10 odpovědí na toto téma

[nojgi]

Jen bych si potřeboval ujasnit pár věcí.

Informace od výrobce:

CHOOSING THE BEST ILFORD DEVELOPER FOR THE JOB
Manual processing (eg spiral tank, dish/tray, deep tank) and rotary processors
Liquid Powder
Best overall image quality at meter setting
EI 400/27 ILFOTEC DD-X ID-11 (stock)
EI 800/30 ILFOTEC DD-X ID-11 (stock)
EI 1600/33 ILFOTEC DD-X) MICROPHEN (stock)
EI 3200/36 ILFOTEC DD-X MICROPHEN (stock)
Finest grain ILFOTEC DD-X PERCEPTOL
Maximum sharpness ILFOSOL S ID-11 (1+3)
Maximum film speed ILFOTEC DD-X MICROPHEN (stock)
One-shot convenience ILFOSOL S (1+9) ID-11 (1+1)
ILFOTEC DD-X MICROPHEN (1+1)
Economy ILFOTEC LC29 (1+29) ID-11 (1+3)
MICROPHEN (1+3)
Rapid processing ILFOTEC HC (1+15)
Replenishable ILFOTEC HC ID-11

zdroj: http://www.ilfordpho...21132461251.pdf

Pročítám manuály k D-76 a asi se to týká i ostatních vývojek. U eředěné vývojku píší, že je nejlepší obrazová kvalita, ale práce se stock, mi více méně vyhovuje jen na push proces. Při ředění 1+1 se trochu zvedne zrnitost, ale zlepší se ostrost, 1+3 uvádí pro nejlepší ostrost, ale asi vyleze zrno. Používám nejvíce variantu 1+1.

Má někdo zkušenosti při ředění 1+3 a větším formátem? Na krabičkách uvádí max. ředění 1+1, jen ve starších dokumentech je ředění 1+3. Nevím proč výrobce neuvádí toto ředění doposud. Pokud má vylézt jen zrno tak u VF by to nemělo vadit.

Dělal z vás někdo test, že si vyfotil jednu věc vícekrát a zkoušel vyvolat a nazvětšovat v jiných ředění vývojky např. D-76 (ID-11)? Zajímalo by mě, zda polotóny zůstávají a jen se zvyšuje ostrost, zrno a naopak snižuje kontrast negativu.

Děkuji za odpovědi.

P.S. Ono při snížení kontrastu by se mohli polotóny i mírně navýšit.

[prema]

Termín best overall image quality,užívaný v této souvislosti výrobci mi vždy přišel vcelku velmi zavádějící a v praxi docela nepoužitelný.Osobně se k tomu stavím asi takto :
1/ kinofilm-hezká věc,na některé aplikace dost obtížně nahraditelná,nicméně formát je to pidi,o tom žádná.Z toho plyne mimo jiné to,že zrno bude u zvětšenin z něj / nemyslím čumkarty / vždy velmi dobře patrné a nějaké rádobyzmenšování neředěním nemá dle mého názoru smysl.Osobně považuji neostré rozmyté zrno za nehorázný fujtajbl,navíc degradující už tak zvětšováním trochu ošizenou ostrost.Z tohoto důvodu ID 11 / D76/ vždy ředím,nejčastěji 1:3.Když chci podpořit kontrast,tak to raději Rodinal .A když už bych trval na jemnějším zrnu,tak jedině přes méně citlivý film.Stock opravdu ne.
2/ SF-tak tam už je kapánek jiná situace,spíš než charakterem zrna / ikdyž to tam je taky,ať mi nikdo neříká,že jej není třeba brát v úvahu/se už opravdu více řídím kontrastem snímané scény,ID 11 1:1 mi připadá jako optimum u normálních / kontrastem/ scén,u méně kontrastních opět Rodinal / třeba i lehký push/.
3/ VF -tak tam nebudu žvanit,jsem úplně na začátku cesty,ale nevidím důvod,proč by se to mělo chovat jinak než u minizvětšenin ze SF-tzn. ostrost ani zrno už moc neřešit ředěním,ale volit spíše dle kontrastu scény-ikdyž opět než ID 11 ve stocku,tak u toho VF bych při méně kontrastní scéně tím tuplem volil Rodinal.

[nojgi]

prema: D-76, ID - 11 d jsou poměrně kontrastní vývojky, takže u méně kontrastních scén bych použil právě tyhle, ale s tím tvým rodinalem jiným ředění asi také dosáhneš většího kontrastu.

Já se spálil s R09 od fomy - old verze, takže báze rodinalu moc nemusím. Zarazilo mě právě, že výrobce už málokdy uvádí ředění 1+3. Vyvolával jsem 6x4,5 s tímto ředěním a je to fajn. Je pravda, že to byli staré filmy a zatím jsem nezvětšoval, ale nebudu dělat větší fotku než 18x24, takže mě to tak netrápí pokud vylezlo zrno.

Domníval jsem se, že u hydroxidových vývojek naopak ředěním zrnitost snižovali, ale ono to bude asi o snížení PH z 10 a tím se sníží i zrnitost. U boraxových cca PH 8 se asi vývojka po naředění chová trochu jinak.

No nic, nebudu šetřit, udělám 1+1 jako vždy a bude to dobré. VF má objektivy ostré jak břitva, takže další ostření chemickou cestou už asi nemá smysl.

P.S. Nebudu vymýšlet bejkárny.

[Kajmos]

Trochu odbočím. NAfotil jsem pár tri-x na kino. Na digitaltruth není čas pro ID-11 1+3. Jaký čas používáte? NA HP5 se mi osvědčilo dle návodu 20minut.
Jak mám překlápět s vývojkou R09? Píšou čas 10-12 minut, což se mi zdá v pořádku. Prvních půl minuty a pak 10 sukund z minuty, nebo jinak? Záběry jsou tam některé osluněné, jiné ne, prostě tak, jak bylo počasí.

[misok]

..opravte ma pokial som mimo, myslim si vsak ze kauza riedenie/zrnitost je ovplyvnovana vylucne koncentraciou siricitanu... lebo jeho posobenie vo funkcii 'omyvac' nie je uplne ekvivalentne procesu vyvolavania a patricnym casovym vztahom ..

[nojgi]

..opravte ma pokial som mimo, myslim si vsak ze kauza riedenie/zrnitost je ovplyvnovana vylucne koncentraciou siricitanu... lebo jeho posobenie vo funkcii 'omyvac' nie je uplne ekvivalentne procesu vyvolavania a patricnym casovym vztahom ..

Ano, čím více siřičitanu tím méně zrnitý negativ s menší hranovou ostrostí, ale u těch hydroxidových vývojek je už na začátku siřičitanu nula, nula nic a zase asi funguje snižování zásaditosti.

Čím více ředím, tím méně vývojky a tomu musí odpovídat delší vyvolávací čas. Otázka měla být spíše položená jak ředění ovlivní vyvolávací křivky. Zda je vývojka schopna provolat stíny, vyrovnávat....atd Zda třeba nedostanu měkčí negativ, ale se slitými stíny.

[Alibaba]

Na původní dotazy - ono je to o více proměnných.
Ředěním "siřišitanových" vývojek typu ID-11, D-76 sice dostáváš výraznější zrno a tím i vyšší hranovou ostrost, ale jelikož přidáváš čas, tak kontrast nijak viditelně neutrpí. (pak tu máme ješte teplotu, intenzitu pohybu v lázni....)
Vývojky hrubozrnné/vysoce alkalické typu Rodinal, HC-110 zas ředěním ztrácejí ostrost a zjemňujeme zrno....
U středoformátu a velkoformátu jsem naprosto stežejně používal ředění 1+3 s těmi nejlepšími výsledky.
Všechno je to o vychytání optimální technologie od motivu po zvětšeninu.

[nojgi]

Nakonec jsem dospěl u D-76 k ředění 1+3, ale hlavně kuli ekonomickému hledisku. Do tanku dávám 4 listy a u 1+1 (750ml vývojky + 750ml vody) je vyvolat mi přišlo hodně drahé. Filmy vypadají dobře, takže asi u toho zůstanu. Jen musím prodloužit vyvolávací čas na určité náměty nebo zkusit jinou vývojku s větším využitím citlivosti. Když bude nejhůř, zesílím negativy

[nojgi]

1+3 Foma 100 a asi i jiné filmy se stovkouvou citlivostí vycházejí dobře a to i na méně kontrastní motivy. U HP5+ je negativ už hodně měkký, ale plný drobných detailů s jemným odstupňováním a u málo kontrastních scén na citlivost 400 ASA a více bych toto ředění nepoužíval. Je to už hodně nekontrastní a řekl bych neodborně slitá šedivka. Bez nadržení a hraní se s tím ve fotokomoře moc neudělá.

[RHx]

pro všechny zkoušející připomínám i možnost používat (nebo jen vyzkoušet) několik pozitivních vývojek, jejich vliv na výslednou zvětšeninu není tak silný, jako volba vývojky negativní, ale je znatelný = tedy můžete volat skoro stejně a zvětšovat v misce dle konkrétního negativu, nebo záměru

[Vojta]

Hledal jsem, co píší výrobci o vlivu ředění vývojky na výsledné kvalitě obrazu. Nikdo se s tím kupodivu nějak extra nepárá. Třeba o vlivu na jemnost polotónů se tam nepíše nic moc. Tak to sem jen tak dávám, kdyby to někomu pomohlo a pokud máte jiné zajímavé postřehy, budu za ně rád.

Tetenal Ultrafin

For normal contrast with high speed films, dilute concentrate 1 + 10 or 1 1 20 with water. Dilutions such as 1 + 20 or 1 + 30 will be suitable for low speed films and for the reduction of high subject contrast.

Ilford Ilfosol

For greater economy it can be used with many films at a higher dilution of 1+14 with only a small trade off in image quality.

Ilford DDX

DD-X is supplied as a liquid concentrate diluted 1+4 for one-shot use when the highest image quality is required. However, for greater economy it can be reused but image quality will be reduced slightly.

Kodak X-tol

Dilution at 1:1 will provide slightly greater film speed, enhanced sharpness and shadow detail, and slightly more grain.

Kodak Microdol - X

For greater sharpness, but with a slight increase in graininess, you can use a 1:3 dilution

of this developer.

 

Obecně výrobci upozorňují na to, že větší ředění přinese lehkou ztrátu kvality. Myslím že je to ovlivněno tím, že počítají s velkou mírou zvětšení a kvalitu hodnotí podle maximální rozlišovací schopnosti

Kodak ve svých materiálech hodně dlouho možnost vývojku ředit ani neuváděl, na konec vzal na milost variantu 1 + 1. Ředění 1 + 3 ale nadále na rozdíl od Ilfordu nepodporuje.

Z norské tabulky vychází až na výjimky optimální ředění 1 + 1 pro D76 a 1 + 2 pro X-tol.

Méně citlivé filmy (většinou kontrastnější) se dobře snáší s více ředěnými roztoky.

Přesto že ředěná vývojka přináší cca + 1/3 EV, lepší kvalitu pro pushování filmů přináší stock a Ilford uvádí nejlepší využití citlivosti u Microphenu stock.

Pokud se podíváte na Ilfordí tabulku pro práškové vývojky a non-Ilford filmy, vychází z toho: Perceptol má rád + 1 EV přeexpozici, vývojka D-76 je pro nominální citlivost a Microphen přidává k nominální citlivosti 1/3 až 1/2 EV a je vhodný pro pushování.

Podle mojí vlastní zkušenosti je lepší i u D76 film přikrmit. Stíny jsou pak lépe prokreslené.

Při ředění 1 + 3 by se měl nejvíce uplatnit hranový efekt, který zvyšuje ostrost a zlepšuje čitelnost kontrastních přechodů. Někdo to rád má, někdo zase ne. Mě se to líbí v krajině, kde to pomáhá uklidnit "chaos ve větvích", když jich je tam příliš. Ale na to je asi lepší použít speciální vývojku se silnější zásadou (Rodinal 1 : 100, FX1, Beutler). A časy vychází už příliš dlouhé.