čerstvě Ruzyně - tři krabice P3 v kazetách, individuálně baleno v alobalu, žádosti o alternativní kontrolu mimo rtg scanner vyhověno ochotně, i když jeden z dvojice uniformovaných mladíků poznamenal, že jsou to jen 400, slečna kolegyně mu špitla - bacha, to jsou surveillance filmy, citlivější.... že by čtenářka temné komory?
první krabička otevřena, na jejich žádost jsem rozbalil kazety z alobalu, poctivě pročmuchali tyčinkou, druhá krabice otevřena, mladík natrhnul alobal jen u čela cívky, prošťoural tyčinkou, třetí krabičku namátkově, a s přáním šťastné cesty a dobrého světla to vše zase zavřel a podal mi to.
(Páni a slečno kontroloři z Ruzyně, děkuji pěkně, pakliže to tu čtete)na Gatwick letišti o pár dní později nával jak sv...., stejná žádost, mladík krabice převzal jak svátost ve štůsku, požádal o chvilku strpení a hledal nějakého volného kolegu, za chvíli se vrátil se zralým pánem v brejličkách a mladým striktním, chvilku mě oba přesvědčovali, že jsou to nové skenery, k filmům šetrné, že to testovali odborníci od Kodaku, přesto jsem znovu poprosil o kontrolu mimo scanner, že tam mám pro mě neopakovatelné snímky. Starší pán štůsek krabiček vzal, přečetl si, co na nich je psáno, vzal mě bokem ke stolečku, krabičky pořád zavřené, říkám - můžete to otevřít, uvnitř jsou kazety s filmem exponovaným na ISO 1600 a 3200, posunul brejličky, sundal víčka z krabiček, vytáhl jednu kazetu, přečetl si mou ručně psanou popisku s datem a místem, zeptal se odkud jsem, když jsem odpověděl, usmál se a utrousil: I remember Mr. Kratochvil, an excellent photographer from Prague ... mladej zase, že odborníci od Kodaku potvrdili neškodnost skeneru... já mu s úsměvem: odborníci od Kodaku možná neznají speed range of english Ilford surveillance film..., starej ty tři krabičky s úsměvem složil do štůsku a podal mi je, nezkontrolované.
Velmi pěkně jsem oběma poděkoval.
Moje spolucestující po mě mezitím metala očima blesky, neb byla osahávána afroanglickou obryní a bosá musela čekat na boty z tunelu...