43 odpovědí na toto téma

[Pentaxista]

Jestliže kompenzuji švarcšildův jev (při vší úctě si nikdy si nezapamatuji psanou podobu jména) - u mě hlavně ve smyslu prodloužení expozice při delších naměřených časech - provádím přeexpozici? Asi ne... Snažím se pouze dosáhnout (při časech nad naměřenou 1 sec) zčernání, jaké by odpovídalo zčernání, kdyby křivka nebyla křivkou ale přímkou. Mělo by tedy dojít ke stejnému nárůstu zčernání jak ve světlech, tak ve stínech.
Ale nedojde!
Myslím si, že právě proto Kodak ve svých materiálech doporučuje kompenzovat (naměřenou) expozici 1sec prodloužením času na 2 sec (nebo otevřením clony o 1 st). Současně však doporučuje zkrátit dobu vyvolávání o 10%. Stejně tak je tomu u měřené expozice 10sec (50sec nebo +2 clony) - a pak zkrátit volání o 20% a u naměřené expozice 100sec (1200sec nebo +3 clony) - zkrátit volání o 30%.
Proč asi?
Vysvětluji si to nárůstem kontrastu - tedy rozdílem ve zčernání mezi světly a stíny.
A zase jsme (podle mě) u dopadu určitého množství fotonů na částice schopné reagovat na dodáku energie v emulzi - ale za určitý čas!
Předevčírem jsem odpoledne a v podvečer nafotil 2 PanF+ .
Odpolední film byl exponován "normálně" - nebylo třeba kompenzovat S-jev.
U druhého ("večerního") filmu expoziční časy dosahovaly (po kompenzaci S-jevu) 2,5 minut.
Tak jsem při volání (v IM 1+2) u druhého filmu "ubral" 20% času.
Ještě jsem neměl možnost udělat fotky (snad o víkendu), ale: oba negativy jsou velmi dobře kryté, kontrastově mi druhý film připadá stejný. Ale těžko se to posuzuje per okno.
Pokud budou oba negativy stejné, pak "měkké" (zkrácené) volání způsobilo stejný kontrast, jako volání normální. A to by vlastně nemělo být, že?!
Nebo to všechno chápu úplně blbě?

[Eda]

zkrácení doby volání nedoporučuje jenom Kodak, ale také Agfa - např. film Agfa 100 (už jsem se na to tu někde ptala, ale nikdo nereagoval)
Někde jsem četla (nevzpomenu si bohužel kde), že to zkrácení doby volání by se mělo provádět vlastně vždy (při švarčildu), ale ne vždy to výrobce uvede v datasheetu přísl. filmu - zkusím to někde pohledat

[nojgi]

Berete to moc vědecky. Zhruba přidám 3x více času než mi ukáže expozimetr. Pro jistotu si udělám druhé políčko filmu něco mezi naměřenou a odhadnutou hodnotou a vždy to nějak vyjde. Při nočních snímcích jsem exponoval 1 minutu a 3 minuty a oba snímky byly kopírovatelné. Vyvolával jsem normálně.

[Ondrej1]

Zamyslel jsem se nad tím, i jsem si chvíli kreslil křivky a zdá se mi to logické, zkusím přednést tok svých myšlenek.

Řekněme, že správná expozice vyjde po Schwarzschildu 5s. Co to znamená? že při této expozici se zóna V zobrazí se správným zčernáním (řekněme pro jednoduchost). Co se v tuto chvíli stane se zónou VII? Domnívám se, že zčerná víc, než by bylo záhodno. Proč - protože tam dopadá čtyřikrát víc světla, tak správná Schwarzschildovská expozice by byla kratší, protože pro víc světla korigujeme méně, ergo přeexponováváme. Analogicky "dole" podexponováváme, čili exponujeme kontrastnější negativ, čili zkrácení vyvolávání.

Myslím si, že film reaguje spíše takto, než aby byl nárůst stejný ve světlech i ve stínech. Nebo je všechno úplně jinak, nebo mám v úvaze chybu (přesněji řečeno lichý počet chyb).

[Eda]

už jsem to našla: paladix - poslední odstavec odpovědi

[Lukas_87]

Pentaxista má samozřejmě pravdu, jen se domnívám, že vzhledem ke stavbě a povaze fotografické emulze je třeba tuto skutečnost popisovat spíše něcím, co by se dalo nazvat statistickou potenciálovou bariérou - tzn. minimální úrovní dopadnutého množství světelné energie, která je potřeba pro zvýšení statistické pravděpodobnosti vytvoření zárodku latentního obrazu v daném konkrétním bodě dopadu světla....
docela by to chování odpovídalo i chování papíru v komoře, pokud prodávíme tzv. "flashing" - tím se dodá celé ploše právě a pouze a JENOM tolik energie, kolik zabírá ona "bariéra", stříbro se jakoby "předvybudí", a potom již dopad zanedbatelného množství světla na určité místo, které by jinak nevedlo ke zčernání, ke zčernání vede.
viděl bych zde i úzkou sovislost s prahovým zčernáním a kresbo ve stínech.

možná si trošku více prostuduju, co vlastně pan švárcšíld napsal, ale přijdou mi ty závislosti (když tak uvažuju, z toho, co tu tak píšete o kontrastu a tak) docela exponenciální a nedivil bych se, kdyby tu byla přímá fyzikální souvislost s rozložením energetických hladin elektronů v materiálu....

samozřejmě všechno jen moje spekulace - jsem elektrotechnik, ne chemik.... ale fyzika mě baví (zatim )

[Lukas_87]

tak mně napadá, že bych možná tuhle věc mohl zkusit prodiskutovat s panem Liptákem, co sem u něho minulej semestr dělal zkoušku z materiálů..... on by tomuhle docela mohl rozumět - sice en třeba konkrétně tomuhle, ale ty atomy lítající po orbitalech a tak má docela pochopený

[LKM]

Karl Schwarzschild byl astronom a napsal tohle, týká se to fotografování hvězd, ale platí pro každou fotografickou emulzi:
Schwarzschild-Exponent:

p
i=f(I.t )

wobei:
i: Intensität des Sterns auf der Photoplatte
I: Intensität des Sternenlichts
t: Belichtungszeit
p: Schwarzschild-Exponent, für reale Filme immer p<1 (meist ca. 0,9),

(to je to kostrbaté, tady nejde napsat rovnice)

Se změnou vyvolávací doby Sch. nijak nesouvisí. Pokud ovšem fotografujete kontrastní scénu, noční ulici s už tak přezářenými světly, prodloužením expozice samosebou přeexpozice světel ještě naroste a musíte vyvolávat v měkce pracující vyrovnávací vývojce. Nebo zkrátit dobu vyvolávání, ale to je trochu protismyslné, negativ bude měkčí ale prokreslení špatně osvětlených míst se tím zase sníží.

[LKM]

to to dopadlo, omlouvámm se. p měla být mocnina t.

[Kubikula]

Teda pánové, máte to zmáklý. Já bych jen přihodil informaci, že už jsem poněkolikáté slyšel, že ty "tovární" hodnoty nesedí a stačí spíše kratší osvity.

Já pracuju dost "analogově", tak dělám spíš filmy s minimální potřebou prodlužovat.

[Eda]

LKM to je logické, jen by mě ještě zajímalo, jak se k tomu postavit, když mám scénu samu o sobě konstrastní (tj. potřebuju zkrátit dovu volání, abych dostala něco ve světlech - třeba N-1,2) ale současně i za této komplikované scény prodlužuju - švarčild - abych měla vůbec něco ve stínech...co potom s dobou volání?
napadá mě jedna odpověď , kterou ale nechci slyšet a to: takové scény vůbec nefotit

[Eda]

jo asi jo, je fakt, že i ta dooručení výrobce, při švarčildu zkracovat dobu volání jsou stanovena pravděpodobně pro nějaké standardní (konfekční) vývojky a ještě darebáci nenapíšou které konrétně

[LKM]

kromě nefotit bych nabídl ještě surovější odpověď. DSLR, RAW, metoda High Dynamic Range, Photoshop.

Ve starších fotografických knížkách se ale doporučovalo dvoulázňové vyvolání a různé ultravyrovnávací vývojky. Býval u toho ilustrační obrázek rozsvícené žárovky. V případě zájmu bych se pustil do hledání.

[kraken]

Myslím si, že Pentaxista má pravdu, což ověřuje i má zkušenost s fomou 100.
Jak mmnozí vědí tak u tohoto filmu se švára hodně přidává. Fotím věsměs ve starých barákoch (zříceninách)a při expozici na stíny se dostávám vždy do sekundových, ne-li do minutových expozic, Při "normílním vyvolání jsme měl negativy hodně kryté, o čemž se zde již několikrát zmínil. Můj normal na fomu 100 je v Instatnt mytolu 1+1 - 8 min. Nyní obvzláště při kontrastních scénách (výhledy z oken) vyvolávám nezřídka 5:30 min. a negativy se zvětšují mnohem lépe (zejména na papíry chamois) a časy se krapet ustálily (kolem 3 minut na plnou díru).
Čili závěr ano, má zkušenost to potvrzuje, něco na tom bude.

[Mamiak]

hm švarčild... řešim to u tý fomy tak (po prvnim - tabulkovym vobdobí):

otevřu závěrku, počítam do desíti - to změří ten lunasix, kouknu do tmy, znovu počítam do desíti, pak ještě trochu přidam, ještě fous, chvilku se zasnim, zavřu závěrku, planžetu, brašnu a du. doma to položim do rodinalu a co byste řekli... je to tam

[RHx]

jenže na velkej formát, žejo
taky prej máš nějakou pyrovodu na zkoušení, ta moje nějak nevolá, předám ji na posouzení chemodborníkovi a uvidíme, zatím to vypadá, že nějak nemá sílu, nebo co, pod stromy a ve stínech není nic a světla celkem vylezly

[bzencak]

Mám to stejně jako Mamiak. Jak se jednou dostanete do časů v minutách je po měření a počítání. Nic nevychází! Kamarád David Herdin se mi vždycky směje když začnu měřit tmu. Říká že to je bláznovství! Nikdy nevlastnil žádný expozimetr. Na jeho výstavě to ale poznat nebylo. Když už vyjdou minuty je jedno kolik jich bude! Jestli pět nebo dvacet.

[Pentaxista]

nojgi: jde to bezpochyby i tak, ale výsledek může být nepředvídatelný... Dost bude záležet na kontrastu scény, použitém materiálu, expoziční době, měření, typu vývojky atd. atd.
1-3 minuty nepovažuji za dlouhou expozici - už jsem exponoval i 15-20 minut. A pak to byla sranda.
Ondrej1: dobrá úvaha...
Eda: to je asi ono! Děkuji za odkaz, posouvá mě v úvahách správným směrem.
Lukas_87: kdysi se téměř trvale bojovalo s malou citlivostí filmů. Strkaly se do par rtuti, volaly v zázračných vodách... a také "předsvětlovaly"!
LKM: no, souvisí... nesouvisí... Pro mě ano, když po expozici s kompenzací S-jevu musím (!) upravit dobu vyvolávání, abych docílil steného kontrastu, jako při expozici bez vynucené kompenzace.
Kubikula: ano, Acros je Acros, ale moc dalších filmů "inertních k S-jevu" neznám.
Eda 9:53: čort znajet! Ale asi dále zkracovat... zkracovat...
LKM: to známe... Když je zle, vyvoláme v Atomalu 1+4 nebo stand, nebo... Ale času je málo...! A když se mi podaří správně exponovat (s korekcemi) a správně vyvolat v (pro mě) standardní vývojce, tak jsem rád a ušetřený čas věnuji focení
dany (v odpovědi Edě): no, to je ono! O to se snažímě všichni!
Mamiak: dobré! Připomíná mi to expozici podle počtu vykouřených cigárek... A když to hodíte na dva dny do Rodinalu 1:200 při 15stC, tak to tam holt bejt muší!
bzencak: na tom něco je, Sudek snad také neměřil světlo, ale přece svůj expozimetr nevyhodím...?!

[RHx]

jenže na velkej formát, žejo
taky prej máš nějakou pyrovodu na zkoušení, ta moje nějak nevolá, předám ji na posouzení chemodborníkovi a uvidíme, zatím to vypadá, že nějak nemá sílu, nebo co, pod stromy a ve stínech není nic a světla celkem vylezly

To tam spis nic nemas naexponovano

nee
foma 100 na 50, celkem nedlouhé scény rozsahem, střed a levá strana musí být
zatím záhada

[bzencak]

Na tuto debatu s Danym znám jednoduchou odpověď. Udělejte vše jak děláte a pak tu samou scénu exponujte třikráte tak dlouho a pak ještě jednou desetkráte tak dlouho. Volejte jako vždy! Budete překvapen stejně jako já.

[RHx]

co mě ještě překvapilo
vzal jsem dvě misky na dvě koupací zkoužky - resp. jen první část
stejnej film, jedna vývojka pyrocat hd a druhá co jsem našel - lqn 1+10
v lqn film normálně za pět minut zčerná, v pyro i za deset minut je film takový zhědozelenotmavší, ale úplné zčernání se nekoná
koupal jsem takto lecjaký film v lecjaké vývojce a černalo mi to za pět minut vždycky
možná je to jen moje chemotápání

[bzencak]

Fakt nevím co je na tom překvapujícího? Pyrocat HD je vyrovnávající a zabarvuje želatinu. To je přece její úkol. Deset minut je pro normální ředění (1:1:100) málo. Pro Fomu100 je celkový čas vývoje 11-13 min. Právě o ty světla jde nejvíc. Nezčernají maximálně. Proto s ní jdou fotit i sluníčka v lese.

[bzencak]

To jsem zvědav co budete říkat až prubnete vody s pyrogallolem? To je teprve nářez ve světlech! Taková 510Pyro vás dostane do kolen celkem spolehlivě...

[RHx]

aha
tedy vývojka pro dospělé komorníky
no uvidíme dále, jak se to vyvine

[Kubikula]

Ještě bych se vrátil k tématu chyby, prodloužení a druhu filmu. Udělám si reklamu, pardon. Tady jsem měl hromadu nočních fotek:
ZR BROD...

Nejdelší čas mi vyšel u toho Belvederu s jednou malou lucerničkou dole. Sekonic mi nezměřil samozřejmě nic, tak jsem čas odhadl na 20 min.

Finta je ten film - Tmax400 (6x9). Voláno normálně v HC-110. Ten film má minimální chybu. Chápu, že se asi mnoha nebude líbit, ale byl pro mě ideální za 25Kč. Na tu kombinaci jsem přišel náhodou.



reprodukci pozitivu dělal Kraken, digikompaktem, na platanu je kresba v kůře, i ještě určitá tonalita v překrývajícím se listí

[Meriamon]

Ještě k té výslovnosti - právě vedle mě stojí můj německý kolega a skutečně je správně - švarcšild.

[Buri]

Před pár lety jsem také fotil noční fotky (konkrétně Prahu) a čas, který se mi osvědčil na Ilford Delta 100, byl cca 40 s, při 8 cloně. (podotýkám, že jsem fotil většinou uličku, osvícenou nějakou lampou).
Film jsem vyvolával běžným způsobem. Je pravdou, že při následném dělání fotek jsem musel využít toho, že jsem pracoval s multigradačními papíry, tedy za využití různých filtrů na stíny a světla (přesně jak popisuje "KODL" ve svém článku tu na webu - Papíry s proměnným kontrastem), jelikož kontrast byl hodně veliký. Pak jsem na fotku dostal jak kresbu ve stínech tak i ve světlech (tedy, rozhodně více kresby ve světlech, než by tomu bylo při normální gradaci).
Nyní se opět vracím k ČB a dávám si dohromady fotokomoru/koupelnu
Tak příště vyzkouším to zkrácení vyvolávací doby, třeba to přinese ještě lepší výsledek. Už se na to těším (hlavně až si zasel zalezu do fotokomory )

[nojgi]

pentaxista:

Ten pán s divným jménem mluví o tom, že při slabém světle (právě ty expozice od 1s) je nutné exponovat déle, protože se film chová nějak splašeně. Musí na něj dopadnou více světla, aby byl správně exponován.

Tedy úvaha o kratším vyvolání jak již tu bylo řečeno je určitě mylná. To co jste si pracně naexponoval ničíte kratším vyvoláním.

Pokud už děláte takové noční extrémy, tak obětujte 3-4 políčka a určitě bude více jak jedna expozice správná. Po čase to odhadem určitě zvládnete i bez těch 4 políček.

Jak bylo řečeno, aby jste neměl jen hezké stíny, viz vložená fotografie (kubikula) ale i světla budete muset použít vyrovnávající pyrokatechinovou vývojku. A pokud opravdu super snímek určitě ještě světla při zvětšování nadržet a pokud ani to nepomůže tak pozitivní retuš určitě vyhrává. Dříve bylo retušérství samostatná profese.

Opravdu bych nehledal čáry a kouzla. Nafotil jsi několik políček, podle světla - noční ulice s lampou od 1-5 minut) málo osvětlené věci těch cca 15-30 minut a noční oblohu, aby se mi zeměkoule otáčela asi i déle.


P.S. Dělal jsem si noční uličky s lampou v Praze na starém městě a s těmi 1-3 minutami jsem si bohatě vystačil a to není žádný osvětlený Václavák. Asi bych měl znova něco udělat s plynovými lampami. Už nebude tak velké protisvětlo a lampa se nebude muset domalovávat

[kraken]

Buri, ogaro, tož to budeš terpvá čubrnt co ti z teho poleze

[kraken]

Nojgi, nesúhlasím s tebú ogaro!!! Když si vyzkúšáš a vyfotíš si scénu "denní a noční" na jeden film, expozicu naměřáš stejno(podlevá stejnej fochmy), tož budeš hledět jak veliké ti s teho vyzkočijů rozdíly, což poznáš hlavně v kryté negoša. U mne to tak alespoň je.

[pignon]

Chtel bych se zeptat, jak je to se svarcildem, kdyz pulluju, napr. kdyz pro fomu 100@100 namerim 1/2s tak pro 100@50 mam exponovat 1s nebo uz zapocitat svarcilda a exponovat 2s ?

[Golfista]

Dany: Tak jak je možné že světla i stíny na dráze v "Pulčinách" se ti povedli perfektně?
Ja mám přepálený světla (v místě lampy).

[Kubikula]

...Asi bych měl znova něco udělat s plynovými lampami. Už nebude tak velké protisvětlo a lampa se nebude muset domalovávat

potvrzuju, u fotky plynove lampy vidis plamenky odrazene v kazde tabulce skla pri celkem normalnim procesu (viz fotka lampy s uplnkem)

jinak ja jsem lenoch - nic nemaluju - bud to tam je po nadrzeni, nebo nic...

[prema]

Už se tady téma šváry a Fomy 100 rozebíralo ve více vláknech, nicméně zajímal by mne váš konkrétní postup, jak se s tím vypořádáváte. Jde mi o planfilmy 18x24, tudíž kapánek drahá sranda na neustálé experimentování. Furt mám problém u expozic nad 1 s dostat řádný negativ s prokreslenými stíny a současně slušně podaným zbytkem. Zajímalo by mne, kterou zónu vlastně švárou opravujete. Klasická situace : Multisegmentem nebo dopadajícím světlem změřená expozice 1s ( tak mi to s použitím filtru zhruba vychází při adekvátním zaclonění v polojasné krajině), takže švárou bych měl v případě přímky zčernání opravit tento čas. Střední šedá včetně zbytku by pak byla korektně exponována. Ovšem to je samozřejmě v důsledku existence křivky blbost, stíny chtějí opravit ( prodloužit) výrazně víc. Každá zóna navíc jiným koeficientem, světla v tomto případě žádným. Když bych opravil odpovídajícím koeficientem řekněme stíny ( abych je měl korektně exponované ) , musel bych světla opravdu brutálně vyrovnat, jinak by byla totálně přesmažená. Takže :
1/pro kterou zónu vlastně stanovujete v takových případech šváru ?
2/ jak kočírujete v takových případech světla, aby jste současně nevyrobili ploché středy ?
Díky za případné odpovědi . Ještě mne vcelku zaujaly informace na webu Jiřího Vašiny stran délky vyvolávání Fomy 100 . Obrázky má hezké, ovšem píše, že filmy skenuje , tak nevím, jak moc je ta webová podoba doladěna v kompu. Ale asi ví, proč to tak vyvolává ( v Rodinalu) .

[Pentaxista]

prema:
S-jev kompenzujte (podle příslušné tabulky pro např. Fomapan 100) u definitivně stanovené expozice.
Př.: Scéna má rozsah 7 stop, nejhlubší stíny (kde chci mít ještě alespoň náznak kresby !) naměřím spotmetrem např. f4, světla (kde chci mít rovněž kresbu) f32.
Protože odražené světlo, které jsem naměřil ve stínech "patří zóně V" - ve které stíny mít nechci, přiřadím stíny do zóny II (tzn. zkrátím expozici "ze stř. šedé" na "šedou až černou se zřetelným náznakem kresby"). O stejný krok se mi pošoupnou i světla.
Pokud se mi přesto dostanou světla mimo rozsah 5 stop (5 1/2), musím zkrátit volání.
(Jinak se tomu říká "Zónový systém"...)
Dospěji k názoru, že expozice bude třeba f11/t4sec. S-jev musím kompenzovat pro čas 4 sec.
Re: Nejprve stanovit expozici (clonu obvykle dle požadované hloubky ostrosti, čas "podle toho, co vyjde"). Teprve poté kompenzovat S-jev.
P.S. U Fomapanu 100 se vůbec nic nestane, když "trochu přihulíte na čase..."
P.P.S. Úplně nejjednodušší je počtářství s EV.

[prema]

Pentaxisto, nevím, jestli si rozumíme. To,že se kompenzuje švárou definitivně stanovená expozice je sice na první pohled jasné , ale podle mého názoru i mých dosavadních zkušeností by to tak bylo pouze v případě, že by křivka zčernání byla přímkou. Což není a u Fomy 100 obzvlášť. To, co jste psal o zónálním sytému je mi jasné. Vemte si ale výše uvedenou sitiuaci.Měřením jste zjistil, že takzvaná expozimetrem stanovená definitivní expozice je 1 s. Kdyby v tuto chvíli neexistoval žádný švára, měl byste stíny , středy i světla tam, kde je chcete mít. Jinak řečeno, v případě, že by tato expoziční hodnota nebyla 1s , ale třeba 1/100, tak to odpálíte a víte, že to bude přesně podle vašich představ. Jenže máte právě onu 1s a nastupuje švára. Řeknete si,dobrá, opravím podle korekční tabulky, v tomto případě na 2s a exponuji. Jenže co tím vlastně docílím ? Střední šedou, pro kterou jsem měřením stanovil onu dobu 1s a opravil na 2s budu mít exponovánu korektně, světla, která žádnou kompenzaci nevyžadovala budou exponována dvakrát tolik / což není zase taková hrůza, ale musí se s tím počítat/,ale stíny se svými dvěma clonami dolů (což je v tomto případě čas 4s) by pro korektní zčernání měly být opraveny již koeficientem ne pro onu 1 s (2x) , ale koeficientem pro tyto 4s, což je více než 4x. Tudíž budou podexponované, v případě Fomy 100 prakticky černé. Tímto principem potom dochází k tomu, že původně jasově naprosto normální scéna , se kterou bych v případě krátkých časů neměl žádný problém se natáhne na mnohem větší rozsah, což dělá binec. Nejsou to žádné moje teoretické úvahy, takhle se mi to prostě chová. Musím říct, že po letech klidného užívání osvědčených filmů si s tou fomou a delšími časy připadám stran zvládání jasových rozsahů asi tak, jako bych přeskočil na digoš v jeho počátcích s odpovídajícím dynamickým rozsahem. Jinak, ikdyž dělám na ISO 50 a přihuluji dost, stíny jsou mnohdy na hraně, což u jiných filmů opravdu neznám.

[nlc]

Mě v těchto případech pomáhá Emofin, ale dělám s tím jen svitky a nejde o krajinu. Vývojka přidá 1EV k citlivosti filmu, což pomůže stínům a světla to neupeče. V tomto případě měřím expozici pro zónu III. Otázkou je, jestli by vám vyhovovalo výsledné podání. Navíc zpracovávat plany ve dvoulázňovce asi není zrovna nejšikovnější.
Jedna teoretická pomoc (kterou jsem nikdy nezkoušel, tak to prosím berte jen jako vyčtené moudro- tudíž s rezervou) by mohla být předexpozice negativu, kterou právě pro tyto situace doporučuje A. Adams v knize The Negative. Je to obdoba tzv. flashingu u papírů.

[prema]

nic : Jo, věřím tomu, že oba tyhle postupy budou efektivní. Nicméně používat rutinně pekelně drahý Emofin na vlastně běžné scény / které se zproblematizují jen tím proklatým švárou/ , to bych určitě nechtěl. A ten pre- fleshing - tak to už si v případě uvedeného formátu a práce s tím vším opravdu moc neumím jako standardní postup a předpřípravu představit. Ach jo.

[nlc]

Jak mnozí zde už zjistili, on ten Emofin zase tak hrozně drahý není, pokud ho požíváme způsobem "dokud lázeň stačí na zaplnění tanku". Jeho skutečná kapacita několikanásobně přesahuje tu udávanou výrobcem