ČB negativ-dia
#151
Publikováno 11 únor 2012 - 09:34:51
Ako druhú vývojku v pohode univerzálnu Fomu bez riedenie, nedoporučuje sa používať tú istú vývojku ako pre prvé vyvolanie, ak obsahuje Thiokyanatan draselný (Rhodanid)
#152
Publikováno 11 únor 2012 - 10:50:43
Ostatní fáze jsou kritické na pečlivé zpracování, ale nemělo by na nich být nic k ladění.
Čistič siřičitan nebo pyrosiřičitan.
Doporučuju prostudovat filmařská vlákna. Je tam toho dost.
#153 Snek
Publikováno 11 únor 2012 - 14:59:38
Snek:
máš to dobré, pár věcí upřesním
ano. též jsem se divill, proč se to tu řeší v dalším vlákně
První vývojka: Běžná negativní vývojka s přídavkem thiokyanátu, který rozpouští závoj. Film se má vyvolat tak, aby došlo k redukci asi třetiny stříbra. Tato fáze je kritická na vyladění času podle typu vývojky a filmu.
Snek:
z praxe mám ověřeno, že thiokyanatan má vliv a je nutno přidávat pouze do Fomapanu R100.
U jiných filmů (na vzorku více než 500 různých druhů filmů, výrobců a formátů) nemá naprosto žádný význam a vliv. Možno vynechat.
V nějakých receptech byl KSCN nahrazen thiosíranem z ustalovače. To ale není dobře, má to mít negativní vliv na jemnou kresbu.
Vhodnost / nevhodnost různých vývojek neznám, používám doma míchanou D19 (pro ORWO UP21)
Snek:
Tohle lze doporučit u osmiček, kde si na jemnou kresbu vzhledem k formátu filmu příliš nehrajeme. Opět ale platí jen pro R100.
Jemnou kresbu umí vyžrat i thiokyanatan, pokud se to s ním přežene (vyzkoušeno, jednou mi ujela ruka. 5g do litru už je moc.
Trvanlivost roztoku s přidanou kyselinou jsou údajně dvě hodiny!
Snek:
Platí pro manganistanový bělič a řekl bych, že spíše sotva dvě hodiny. Proto je při vážnější práci a při "hromadném zpracování" dvojchromanový bělič ve fotografické praxi nenahraditelný.
Čistič: siřičitan nebo pyrosiřičitan draselný. Odstraňuje oranžový závoj po bělení.
Snek:
Nejen, že odstraňuje závoj, odstraňuje zbytky běliče z emulze, což je kritické před druhým osvitem a následným černěním (jiný název pro druhé "vyvolávání"). Špatně vypraný film po běliči = katastrofa. U svitků, kinofilmů, planů lze vyprat po běliči dobře i bez čističe, ale u stovek metrů kinematografického materiálu je čistič naprosto nezbytný.
Z logiky mi tedy vyplývá, že nemůže být možné osvětlení přehnat.
Snek:
Zkušenost je někdy lepší než logika. Ano, více je lepší než méně. Ale z praxe mám vyzkoušeno, že svítit na film déle než 5 minut stowattovou žárovkou už je moc, začíná se projevovat jakési závojování ve světlech (mdlá vyblitá světla, absence "bílé")
Cívka s filmem by měla být ve vodě, kvůli bublinkám.
Snek:
Je to jedno. Ve vodě nebo mimo vodu. Nepozoroval jsem, že by to někdy hrálo nějakou roli...
Z diskuzí mi ale plyne, že někdo film z cívky vymotává a pak jej opět namotává (možná se to týká ale jen E6)
Snek:
E6 se to netýká. Tam se dělá "osvit" chemicky.
Druhá vývojka: Běžná negativní vývojka BEZ thiokyanátu. Většinou se používá pro zjednodušení stejná jako první. Vyvolávají se všechny zbylé halogenidy, čas musí být dostatečný ale jeho
prodloužení by nemělo být na škodu.
Snek:
Kromě první vývojky a čističe jedou všechny ostatní lázně "do dokončení chemických reakcí", proto čas není kritický. Opět, déle je lepší varianta, ale nepřehnat kvůli chemickému závojování.
Ustálení: Vlastně ani nevím proč se provádí, protože na filmu by už žádné halogenidy být neměly. Ustaluje se stejně jako negativ.
Snek:
Pro jistotu. A pro archivační účely. Pomáhá před závěrečným praním. Používá se v podstatě jako známe Ilfordí "hypo-clear".
Agitace: Snažím se s filmem pohybovat co nejvíce. Mimo první vývojky to nemůže mít negativní vliv. U první vývojky to může mít vliv na kontrast podobně jako u negativu.
Snek:
Doporučuji konstantní pohyb ve všech lázních, nejlépe rotační pohyb.
Teplota: Zpracování se má provádět při 20°C. Mám podezření, že proces je háklivý na překročení teploty. Emulze mi odplavala jednou a to když jsem pral ve vlažné (odhaduji max. do 30°C vodě).
Od té doby udržuji teplotu těsně pod 20°C. Choulostivé na překročení teploty bude patrně bělení. JInak je jasné, že teplota během zpracování by mělo kolísat co možná nejméně, resp. by měly
být co nejmenší tepelné šoky.
Snek:
Souhlasím co se týče teplotních šoků. Jinak ale proces náchylný na teplotu není. Ve 30 stupních možno zpracovat jakékoliv novodobé a čerstvé materiály (urychlení chemických reakcí). Cokoliv staršího, nebo cokoliv co prošlo procesem mrazák - fotoaparát/kamera - mrazák - zpracování, procesovat v max. 23 stupních.
Slepení filmu: U širokých filmů vedených ve spirále s obou stran nehrozí. U DS8 s tím občas bojuju.
Snek:
Vylez si s cvičným filmem na světlo. Cívky pro S8 i DS8 jsou dělány tak, aby ke slepení nedošlo. Pokud se to stane, je to rukama
Jinak pěkný příspěvek, jen tak dál!
P.S. Tazi, nefungovala mi multicitace. Řvalo to na mě, že počet otevíracích tagů pro citaci neodpovídá uzavíracím ... ale je to blbost, vše bylo OK, a na testovacím fóru mimo TK mi to fungovalo. Možná to bylo tím, že jsem tam těch citací měl moc? (možná 10) ...
Proto jsem to zformátoval ručně, sklenovy příspěvky kurzívou, svoje uvozené přezdívkou a normálním písmem. Opruz
#154
Publikováno 19 listopad 2017 - 22:08:31
zahájil jsem nyní zpracování kino (zatím jen kino) archivu - z hotových negativů kopírováním na další negativ získám pozitiv k promítání
výsledky jsou celkem slušné, až jsem byl překvapen, běžnou sešlost takovou ukázkou jistě potěšíte
samozřejmě je to metrová zvětšenina (a větší) a všecko je vidět, jaké bylo sklo, jaké zpracování a taky jsou li na filmu nějaké ty vady apod.
dělám to v x-tolu, poněvadž byl doma, ještě mám v plánu vyzkoušet něco kontrastnějšího
a nyní se ptám, jestli mám shánět makroměch, jestli dosáhnu lepšího výsledku ofotografováním negativu zrcadlovkou než mám po přímém kopírování pod zvětšovákem, tedy přiložením emulze na emulzi a prosvítit?
jestli s tím má někdo zkušenost
jinak stanovení expozice pro kopírování negativu vypadalo jako těžko řešitelná záležitost do doby, než jsem selsky dospěl k proužkové zkoušce, kdo chce se do toho pustit, nemusí se obávat, jediné důležité je správně odvodit nějakej začátek, abys nad tím neseděl (la) celej den
#155
Publikováno 19 listopad 2017 - 23:09:52
Tam vidím jedinou výhodu - že by mohlo být lépe vidět nějaké to smítko. Jinak to vnese navíc vady použitého objektivu. Pokud nevadí stranové převrácení kopie, já bych makroměch nepořizoval. Mimochodem, kdysi jsme dělali krom klasických i kopie kupř. z kina na 70mm film, nebo i svitku na 9x12, v drtivé většině diáky. To byla sranda. Normálně pod zvětšovákem kazetu a už to frčelo...
#156
Publikováno 20 listopad 2017 - 19:01:59
No kluci zlatí,
a až kopírovanie rozbehnete a vyladíte, bol by som rád, keby to niekto ponúkol ako "komerčnú aktivitu"
Celkom si viem predstaviť, že premietam doma čb diáky
Naexponuj obyč. čb kinofilm ako diák (napr. Foma 400 ako ISO 100) a ja Ti to vyvolám aj zarámujem - ešte mám rámčeky od Teba .
#157
Publikováno 20 listopad 2017 - 20:19:10
to není vono, přece jde o negativ ze kterého se zvětšuje a jako nadstavba ho můžeš krááásně promítat
otázka jestli duro si to za těch pár let nerozmyslel
-
stranově převrácený pozitiv-dia vzniklý při kontaktním kopírování je malá svízel, abyste měli obraz správně, musíte vložit do projektoru emulzí k žárovce a nikoli k objektivu
není to velký, ale je to přec jen rozdíl, taky proto jsem se ptal na ten makroměch, taky bych mohl využít ttl měření, ovšem sežeň makro měch na nikon s přenosem clony...
dál by to bylo pohodlné, žádné přípravky, kterých jsem dělal několik, naexponoval bych si celou kazetu 36 snímků a ne jednotlivé kousky, které vyvolat v cívce znamená fixovat, aby se nepřilíply k sobě - volám rotačně
nudle.jpg 65,85K 2 Počet stažení
dotaz
jestli při osvitu filmu-negativu, pod zvětšovákem platí, či neplatí osvitová čísla, jako při svícení na papír? jestli na to někdo dovede odpovědět
jinak je to zajímavý podnět
viděl jsem na jedné výstavě kopii 8x10 negativ/negativ v okně jako vitráž a vypadalo to pěkně, čili je možno promítnout negativ kino na negativ-film většího formátu, třeba 10x15 a máš pěknej obrázek na okno, co se ti vybarví s východem slunce
#158
Publikováno 21 listopad 2017 - 08:57:57
Na kopírovanie diákov na negatív som používal Prakticu z troma medzikrúžkami a objektívom 50mm, meranie cez objektív. Presvetlenie diaku zabezpečoval zväčšovák Opemus 5 bez objektívu, zaostrovanie, objektív myslím na nekonečno a potom posuvom mechu, zväčšovak som mal otočený o 45 stupňov. Robil som to vtedy, keď som chcel urobiť z diakov papierové fotky a nechcelo sa mi to robiť inverziou papiera. Ten objektív pasoval presne do tej objímky na zväčšováku, takže som nemusel riešíť kolmosť.
#159
Publikováno 21 listopad 2017 - 19:33:57
já to promyslím, taky mám doma nějaká kopírovací zařízení, některé velkoformátové kamery, různé vyřazené zvětšováky... možná by byla nejjednodušší makročočka dopředu s nějakým světlotěsným tunelem
#160
Publikováno 11 leden 2024 - 21:53:23
potřeboval bych poradit,jak co nejvíce zvýšit kontrast při kopírování černobílých diapozitivů z negativu.
Zatím jsem do kopírovacího zařízení Leitz Eldia použil orthochromatický film Rollei Ortho plus ,iso 25,což je snad nejméně citlivý dostupný ortho film,který má navíc i hezky čirou podložku.
Exponuji pod zvětšovákem pomocí spínacích hodin,cca 2 vteřiny. Jako vývojku jsem nejdříve na kousku filmu vyzkoušel Fomadon LQR,ale výsledek byl nepoužitelný,úplně bez kontrastu,a tak si našel recept na vývojku Kodak D8,což je už hodně tvrdá vývojka,a výsledek byl už o poznání lepší,ale stále to není ono.
Vyvolávací čas je okolo dvou minut.
Chtěl bych tedy poprosit o radu,jak kromě použité vývojky zvýšit kontrast u ortochromatického filmu,kontrastnější vývojku než Kodak D8 se mi objevit nepovedlo.
Ideální by bylo sehnat duplikační film,ale ten je dnes prakticky nesehnatelný.
Prosím zároveň o všechny poznatky a rady,jak co nejlépe postupovat při kopírování z negativu,a každou radu předem děkuji.
#161
Publikováno 11 leden 2024 - 21:55:18
#162
Publikováno 12 leden 2024 - 01:05:38
Teda jeden film ani D19 nedokázala vyvolat kontrastně - Retropan 320, na ten je potřeba ta jejich vývojka; tak možná zkusit tu, ale podle mě musí fungovat ta LQR/D19.
D8 je brutus.
Poznámka k tomu filmu - on to asi původně bude nějaký technický film, to se teď tak prodává jako něco zajímavého. Problém těchhle filmů je, že mají malou pružnost a je potřeba exponovat dost přesně, podexpozice a přeexpozice to nepromíjí. Ono by toho pěkného kontrastu mělo jít dosáhnout i normální vývojkou, ale opravdu budeš muset věnovat hodně času testování - jak expozice, tak délky volání.
1 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 1 návštěvníků, 0 anonymních