně f/11, spíš f/16) kvuli přesnosti zaostření a všemu, no a to mi vychází opět 8 minut (iso 400, f/16), což plus šwára dělá asitak hodinu???

[achernar]

Zkus to a uvidis. Podle mne se ti za hodinu nascita spousta sumu, budes to mit dost sedivy, pokud nebudes nekde v severni koreji, kde je tma jak v pytli. Jinak s tim zaostrenim - budes-li ostrit na nekonecno (predpokladam na ty hvezdy, kdyz je totiz rozostris, rapidne ti klesne jejich jas a prijdes o ne), je to vyreseny a clonit nemusis. Z praxe vim, ze na mesicni krajinu (pri clone 2.8) staci tech par vterin, osm, deset, priblizne (na Tri-X). Osm minut je hrozne moc, nehlede na toho schwarzschilda - u techhle casu uz jsou to hausnumera, kazdej film se chova jinak. Proto se filmy pro astrofotografii hypersensibilisovaly.

[achernar]

p.s. v kazdym pripade budes muset udelat serii ruznych exposic.

[kelfik]

Zkus to a uvidis. Podle mne se ti za hodinu nascita spousta sumu, budes to mit dost sedivy, pokud nebudes nekde v severni koreji, kde je tma jak v pytli. Jinak s tim zaostrenim - budes-li ostrit na nekonecno (predpokladam na ty hvezdy, kdyz je totiz rozostris, rapidne ti klesne jejich jas a prijdes o ne), je to vyreseny a clonit nemusis. Z praxe vim, ze na mesicni krajinu (pri clone 2.8) staci tech par vterin, osm, deset, priblizne (na Tri-X). Osm minut je hrozne moc, nehlede na toho schwarzschilda - u techhle casu uz jsou to hausnumera, kazdej film se chova jinak. Proto se filmy pro astrofotografii hypersensibilisovaly.

Pokud vím tak Jenda nechce fotit měsíční krajinu ,ale hvězdy a jejich rotaci.K tomu ten dlouhej čas potřebuje.

[achernar]

To ja vim. Ja jen, ze byla rec i o te mesicni krajine, tak reaguju i na to. Dlouhej cas potrebuje, ale urcite bych zacal nekde na par minutach a pak zvysoval a vybral nejlepsi variantu. Nezacinal bych hned tou hodinou.

[kelfik]

No mě spíš zajímá ta měsíční krajina.Pokud máte někdo ukázky s popisem exp.,druh filmu atd. ,moc rád se podívám a něčemu přiučím.

[berraneck]

Jinak s tim zaostrenim - budes-li ostrit na nekonecno (predpokladam na ty hvezdy, kdyz je totiz rozostris, rapidne ti klesne jejich jas a prijdes o ne), je to vyreseny a clonit nemusis.

Mno a to si právě pamatuju z nedvědice, kde edin bráchanec předváděl astrofoto, že na nekonečno se neostří - je na to nějaká finta, blíže však nepovím. Stačí gůglit

[achernar]

To je pravda, ale to hraje roli az u delsich objektivu, ne u sirokace nebo zakladaku. Pro ukazku fotografie komety Hale-Bopp z dubna 1997. Foceno Canonem F-1N, 85mm 1:1,2L, na plnou diru. Improvisovany hodinovy pohon z elektromeru, exposice cca 10 minut, ostreno na nekonecno.

[achernar]

p.s. zapomnel jsem film - je to Ilford XP-2

[LukasJ]

Tomuhle tématu se věnuji dost dlouho. Pokud chceš slušné výsledky, nevyhneš se větším investicím. První a základní věc je, ujasnit si co chci z astro fotit. Jestli planety, souhvězdí, ale stejně pravděpodobně skončíš na focení mlhovin a hvězdokup.
Ruční pointace je možná, ale bude to stát moc filmů, u focení velmi vzdálených, nebo tmavých hvězdokup a mlhovin hodně těžké. Myslím, že nemusíš projít všechny fáze, ale chápu, že co si člověk nevyzkouší sám...... Já začínal na širokáči bez pointace. Hmm, ještě neš doschnul první film, fotil jsem teletem na Delta400@1600, bez pointace. Hm tudy cesta nevede. Dál jsem to vylepšil o dlouhý tele a ruční pointaci. Tuhle sestavu jsem používal hodně dlouho a udělal velikou chybu. Baví/zajímají mě mlhoviny v H-alfa spektru, koupil jsem si filtr na ten objektiv, v ceně 2 slušných zrcadlovek. Pak jsem přešel na dalekohled, bohužel refraktor. Nakoupil příslušenství, elektronickou montáž, přestal používat hodně filmů (ideálně nevhodný jsou PAN100, PAN400, Delta400) a začal fotit na PAN F+ a Delta 100. Pak jsem si velice výhodně koupil zrcadlo, Newtona, 70mm, s mizernou světelností (pokud si pamatuji tak f8). Jo zlepšení podstatné. Ale pořád to není ono.
No teď zrcadlo, 250mm, vlastní výroby.
No teď k tvému problému. Ustavení je nutné provést rovnoběžně s osou otáčení. Což je problém. Dráha hvězd je ekliptická. ALe pokud chceš relativně pevný bod, vezmi polárku. Skoro to sedí. Záleží na tom, jak dlouhou budeš mít expozici. Pro desítky vteřin by to mělo stačit, tedy pokud budeš fotit širokoúhle. Lepší bude, pokud si do osy objektivu dáš dalekohled s křížem, dokonce i kolimátor vcelku stačí. Během expozice rovnáš referenční hvězdu do středu. Mimo jiné, hodně důležité je zaostření. Jo a čím delší expozice a čím pečlivější adjustace tím lepší výsledky.
ALe můžeme to probrat na Šumevě, jestli jedeš.

[LukasJ]

p.s. zapomnel jsem film - je to Ilford XP-2

Jo sice to trošku ujíždí, ale úplně marný to není. Na podmínky je to hodně slušný.

[LukasJ]

Jinak s tim zaostrenim - budes-li ostrit na nekonecno (predpokladam na ty hvezdy, kdyz je totiz rozostris, rapidne ti klesne jejich jas a prijdes o ne), je to vyreseny a clonit nemusis.

Mno a to si právě pamatuju z nedvědice, kde edin bráchanec předváděl astrofoto, že na nekonečno se neostří - je na to nějaká finta, blíže však nepovím. Stačí gůglit

Přesně tak, nekonečno je většinou kompromis. Některé objektivy ostří lehce za nekonečno (jo, matematicky i fyzikálně blbost.....), tady je nutné ostřit jinak. Metody jsou, některé hodně profláklé, některé méně. A u hodně znich to nejde s digi. Ale digi fotografové jsou prvně hodně zmatený tím, že AF to nezaostří, že to nezaostří ani podle hledáčku je už jen hřebíček do rakve.

Ano tady digi vede, hlavně mnohonásobnou expozicí. Na druhou stránku,zase je můžeme silně válcovat formátem. Na kinu se dá jít na sekvenci, ale skládání ve zvětšováku je velká pakárna. Ale už třeba na 6x9 a ISO kolem 25, plus microphen je to jinak. Jen co si nechám dodělat adaptér na 4x5, to bude jízda. Hodně pak záleží, jaké jsou podmínky. Světelné znečistění je všude, já sice většinou fotím v Brdech, ale i tak tam je dost bordelu. Dokonce i Plzeň a Praha je vidět. Rokycany a Přbram, to je jen perlička. Pokud budeš fotit ve tmě, bude to lepší. Zatím vám v evropě o několika místech. Ale další uvítám.

[achernar]

p.s. zapomnel jsem film - je to Ilford XP-2

Jo sice to trošku ujíždí, ale úplně marný to není. Na podmínky je to hodně slušný.

No jo, ja vim. To vis, ze to trochu ujelo, ale vezmi si, ze jsem vzal s kamaradem normalni elektricky hodiny(ta osicka, ktera nesla aparat s dost tezkym sklem, ma tak 3mm v prumeru...), namontoval je v patricnem sklonu na stativ, na polarku namiril od oka a spustil desetiminutovou exposici:-)) Byla to silenost, ale fungovalo to - presne jak pises - na tak partyzansky reseni necekane dobre. Nekdy jsem to pintoval brejlakem o prumeru 4cm v papirovy trubicce(nic jinyho to neuneslo). Bez krize samozrejme, jen na kraj zorneho pole. Ovsem jako astronom jsem vylozene visualni typ, astrofoto neni mym zajmem, jen jsem to ze zvedavosti parkrat zkusil takhle na koleni. Pres 135mm jsem nesel - pak uz jenom Mesic pres refraktor 140mm, ale to je uplne jina problematika. Pozoruju hlavne mesic a planety, kreslim Jupitera, Marse i ten mesic.

[achernar]

P.S. 135mm mysleno jako ohnisko fotografickeho objektivu (canon 135 1:2), u toho refraktoru je tech 140mm prumer samozrejme...

[jenda1250]

tak mi držte palce, něco časem vyzkouším. Světelného znečištění se moc nebojím, nejbližší "město" ve velikosti větší vesnice je asitak 50 km daleko za víc než 2000m horama a na druhou stranu je čisto minimálně 1000km . Jinak zeměpisná šířka celkem srovnatelná s českými poměry. Uvidíme.

každopádně díky za poznatky a náměty k přemýšlení.

P.S.: ty vyšší clony musím použít, vzhledem ke světelnosti mých objektivů 5,6-8, clona 11 je minimum.

[jenda1250]

Hm, za poslednich 14 dni bylo jasno jenom dve noci, neco jsem zkusil, tak uvidime. Moc si od toho ale neslibuju. Krajina za svitu mesice, hvezdy se za uplnku nedaji. Je to ale docela masakr, vzhledem k tomu, ze se tu behem par hodin muze zmenit pocasi ze zatazeno na jasno a zase zatazeno. To aby u toho clovek porad sedel...

[kraken]

Trošku k tématu. Exponoval sem nedávno, dírkovkou strom s hvězdnou oblohou. Cl. cca 180, film 100ASA, čas cca 8 hodin + cca 30-40 záblesků na popředí metzem 45. No i tak si myslím, že to bude málo. Su zvědavý na to co z teho vyleze.

[hypnogen]

tak já taky přispěji se svou trochou do mlýna..
taktéž jsem exponoval nedávno (za úplňku před měsícem (časově)) - krajinu.






(fotky jako takové jsou dost o ničem :/ )

čas expozice jsem přitom použil pro 100ASA (fomapan) něco okolo 10 min při clonách f4 a f5,6. stanoveno metodou "vycucání z prstu", protože můj sverdlovsk vůbec nezhasnul (jen upe na konci při namíření přímo na lunu). obávám se, že záře nad horizontem městským světelným "znečišťením" způsobena jest (neb tím směrem byla Ostrava).

btw. absolutní tragédií byl pak pohled do šachty ljubitela 166B za takového velice sporého osvětlení (česky "tma jak v řiti")... to prostě opravdu nejde! tenkrát jsem byl snad porvé v životě vděčný za vynález zvaný "průhledový hledáček"... i když s ním to taky není žádná sláva. S Flexou (nebo prostě aparáty, kde matnice je opravdu "full frame matnice") to jde sice extrémně blbě, ale jde to. Teoreticky se s tím dá aspoň zaostřit, ale komponovat je pak asi lepší zas průhledem.

Takže poznatky:
1) rudá záře nad Ostravou svou intenzitou takřka přebíjí intenzitu měsíčního svitu (zřejmě takto budou působit i sídla, ve kterých se žádné hutě nenacházejí)
2) průhledový hledáček je při nočním focení velice užitečnou pomůckou
3) sverdlovsk 4 můžete nechat doma

[jenda1250]

Vcera u reky Tutoko se mi konecne udelalo slusne pocasi a zkusil jsem hvezdne drahy, mesic celou noc nevysel. HP5, Flexa na ISO 11 a to same v tachi + SA 75/8 @ f/16 a case 3h. Doufam, ze tam neco bude. Kdyz to z flexy nevyjde, tak zkusim plan trochu natahnout na vyssi iso. Nebyl to ale stejny zaber, flexa na jih (pri trose stesti by tam mohl byt stred otaceni nebo velmi blizko - kontrola dle kompasu) a druhy zaber na sever, behem tri hodin mi Orion krasne opsal oblouk snad v ramci zaberu. A to jsem to tak nai nechtel, proste jsem zakomponoval na okolni hory za svetla a o pul druhe rano (budik me opulnoci nevzbudil) to zpustil, po trech hodinach zavrel.

Vsiml jsem si ale, ze krajina je pouhym okem rozpoznatelna, tma jako v pytli rozhodne nebyla, byl jsem schopen se otevrenou krajinou bezpecne pohybovat (i bez brejli!) a co vic rozlisit jednoptlive kopce nejenom od oblohy, ale i jeden od druheho (nemluve o snehovych polil na vrcholcich), les, reku a kameni. Jsem napnutej jak ksandy jestli to umi rozpoznat i film pri takovy clone.

Jak resite rosu? tady byla jako "prase", ze mam mokry spacak, mokrou celtu, vlhkost je az ve svetliku u flexy atd. Doufam, ze se mi nezamlzil objektiv.

Kraken: jsem napnut jestli tam nejakou tu hvezdu budes mit. Hypnogen: nahodou to nevypada zle, jenom to straci vypovidaci hodnotu kvuli te zari nad ostravou... ale pokus dobry, a hodne zdaru pri dalsim pokusniceni.

snad brzy budu mit moznost filmy vyvolat (casovy horizont cirka 14 dni az tri tydny, doufam), tak poreferuju jak mam cisty negativy

[achernar]

Nebyl to ale stejny zaber, flexa na jih (pri trose stesti by tam mohl byt stred otaceni nebo velmi blizko - kontrola dle kompasu) a druhy zaber na sever, behem tri hodin mi Orion krasne opsal oblouk snad v ramci zaberu.

Clovece, ja nevim, jestli ses nepreklep. osa otaceni, tedy nebesky pol, je na severu (vicemene tam, kde je Polarka), zatimco Orion je v soucasne dobe na jihu. Jeho pasem priblizne prochazi nebesky rovnik.
Jinak rosa je pro astronomy zname tema, nic moc se s tim udelat neda. Nekdo ma objektiv opatreny vyhrivanym prstencem, nekdo ma u ruky fen a co chvili objektiv fenuje. popripade se pouzivaji rosnice.

[achernar]

Tak to potom vsechno zpatky:-)))) to mi dokonale uniklo!

[jenda1250]

Konečně jsem moje první startrails vyvolal a naskenoval.



Ilford HP5+@400, Flexaret V, f/8, 3hodiny, noc z 1. na 2. 12. 2010.

Vedle záběrů z 9x12 to vypadá po technické stránce velmi bídně, ale na to, že to je můj zatím jediný úspěšný pokus to není špatné. Hvězdy jsou ostré pěkně, s horama už to taková sláva není, ale je to bez stativu - foťák jsem vypodložil u jezera na balvanu kamínkama už večer a po půlnoci zahájil expozici. Nebyl měsíc, takže ten sníh na horách (šedivý fleky v jinak černý siluetě) je asi osvětlen oblohou jako takovou (civilizace nulová). V dolní části záběru bylo ještě jezero, ale to jsem skrátka uříz, nemá smysl mít sice čtverec, ale napůl černej (tam není ani foton).
Má někdo tucha čím je způsobeno několikeré přerušení drah nejsilnějších hvězd (dobře vidět uprostřed a nahoře na snímku)? Mraky jsem neviděl, ale nějaký cirrus v noci snadno unikne pozornosti (stejně jsem mezitím spal ).
Pro příště bych asi vyvolával kontrastněji, neb jsem dosti významně navyšoval kontrast při zvětšování, jinak by hory byly beznadějně šedivý...

Ještě budu mít jeden spíš ilustrační obrázek pořízený stejnou technikou, ale při měsíčku (poloviční, tedy asi tejden po úplňku), hodinovou expozicí. Chtělo to tak hodinku minimálně přidat, ale i tak tam nějaká kresba je. jako záběr to ale není žádný umění.

[Punkomat]

jenda1250: Bravissimo!

[jenda1250]

jeníku, máš to nebe vzorně učesané

jenom tak zvláštně soudkuje. Vpravo nahoře je to prohnutý dovnitř, vlevo dole viditelně obráceně . Mimoděk jsem zrovna trefil skoro kolmej směr od osy. Víc mě zajímalo panorama hor než chytit střed otáčení, takže tohle je východním směrem.
Původně jsem si představoval, že bude příležitostí mnohem víc, ale jednak nepřálo počasí, a když zrovna bylo jasno, tak jsem spal někde hluboko v údolí kde se obloha fotit nedala. Navíc rychlost změny počasí příliš nepřála, a když jsem v chatě tak nemám jistotu že mě déšť vzbudí.

[Milosx]

začátek sloučeného tématu ze sekce "Praxe": Fotografia nočnej oblohy a hviezd


Zdravím. Máte niekto skúsenosti z fotením jasnej nočnej oblohy? Nemám na mysli fotenie cez ďalekohľady, rôzné ďaleké hmloviny, planéty a podobne. Chcem vyskúšať fotku nočnej oblohy, čistej oblohy z hviezdami na ktorej bude vidno ako sa "hviezdy hýbu" kvôli otáčaniu Zeme. Mám doma Lubitela 166B a už aj niečo skúšal z otvorenou clonou a asi dvojminútovou expozícoiu. Ešte ten film nieje vyfotený celý tak neviem ako to dopadlo. Aké máte skúsenosti z takýmto fotením?

[Stříbrokaz]

Zdravím. Máte niekto skúsenosti z fotením jasnej nočnej oblohy? Nemám na mysli fotenie cez ďalekohľady, rôzné ďaleké hmloviny, planéty a podobne. Chcem vyskúšať fotku nočnej oblohy, čistej oblohy z hviezdami na ktorej bude vidno ako sa "hviezdy hýbu" kvôli otáčaniu Zeme. Mám doma Lubitela 166B a už aj niečo skúšal z otvorenou clonou a asi dvojminútovou expozícoiu. Ešte ten film nieje vyfotený celý tak neviem ako to dopadlo. Aké máte skúsenosti z takýmto fotením?

V tomhle oboru pravidelně pohořím
Jakmile přijde meteorický roj, tak se zatáhne. Pokud je jasno, nejjasnější světla na obloze jsou linková letadla. Jestli chceš veselou fotku hvězd, tak po setmění foťák namiř na sever aby byla někde vidět Polárka, otevři závěrku (clonu cca v půlce rozsahu) a před rozedněním zavři závěrku.
Vyvolávej normálně, ono to vyjde.

[kraken]

Milošku, ogaro, nejaké fotečky sem už tehoto udělal, takže pár rad.

1. Dvě minuty na plnou díru je málo (a to jsi neuvedl citlivost filmu). Standartně sem dělal 8 hodinovou expozici na fomu 100 a clonu osm. A ještě by to pak chtělo přidal.

2. Ljubitěl na plnou díru nedá v této oblasti uspokojivé výsledky přicloň víc, aspoň na 8.

3. Další věcí je to mít dobře vyvoláno.

Čili stativ, umístit aparát, otevřít závěrku a ráno před rozedněním (možno i trošku po svítáním) ju zavřeš.