
Ekvivalentní hodnoty ke starým clonovým číslům
#1
Publikováno 28 březen 2009 - 09:27:52
#2
Publikováno 28 březen 2009 - 12:37:12
Quote
Ví někdo jaké sou ekvivalentní hodnoty ke starému označení clonových čísel 4,5 – 6,3 – 9 – 12 – 18 – 25 atd.? Děkuji
Nejsou žádné ekvivalentní hodnoty, 4.5 je 4.5, 12 je o chlup víc než jedenáct, 18 o něco víc než 16, 25 víc než 22. Je to jen jinak popsaná stupnice.
#3
Publikováno 28 březen 2009 - 14:15:20
#4
Publikováno 28 březen 2009 - 14:17:40
Quote
Tuším, že se tomu říká německá stupnice, a k tomu co napsal Bitovod dodám jen to, že to "o trochu" je skoro úplně přesně 1/3 EV. Kdysi jsem si na to udělal v Excelu takovou tabulku číselnýho vyjádření hodnot clon,časů a citlivostí po 1/3EV a tohle mě na ní asi nejvíc zaujalo...Čili 4.5 je o 1/3 EV víc zacloněno než 4, 6.3 o 1/3 víc než 5.6 atd., krok je stejnej jako u běžné stupnice, tj. sousední čísla jsou rozdíl 1EV.
No jo, to by mohlo bejt, to mi nedocvaklo

#5
Publikováno 28 březen 2009 - 14:23:59
Upřímě řečeno, větší "legrace" jsou stupnice U.S. - jakoby stejný čísla, ale úplně jiný hodnoty jako u obvyklýho f: systému.A vůbec nejlepší legrace jsou Kodakovy stupnice - tam měl snad svýho času každej foťák vlastní systém...
#6
Publikováno 28 březen 2009 - 22:18:28
#7
Publikováno 29 březen 2009 - 20:18:01

#8
Publikováno 29 březen 2009 - 21:02:05
#9
Publikováno 29 březen 2009 - 21:18:18
Quote
Navíc - předpokládám, že jestli se tu objeví Mamiak, tak mne podpoří - užívání německých clon a německé expoziční řady(1/5, 1/10,1/25 atd.) prý zlepšuje karmu fotografovu
Pozor, aby sis nenabehl

jsou i lidi uznavajici i jine VF skla nez stara nemecka, tim myslim jina stara.
A ta jsou na karmu jeste o moc lepsi
I kdyz znam cloveka, ktereho nezajimaji skla, jez na predni prirube nemaji slovo Berlin

#10
Publikováno 29 březen 2009 - 21:41:25

například já sem dneska vodpoledne dorazil u svýho certorufu clonu na doraz někam cca tři milimetry za 36 a pak už jen počítal do deseti (nebo jedenácti, dvanácti...?) nevim. je to jedno - až to poleží tu hodinu a nebo hodinu a půl (pokud jako vobvykle zapomenu) v rodinalu, tak to bude to stejně krásný jako vždycky

pro digitálisty v rouše temnokomorníkově uvádim, že podle stolzeho systému odpovídá mezinárodní hodnotě 1:5,6 hodnota 3,2 nebo starejch cajsovejch 78... to ste z toho moudrý, co? asi jako já

#11
Publikováno 29 březen 2009 - 21:57:15
Quote
I kdyz znam cloveka, ktereho nezajimaji skla, jez na predni prirube nemaji slovo Berlin
a tomu zas dobře rozumim. důležitý je vědět, co chci a čemu dávam přednost

#12
Publikováno 30 březen 2009 - 17:33:23
Quote
k tomu co napsal Bitovod dodám jen to, že to "o trochu" je skoro úplně přesně 1/3 EV.
Ne skoro, je to opravdu přesně o 1/3EV. Pokud máte DSLR (já vím že je to tu nevhodné slovo



#13
Publikováno 30 březen 2009 - 21:01:32

Mamiak: Jěště bych dodal, že pokud vůbec dotyčný používá expozimetr, tak jedině BEWI kukátkovej optickej



#14
Publikováno 8 duben 2025 - 09:54:20
jkcz, on 28 Mar 2009 - 21:18, said:
starych clonovych stupnic je nekolik, doporucuju se tim nezabyvat a prepocitat si otvor znovu. kousek papirove pasky nalepit na objektiv, pak do ruky supleru a kalkulacku a pekne si na pasku vyznacit stupnici "moderni". takto mam oznaceno nekolik starych skel.
mám zde dvě skla v závěrce v dobré kondici, nemohl by někdo tuto metodu rozvést?
případně zda funguje namířit kameru na rovnoměrně osvětlenou bílou plochu, zaostřit, postupně přivírat clonu a na matnici dejme tomu na středu pak měřit úbytek vždy o jedno clonové číslo a tuto hodnotu na objektiv opatrně vyznačit?
intuice mi říká, že ano, ale nikdy jsem na matnici neměřil, vím, že na to byly speciální sondy
expozimetr na měření odraženého světla mám přesný
#15
Publikováno 8 duben 2025 - 10:06:58
RHx, on 08 Apr 2025 - 08:54, said:
jkcz, on 28 Mar 2009 - 21:18, said:
starych clonovych stupnic je nekolik, doporucuju se tim nezabyvat a prepocitat si otvor znovu. kousek papirove pasky nalepit na objektiv, pak do ruky supleru a kalkulacku a pekne si na pasku vyznacit stupnici "moderni". takto mam oznaceno nekolik starych skel.
mám zde dvě skla v závěrce v dobré kondici, nemohl by někdo tuto metodu rozvést?
případně zda funguje namířit kameru na rovnoměrně osvětlenou bílou plochu, zaostřit, postupně přivírat clonu a na matnici dejme tomu na středu pak měřit úbytek vždy o jedno clonové číslo a tuto hodnotu na objektiv opatrně vyznačit?
intuice mi říká, že ano, ale nikdy jsem na matnici neměřil, vím, že na to byly speciální sondy
expozimetr na měření odraženého světla mám přesný
Hádám, že se jedná o měření (promítnuté) velikosti otvoru clony na předním členu objektivu a následným dosazením do vzorečku s ohniskovou vzdáleností.
#16
Publikováno 8 duben 2025 - 17:53:54
Nejjednodušší je vyfotit objektiv spolu s měřítkem na digitál, spočítat podle pixelů průměr vstupní pupily, tak zjistit základní světelnost, potom vyndat přední člen, změřit otvor, výsledné číslo pak je výchozí pro výpočet clon s šuplérou a kalkulačkou v ruce.
#17
Publikováno 9 duben 2025 - 05:16:31
Níže v článku je tabulka na přepočet starých systémů clon. Tu pro goerz používám.
#18
Publikováno 9 duben 2025 - 08:21:49
Nejlepší je přepočet (jak uvádí pignon), pokud je to možné. Jiná je situace po montáži objektivu do jiné než originální závěrky či tubusu. Pak se musí měřit. Výše uvedená metoda s vyfocením otvoru z velké dálky (kvůli rovnoběžnosti-kolimaci paprsků) je dobrá pro stanovení největší díry, jenže pak nastoupí to měření šuplerou. Nejde jednoduše měřit skutečný průměr clonového otvoru, nás zajímá průmět tohoto otvoru vytvořený přední částí objektivu. Protože jde o měření množství světla, je potřeba počítat vlastně plochu z průměru. To je dobré u kruhového otvoru velkého průměru. Jenže při větším zaclonění je otvor velmi malý a dostatečně přesné stanovení průměru je obtížné. Navíc u modernějších závěrek je otvor clony x-úhelník (pěti...) - jak se měří plocha pětiúhelníku šuplerou? Dalším problémem je, že tento postup nezohlední ztráty v objektivu.
Po mnoha experimentech (v nezbytném případě) používám měření světla, přesný luxmetr umístěný v destičce místo matnice, v ohniskové rovině (zaostření na nekonečno), namířený na rovnoměrně nasvícenou plochu. Problémem je potřeba velmi silného nasvícení, dá se použít obloha, jenže ta se docela rychle mění. Navíc je potřeba porovnávat s jiným objektivem, nebo počítat.
Na lepší způsob jsem nepřišel. Sčítá se spousta nepřesností. Jenže stejně největší nepřesností pro expozici je závěrka.
#19
Publikováno 9 duben 2025 - 09:31:53
děkuji všem, snad se s tím nějak vypořádám
časy centrální závěrky dovedu přeměřit - metoda je sice orientační, ale použitelná
možná pomocí různých metod naznačím na objektivu hodnoty, potom praktickou zkouškou ověřím ofotografováním škály - něco jako proužkovka pod zvětšovákem
jasně že se u vf na třetiny ev nehledí, hlavně chyby nesčítat
že se ti výrobci nemohli domluvit dřív na jedný stupnici...
#20
Publikováno 9 duben 2025 - 09:33:04
No podle mě stačí zjistit první clonové číslo měřením velikosti otvoru přes pupilu objektivu, to pak přidělíš reálnému otvoru za pupilou a z něj už vypočítáváš další poměrná čísla, nové měření přes pupilu není nutné, respektive možno měřit pro ověření. Ale možná mám nějakou chybu v úvaze, nejsem fyzik..
Pravděpodobnost chyby měření vzrůstající se zmenšujícím se clonovým otvorem je bohužel holý fakt. Stejně tak světelné ztráty; pro staré objektivy bez AR vrstev jsou k nalezení tabulky. Po zkusmém načrtnutí stupnice je prostě potřeba provést pár experimentů a doladit s danou závěrkou (pokud je), ve výsledku se s tím dá docela dobře žít a tvořit.
Ideální samozřejmě je měřit sondou pod matnicí.
Převodní tabulky jsou fajn a já je používám, problém je, že existuje ještě pár dalších systémů a že někdy není úplně lehké určit, podle kterého systému je objektiv značen.
#21
Publikováno 9 duben 2025 - 10:07:37
iuliuzz, on 09 Apr 2025 - 08:33, said:
No podle mě stačí zjistit první clonové číslo měřením velikosti otvoru přes pupilu objektivu, to pak přidělíš reálnému otvoru za pupilou a z něj už vypočítáváš další poměrná čísla, nové měření přes pupilu není nutné, respektive možno měřit pro ověření. Ale možná mám nějakou chybu v úvaze, nejsem fyzik..
Pravděpodobnost chyby měření vzrůstající se zmenšujícím se clonovým otvorem je bohužel holý fakt. Stejně tak světelné ztráty; pro staré objektivy bez AR vrstev jsou k nalezení tabulky. Po zkusmém načrtnutí stupnice je prostě potřeba provést pár experimentů a doladit s danou závěrkou (pokud je), ve výsledku se s tím dá docela dobře žít a tvořit.
Ideální samozřejmě je měřit sondou pod matnicí.
Převodní tabulky jsou fajn a já je používám, problém je, že existuje ještě pár dalších systémů a že někdy není úplně lehké určit, podle kterého systému je objektiv značen.
Mně přijde ta úvaha správná. Kdesi jsem četl, že u nekruhových clon stačí vzít v potaz tu úsečku v nejširší části pentagonu(=mezi vrcholy), odchylka oproti průměru kruhu je prý pak zanedbatelná. Nezkoušel jsem.
1 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 1 návštěvníků, 0 anonymních