49 odpovědí na toto téma

[Pavel_P]

Chtěl bych se optat vás, lidí tvořivých, co je u vás prvotním fotografickým popudem při vytvoření předem plánované fotografie. Jde mi o to, co je tím prvotním impulzem pro námět. Zda plná fantazie, či nějaká obrazová zkušenost. Tedy, jestli někde vidíte zajímavou situaci, pózu, náladu a tu se pak snažíte na fotografii zopakovat, dotvořit, prostě předat dál, nebo zda dokážete tuto situaci vytvořit čistě fantazině, tedy tak, aby jste nic z námětu předem ani v náznaku neviděli, aby prostě čistým popudem byly jen a pouze vaše myšlenky.

[ypres_bass]

Chtěl bych se optat vás, lidí tvořivých, co je u vás prvotním fotografickým popudem při vytvoření předem plánované fotografie. Jde mi o to, co je tím prvotním impulzem pro námět. Zda plná fantazie, či nějaká obrazová zkušenost. Tedy, jestli někde vidíte zajímavou situaci, pózu, náladu a tu se pak snažíte na fotografii zopakovat, dotvořit, prostě předat dál, nebo zda dokážete tuto situaci vytvořit čistě fantazině, tedy tak, aby jste nic z námětu předem ani v náznaku neviděli, aby prostě čistým popudem byly jen a pouze vaše myšlenky.

tak takhle daleko jsem se ještě nedostal...
zatím provozuju pouze tři styly popuzování(a jeden plánuju):
* při focení modelky-řeknu jí co dělat a pak improvizuju z toho co dělá a trochu ji koriguju - popud je že chci vytvořit pěknou fotku z dostupných prostředků
* vezmu si foťák na výlet a tvořím - popud je že chci mít nějakým způsoběm zaznamenané a ztvárněné něco co na tom výletu je
* dostanu téma a nějak se s ním vypořádávám(fotomaraton, tématická výstava) - popudem je výzva se s tím dobře poprat
* obecným popudem je (ač jsem to zatím nerealizoval) ztvárnění nějakého tématu, nebo alegorie na něco

ale jak nad tím přemýšlím, tak si nejsem jist jestli jsem pochopil co tě zajímá. no, tak jsem kdyžtak vykecal neco jiného.

[sbriza]

Myslím, že základ je v tom, že člověk by měl vědět co fotí a hlavně proč to fotí.
U mě to funguje tak, že tak nějak vím co chci vyfotit, co tím chci říct a v hlavě mám několik "vzorových scén", jenže jak jde život, tak většinou se naskytnou situace jiné. Ale to vůbec nevadí, protože výsledná fotka je často lepší. A lepší právě o ten kus improvizace, když jsem musel přizpůsobit svoje představy realitě. A i to je vlastně to "těžké" a hezké, co nás odlišuje od malířů, kteří si skutečně mohou namalovat to, co mají v hlavě.

[Pavel_P]

O to mně právě přesně šlo - jak moc jsme odlišní od malířů, nebo dokonce básníků. Jestli nejsme pouzí zachytávači obrazů. A proto se ptám zde, jak to vnímáte vy, jak vytváříte skladbu fotografie. Zda mezi vámi existují lidé, kteří umí až tak svobodně tvořit. Dle mého je to velmi důležité téma, dotýká se samé podstaty tvorby. Já funguji právě na ony vizuální podněty. Pak ovšem nevyjadřuji ani tak sebe, jako věc, či osobu kterou fotografuji. (Má invence přináší pouze to, že pomůžu divákovi tuto věc vnímat. Samozřejmě do toho vnáším svůj pohled, takže kus mě fotografie obsahuje také, nicméně pokud to porovnám s basní, je podíl mé složky velmi malý. ) Takže u mě je sekvcence tvorby - obrazový vjem, jeho myšlenkové zpracování, zachycení na fotografii. Druhý způsob - myšlenka/nálada, nalezení vhodných vyjadřovacích prostředků, jejich zpracování, vyfotografování. Přijde mi to natolik odlišné, že bych poté dělil fotografii na dva samostatné proudy.... A nejsme my, fotografové prvního proudu proti druhoproudařům méněcení? Já osobně se tak cítím...

[Kubikula]

Sudek na ty věci odpovídal, nějak:
„člověk o něco zakopne, pak v tom nějaký čas je, pak to jakoby odezní…“

U mě je to tak, že většinou to zrovna vidím, nebo jsem to někdy dřív viděl a udělám.
Taky tak nejasně tuším co chci a jak by to mělo vypadat a pak se to většinou ne moc úspěšně dělám. Někdy přijde chvíle, že se to potká a trochu povede.

Když si něco úplně vymyslím, jako třeba zátiší, tak je stejně pak trochu jiný. Nesnažím se to úplně nacpat do tý představy. V Benátkách jsem část věcí udělal trochu podle představ a příprav a část vznikla v okamžiku.

[Pavel_P]

A ty Ypressi jsi mi malinko napověděl, tím zadaným tématem.
Když mám zadané téma banán a já se ho poukouším ztvárnit, jde o onu jinou disciplínu, než když vidím banán na okně v jemném světle, to mě nakopne a jdu si z toho udělat pěkné fotografické zátiší. O to mi tu jde :) Jen si banán prohoď za nějakou emoci, myšlenku, sdělení....

[otik]

...ty jo, chtěl by jsem ty svoje popudy taky nějak popsat,...tak třeba teď, neděle odpoledne-přece se nebudu válet doma, mohl by jsem jít ven a protože půjdu sám, tak si vezmu foťák. A kam? Tak třeba do Veltrus. Je tam velký park, zámek spousta stromů, altány, sfinga, letňák, potok. Prostě park, kde je toho hodně zajímavýho, má pro mě zvláštní atmosféru, líbí se mi tam. Tak tam dojedu autem, pěšky na kole je blbost, přeci se neutahám tou cestou a místo focení tam někde budu hnípat. No a potom jdu a koukám, a když mě něco praští do očí tak si řeknu že byjsem to mohl nějak vyfotit. Tak chvíly přemejšlím, co se mi na tom "pohledu" vlastně líbí a zkusím to do té foky nějak dát. NO a jak takhle kráčím, tak se ty poledy třeba opakují, tak si řeknu že to přece nebudu fotit,když už něco takovýho mám, protože když vyvolám film, a vidím ty políčka jak jsou stejný tak mě to štve a chcu s tím něco dělat, že ...... pokračování příště

[kdoco]

nu... semonární práce pro ITF - prohoď banán emocí

[ypres_bass]

nu... semonární práce pro ITF - prohoď banán emocí

my s fotoklubem pořádáme dvakrát ročně fotomaraton a dycky máme problém s tématem "emotivní banán!" to není špatný nápad

[armas]

Většinou mám předem představu, co bych a jak chtěl nafotit. A když jsem potom na místě, tak koukám, kde jsou ty moje představy, abych je zachytil. No a najednou uvidím ještě něco jiného, co také vypadá zajímavě.

Takže u mně je to z části plánování, z části okamžitý popud.

[Pavel_P]

Myslel jsem to jinak, armasi....

[otik]

...tak vo tom tak přemejšlím..... ten prvotní popud a taky snaha je u mě představa, zobrazit ten fotografovaný objekt jinak než ve skutečnosti je. To je ta tvoje první možnost. Jenže se do toho smozřejmě motá i nějaká ta zkušenost a třeba když si dám hledáček k oku, tak je všechno jinak. Ten objekt na mě určitě nějak působí i při tom vlastním fotografování. Ale ta snaha o tu mojí "vizi" tam pořád je a třeba tu spoušť ani nezmáčknu. Jak píšeš "někde vidím zajímavou pózu a snažím se jí dostat do fotografie", tak jestli je to například (zjednodušeně): vidím že se někdo směje - pozvu si hezkou holku na focení a snažím se aby se smála stejně.....tak to mě nikdy nenapadlo. Možná že jsem dal dost blbej příklad. Obecně, stoprocentní jistotu v tom, co jsem napsal nemám, je to běh na dlouhou trať. Tak Ti aspoň děkuju za tohle vlákno, že se můžu pořádně vykecat......

[Vlcak]

no ja ti odpovim jeste jinak
dost casto chodim kolem nekterych mist a rikam si tohle jednou dam, nevim zatim jak ale proste vim ze to chci vyfotit, no a pak ssebou taham fotak, dost casto na nic nebot to nevidim, az to jednou prijde. Kdyz to prijde tak to cvaknu, tak jak si to predstavuju v kontextu te dane situace.

Dost casto o tom moc nepremyslim, mozek sepne, zaverka sepne a je to.

Pak to necham ulezet v negativu, casto se mi stava, ze neco co jsem povazoval za super po case prijde jako blbost, neco jineho se mi libi vice nez drive. A pak to zvetsim

[Mamiak]

...nezřízená ctižádost stát se slavnym a obdivovanym...

[bzencak]

...jak moc jsme odlišní od malířů, nebo dokonce básníků. Jestli nejsme pouzí zachytávači obrazů. A proto se ptám zde, jak to vnímáte vy, jak vytváříte skladbu fotografie. Zda mezi vámi existují lidé, kteří umí až tak svobodně tvořit. Dle mého je to velmi důležité téma, dotýká se samé podstaty tvorby.

Nejsme v ničem odlišní! Máme svobodu dělat své fotky jak chceme (cítíme, představujeme si) a je toho jen málo co ve fotografii opravdu nejde udělat. Fixace na existující tvary (umělé či živé) je jen dobrovolné omezení formy. Lépe: souznění s ní!
Něco jako: napíšu báseň, no jo to je moc lehké, napíšu jich víc a rovnou to budou sonety.
Všechny prvky v obraze jsou nějakým způsobem manipulovatelné a kompozičně se s nima dá běhat semo tamo, dají se osvětlit, zahalit tmou, překrýt, rozostřit .. V krajině můžš porazit strom nebo zbourat barák, když ti nesedí v kompozici... Můžš doexponovat jiná oblaka, postavy, no co je komu libo! Nebo taky vybělit? Vyretušovat?..

Pavle, právě si na to kápl. Nemůže tímto z tebe být už nikdy pouhý zachytávač. Právě si pojedl ze stromu poznání... Můžeš v obraze úplně vše co ti na mysl přinese ta čůza inšpiráácija!

[Pavel_P]

Martine díky, po dlouhé době slova, která mě opravdu potěšila. Je vidět, že víš o co jde :)

Otiku, jak jsi psal s tou dívkou jak se směje - za příklad bych ti spíš dal třeba to, jak jsem se jednou vracel pozdě do postele a viděl tam svou ženu a ty křivky těla, světla, stínu vytvářely tak krásný obraz, že jsem zůstal jen strnule dívat. Někdy to může být jen pozice ruky, těla, židle co já vím. Prostě věc kterou vidíš a najednou máš silný pocit, že to je to ono, to je ta krása kterou bys měl zvěčnit....

[martins]

mno mě třebas motivovala jedna mladá slečna co kdysyve výtvarce fotila ženy různého stáří a jejich kabelky.Vždycky celou postavu bez hlavy ,k tomu fotku hlavy a kabelku vysypanou na hromadu a potom poskládanou do piramidy podle důležitostí těch věcí podle jejich majitelek,takový zajímavý dokumentík. Ale jinak je to u mě spíš otázka náhlého "záblesku"

[Kubikula]

Pavle, ty si myslíš jako, že neděláš dost „umění“ a ptáš se, jestli někdo jinej se cejtí jako že mu to jde?
Přece kdekdo tam asi chce dostat „něco navíc“. Kdekdo chce aby to mělo nějakej smysl.

Já jsem si todle kdysi srovnal. Učím se řemeslo. Přidávám tomu „vrstvy“ a sem tam, zdá se, tam snad něco navíc dostanu. Jsem velmi netalentovanej a malůvky z dětství mi to dokonale potvrdily, ale to cejtění a nějaký um se postupně vylepšit dají. Za to to stojí!

Mi za to taky stojí „pouze“ dokumentovat Prahu, když jí lidi víc a víc kazej.

[Pavel_P]

Zdenku ja si spis tak nejak osahavam mantinely. Jsem predevsim technicky typ se vsemi nectnostmi ktere to pro humanitni obory prinasi. To, ze obdivuji lidi, kteri jsou schopni tvorit tak nejak z patra je fakt, ale sam se s tim nesrovnavam, citim, ze to chce cas a jsem ochoten pripustit, ze to muze byt meta, kterou nemusim dosahnout. Ale to nevadi...

Co se kresby tyce, je to zase vcelku vystizne. Ja jsem driv take trochu kreslil, myslim, ze to ani nebylo marne, ale popravde, vzdy to bylo spis obkreslovani, nez to abych opravdu tvoril...

A ted na zaver do ziveho. Jednou nekdy nekdo nerkl, ze umeni by mel delat jen ten, ktery ma svetu co rict. A tak si obcas rikam, mam ja vubec co rict? Fotit kvuli tomu neprestanu, ale myslet na to take ne...

[Pavel_P]

Kazdopadne o tomto toto tema byt nemelo. Mel to byt prosty (ac pro me dulezity) pruzkum, jen mozna vic k zamysleni nez obvykle "mam to fotit trixem, nebo na hp5?" :)))

[Blekentvajt]

Kazdopadne o tomto toto tema byt nemelo. Mel to byt prosty (ac pro me dulezity) pruzkum, jen mozna vic k zamysleni nez obvykle "mam to fotit trixem, nebo na hp5?" ))

Pavle, rozhodně trixem

[RHx]

ne trixem, ale dvojočkou na trix

[Mamiak]

ne trixem, ale dvojočkou na trix

tak, tak, takovej je kánon! a s rodinalem navrch, bo kdo to dělá jinak, nejni žádnej umělec přece

[bzencak]

No chlááápííí!
Von je chudák na začátku prvého opravdovského tvořivého tranzu a vy čuňata se mu enem pošlkebujete. Šak on sám Stvořitel vám zakalí ty vaše dvouočky a vymočí sa vám do teho vašeho rodinálku. Zúžení vašich širáků sa budete bát přiznat i mezi vama samotnýma širosamospasitelama.

[Blekentvajt]

No chlááápííí!
Von je chudák na začátku prvého opravdovského tvořivého tranzu a vy čuňata se mu enem pošlkebujete. Šak on sám Stvořitel vám zakalí ty vaše dvouočky a vymočí sa vám do teho vašeho rodinálku. Zúžení vašich širáků sa budete bát přiznat i mezi vama samotnýma širosamospasitelama.

Bzenčáku, vo pošklebování nemůže bejt řeči, to fakt neměl a nemá nikdo v oumyslu. My jsme zkrátka jen taková chasa rozverná tady v tom Hradci no

[nojgi]

Já spíš o něco musím zakopnout a pak mi to vrtá v hlavě tak dlouho dokud nevím co bych s tím chtěl udělat. I když slušná věc třeba vyleze na poprvé velice rád chodím na místo dále a hledám jiné polohy snímku. Opakování a hledání mě tak žene dál.

P.S. Pavle, ber to tak, že jsme jen amatéři a fotíme pro radost. Někdy chrlíme nápady, vznikají vynikající snímky a někdy se nedaří, ale tak to asi má být. Já bych osobně potřeboval někoho, kdo mě bude kopat do zadku a tahat dopředu, proto třeba ty nápady s fotografickou školou. Někdy je dobré vykolejit a uvědomit si, že jsou i jiné snímky než ty mé a bohužel musím uznat, že i mnohem lepší kvality. Takhle jsem se zastavil, prohlédl archiv, uvědomil si co asi fotím a mám zase spoustu práce na dokončení několika témat. Bez ohledu na to jaké mety dosáhnu tak fotografování mě baví a to je asi ta hlavní věc proč to dělat dál.

[bzencak]

Toš Blekošu, totkáj na moravě sme asi o kúsek vychechtanější. To byl fór voe! Toš u vás v čehách bez smjlošů už ani čuřině nerozumíte. Ale vy sa stejnako vymluvíte na EU. Šak to známe.

[Blekentvajt]

Toš Blekošu, totkáj na moravě sme asi o kúsek vychechtanější. To byl fór voe! Toš u vás v čehách bez smjlošů už ani čuřině nerozumíte. Ale vy sa stejnako vymluvíte na EU. Šak to známe.

Tož to já jsem to samolitr pobral že de vo čurinu, ale vim já esi to poberou i vostatní co to čtou? Tak jsem to radší uved na pravýho míru žejo. A jinak, že za to může EU to je snad jasný, vo tom žádná.

[servus]

Pavle já mám zkušenost, že plánovaná (ať už jakýkoli způsobem) fotografie obvykle moc nedopadá. Také jich mám za ty léta v reklamní fotografii trochu plné zuby. Při své vlastní tvorbě věřím v připravenost rozpoznat chvilky, kdy o něco jde a potká se světlo, smysl tvořit i moje maličkost. Pak nasadím vše co umím. Ale logiku a záměr do výtvarky vědomě nedávám. Logika u mne naplno patří technice a snaze si dohodnout, co nejvyšší honoráře. Záměr pokud lze definovat slovy, není nutno fotit.

Hezký večer

Luboš

[kraken]

….vcházím do domu, který je v takovém stavu, že již nikoho nezajímá…. vnímám zdi, kde lidská ruka pokládala cihlu za cihlou, snažím se v představách vidět tu snahu a naději na nový život v novém domě kterou si lidé jež tu bydleli vysnili…

…...vevnitř usedám ve starém, roztrhaném a trochu navlhlém křesle, kde kdysi seděla osoba, kterou neznám, osoba, která již dnes zřejmě nežije, v tomto křesla sedávala a dívala se stejným oknem na tento svět…. dívám se na umyvadlo ve kterém si omývala tvář a ruce popraskané po celodenní dřině … postel, kde tento člověk večer uléhal, kde se mu hlavou mihotaly střepy myšlenek, starostí i zoufalství života…..do staré, z části otevřené skříně stojící vedle okna, ukládala neurčitá lidská bytost svůj oděv na ramínka, které nyní již zejí prázdnotou a jen v koutku, v niterném nesvětle rohu skříně, dívá se na mě zahalena ve zbytcích šatů rozežraných moly, přes dráty zavřených víček malá, rozbitá panenka….

To byla třeba jedna z mých inspirací příteli Pavle, od tohoto se třeba u mě začala odvíjet jedna část fotografického příběhu…. Nijak jinak to popsat nedokážu a lépe to už asi nezvládnu….

[bitovod]

Poslední dobou je pro mne nejčastějším popudem pro vznik fotografie zadané téma na fotopivo... To se u nás doma (moje ženská taky fotografuje, ačkoli o sobě furt prohlašuje, že za to umění jsem doma já, že ona je prachsprostý cvakal, ale často nosí lepší věci, než já) udělá tak dva dny před termínem piva takový malý brainstorming (vzhledem k tomu, že téma vyhlašujeme dva měsíce předem, tak je to tak akorát, ono nám to v těch hlavách zrálo oběma), no a pak se poohlídneme po vhodném prostředí (a nakonec to stejně většinou děláme v našem kuchyňském fotoatelieru) a uděláme první (digitální...) nástřel. A ten buď sedí, nebo ne. Když ne, tak nastáva krizový plán, beru nebo bereme foťák(y) a jde se do města.

V centru Prahy se dá nafotit naprosto cokoli. Většinou si téma opakuju jako mantru a pak kolem něčeho jdu a koutkem oka něco zachytím, zašrotuje to a ejhle, myšlenka se našla... No a pak už to jenom nafotit, brnkačka

Nejlepší volné fotky jsem vždycky dělal (a dělám), když jsem ve stresu, otrávenej, naštvanej, utahanej, nebaví mě svět - to pak jsem schopnej nafotit i sérii, na kterou se můžu podívat bez znechucení i za rok

A snad úplně nejlepší věci dělám v časovým presu - fotil jsem Temelín (trochu jsem se tam vetřel) a dostal jsem na celou elektrárnu tři hodiny. K smíchu. A vono to přesto klaplo... Pak jsem fotil pražský kolektory v rámci nějaký normální novinářský prezentace, lidí jak psů, tady fotograf, támhle moderatizátorka, tady maník s kamerou (a to všechno krát dvacet) - a stejně jsem se tam někam protáhnul a udělal jsem pár kousků, který jednak nikdo jinej nemá, a pod který se s chutí podepíšu (mimochodem mi snad tenhle tejden vyjde o Kolektorech článek na Paladixu, tak tam pár vobrázků bude). Celá návštěva podzemí trvala asi hodinu.

Mám za to, že když se snažím fotky vymejšlet, jde to, ale dá to děsnou práci a ne vždycky to klapne, i když je pravda, že mě to hodně baví. Když mám nějakej stres, kde není na přemejšlení čas (v jiném oboru bych to nazval "pocitovou střelbou"), prostě podvědomí pracuje a funguje to dost dobře.

Takže buď téma a dřít na něm, nebo naopak, absolutně na volno a bez velkýho přemejšlení, ono to podvědomí už má zafixovaný i nějaký kompoziční pravidla a hrubky nedělá tak často - i když občas mi to teda připomíná známou Cimrmanovu školu hry v šachy "Nemysli a táhni". To je výhoda nás neortodoxních, protože na tohle je digitál tak skoro ideální (i když teda na kino jsem to dělal taky, jen to stálo o něco víc, s Mamčou 645 se k tomu rád vrátím).

No nic, asi jsem se taky potřeboval vykecat, protože odpověď na původní otázku v tom asi není...

Jo a pro případný rejpaly - tohle píšu z temný komory, chemie nalitá v mísách a akorát teď jdu dělat nějaký ty pohlednice na 40x30 (na Prahu Fotografickou, půjdete do toho z TK taky někdo?), on nejen digitálem živ je člověk

[bitovod]

Jo a když koukám, co napsal Kraken - to se dá jenom podepsat. Když je dost času a prostředí, který ti sedne a začneš o něm přemýšlet, to je VONO.

[Pavel_P]

Krakene diky, ale ani jsi mi to snad psat nemusel. Ja totiz uplne presne tohle z tebe vycitl, jak jsi se vratil na te sumave z toho domecku a prohlizel jsi si ty dokumnety. V tu chvili vsechny tve fotografie v mych ocich dostaly dalsi rozmer. Byl jsem z toho vcelku konsternovan :)

[SISKA]

snaha o pochopení mistrovství kýče

[Kubikula]

snaha o pochopení mistrovství kýče

Mám dlouhý vedení. Jakého kýče?

[DavidS]

snaha o pochopení mistrovství kýče

ano

[SISKA]

Omlouvám se za strohost sdělení. Psal jsem o svých foto i jiných popudech.

[Mamiak]

já to věděl, milo, že zme tak trochu bráši...

[orwell]

co je u vás prvotním fotografickým popudem při vytvoření předem plánované fotografie.

Když jsem měl velké nutkání využít volný čas k focení postupoval jsem takto. Do mp3 přehrávače jsem nahrál dětmi doporučenou hudbu kapely Nightwish. Při poslechu této hudby mé kroky logicky směřovaly na jediné místo, kam se dá při poslechu této hudby zajít, to jest na hřbitov. Na hřbitově jsem si vzpomněl na předvolební heslo jedné politické strany, totiž že učiní z našeho města:" město ve kterém stojí za to žít" a pak jsem nafotil ročníkovou práci. Náhrobky německých, židovských, francouzských a bezejmenných občanů, kteří svůj život spojili s mým městem sice ve spojení s motem : "Město ve kterém stojí za to žít", působí jako vtip ale přesně tak to bylo.

[ypres_bass]

co je u vás prvotním fotografickým popudem při vytvoření předem plánované fotografie.

Když jsem měl velké nutkání využít volný čas k focení postupoval jsem takto. Do mp3 přehrávače jsem nahrál dětmi doporučenou hudbu kapely Nightwish. Při poslechu této hudby mé kroky logicky směřovaly na jediné místo, kam se dá při poslechu této hudby zajít, to jest na hřbitov. Na hřbitově jsem si vzpomněl na předvolební heslo jedné politické strany, totiž že učiní z našeho města:" město ve kterém stojí za to žít" a pak jsem nafotil ročníkovou práci. Náhrobky německých, židovských, francouzských a bezejmenných občanů, kteří svůj život spojili s mým městem sice ve spojení s motem : "Město ve kterém stojí za to žít", působí jako vtip ale přesně tak to bylo.

Nightwish na krchov? na to by byly úplně jiné kapely. Nightwishe do lesa nebo ještě lépe na zasněžené pláně nebo usyhající louku

[prowler]

Nightwish kdekoľvek..

[mickael]

Ja mam takovy mensi problem, ty nejlepsi fotky vznikaji mnohdy nejakou nahodou...proste clovek se snazi to vymyslet dobre, udelat to poradne a pak stejne nejlip vyjde fotka, kterou clovek praskne jen tak. Takze uz radsi nepremyslim, jenom se divam...treba posledne jsem fotil s externim bleskem odpalovanym pres kabel z boku...nastavil jsem si vsechny hodnoty manualne, protoze automatika se nechytala. Mirne prirozene svetlo na dosvetleni, hlavni zablesk pres destnik..vsechno nastavene...tri, dva, jedna, cvak! A blesk se neodpalil, zato vznikl skvely lowkey... A to je jen jeden pripad z mnoha. No neni to k nastvani?

[RHx]

není to k naštvání, jen je třeba mít technické zpracování standardně na slušné úrovni - to je pak k naštvání - přišel dobrej záběr a "něco v tanku nevyšlo"
ano, většina mých lepších záběrů ze života vznikla skorojakobynáhodou
i když náhody vlastně nejsou

[Mamiak]

jasně, že náhody nejsou - je to cesta, pokud nebudu onanovat s digošem, patřej k ní právě i ty zkažený a prošvihnutý "nejlepší" záběry, co nikdy nespatřily světlo světa...

[Kubikula]

Ja mam takovy mensi problem, ty nejlepsi fotky vznikaji mnohdy nejakou nahodou...proste clovek se snazi to vymyslet dobre, udelat to poradne a pak stejne nejlip vyjde fotka, kterou clovek praskne jen tak. Takze uz radsi nepremyslim, jenom se divam...treba posledne jsem fotil s externim bleskem odpalovanym pres kabel z boku...nastavil jsem si vsechny hodnoty manualne, protoze automatika se nechytala. Mirne prirozene svetlo na dosvetleni, hlavni zablesk pres destnik..vsechno nastavene...tri, dva, jedna, cvak! A blesk se neodpalil, zato vznikl skvely lowkey... A to je jen jeden pripad z mnoha. No neni to k nastvani?

Když to těžce vymyšlené příliš nevychází a to !náhodné! naopak ano, tak možná to neznamená, že by to druhé šlo samo bez toho prvního. Možná to první je únavná příprava na ten vrcholný výkon.

[MR]

někdy, a to dost často, mi připadne, že ty obrázky fakticky nefotím, ale že to jde tak nějak mimo mne a já jsem se k tomu jen přichomýtnul, abych předem daný záběr uvedl do reality, pokud tedy něco nezmrvím a alespoň nějak to vyleze, pořád mě překvapuje, co a jak se na ten negativ vlastně dostalo, a to mě fakt baví

[Bret3]

Ja mam takovy mensi problem, ty nejlepsi fotky vznikaji mnohdy nejakou nahodou...proste clovek se snazi to vymyslet dobre, udelat to poradne a pak stejne nejlip vyjde fotka, kterou clovek praskne jen tak. Takze uz radsi nepremyslim, jenom se divam...treba posledne jsem fotil s externim bleskem odpalovanym pres kabel z boku...nastavil jsem si vsechny hodnoty manualne, protoze automatika se nechytala. Mirne prirozene svetlo na dosvetleni, hlavni zablesk pres destnik..vsechno nastavene...tri, dva, jedna, cvak! A blesk se neodpalil, zato vznikl skvely lowkey... A to je jen jeden pripad z mnoha. No neni to k nastvani?

Když to těžce vymyšlené příliš nevychází a to !náhodné! naopak ano, tak možná to neznamená, že by to druhé šlo samo bez toho prvního. Možná to první je únavná příprava na ten vrcholný výkon.

Ano, ano, to je celkem dobře ověřená věc - člověk se potí, nejde to, tráví hodiny a hodiny. A pak najednou cvak - a je to tam. Prostě se všechno spojí ve správnou chvíli. Ta příprava je ale (skoro)vždy nutná. A neplatí to jen o focení.

[Mamiak]

to je vo pokoře... abysme si ani náhodou nemysleli, že ty pravý a jediný tvůrci sme třeba my. mně se teď vybavujou ty dvořákovy dovětky na každý partituře...

[jirif]

Moc hluboký téma na mě, nevzdělaného a slovem neobratného.
Můj fotografický poud je jasný. Tématem je krajina protože se mi líbí. Fotím, protože neumím malovat