224 odpovědí na toto téma

[jenda1250]

sorry že spamuju, ale pro velko- velko-formátníky

hp5 11x14" ebay

aby měl jirka co do těch kazet dávat

[ypres_bass]

sorry že spamuju, ale pro velko- velko-formátníky

hp5 11x14" ebay

aby měl jirka co do těch kazet dávat

slušné, to bych vám přál vidět co mi ukazoval kolega stoura že našel v obale místo papírů...
jane, jak to bylo velké?

[jkcz]

díky za tip
mam nasyslene nejake 11x14 medixy, tady ten luxusni ilfordi material az se to nekdy poradne naucim.

[stoura]

50x60... agfa, predne oznaceni si bohuzel nepamatuju

[RHx]

měl bych obecnej dotaz ohledně uchování fotoaparátů -už jsme se shodli na tom, že vlkost a tedy i fotokomora škodí, ale co teplo?
mám takový místo v bytě, co mi tam žena aparáty a skla toleruje rozbalené a větrané, ale je tam až kolem 28°C = tedy dotaz zní - nevadí takový teplo po dobu v řádu týdnů a měsíců?

[026200]

Ležel chudák na Aukru, zanedbaný a vypadalo to s ním špatně. Chybí mu ještě pár zubů a "oko" ale má se čile k světu

před
http://beran-r.sweb.cz//866093795.jpg
http://beran-r.sweb....866093795_1.jpg
http://beran-r.sweb....866093795_2.jpg

a po
http://beran-r.sweb.cz//_P1000764.jpg
http://beran-r.sweb.cz//_P1000757.jpg
http://beran-r.sweb.cz//_P1000763.jpg
http://beran-r.sweb.cz//_P1000760.jpg
http://beran-r.sweb.cz//_P1000758.jpg

[prema]

Nádhera ! Obdivuhodná proměna ! Můžu vědět, co je to za povrchovka ? Na ukázkách vypadá opravdu luxusně.

[026200]

Nádhera ! Obdivuhodná proměna ! Můžu vědět, co je to za povrchovka ? Na ukázkách vypadá opravdu luxusně.

je to šelaková politura

[ivan_maly]

Nádhera ! Obdivuhodná proměna ! Můžu vědět, co je to za povrchovka ? Na ukázkách vypadá opravdu luxusně.

je to šelaková politura

děláš ji sám, předpokládám...?

[Mamiak]

to by mě taky zajmalo! a lepils kostním klihem?

[026200]

Nádhera ! Obdivuhodná proměna ! Můžu vědět, co je to za povrchovka ? Na ukázkách vypadá opravdu luxusně.

je to šelaková politura

děláš ji sám, předpokládám...?

bohužel, nebo spíš naštěstí ne. Naštěstí pro ten foťák. Já to zkoušel na vraku ale moc to nešlo, ten lesklý povrch ne a ne udělat, a ještě tak hladký! Tak sem to raději svěřil restaurátorovi starožitného nábytku. Tohle už chce praxi a tu nemám kde získat

[Mamiak]

no bodejť, neni to vůbec žádná řiť

[Vladik]

Hmm hmmmm, opravdu pekne! Gratuluji k zachrane stroje

Mozne by stalo za to uvest kontakt na toho restauratora. Slo by? Sikovny clovek, ktery uz vi, je k nezaplaceni.

Jinak zda se mi to nebo byly delany na stroji nejake zmeny oproti stavu, ktery jsi tady ukazoval posledne? Objektivova desticka mi treba prijde jina.

[jkcz]

Objektivova deska - na tech puvodnich snimcich vidim rozsypanou platenou zaverku. Takze ta tam ted neni osazena a je tam jen objektivova deska.
Nekde na webu jsem videl pekny navod na opravu techto zaverek, i s home made vyrobou platynka.

[jkcz]

Zde je ten odkaz: vyroba platynka

[kraken]

Děcka, to je nádhera!!! Krásná mašinka!!!

[026200]

Zde je ten odkaz: vyroba platynka

Dík za odkaz. Ta závěrka je kaput a navíc chybí většina dílů. Tak dokud neseženu jinou, holt tam nebude. To bude ještě pořádnej mrsk než někde seženu jinou... Umim jen s Aukrem . Spíš teď koukám po nějakém mosazném objektivu.

[Blekentvajt]

Ležel chudák na Aukru, zanedbaný a vypadalo to s ním špatně. Chybí mu ještě pár zubů a "oko" ale má se čile k světu

před
http://beran-r.sweb.cz//866093795.jpg
http://beran-r.sweb....866093795_1.jpg
http://beran-r.sweb....866093795_2.jpg

a po
http://beran-r.sweb.cz//_P1000764.jpg
http://beran-r.sweb.cz//_P1000757.jpg
http://beran-r.sweb.cz//_P1000763.jpg
http://beran-r.sweb.cz//_P1000760.jpg
http://beran-r.sweb.cz//_P1000758.jpg

Zázrak!

[Vlcak]

Zde je ten odkaz: vyroba platynka

Dík za odkaz. Ta závěrka je kaput a navíc chybí většina dílů. Tak dokud neseženu jinou, holt tam nebude. To bude ještě pořádnej mrsk než někde seženu jinou... Umim jen s Aukrem . Spíš teď koukám po nějakém mosazném objektivu.

zrovna ted tam Rasto z temne prodava mosazna skla (pro 18x24)

[jkcz]

jo, kdyz se ti podari obelstit Slavicka alias Frohlich alias Reiboo alias collodionista alias michal_cz alias .... , tak mozna nejake sklo na aukru vydrazis

[026200]

jo, kdyz se ti podari obelstit Slavicka alias Frohlich alias Reiboo alias collodionista alias michal_cz alias .... , tak mozna nejake sklo na aukru vydrazis

tenhle měsíc sem v klidu, už sem finančně vycucanej To by muselo být opravdu něco, abych přihazoval.

[RHx]

měl bych dotaz, než začnu zkoumat exaktně - mám tento objektiv:

spouštěcí mechanismus je ten oblíbený že ano, ale na co se ptám -
na clonové stupnici je jiná hodnota:

než na popisu u přední čočky:

tedy kde je pravda?
mám objektiv f4,5 anebo 6,3?
páčka na plnou díru objektiv odcloní při nastavení na 4,5
nebo se jedná o "složeninu" tedy část s popisem objektivu a clonová stupnice k sobě nepatří?

[Vladik]

Radime,

tak si to premer.

Zaclon podle stupnice na 6,3 a podivej se na objektiv zepredu. Pokud bude clona zasahovat do cisteho prurezu, tak potom zaclon na 4,5 a zopakuj. Pokud ne, tak mas 6,3. Ale o Tessaru 6,3 jsem zatim nejak moc neslysel. Kadzopdane nejsem odbornik.

[Bret3]

Tipuju, že b je správně, tedy složenina. Jednoduše to lze ověřit metodou, co tu už několikrát byla zmíněna. Šupleru do ruky, tužku a papír (případně jěště nějaké vhodné počitadlo co umí dělit, já preferuji logaritmické pravítko ), zaclonit na nějakou hodnotu, změřit "díru", ohniskovou vzdálenost podělit tímto rozměrem (sladit jednotky ) a pokud nesedí, ocejchovat.

[Bret3]

No tak Vládík mě předběhl, tak jen doplním, že co je mě známo, tak Tessar 6,3 je snad původní světelnost, na kterou ho Paul Rudolph spočítal. Už jsem se osobně setkal podrobněji se dvěma téhle světelnosti, ale žádným jsem doposud nefotil. Jeden vydražil s "fotodaxlou" Ploci. Ale ten jeho má ohnisko 9 cm, nemýlím-li se.

[RHx]

Tipuju, že b je správně, tedy složenina. Jednoduše to lze ověřit metodou, co tu už několikrát byla zmíněna. Šupleru do ruky, tužku a papír (případně jěště nějaké vhodné počitadlo co umí dělit, já preferuji logaritmické pravítko ), zaclonit na nějakou hodnotu, změřit "díru", ohniskovou vzdálenost podělit tímto rozměrem (sladit jednotky ) a pokud nesedí, ocejchovat.

můžeš mě nějak nasměrovat? třeba citací z jinačího vlákna, abych se v tom neutopil.... šupléru mám a stupnici si tam nějakou vyrobím

ono to podle svícení na matnici vypadá na 6,3 - 4,5 by byla as jiná čočka o ždibec větší a obraz na plnou díru jasnější

kdyby tam nebyla ještě druhá neznámá a sice brzdová závěrka kde potřebuju taky naměřit kolik dává nebržděná kolem tý setiny, tak to vezmu jen odhadem ale pochybnej řetězec - neznámá clona, neznámej čas, nepoznanej stav orwo filmu = je mi to takový hodně levá pravá a to pro kontakty tu techniku řeším míň že ano...

[Pavel_P]

Máš objektiv se světelností 6,3 kterému někdo vyměnil závěrku. Pokud bazíruješ na přesnosti a chceš si ji překlibrovat, vezmeš pauzák a připlácneš ho na přední člen. Zezadu to prosvítíš a promítnutý kruh přeměříš. Pak už budeš jen dosazovat do rovnice clona = ohnisko/díra

[ypres_bass]

Máš objektiv se světelností 6,3 kterému někdo vyměnil závěrku. Pokud bazíruješ na přesnosti a chceš si ji překlibrovat, vezmeš pauzák a připlácneš ho na přední člen. Zezadu to prosvítíš a promítnutý kruh přeměříš. Pak už budeš jen dosazovat do rovnice clona = ohnisko/díra

a máte nějaký tip jakým způsobem se měří ohnisko? rovnice ohnisko=clona*díra je pro mne nanic protože znám jenom tu díru

[jenda1250]

Máš objektiv se světelností 6,3 kterému někdo vyměnil závěrku. Pokud bazíruješ na přesnosti a chceš si ji překlibrovat, vezmeš pauzák a připlácneš ho na přední člen. Zezadu to prosvítíš a promítnutý kruh přeměříš. Pak už budeš jen dosazovat do rovnice clona = ohnisko/díra

a máte nějaký tip jakým způsobem se měří ohnisko? rovnice ohnisko=clona*díra je pro mne nanic protože znám jenom tu díru

tak nejdřív bych zkusil zaostřit na nekonečno a změřit výtah , pak kouknout na matnici jestli to náhodou není tele , a nakonec bych si zkusil pohrát s pravítkem, pásmem a kalkulačkou. Tužka, papír a chvíle malování/přemejšlení a na něco určitě přijdeš, třeba na cvičným známým objektivu. neříká se tomu reverzní inženýrství?

[ypres_bass]

Máš objektiv se světelností 6,3 kterému někdo vyměnil závěrku. Pokud bazíruješ na přesnosti a chceš si ji překlibrovat, vezmeš pauzák a připlácneš ho na přední člen. Zezadu to prosvítíš a promítnutý kruh přeměříš. Pak už budeš jen dosazovat do rovnice clona = ohnisko/díra

a máte nějaký tip jakým způsobem se měří ohnisko? rovnice ohnisko=clona*díra je pro mne nanic protože znám jenom tu díru

tak nejdřív bych zkusil zaostřit na nekonečno a změřit výtah , pak kouknout na matnici jestli to náhodou není tele , a nakonec bych si zkusil pohrát s pravítkem, pásmem a kalkulačkou. Tužka, papír a chvíle malování/přemejšlení a na něco určitě přijdeš, třeba na cvičným známým objektivu. neříká se tomu reverzní inženýrství?

začátečnický dotaz: jakože to mám nasazené a zaostřím na něco co mám třeba 60m daleko?
já si můžu hrát jak chci, ale když nemám tucha co s tím pravítkem, pásmem a kalkulačkou mám malovat tak to bude na hodně dlouho...
ano reverzní inženýrštví by se tomu říkat mohlo protože to asi bude nějaké zkoumání pozpátku.

sorry, ale na tyhle exaktní a technicistní úkony jsem naprosto levý

vidím to tak že si to sklo asi jenom zařadím do sady způsobem jedno sklo<tohle sklo<jiné sklo a odhadnu to bajvočko plusmínus 30mm

[RHx]

takže mám závěrku o číslo větší než objektiv, dobře
ještě jednou, poněvadž nejsem inženýrem a integrálům jsem říkal fajfky a víc si o nich nepamatuju:
prosvítím, přeměřím pauzák nalepený na skle a přeměřím a zjistím příkladně:
180/naměřených 23 mm= 7,82 = F8 a označím puntíkem clonu 8?
nejde mi o desetiny eváku, ale abych vycházei při měření času závěrky z nějaký použitelný hodnoty


pavel rozsoudil:
Máš objektiv se světelností 6,3 kterému někdo vyměnil závěrku. Pokud bazíruješ na přesnosti a chceš si ji překlibrovat, vezmeš pauzák a připlácneš ho na přední člen. Zezadu to prosvítíš a promítnutý kruh přeměříš. Pak už budeš jen dosazovat do rovnice clona = ohnisko/díra

[Pavel_P]

ano, ale dělal bych to z druhého konce :) 180/8 = 22,5, tudíž nastavím clonu tak, aby vytvářela ten kruh 22,5mm veliký a pak označím :)

[jenda1250]

tak, pane bakaláři :
1. udělej to, co jsem psal na začátku, tedy zaostři na nekonečno (60m by mohlo jít) a změř vzdálenost matnice od objektivu (resp. clony). Pokud to není nějaký blbý objektiv, měl bys dostat plus minus ohniskovou vzdálenost [mm]. Třeba u mýho Angulonu 120/6.8 jsem to měřil a na nekonečno je od matnice opravdu ca 120mm, super angulon už ale 130mm (moc moderní sklo ).

jestli je uzlovej bod v objektivu nebo někde jinde zjistíš celkem jednoduše. Potřebuješ akorát VF kameru, která umí tilt v ose objektivu, aspoň přibližně (u mě mám osu otáčení mimo, ale swing skoro sedí, takže ten můžu použít). Zaostříš a nakloníš objketiv. Jestli ti obraz na matnici ujel někde do pryč, tak je to tele, pokus se hla jenom hloubka ostrosti ale předměty jsou na stejných místech, tak je objektiv normální a ta změřená vzdálenost z prvního odstavce [mm] je údaj, který hledáš.

2. si trochu započítáme s trojúhelníkama .
najdi objekt, u kterého znáš výšku [a], čím bude větší a dál tím líp. Vezmi foťák a najdi takové místo, kde ti předmět vyplní celou úhlopříčku od rohu do rohu. Změř vzdálenost film-předmět [b].

tak a teď přijde na řadu matika
úhel objektivu zjistíš asi takhle:

2* tg [alfa] = (a/2) / b. [vzoreček z 6. třídy]

Co jsem to zkoušel s pentaxem, tak jsem proměřoval celkem významě směrem dolů, například u 75/2.8 jsem napočítal 43˚ místo papírových 50˚. Vykládám si to malým pokrytím hledáčku (okolo 92%), chybama v měření a taky tím, že jsem měřil na krátkou vzálenost (dveře vysoké 2m) - mělo by se to dělat na nekonečnu (při ostření na krátkou vzdálenost se mění ohnisko, někdy víc, někdy míň), jenomže to bych musel ven a ještě znát vejšku baráku.

tak a teď víš jakej má objekitv úhel záběru pro daný formát, stačí třeba podle tabulek v každý druhý knížce si najít k jakýmu objektivu to odpovídá (všechny základní mají okolo 50˚ atd.) Jak to přepočítat na [mm] se mi už malovat nechce.

[RHx]

jesm docela rád, že můj domácí úkol je o poznání lehčí, než ten ypresův, z něj bych určitě propad

[Bret3]

Jenom poznámka pro Jendu - normální podle toho co jsi napsal = dokonale symetrický (třeba ten Angulon - symetričnost se označuje nějakou veličinou p, už ale nevím, jak se jí říká, je to průměr vstupní/výstupní pupily). On i Tessar je nesymetrický (né moc), a z toho pak plynou všechny problémy při určování ohniskové vzdálenosti atd.
Co se týká měření ohniskové vzdálenosti, pro tenké čočky nás už na střední učili Abbéovu a Besselovu metodu. Nebudu popisovat, stačí strejda Google nebo možná i Wikipedie. Už si nejsem jistej která (a nemám zrovna čas si to hledat ani ověřovat), ale jedna z nich jde po zavedení dalších kontrolních měření upravit tak, že je vhodná i pro "netenké" čočky, tj. i objektivy.

Jo a díky Pavle, že jsi odpověděl na otázku směřovanou na mě, nějak poslední dobou stíhám TK jen chvilkama po večerech.

[Václav Vait]

Jenom poznámka pro Jendu - normální podle toho co jsi napsal = dokonale symetrický (třeba ten Angulon - symetričnost se označuje nějakou veličinou p, už ale nevím, jak se jí říká, je to průměr vstupní/výstupní pupily). On i Tessar je nesymetrický (né moc), a z toho pak plynou všechny problémy při určování ohniskové vzdálenosti atd.

Symetričnost znamená, že obě poloviny objektivu mají stejmou stavbu a jsou samostatně využitelné, t.j. jsou to spojky a je to řešeno tak, že každá část má trošku jiné ohnisko, aby to bylo využitelnější. Tessar a jemu podobné triplety symetrické nejsou ani co do počtu optických členů (i např. pomeranč se dost obtížně dělí na 3 části) - z praktického hlediska je přední část silnou rozptylkou a zadní spojkou.

[Bret3]

Dovolím si né přímo nesouhlasit, ale upřesnit, co jsem myslel já. Z optického hlediska se symetričnost objektivu uvádí opravdu podle poměru průměrů vstupní a výstupní pupily. To, že to jde určit i jinak je jiná věc. Co se týká samostatné použitelnosti jednotlivých částí - takový Eurynar je taky symetrický, ale jednotlivé části nejde samostatně používat ani náhodou (nemá-li člověk v oblibě zváštní efekty ). A tříčočkový objektiv může být z hlediska fyziky také symetrický - dokonce nějaký takový někdo vráběl, jen si nevzpomínám kdo a jak se jmenoval. Vždyť i obyčejná čočka o stejných poloměrech křivosti je vlastně symetrický objektiv...
Že mezi fotografy se "symetrické" říká objektivům, složeným ze dvou stejných částí(nejčastěji samostatně použitelných) je mi známo , jen pokud jde o hledisko fyzikální, není to zcela vyčerpávající popis. Je mi celkem jasné, jak to historicky vzniklo, ale nebudu tu o tom psát romány

[Václav Vait]

Trochu se poopravím v tvrzení, že u symetrického objektivu musí být každá polovina prakticky použitelná. Za symetrické objektivy jsou považovány i objektivy Gaussova typu - Planar, Biotar atd. - splňují totiž 2 podmínky -
1. střed optiké osy leží uprostřed obou optických členů
2. obě poloviny jsou stavbou podobné
Ale Eurynar byl zkonstruován tak, že je každá polovina samostatně použitelná. že je výsledek nic moc, zvlášť při neclonění, je druhá věc.
O velikosti přední a zadní čočky se ale v tomto ohledu nikde nepíše...tímto parametrem se ale právě liší ty echt pravé původní symetrické objektivy - ať už aplanáty, Eurynar, Dagor či Angulon apod. od objektivů Gauss. typu

[Bret3]

No tak já jen opět doplním - mluvím opravdu o echt symetrii. To, že Planar, Biotar atd. jsou téměř symetrické konstrukce vycházející ze základních Gaussovských konstrukcí právě pěkně vyjadřuje to, že nejsou zcela symetrické (opět nebudu rozvádět...).
Co se týká Eurynaru, tam se zmůžu jen na tvrzení, že v jednom z katalogů Rodenstocku (1905?) se výslovně píše, že jednotlivé skupiny nejsou určeny pro samostatné použití.
Co se týká parametru p (vstupní/výstupní pupila), našel jsem to v nějakých "optických" skriptech asi před dvěma lety, potom jsem to našel i někde na síti. To, že je to věc celkem neznámá jsem si vědom. Teoreticky by tak bylo možno sestrojit objektiv "geometricky" zcela nesymetrický, který by měl ale p=1, a byl by tak podle tohoto parametru symetrický.To p se právě proto asi uvádí jako "parametr míry nesymetrie".

P.S. Pro zoufalého moderátora : Myslím, že jsme už dost uhnuli od původního zaměření vlákna - možná by stálo za úvahu tu část od Radimova dotazu oddělit do samostatného.

[Václav Vait]

[quote name="Bret3"]
Co se týká Eurynaru, tam se zmůžu jen na tvrzení, že v jednom z katalogů Rodenstocku (1905?) se výslovně píše, že jednotlivé skupiny nejsou určeny pro samostatné použití.

S Eurynarem je to takto: cca 95 procent Eurynarů, které se u sklopných měchových aparátů 6x9b a 9x12 vyskytují, jsou symetrické čtyřčočkové objektivy, pocházející nejčastéji z 20. a 30. let Ale není Eurynar jako Eurynar, těch zbývajících 5 procent jsou vesměs hodné staré kousky: Cituji z knihy Foto index ze 30. let - heslo Eurynar:
Eurynar (Rodenstock) - čtyřčočkový netmelený dvojitý anastigmat.
Série I je symetrický dvoj. anastigmyt f=1:4,5 - 6,8, f=9-60cm.
Série IV je nesymetrický anastigmat 1:4,5, f=4,5 - 30 cm.
Série V je nesymetrický anastigmat 1:3,5, f=10,5 - 18 cm

Ceník Albrecht z r. 1930: Eurynar serie I a III jsou výborné dvojité anastigmaty, hodící se zvláště pro krajinky, architektury, skupiny a pod.
Při upotřebení dvojitého výtahu možno fotografovati pouze polovinou objektivu, čímž dosáhneme ze stejné vzdálenosti mnohem větśí zobrazení fotografovaného objektu....

Z hlediska praktického využití je podstatné, že objektivy Gauss. typu jsou ne "ténéř", ale de facto symetrické s tím, že jednotlivé členy nelze samostatné použiít, zatímco triplet typu Tessar je objektiv zcela naprosto a nikoli "né moc" nesymetrický.
A při vší úctě si dovolím tvrdit, že informace o variabilitě objektivu stejného názvu - Rodenstock Eurynar - se alespoň podle mne tématu snad nevzdaluje, na právě toto téma zažil už docela dost předinternetových diskusí. Ono přece jen mít doma kvanta staré fotoliteratury někdy není na škodu. Sice jsem s žádným Eurynarem osobně nefotil, ale viděl, resp. rozdělaných jsem jich měl už celkem hodně... a více již opravdu nemám co bych dodal...

[Václav Vait]

Pokud ovšem dospějete k názoru, že jsem příliš agresivní, tak si to klidně vymažte, ale v tom pŕípadě prosím všechny mé příspěvky v tomto vlákně...dékuji

[Bret3]

Agresivní Leda tak já Já jen myslel, že by si to zasloužilo vlastní vlákno. (Proboha nemazat!) Vždyť si tu jen vyměňujeme informace.
Co se týká Eurynaru, mě prostě jen utkvěla ta věta o tom, že Eurynar je sice symetrický, ale není vhodný pro focení jednotlivými částmi (resp. původně není za tímto účelem vytvořen) Vím, že bylo víc typů, v průběhu času se taky ledacos měnilo - vaše informace je podstatně kompletnější a vnáší do věci další světlo (díky!).
Co se týká zkušeností s focením polovinou Eurynaru - zatím jsem si to vždy jen prohlížel na matnici, chuť použít to v praxi jsem zatím nepocítil.
Co se týká symetrie - ano, souhlasím, pravé Gaussy jsou vždy symetrické (z principu!), ale jako objektivy "Gaussovského typu" se v průběhu času začaly označovat i objektivy mírně nesymetrické (typicky většina světelných padesátek pro kinozrcadlovky), konstrukčně z "čistých Gaussů" vycházející. Tessar je sice "silně" nesymetrický z hlediska stavby(bez pochyb), ale právě z hlediska parametru p to není nesymetrie opticky zase až tak velká. Je sice větší než u "Gaussů"(myslím tím i ty mírně nesymetrické), ale pořád je z tohoto pohledu relativně malá.

[jenda1250]

Myslím si, že jádro vašeho sporu bude v úhlu pohledu. Pan Vait se na symetričnost dívá z pohledu fotografického, Bret zase z pohledu fyziky-optiky. Jinak nevidím takřka nic, na čem byste se neshodli .

Podstatné pro nás je, kde se nachází ten uzlový bod, ne?

[Bret3]

Jendo díky, myslím, že jsi to vystihl. Já se obecně v podobných otázkách snažím obvykle o ten fyzikálně-inženýrský pohled. Protože když dojde na věci jako měření ohniskové vzdálenosti, případně určování clony, je to asi jediný možný pohled, jak se na věc dívat, a neuplést si na sebe bič.
Ano, i já říkám často symetrické i těm né úplně symetrickým a chápu pod tímto pojmem převážně objektivy typu Angulonu, Dagoru a dalších, ale je dobré si uvědomit, že symetrická může být i jediná čočka .Ono koneckonců ten vzduch, co je mezi přední a zadní skupinou v Angulonu a jiných podobných ani jinak než čočka (s indexem lomu vzduchu) nefunguje.
A s tím Eurynarem je to jen má paměť proti textu vytištěnému černě na bílém, takže tady se zcela dobrovolně vzdávám To že mi něco zůstalo "zadrápnuto" v hlavě nutně neznamená, že si to pamatuju správně .

[RHx]

tak jsem včera společně se svijanským ležákem poměřil čočku a ještě bych se zeptal:
když zezadu prosvítím matnici a v předu měřím, tak je kruh na pauzáku takový "ostře neohraničený"
tedy jsem na matnici dal čtvrtku a v ní otvor 3 cm a ejhle - kruh zobrazen na přední čočce - tedy na pauzáku je přesně měřitelný - ptám se
A) jestli tenhle postup druhej nezkresluje měření
jinak mi vyšlo na plnou díru asi F 5,8 a nikoli F 6,3 je to možné?
-
a poslední dotaz - bude fungovat test stejně, když nasvítím plochu, na ní namířím a zaostřím se známým sklem - např. na F8 - následně změřím na matnici kolik to pří cloně 8 dává EV
pak dám neznámé sklo, zaostřím a zacloním abych měl EV hodnotu na matnici stejnou -
budou v tu chvíli oba objektivy zacloněny stejně? pro mě by to byla přesnější a jednodušší metoda, dobré měřiče na to mám
díky za trpělivost

takže mám závěrku o číslo větší než objektiv, dobře
ještě jednou, poněvadž nejsem inženýrem a integrálům jsem říkal fajfky a víc si o nich nepamatuju:
prosvítím, přeměřím pauzák nalepený na skle a přeměřím a zjistím příkladně:
180/naměřených 23 mm= 7,82 = F8 a označím puntíkem clonu 8?
nejde mi o desetiny eváku, ale abych vycházei při měření času závěrky z nějaký použitelný hodnoty


pavel rozsoudil:
Máš objektiv se světelností 6,3 kterému někdo vyměnil závěrku. Pokud bazíruješ na přesnosti a chceš si ji překlibrovat, vezmeš pauzák a připlácneš ho na přední člen. Zezadu to prosvítíš a promítnutý kruh přeměříš. Pak už budeš jen dosazovat do rovnice clona = ohnisko/díra

[Bret3]

A) Ano, je to možné. . Důvodem může být třeba i ta jiná závěrka (jinej maximální otvor)
No nějakou roli tam už může hrát korekce na výtah (pokud to známé sklo nebude mít stejný nebo aspoň skoro stejný ohnisko), ale jinak bych řekl, že by to byla ideální práce pro matnicovou sondu.

[RHx]

no přece když bych ostřil na dvanáctinásobek ohniskové vzdálenosti v obou případech - tedy mířil na zeď, tak korekci na výtah nemusím řešit
matnicovou sondu nemám, udělám terčík doprostřed matnice a tam to změřím na desetinu ev a mám to
tak asi za tejden
díks!

[Bret3]

No pokud budeš ostřit na "dálku", tak korekce samo odpadá. Já jen, že u VF přichází v úvahu mnohem dřív, a člověk si to často neuvědomí.

[RHx]

tak jsem to poměřil na matnici a mám punktum clonu 8 a zbytek si při dalším testu odvodím metodou -1 -2 atd.
jinak větší otvor v závěrce s nejvyšší světelností objektivu nic neudělá = čili měření na matnici je přesnější, než zpředu tím pauzákem = tam došlo ke zkreslení, je to skutečně někde "před" 6,7 (6,3 podle výrobce)
hlavně že vím přesně tu osmičku a na ní si vyzkouším časy závěrky

[jenda1250]

Máš objektiv se světelností 6,3 kterému někdo vyměnil závěrku. Pokud bazíruješ na přesnosti a chceš si ji překlibrovat, vezmeš pauzák a připlácneš ho na přední člen. Zezadu to prosvítíš a promítnutý kruh přeměříš. Pak už budeš jen dosazovat do rovnice clona = ohnisko/díra

čéče mě to nevychází .

Mám systematickou chybu okolo 0.5 clony. Potřebuju nacpat do prontor press #1 Xenara 210/6.1, no a u odcloněného mi vychází světelnost f/6.7 - a to jsem kontroloval podle výrobce i skutečné ohnisko objektivu (215mm), což mi chybu ještě paradoxně zvětšilo.
Pro vyloučení zrady někde jinde jsem zkusil udělat pokus na Angulonu 120/6.8, kde mi vyšla světelnost f/7.5.

Chybějí mi zhruba 3mm, což je u naměřených 32mm docela dost (10%).

Určení světelnosti mě zas až tak netrápí, spíš se bojím, jestli se ta chyba projevuje kontinuálně, tak abych to neměl všechno šejdrem... nebo mám do výpočtu zahrnout opravný koeficient?