Lepsi dvakrat nez vubec nic neposlat chiii ,ja kdyz si vybavim vzdalene vzpominky tak mam takove smisene pocity,neco mezi litosti a tezkym nutkanim veke stolice.Takze zapomenute klice,nebo dvakrat odeslany meil je legrace a klidne bych to s tebou vymenil.Me vzdycky ve skole rikaly,porad si jen hrajes,co z tebe bude darebaku! Nu a realita je,ze si vlastne hraju dodnes , hezky me to uzivi , ziju na vychodnim pobrezi US a mimo diakritiky na klavesnici mi nic nechybi a nase ucitelka uz mnoho let v blazinci na uzavrenym oddeleni.Clovek mini,panbuh...co me mrzi dodnes,vsechny moje zabavene hracky,ktere se mi nikdy nevratili.Je jen skoda,ze jednoduche technologie jsou dnes pod vrstvou prachu a clovek by rad pomohl ostatnim a neni kde a kdy,tak jsem moc vdecny,ze si tu muzeme takhle popovidat a snad to nekomu I pomuze,treba ne dnes,ale casem I mozna,takze diky chlapci Vam!
:idea:Jeste me napadla jedna kombinace pro kluky,co radi brousi matnice,coz chapu,protoze neni vetsi radosti,nez sam neco vytvorit,nebyl by problem vybrousit matnici rucne a z druhe strany namalovat mrizku,akorat nevim jakym fixem,nebo tuzi,aby to drzelo,protoze se na to nesaha a mohlo by to vydrzet. Takze dalsi moznost je tu. ted jen neco k malovani na sklo.