20 odpovědí na toto téma

[Vladik]

Vlastním jedno starší sklo s poškozenými antireflexními vrstvami. K ničemu mi neni a asi ani nikomu jinému, ale mám chuť si zaexperimentovat. Nevíte, jak je odstranit? Respektive jak přeleštit celý povrch prvního členu? Nějaké zachování sféricity mě netrápí. Neexistuje nějaka leštící pasta? A co třeba obyčejná zubní pasta? Co použít k vlastnímu leštění? Filc? Vatu? Nevíte někdo náhodou? Díky moc

[Goro]

čočky takhle dělávaj spíš hvězdáři. Pokud jsemsi všiml, tak maj nasypanou miskus brusným materiálem a kroutěj to sklo v ní. Ale to jsemjen jednou v mládí viděl v televizi.
Zubní asta použít nepůjde, měl bysmít něco, co je tvdší než sklo, třeba korund (smirek...) Zrnitost se udává v čísle, čím větší tím jemější. Na leštění asi minimálně 600.

[venca]

co takhle nějaká chemie, která by to rozeřrala?
co jsou ty MC vrstvy vlastně zač? ...chemicky

[Lukas_87]

co takhle nějaká chemie, která by to rozeřrala?
co jsou ty MC vrstvy vlastně zač? ...chemicky

kyslíčníky?
já jí jednou omylem skoro sundal z jednoho starýho skle z promítačky.... sem kápnul takovou tu vodičku od Rowi přímo na sklo a začal jsem to drhnout papírouvým ubrouskem.... mno....

[Karel2Kouril]

No, nemyslím, že by bylo potřeba to brát i se sklem. Spíš bych šel do té zubní pasty - vrstva to něvyrdží a aspoň pak nebude potřeba složitě hladit povrch čočky oškrábaný třeba tím korundem. Navíc, i měkčí materiál udělá škrábanec do tvrdšího, jen přitom sám utrpí větší škodu.

Co jsou ty vrstvy nevím, ale napadají kovy, ty se poměrně dobře naprašují, což asi bude tady používaná technologie (relativně snadná, dá se to dělat ve velkým a výsledky můžou být moc pěkný). Možná taky jiné druhy skla, s jinýma indexema lomu, ale to by bylo asi technologicky dost složitější, holt nevim no. Každopádně, jestli je to kov, mohl by jít sežrat nějakou kyselinkou, nebo louhem, prostě nějakým chemickým svinčíkem, co neškodí sklu. Goro jistě poradí a experiment by měl být docela proveditelný.

[nlc]

Je to tak jak píše notorius. Jsou to ve vakuu napařené vrstvy kovů a to jak jednosložkové, tak jako komplexní "kompozity". Mělo by to jít sundat Sitolem. Na leštění skla se používá směs čisté vody a oxidu céru v koncentraci 50 až 160 g/l.

[Pentaxista]

Brusivo je dostupné u prodejců dentálních materiálů. Lze zakoupit diamantovou leštící pastu (v zubních laboratořích ji používají na zalešťování keramických - porcelánových zubních korunek). Není ale nejlevnější - cca 2ml této pasty (obvykle se dodává v injekčních stříkačkách) stojí kolem tisícovky od méně renomovaných výrobců, až 5000,- (5ml) od renomovaných. V poslední době jsem zaregistroval nějaký US výrobek (BISCO ?), který byl za docela příznivou cenu (cca 400/2ml). Nejúčinněji probíhá leštění plstěným kotoučem (průměr cca 2,5cm, šířka cca 5mm) při 2-5000 otáčkách za minutu. Je třeba dávat pozor, aby se sklo nepřehřálo - může mít katastrofální důsledek - prasknutí. Samozřejmě nelze chladit studeným mediem.
S tou sfericitou bych si já problém dělal, protože vlastně obroušením vyrobíte jinou čočku - resp. asférickou čočku. Při nestrojovém opracování totiž nedokážete brousit ("odbrousit") stejnou vrstvu po celé ploše čočky.
Vím, o čem mluvím, protože jsem takto zničil jeden zvětšovací Componon... Předchozí majitel zřejmě v komoře hodně hulil a okraje čočky byly zanesené. Nenapadlo mě nic chytřejšího, než objektiv rozebrat a nečistoty sleštit DIA pastou. Výsledek? Už nikdy nebylo možno zaostřit tak, aby byl obraz po celé ploše ostrý.
Stejně tak nedoporučuji odleptávání vrstev, pokusil jsem se o to 48% kyselinou ortofosforečnou - a ta naleptala bez problémů i sklo.
Takže vlastně nemohu poradit... spíše odradit!

[prema]

Navázal bych na Gorovu odpověď. Před hoodně lety,kdy jsem měl fotografování spíše jako doplňkovou zálibu jsem se dlouhodobě věnoval astronomii.A protože jsem stejně jako teď žil v této naší české kotlině,kde pokud člověk nekrade nebo se nevěnuje vysloveně masové zábavě,musel jsem se postarat o pořádný dalekohled sám / analogie s dneškem je fakt dokonalá/.Takže postupně do Rokycan na hvězdárnu,14 denní svinsky intenzivní kurz výroby parabolického zrcadla a pak dalších kousků doma-stovky hodin práce.Výsledky ale plně srovnatelné s továrenskými.No,ale k věci.Smirky se používají jen a pouze pro vytvoření kulové plochy optiky-v závěru již jen tzv smirky plavené,které normálně sichr neseženete.Navíc byste jakýmkoli abrazivem povrch do jisté míry zmatnil.Pro leštění-a dokonce i zleštění původně kulové plochy na parabolu,hyperbolu atp. jsme používali tzv. Anglickou růž-tuším oxyd železitý-červený prášek s malým množstvím vody,nanesený na asfaltovou matrici.Tímto postupem povrch nepoškrábete ale můžete změnit zakřivení.Asi určitě bych se do toho nepouštěl.

[dubraro]

Dovolil bych si oživit toto vlákno.
Potřeboval bych přeleštit čočku. Ne přebrousit, jen přeleštit, jen tu nejtenčí svrchní vrstvu beze změny geometrie. Nejsou na ní vrstvy. Má někdo možnosti / styky / zkušenosti / materiály ?

[Václav Vait]

Sidol, vyzkoušeno

[Vladivostok]

Zrovna se mi tu válí ve dvou sáčcích leštící prášky na sklo, a to sice Regipol 506 a Juveleta.

Prášky používám jako finální úpravu před pokovováním zrcadel, pokud si odstraňuji původní vrstvy sám.

Juveleta - 60um, tvrdost dle Mohse 9, obsahuje 99,2% Al2O3, barva lehce růžová, používá se k leštění drahokamů spinelové řady, leštění skel, povrchovou úpravu nerostu do 8 Mohse.

Regipol 506 - jednotky um - nevím přesně, kdysi jsem to četl v nějakém katalogovém listu, který teď nemohu najít, používá se k finální úpravě plochého skla před pokovováním, leštění fazet a řezů, barva okrová, doporučená koncentrace suspenze 100-150g/l.

Pro leštění tvrdých skel, čoček, brýlových skel, apod. je spíše doporučován Cerox 1650, který se používá i pro hromadnou výrobu čoček.

[kelfik]

Juveleta by se měla používat na mokro jako kašička vylešťovat až do sucha ,ale ručně to půjde těžko.Chce to nějakou mechanizaci,rychlejším otáčením pomalu schne a leští.Běžně se používala i k leštění mramoru přes tvrdší filc.

[Vladivostok]

Jo, jo, pravda, zapoměl jsem tam napsat koncentraci, tedy v tomto případě spíše konzistenci.

[dubraro]

Já hlava dubová jsem si, dříve než jsem napsal dotaz, neuvědomil, že pomocnou ruku najdeš nejspíš na vlastním rameni. V tomto případě v naprosté blízkosti, a sice: Můj vlastní otec pracoval desítky let ve výzkumném ústavu Meopty Přerov jako ... konstruktér strojů na výrobu čoček!!! O broušení a leštění skla ví tolik, co málo lidí na celém světě...

To Vladivostok: O Ceroxu vím, pokouším se ho objednat od dodavatele.

[ToFF]

Dubraro: no to je velmi dobrý vstupní bod nejen přeleštění ale dokonce i k výrobě vlastních čoček

[Vladivostok]

To Dubraro: Objednat jde všecinko, ale někdy ty balení stojí za to, jako třeba 25kg, apod, ale třeba ten Regipol i rozvažují, takže myslí, že i ostatní, tak přeji levný a pohodový kup.

[dubraro]

To Dubraro: Objednat jde všecinko, ale někdy ty balení stojí za to, jako třeba 25kg, apod, ale třeba ten Regipol i rozvažují, takže myslí, že i ostatní, tak přeji levný a pohodový kup.

Nesdílím tvůj optimismus...
Zatím nedokázali za tři dny ani odpovědět na mail.

[Vladivostok]

Proto jsem psal, že jde objednat všechno, ne sehnat
A proto jsem ti popřál k nákupu

Jednou jsem něco objednával od elektrotechnických součástek.
Na mail mi neodepsali, tak jsem to vzdal a objednal jinde. Asi po čtyřech měsících mi to od nich přišlo a já už ani nevěděl na co jsem to potřeboval.

[Vlkodlak]

Sidol, vyzkoušeno

Pastu, nebo kapalinu? Můžeš popsat konkrétnější postup? Občas se na starších objektivech, které se mě bůhvíodkud dostanou do ruky, objevuje takový mlhavý bílý závoj. Isopropylalkoholem dolů vyčistit nejde, šlo by to tedy sidolem bez změny tvaru čočky při přeleštění? A co případné MC vrstvy, Sidol ničí oxidy kovu na povrchu, MC vrstvy jsou soli kovů... udělá to něco?