107 odpovědí na toto téma

[berraneck]

zadej si vyhledávání ra4

[Euter]

Nejsem si jist, zda bylo nutné téma zamknout. Tak stupidní dotazy to nejsou, ale šlo by to přesunout do začátečnického koutku. Ano barevná témata mám přečtená a vím klady i zápory jednotlivých variant, ale šlo mi o osobní zkušenost někoho kdo to dělá. Rozdíl buben/misky 35°/20°C tma/amber...

Většina barevných témat je staršího data a aktuální informace o současné chemii (Rollei) by se hodily. Pokud i přesto admin nazná, že je to mimo mísu, tak ať to klidně smaže celé...

[sklen]

Řekl bych, že vše, co bylo napsáno ve starých vláknech je stále platné. Pokud vím, tak se přestala dělat chemie Tetenal pro pokojovou teplotu, jestli je za ni náhrada, nevím.
Začínal jsem s miskami a chemií Tetenal pro pokojovou teplotu asi před pěti lety. Moje dotazy a příspěvky jsou ve starých vláknech.

Ověřil jsem si názor, který tam tehdy padl, a sice, že misky a pokojová teplota jsou dobré pro ozkoušení, že to jde, ale pro vážnější práci tudy cesta nevede.
V miskách se nechá udělat krásná fotka, stejná jako z procesoru s teplou chemií. Problém je ve zdlouhavosti, nepohodlnosti, ale hlavně v neopakovatelnosti výsledků.
Mě se nepodařilo vypořádat se s dodržením času ve vývojce a prací potmě. Při vytahování papíru z misky je nutné nechat jej okapat. Tento čas je různý pro zkoušku
a pro velký formát. Při dlouhém okapání a poněkud starší chemii se mi na fotkách objevovala světlejší čára začínající obloučkem. Dlouho mi trvalo, než jsem
přišel, že to je stíkanec od pinzety. Jako osvětlení jsem zkoušel LED 598 a 605nm. Závojují obě, tuším, že 598nm o něco míň. Intenzitu jsem měl tak malou, že
po příchodu do komory jsem neviděl nic a teprve asi po minutě jsem rozeznal obrysy předmětů. Při rychlé práci to asi nevadí. Nepodařilo se mi naučit se
vkládat a hlavně vytahovat papíry z misek potmě. LEDku jsem při expozici a při volání přikrýval kloboučkem, bylo to rychlé a účinné.

Hobby chemie Tetenal se mi velice líbila a dlouho vydržela. Byla ale také výrazně dražší než minilabová, která ale rychleji stárne. Měl jsem proto tendence šetřit a dojíždět ji do konce.
Barevná fotka se doma nechá udělat velice dobře. Pokud to myslíš vážně, podiv se po nějakém procesoru (můžu doporučit Durst Printo, Jobika točika neznám),
zdroji minilabové chemie nejlépe v provedení RT a papírech v roli. Dostaneš se tak na zlomek ceny hobby chemie resp. listového papíru. Navíc se dá předpokládat, že
papír v roli bude čerstvější. Od starých papírů ruce pryč, jsou vhodné opravdu jen na pokusy. S minilabovou chemií a papíry v roli náklady klesnou tak, že
v podstatě není potřeba brát ohledy na cenu materiálu a je možné dělat fotek, co hrdlo ráčí.

Doporučuju nechat si udělat malé fotky v minilabu a velké pak zvětšovat podle nich. Rychleji se naučíš ovládat barevné korekce a odhadovat jejich potřebné změny.
Důležité je osvětlení. V komoře mám žárovku s denním světlem (namodralá baňka, tuším od Philipse, ale už se díky EU neprodává) a ve vedlejší místnosti
zářivky s denním světlem a kvalitním spektrem (typ z hlavy nevím). Přecházením mezi oběma světly se nechá docela dobře odhadnout, jak to bude vypadat na
denním světle.

[jenda1250]

Aspoň jsem to tedy přilepil k vedlejšímu tématu RA-4. Skutečně si myslím, že se zas až tak moc v tomhle nemění (kromě dostupnosti Tetenal Colortec RA-4) a není důvod vytvářet duplicitní téma...

Nicméně Sklen to krásně shnul.

[feromarcin]

Ešte k osvetleniu:

používam LED 590 nm (jantárová), ktoré sú montované na polovicu stropu (50 ks), takže svetla je podstatne viac, než spomínal kolega. Samozrejme, je to pritlmené tak, aby to bolo použiteľné. Papier režem z rolky po tme a vlastne pracujem v tmavej časti komory, kde je toho svetla menej (osvetlenie je len do polovice miestnosti). Misku s vývojkou (ktorá je položená na ohrievacej podložke) zakrývam druhou miskou, alebo na ňu položím kus kartonu. Pracujem bez pohybu papiera v miske, s dlhším časom, ale v miešanej chémii, takže proces som si vyladil na 40 °C (približne, možno je to viac, alebo menej, ale podstatné je to, že je teplota stabilná) a čas dodržiavam 120 s (po cca 110 sek vyberám na okvapkanie a dávam do prerušovača). Papiere majú naozaj nepatrný závoj, ktorý skôr pripisujem ich veku, ako osvetleniu, ale väčšinou to vôbec nevadí. Filtráciu odladím podľa skúsenosti na niekoľkých odrezkoch, potom to už ide. Po niekoľkých desiatkách kusov, keď už vidno zmenu, tak znovu dofiltrujem (predsalen sa táto vývojka skôr vyčerpáva, ako minilabova) a pokračujem ďalej. Vývojka vyvoláva, aj keď je čierna ako kola, ale musí to byť vyčerpaním a nie zostarnutím - nepoužitá vývojka karmínovej farby je už často vhodná len na vyliatie, ak postála zopár dní. Skrátka a dobre: vyskúšajte a uvidíte, či je to cesta pre vás.

[Blaky]

Chci se zeptat zkušených a znalých - jaký je lepší výsledek barevné fotky, z dobrýho skeneru a "vyvolanou" v nějakým dobrým minilabu, nebo přes pravou fotku z fotokomory nic nejede?

[Runner]

Pokud je k dispozici opravdu kvalitní sken, lepší je light -jet a nebo tisk, protože se dá tisknout na opravdovej papír.

[berraneck]

to je pouze otázka možných investic a řemeslné zručnosti. z hlediska stálosti obrazu bude lepší tisk.

[Motorbiker]

Nejsem nijak zkušený a znalý, ale minilab je továrna s výrobními tolerancemi, často dost velkými, domácí fotokomora má sice také své omezení, ale pokud si s tím člověk pohraje, výsldek bude stát za to. Minilab má smysl pro věci, které jsou doma technicky neuskutečnitelné, nebo kdy na kvalitu nejsou kladeny vysoké požadavky.

Kdysi ocelárny třinec dodaly naprosto skvělou hlavňovinu pro zbrojovku. Když se ve zbrojovce pídili po tom, jak bylo dosaženo takové kvlaity a hlavně unifikovanosti, v ocelárnách prohlásili, že si jen dali záležet na dodržení tolerancí. A to je strategický průmysl. Zkus si nechat vyvolat fotku v labu a pak doma zdigitalizuj negativ něčím určeným na fotky a nech si to vytisknout v obyčejném copycentru.

[Blaky]

Prostě když se kouknu na cca 10-15 let starý barevný fotky, co jsem si nechával dělat jako zvětšeniny na zakázku přímo z negativu asi formát A4, tak to vyznění je úplně jiný, taky tvrdší papíry a fotka je tak živá a nádherná, že se mi to už teď nikde v žádným foto-minilabu ani z profi skenů nepodařilo ani napodobit. Asi ty matroše hlavně papíry budou nějak vyráběný pro digitál, ne pro klasiku. To je dost noční můra.

[feromarcin]

Materiály sú dnes vyrábané predovšetkým na digitálny osvit, to ale neznamená, že na tie isté papiere nejde zväčšovať, len ich citlivosť je vyššia. Bohužiaľ, súčasná situácia na trhu spôsobila, že už nie je nejaký veľký výber papierov, z profesionálnych ostala len Endura a z tých konzumných je Edge a potom klasický Royal. Majú tvrdšiu gradáciu a vyššiu saturáciu farieb. Životnosť týchto materiálov je vynikajúca, v prípade Endury (ale myslím len niektoré konkrétne výrobky a za určitých podmienok) dosahuje až 200 rokov, čo je oproti starším farebným materiálom vynikajúci úspech. Samozrejme, pokiaľ je fotka vystavená na nástenke v strede obce, tak životnosť bude o dosť nižšia, ale technológia sa značne zlepšila. Na životnosť fotografie by som sa aj tak pozeral až na druhom mieste. Pokiaľ je k dispozícii negatív, tak pozitív sa dá zväčšiť aj za 30 rokov. Je však prirodzené, že papierová zväčšenina bude na tom vždy horšie, ako transparentné médium. Taktiež klasická analógová cesta má obmedzenia, ktoré sa vo fotokomore nedajú prekonať. Pokiaľ má dnes niekto záujem pracovať v domácej fotokomore, nech sa radšej zamerá na jeden druh fotopapiera, skúsi rôzne procesné varianty (zmeny času a teploty) a to, čo mu bude vyhovovať, nech dodrží. Pokiaľ nie je s výsledkami spokojný, nech vyskúša iný negatívny materiál. Silne pochybujem, že dnes, keď je všetok papier balený v rolkách, bude mať niekto chuť si zakúpiť deväť rôznych druhov papiera na vyskúšanie.

[Blaky]

Je v tom všem neuvěřitelných proměnných . V podstatě se nedá zopakovat výsledek z před 10 lety. Zvětšovat se na ně určitě dá, ale jak píšeš Fero, jsou nastavený pro digitál. No budu se asi muset odhodlat na barvu v komoře, ale to mě jako člověku který nikdy neudělal v komoře jednu jedinou barvu dá asi hodně zahulit. Už jenom když tady čtu ty problémy těch, který jsou profíci a přesto říkají, že udělat dobrou barvu je kumšt. Ale co tím získají!! Fotku přímo z negativu, žádný pixel , vše čistý. I kdyby tam něco ujíždělo do odstínu nebo podobně, pořád si mylsím, že taková fotka má v sobě pořád ten život z negativu. Mě přeskenovaný věci připadají mrtvý, nemůžu si pmoct:(

[feromarcin]

Ja som so svojimi výsledkami pri farbe spokojný, ale jeden film dá hodne zabrať. V podstate nazväčšovať jeden film je babračka tak na 4 - 5 hodín čistej práce a to bez nejakého extra piplania. A to nehovorím o ďalších hodinách strávených pri rezaní papiera z rolky. Fotky sú podľa mňa trochu menej ostré, ale to je skôr vecou objektívu, na Rodagon, či El-Nikor som zatiaľ nenaškrabal peniaze. Pracujem na bežný Royal Digital a trochu sa aj usmievam nad komentármi, že jediný papier, na ktorý sa dá robiť, je Endura. Je to vec vkusu. Všetko je to presaturované, papiere už nie sú úplne neutrálne, pokiaľ vyvážite na farbu pleti, tak je celkom možné, že šedá potiahne mierne do modra a pod. Ale takto to uvádza aj technický list k Endure, takže je to asi vlastnosť materiálu.

[Blaky]

Tak to ti Fero závidím, jak válíš doma barvu na papír. Ještě jsem k tomu nedostal odvahu, nejvíc mě děsí tma a teplota lázní, mám dojem že bych to jenom prznil. Ale kdo ví, třeba se k tomu jednou odhodlám, taky to není nic levnýho, papír v ruli a set RA4 je cca 4000kč, navíc ještě nemám barevnou hlavu a prostě vím o tom prd:)

[feromarcin]

Základ je mať farebnú hlavu, alebo na staršom zväčšováku sadu DOBRÝCH a NEVYBLEDNUTÝCH Subtraktívnych filtrov. Tá druhá možnosť je však len naozaj na odskúšanie, pracuje sa s tým veľmi zle a ja som rád, že som to skúšať nemusel. Jednu sadu filtrov mám, ale už sú aj porozbíjané a hlavne zachutili pliesniam, takže o ich farebnej hustote sa už veľmi nedá uvažovať. Ak nie je možnosť upraviť svetlo, tak je nezmysel sa do farby púšťať.

[Tomlib]

Nebo použít aditivní filtry a trojí expozici papíru. Sám sem tak zpočátku zvětšoval, než jsem koupil barevnou hlavu. Fotky se tenkrát dost povedly a tak mě to motivovalo k další činnosti. Možná, že to je cesta pro začátek "na zkoušku". Až teď - po těch letech vytáhnu ze skříně tu barevnou hlavu, budu mít aspoň čím svítit na multigrady.

[feromarcin]

aditívne filtre je taktiež možnosť, ale musia byť naozaj dobré a trojitá expozícia sa nie vždy musí podariť. Pokiaľ sa mení svetelný tok žiarovky, tak konštantnejšie výsledky sa daria subtraktívnou cestou, pri aditívnej sú aj iné riziká, napr. roztrasenie zväčšováku a pod. Možno by aj táto metóda stála za pokus, pretože je najlacnejšia, a na pochopenie princípu je tiež zaujímavá.

[Blaky]

Barevnou hlavu bych snad někde sehnal, prý je dobrá Meopta 3, nějaký tabulky nastavení jsem taky viděl, to bych snad systémem pokus omyl nějak zvládnul, ale ta teplota lázní, dají se koupit nějaké ohřívače, nebo jak to elegantně vyřešit? Barvených negativů mám fůru, něco jsem dával dělat do Fotolabu, ale jak už jsem psal, oskenovaný osvit není to pravý. Je tam ten digitální šmour a na ušlechtilost filmu je to prostě degradace. Fotka z filmu je jedině tehdy, jeli mokrá cesta. ČB dělám bez problémů.

[feromarcin]

Viem, že na APUGu sa riešilo aj RA-4 pri izbovej teplote. Myslím, že v princípe by to malo fungovať. Treba len predĺžiť časy, rátať s tým, že filtrácia bude odlišná a skúšať. Ale hlavne treba teplotu dodržiavať vždy konštantnú! Ohrievače sú, dajú sa použiť staršie dosky Termocon, alebo sa dá niečo s termostatom a ponorným varičom zbastliť doma.

[berraneck]

no právě, konstantní teplotu - což znamená odchylku do několika málo desetin stupně. přesné temperování je tudíž nutné a v tom případě to tak i tak znamená výrobu nějakého zařízení, takže když už bych se s tím drbal, tak to rovnou vyrobím tak, aby to temperovalo na standardní teplotu. anebo si seženu procesor, nejsou sice úplně za hubičku, ale těch pár tisíc investice podle mne nejsou vyhozené prachy, když se tím chce člověk zabývat vážněji. na vyzkoušení stačí napustit vanu horkou vodou a mít dostatečný tank (třeba jobo colordrum na 50x60cm papíry, moc fajnová záležitost)

[Blaky]

A může to být něco takového?:


http://www.bartscher... ohrivaci deska

[berraneck]

pakliže to dokáže temperovat lázně s přijatelnou přesností, tak nevidím problém. pokud by byla za pár stokorun z bazaru, stálo by to za zkoušku. za tuto cenu nevidím důvod proč to preferovat před klasickým procesorem.

[mickael]

Pokud budes nahrivat misky na 35 stupnu, budes mit velky vypar chemikalii...tudiz potrebujes velmi kvalitni odvetrani (to ostatne potrebujes i s procesorem). Ma zkusenosti s dvema procesory, Durst printo a ACP Thermaphot. Printo je modularni system, v podstate staci dva tanky, do domaciho prostredi idealni. S thermaphotem jsem delal ve verzi s automatickou regeneraci a susickou...pak uz to byla uplna pohoda.

[ladah]

Zdravim vas, panove, v tomto vlaknu.
Asi to patri spise jinam, ale mam doma nejake zasoby praskove CD-3 a CD-4, které už sám nepoužiji a našla by se i dalsi chemie nutna pro pripravu lazni pro C-41 a RA-4 (smysl mají asi hlavne barevne vyvojky).
Dale jsou na sklade nějaké listove papiry, konkretne neotevrene Kodak Portra Endura 20x25 cm/100 ks, a Kodak Supra Endura 13x18/100 ks a pak nejake otevrene ze stejne objednavky (je tam treba 90 listu ze 100).
Nekolik let byly v mrazaku, ale manzelka tam chce mit radeji zeleninu, tak bych to potreboval zredukovat.
Dal bych to vse za nejake zlomkove ceny. Nebyl by zajem ?

[sklen]

Zdravím,
měl bych zájem o CD4 a případně o další chemii potřebnou pro C41 hlavně vývojku.
Jak staré jsou papíry?
Jakou si představujete cenu?

[Euter]

Zdravím,

včera jsem poprvé zvětšoval RA-4 a tak bych se tu rád podělil o zkušenosti jak to dopadlo (dobře ):

 

Materiál jsem si objednal z Macodirectu - digibase RA-4 a nařezané papíry Fuji Crystal Archive

Svítil jsem si lampičkou Jobo minilux a byl jsem překvapen, jak dobře je s ní vidět. Měl jsem ji položenou na hlavě zvětšováku, tak aby svítila do stropu a žádné závojování se nekonalo a přitom jsem viděl vše, co jsem potřeboval (dokonce obrysy obrazu na papíře ve vývojce). Okraje papíru byly sněhobílé, takže opět žádný problém.

 

Základní filtraci jsem hledal na fotce, kde jsem modelce nechal podržet šedou destičku. Vyšla mi 0C 170M 150Y s hlavou color3 a uvedenými papíry. Ta hodnota mě dost šokovala, protože všichni uváděli hodnoty základní filtrace podstatně nižší, ale co už....

 

Na zkoušky se mi osvědčil takový starý rámeček se šesti zavíracími okénky. Hlavně na ladění barvy a expozice je to skvělý nástroj.

 

Misky jsem ohříval topnými podložkami viz vlákno Fotky temné komory. Hrotil jsem pouze vývojku a opravdu jsem dodržoval rozmezí 0.3°C zbytek jsem neřešil. Stupeň sem, stupeň tam...

 

Jako přerušovač jsem měl kys. citronovou 20g/l

 

Blix za dobu zvětšování dost výrazně ztmavl a dost mi zabarvoval prací vodu. Příště zařadím nějaký předoplach od blixu.

 

Sušil jsem fénem a sušením se opravdu barva mírně mění, nicméně už ve vodě je poznat, jestli bude fotka OK.

 

Závěrem asi tolik, že se z barvy dělá zbytečně posvátná kráva a není to tak těžké, jak se říká. Už při první seanci bez předchozích zkušeností (jen co jsem vyčetl) jsem dokázal udělat koukatelnou fotku. Tož tak

 

 

[mickael]

Ta filtrace je dle meho tak vysoka, protoze dnes uz jsou to vsechno papiry urcene primarne pro digitalni osvit. Tmavnuti blixu je normalni. Po suseni prevazne zanikne modry zavoj ve stinech. Mas pravdu, barva neni slozita, vlastne je dle meho i o neco jednodussi nez cernobila, protoze v okamziku kdy odladis filtraci uz neni moc co zkazit. To je ale trochu dvojsecne v tom, ze se s fotkou uz pak neda moc pohrat, ruzne lokalni zmeny kontrastu nejsou mozne...

[Euter]

Jo, ta "digitalizace" papírů byl taky můj tip. Teď jsem koukal do datasheetu Fuji Crystal Archive a opravdu tam zmiňují,  že dělali změny v azurové vrstvě, což by odpovídalo...

[ONDKO]

ja som som minulý týžden zvetšoval na papier Fuji krystal archive,chémia Tetenal colortec,teplota 35 stupnov,čas vyvolania 45sekúnd

filtrácia mi vichádza okolo 40 Y M,papiere sú stare asi rok,zetšovák Durst 305.

[samusko]

chcem sa opytat...

 

ak sa zvacsuje farba..

 

tak to nie je nejaka "standardna" filtraci ? Napriklad ked robim Kodak Ektar na papier Fuji Crystal Archive  tak to je xC yM zY ktora plati presne pre nejaku farebnu hlavu(resp. filtre).

 

ci musime tie hodnoty x,y,z pri farbach C,M,Y   vzdy nastavovat odznova ?

 

 

ak uz najdem kombinaciu, labu kde my vyvolaju film, hodnoty pri filtracii, nemenneho papiera a chemie tak treba v procese nieco menit ?

[mickael]

V momente, kdy si ty filtrace najdes tak pro konkretni kombinaci svetelneho zdroje, filmu, chemie, papiru, uz budou pri kazdem dalsim zvetsovani sedet. Vlastne to ber tak, ze ty najdes nastaveni treba pro poledni svetlo a pak uz u ostatnich snimku ze stejneho filmu ladis jen barevnou teplotu (zatazeno, stin, zapad slunce). To je vetsinou v ramci 10 jednotek zlute.

[keko]

Kazda sarza ma inu filtracnu vadu. Ta byva vyznacena na krabici. Zname iba to, ze podla nejakej metodiky je tato varka odlisna od nejakej inej o tieto hodnoty.

Na filtraciu ma vplyv vela veci. Vyrobca zv. pristroja nedokaze urobit dve zvacsovaky s rovnakymi filtrami. Vek ziarovky. Expozicna doba. Stav chemie.

Je lepsie si pri danom zvacseni odfiltrovat ten dany obrazok, ostatne obrazky z toho filmu uz budu velmi blizko pri sebe. Hodnoty, ktore si clovek zapise k danemu obrazku sa na druhy den zmenia.

[Notorius]

Kazda sarza ma inu filtracnu vadu. Ta byva vyznacena na krabici. Zname iba to, ze podla nejakej metodiky je tato varka odlisna od nejakej inej o tieto hodnoty.

Na filtraciu ma vplyv vela veci. Vyrobca zv. pristroja nedokaze urobit dve zvacsovaky s rovnakymi filtrami. Vek ziarovky. Expozicna doba. Stav chemie.

Je lepsie si pri danom zvacseni odfiltrovat ten dany obrazok, ostatne obrazky z toho filmu uz budu velmi blizko pri sebe. Hodnoty, ktore si clovek zapise k danemu obrazku sa na druhy den zmenia.

Ještě bych doplnil, že se dá využít nějaký referenční negativ. V labech se používá(lo) něco jako je tohle: http://www.astropix....035/NORITSU.JPG

Následně se ten šedý terčík změří denzitometrem. Ale lze i prostým okem vedle sebe porovnat barevný posun a doladit.

[RED]

RA4 ma nekdo zajem? Budu brat vetsi mnozstvi chemie Tak se hlaste!

[huf]

Analogové fotolaby fungovaly v dobách, kdy ještě internet nebyl tak rozjetý, proto asi nelze dohledat nějaké technické listy nebo nákresy těchto labů. Snažím se zjistit jak vypadala přesně osvitová jednotka, jaké se používaly objektivy,světlo,  barevné filtry, zda osvit byl jednorázový, nebo třikrát přes různou hustotu filtrů atp- Za každý tip, zprávu odkaz díky.

[Notorius]

Analogové fotolaby fungovaly v dobách, kdy ještě internet nebyl tak rozjetý, proto asi nelze dohledat nějaké technické listy nebo nákresy těchto labů. Snažím se zjistit jak vypadala přesně osvitová jednotka, jaké se používaly objektivy,světlo,  barevné filtry, zda osvit byl jednorázový, nebo třikrát přes různou hustotu filtrů atp- Za každý tip, zprávu odkaz díky.

Pracoval jsem jeden čas u minilabu Gretag. Osvitová jednotka používala halogenovou žárovku Osram 24V 150W(asi), která měla v čase mít stálou barvu světla. Každopádně bylo nutno i tak fitraci průběžně upravovat.

Osvit probíhal přes tři separátní filtry, tedy nebyl jednorázový. Objektiv byl zoom pro formáty 9x13, 10x15 a 13x18. Pro 20x30 tam bylo třeba v karuselu natočit jiný. Tuším to byl nějaký Rodenstock. Snad si to vybavuju dobře, už je to dlouho...

[keko]

Analogové fotolaby fungovaly v dobách, kdy ještě internet nebyl tak rozjetý, proto asi nelze dohledat nějaké technické listy nebo nákresy těchto labů. Snažím se zjistit jak vypadala přesně osvitová jednotka, jaké se používaly objektivy,světlo,  barevné filtry, zda osvit byl jednorázový, nebo třikrát přes různou hustotu filtrů atp- Za každý tip, zprávu odkaz díky.

A na co sa chces opytat?

[huf]

 

Analogové fotolaby fungovaly v dobách, kdy ještě internet nebyl tak rozjetý, proto asi nelze dohledat nějaké technické listy nebo nákresy těchto labů. Snažím se zjistit jak vypadala přesně osvitová jednotka, jaké se používaly objektivy,světlo,  barevné filtry, zda osvit byl jednorázový, nebo třikrát přes různou hustotu filtrů atp- Za každý tip, zprávu odkaz díky.

Pracoval jsem jeden čas u minilabu Gretag. Osvitová jednotka používala halogenovou žárovku Osram 24V 150W(asi), která měla v čase mít stálou barvu světla. Každopádně bylo nutno i tak fitraci průběžně upravovat.

Osvit probíhal přes tři separátní filtry, tedy nebyl jednorázový. Objektiv byl zoom pro formáty 9x13, 10x15 a 13x18. Pro 20x30 tam bylo třeba v karuselu natočit jiný. Tuším to byl nějaký Rodenstock. Snad si to vybavuju dobře, už je to dlouho...

Díky, to je to co jsem hledal. Takže osvit probíhal jinak, než to děláme dnes většinou v komoře. Osvítíme papír jen jednou smíchanou barvou, kdežto analogy laby vyhodnotily pro každý filtr čas osvitu a papír se vlastně osvěcoval třikrát / několikrát/, jestli to dobře chápu..

[Notorius]

 

 

Analogové fotolaby fungovaly v dobách, kdy ještě internet nebyl tak rozjetý, proto asi nelze dohledat nějaké technické listy nebo nákresy těchto labů. Snažím se zjistit jak vypadala přesně osvitová jednotka, jaké se používaly objektivy,světlo,  barevné filtry, zda osvit byl jednorázový, nebo třikrát přes různou hustotu filtrů atp- Za každý tip, zprávu odkaz díky.

Pracoval jsem jeden čas u minilabu Gretag. Osvitová jednotka používala halogenovou žárovku Osram 24V 150W(asi), která měla v čase mít stálou barvu světla. Každopádně bylo nutno i tak fitraci průběžně upravovat.

Osvit probíhal přes tři separátní filtry, tedy nebyl jednorázový. Objektiv byl zoom pro formáty 9x13, 10x15 a 13x18. Pro 20x30 tam bylo třeba v karuselu natočit jiný. Tuším to byl nějaký Rodenstock. Snad si to vybavuju dobře, už je to dlouho...

Díky, to je to co jsem hledal. Takže osvit probíhal jinak, než to děláme dnes většinou v komoře. Osvítíme papír jen jednou smíchanou barvou, kdežto analogy laby vyhodnotily pro každý filtr čas osvitu a papír se vlastně osvěcoval třikrát / několikrát/, jestli to dobře chápu..

 

Ano, takto to probíhalo na tom konkrétním stroji. 3x osvit přes jednotlivé RGB filtry. Ostatní minilaby neznám.

[huf]

 

 

 

Analogové fotolaby fungovaly v dobách, kdy ještě internet nebyl tak rozjetý, proto asi nelze dohledat nějaké technické listy nebo nákresy těchto labů. Snažím se zjistit jak vypadala přesně osvitová jednotka, jaké se používaly objektivy,světlo,  barevné filtry, zda osvit byl jednorázový, nebo třikrát přes různou hustotu filtrů atp- Za každý tip, zprávu odkaz díky.

Pracoval jsem jeden čas u minilabu Gretag. Osvitová jednotka používala halogenovou žárovku Osram 24V 150W(asi), která měla v čase mít stálou barvu světla. Každopádně bylo nutno i tak fitraci průběžně upravovat.

Osvit probíhal přes tři separátní filtry, tedy nebyl jednorázový. Objektiv byl zoom pro formáty 9x13, 10x15 a 13x18. Pro 20x30 tam bylo třeba v karuselu natočit jiný. Tuším to byl nějaký Rodenstock. Snad si to vybavuju dobře, už je to dlouho...

Díky, to je to co jsem hledal. Takže osvit probíhal jinak, než to děláme dnes většinou v komoře. Osvítíme papír jen jednou smíchanou barvou, kdežto analogy laby vyhodnotily pro každý filtr čas osvitu a papír se vlastně osvěcoval třikrát / několikrát/, jestli to dobře chápu..

 

Ano, takto to probíhalo na tom konkrétním stroji. 3x osvit přes jednotlivé RGB filtry. Ostatní minilaby neznám.

 

Díky moc, ještě snad otázka jen tak pro jistotu - ty filtry měly stejnou barvu jako je ve zvětšovacích hlavách třeba v Meoptě tzn červený, modrý a žlutý?

[Igor61]

  Материал из Викиучебника — открытых книг для открытого мира

"Фоторецептурный справочник"

Перейти к навигацииПерейти к поиску

RA-4 AMA-1 — рецепт растворов для обработки современной цветной фотографической бумаги по регламенту RA-4. Данный рецепт был опубликован бывшим сотрудником Kodak Роуландом Моури. По-видимому, является компиляцией из нескольких оригинальных рецептов, использовавшихся в разное время^[1].

Рецептура[править] Проявитель[править]

• Вода - 700 мл.;
• Триэтаноламин - 12,41 г.;
• Blankophor REU ™ (Mobay Corp.) - 2,30 г.;
• Полистиролсульфонат лития 30% - 0,30 г.;
• N,N-диэтилгидроксиламин 85% - 5,40 г.;
• Сульфат лития - 2,70 г.;
• CD-3 - 5,00 г.;
• Оксиэтилидендифосфоновая кислота - 0,81 г.;
• Карбонат калия безв. - 21,16 г.;
• Хлорид калия - 1,60 г.;
• Бромид калия - 7,00 мг.;
• Воды - до 1 л.

pH 10,04 ± 0,05

Бликс[править]

• Вода - 700 мл.;
• Раствор тиосульфата аммония (65%) и сульфита аммония (4%) - 127,40 г.;
• Метабисульфит натрия - 10,00 г.;
• Уксусная кислота ледяная - 10,20 г.;
• Раствор железоаммонийной соли этилендиаминтетрауксусной кислоты (44%) и этилендиаминтетрауксусной кислоты (3,5%) - 110,40 г.;
• Воды - до 1 л.

Замечания[править]

• Рецепт, возможно не полон, т.к. проявитель не содержит сульфитов. Оригинальные MSDS Kodak RA-4 всегда содержат сульфит калия (10-50 г/л. в пополнителе)^[2];
• Blankophor REU - оптический отбеливатель, может быть заменен другими, например Tinopal, но при этом сохраняемость изображения может заметно ухудшиться. Кроме того, другие оптические отбеливатели придется применять в отдельной ванне после обработки, т.к. неизвестно, как они будут взаимодействовать с другими компонентами проявителя.

Примечания[править]

1. ↑ RA-4 formulas
2. ↑ msds

Ссылки[править]

• RA4 processing formulas(англ.)
• RA DEVELOPER REPLENISHER, 12/RA-4, PART B MSDS(англ.)

 

Možná nejsem na téma, ale tohle jsem našel. Možná to někdo využije.

 

Materiál z Wikiuchebnik-otevřené knihy pro otevřený svět

< Fotoreceptivní příručka

 

Přejít na navigaciperejti k vyhledávání

RA-4 ama — 1 je recept na řešení pro zpracování moderního barevného fotografického papíru podle nařízení RA-4. Tento recept zveřejnil bývalý zaměstnanec společnosti Kodak Rowland moury. Zdá se, že je kompilací několika originálních receptů používaných v různých časech[1].

 

Receptura

Manifestant

Voda-700 ml.;

Triethanolamin-12,41 g.;

Blankophor REU ™ (Mobay Corp.)- 2,30 g.;

Polystyrolsulfonát lithia 30% - 0,30 g.;

N, n-diethydroxylamin 85% - 5,40 g.;

Síran lithný-2,70 g.;

CD-3-5,00 g.;

Kyselina oxyethylidendifosfonová-0,81 g.;

Uhličitan draselný bezv. - 21,16 g.;

Chlorid draselný-1,60 g.;

Bromid draselný-7,00 mg.;

Voda - až 1 l.

pH 10,04 ± 0,05

 

Blix

Voda-700 ml.;

Roztok thiosulfátu amonného (65%) a síranu amonného (4%) - 127,40 g.;

Metabisulfit sodný-10,00 g.;

Kyselina octová ledová-10,20 g.;

Roztok železomoniální soli ethylendiamintetrauxus kyseliny (44%) a ethylendiamintetrauxus kyseliny (3,5%) - 110,40 gg;

Voda - až 1 l.

Připomínka

Recept nemusí být plný, protože manifestant neobsahuje sulfity. Původní MSDS Kodak RA-4 vždy obsahují síran draselný (10-50 g/l. v doplňku)[2];

Blankophor REU-optické bělidlo, může být nahrazeno jinými, jako je Tinopal, ale při zachování obrazu se může výrazně zhoršit. Kromě toho budou muset být další optické bělidla aplikována v samostatné vaně po ošetření, protože není známo, jak budou interagovat s jinými složkami výrobce.

Poznámky

RA-4 formulas

msds

Odkaz

RA4 processing formulas(anglicky RA4 processing formulas))

Radek Štěpánek( ČR) 7: 6(7: 4), 7: 6 (7: 4), 6: 4, Gasquet (9-fr.))

[Ivanovicz]

 

Ano, takto to probíhalo na tom konkrétním stroji. 3x osvit přes jednotlivé RGB filtry. Ostatní minilaby neznám.

 

Díky moc, ještě snad otázka jen tak pro jistotu - ty filtry měly stejnou barvu jako je ve zvětšovacích hlavách třeba v Meoptě tzn červený, modrý a žlutý?

 

 

Filtry při tomto, (tj. aditivním) osvitu mají červenou, zelenou a modrou barvu. V dnešní době by se daly použít LED diody červené, zelené a modré barvy ve světelném zdroji a tyto barvy nezávisle řídit a nemuselo by se exponovat navíckrát. Říkávalo se, že aditivní osvit dává lepší (čistší? sytější?) barvy než subtraktivní. Ale je možné, že u  novějších subtraktivních hlav, které už používají dichroické filtry se strmou charakteristikou, už tohle neplatí?

[Drpetko1]

Pozdravujem,

 

je tu niekde popísana teoria ako pracovať s color analyzerom pri RA4?

Mam Meosix Color s tými troma trimrami, a planujem kupit Philips PCA061.

Chcem skusiť farbu.

 

Viem len to, že sa položí čidlo na mask.rámik a nasvieti sa plocha, čidlo je malé, nechapem, ako zameria celu plochu políčka...

 

Ďakujem

[khorak]

"Filtry při tomto, (tj. aditivním) osvitu mají červenou, zelenou a modrou barvu. V dnešní době by se daly použít LED diody červené, zelené a modré barvy ve světelném zdroji a tyto barvy nezávisle řídit a nemuselo by se exponovat navíckrát. Říkávalo se, že aditivní osvit dává lepší (čistší? sytější?) barvy než subtraktivní. Ale je možné, že u  novějších subtraktivních hlav, které už používají dichroické filtry se strmou charakteristikou, už tohle neplatí?"

Zkoušel jsem kdysi tu aditivní meetodu, ale bez speciální mechaniky a s želatinovými filtry to nebylo nic moc, problém s dvojitými obrysy jak se někde něco pohnulo, na fotce to bylo poznat a taky želatinový filtr pod objektivem kvalitě nepřidá. Hlava Meochrom byla lepší, a to i na Opemusu II, na který jsem si musel vyrobit adaptér z hranaté hlavy na kulatý zvětšovák...
Pak jsem zkusil vyrobit ledkový zdroj, ale tenkrát (okolo r. 2000) nebyly dost svítivé ledky o správné vlnové délce, hlavně červené (660 nm a ještě lepší by byly 700 nm).Nějak takový zdroj i fungoval, ale vycházely minutové expozice, nepoužitelné na normální provoz.
Teď mám na stole verzi dva toho zařízení, mezitím vývoj pokročil a dají se koupit tříwattové i silnější diody. Zdroj má celkem 30W v ledkách, měl by vyjít zhruba nastejno jako 150W žárovka v Meochromu - jednak mají ledky vyšší účinnost a taky úzké spektrum jen s malým rozptylem okolo jmenovité délky, takže se energie neplýtvá na to, co v případě žárovky stejně neprojde filtry a taky na IR a UV (v hlavě je přežhavená halogenka, IR a UV se musí odfiltrovat).

 

[khorak]

30W RGB zdroj s výkonovým budičem LED

[khorak]

30W RGB zdroj s výkonovým budičem LED

Přiložený soubor (y)

•  rgbhead_7738.jpeg   198.32K   3 Počet stažení

[Ivanovicz]

Koukám, že ty barvy tam máte nějak divoce rozmístěné, svítí to rovnoměrně? Jakou vlnovou délku používáte pro zelenou a modrou?

[tomasnovotnyjr]

Ty analyzéry jsou bezva věc, ale musíte ho napřed nakalibrovat na svuj papir a chemii. Tzn. udělat perfektní print bez analyzéru a pak ho nastavit.

[khorak]

Koukám, že ty barvy tam máte nějak divoce rozmístěné, svítí to rovnoměrně? Jakou vlnovou délku používáte pro zelenou a modrou?

Jsou tam po třech zelených a modrých, 4 červené. Rozmístění by mělo být celkem jedno, protože to stejně má svítit do míchací komory a verze 1 se slabšími ledkami taky neměla diody rovnoměrně rozmístěné a skrz komoru se to zhomogenizovalo. Fakt je, že jich bylo víc, červených nejmíň 20 (ovšem o svítivosti jen 500 mcd, jasnější nebyly).
Vlnové délky jsou 660nm červená, 550 zelená a 465 (?) modrá. Červená je trochu kompromis s cenou, přesněji by seděla 700 nebo ještě o kousek víc - viz datasheet některého RA4 papíru. Kodak i Fuji mají prakticky shodná maxima citlivosti.
Červené jsou tam čtyři jednak proto, aby se trochu srovnal citlivost (660 je mimo vrchol citlivosti) a taky kvůli úbytku napětí na LED, aby mohly být všechny tři kanály napájené z jednoho napětí. Jinak by se ten výkon musel pálit na regulačním tranzistoru nebo by pro červenou muselo být nižší napájecí napětí.

V té souvislosti řeším vztah PWM regulace a Schwarzschildova jevu: Na spodním konci rozsahu regulace bude i při dost dlouhé periodě doba svícení pod 1 ms a tam se patrně ten jev uplatní jako na jakémkoli fotomateriálu. Předpokládám, že se regulace omezí tak, že spodní mez bude taková, aby čas zapnutí nešel pod řekněme 2-3 ms, nebo asi pokud bude potřeba nízká intenzita, pro expozici se prodlouží perioda. Bude to blikat jako stroboskop. Pro zaostřování se perioda zase zkrátí, tam se asi jednak pojede skoro na maximum a taky by krátké záblesky nevadily.

Alternativa by byla použít lineární řízení, jsou na to specializované obvody, ale nejsem si jist linearitou - jednak toho vlastního obvodu a pak taky diod a dokonce ani nevím, jestli by se snižováním proudu neměnila vlnová délka - tady by mohlo stačit i málo a nedělalo by to co má, protože ty vrcholy citlivosti materiálu jsou docela strmé.

Přiložený soubor (y)

•  rgbhead_v1.jpeg   87.11K   2 Počet stažení

[Ivanovicz]

Aha, vy jste to nainstaloval do meocoloru, tak tam nevím, jak to světlo se v něm zpracovává. Já myslel, že to máte ve standardním zvětšováku.

 

Kde jste sehnal 550nm LED v 3W provedení? V nabídce jsou 520-530nm LED. Zřídka se vyskytuje 560nm LED, ale ta má podle mých pozorování široké pásmo, svítí hodně do žluté a červené. Při nízkých proudech svítí navíc spíš žlutě než zeleně.

 

S tím schwarzschieldovým jevem mě to taky napadlo, že se při PWM uplatní. Máte pravdu, nižší frekvence by ho mohla zmírnit. PWM obvod, který jsem vymyslel, má taky nastavitelnou křivku průběhu, takže tam by se to event. dalo taky vykompenzovat. Ono to jde myslím spočítat, jak se ten jev uplatní. Zbytkovou chybu si holt srovnáte cejchováním potenciometrů. Pokud tedy máte jak změřit výsledné hustoty na exponovaném papíru.

 

Ano, proud ovlivňuej vyzařovanou vlnovou délku, s nižším proudem se vlnová délka prodlužuje oproti jmenovité, které se udává pro max. proud. Myslím, že to lítá zhruba o 20 nm.

 

Můžete mi načrtnout, jaký regulační obvod používáte pro regulaci těch ledek?