Receptář - obecná diskuze
#51
Publikováno 14 květen 2009 - 06:44:43
Abych tak planě nekecal, když si odtamtud někdo něco objedná, do 300kg to můžu dovézt do Prahy (Brna, Olomouce... na trase D1).
#52
Publikováno 14 květen 2009 - 08:17:31
Pokud Dubraro udělá kurýra, tak ja bych mohl provádět nákup. Sice mám živnosťák na vědu a výzkum v přírodních vědách, ale aspoň nějaký papír mám. K tomu skladu to mám blíž než do Tesca - takových 6 km . Ale diskuzi k nákupu bych přesunul do nového vlákna.He, to jsem nevěděl, a bydlím vedle v Havířově. Jestli ale soukromé osobě nic neprodají, tak je to k ničemu jako všichni ostatní dodavatelé chemikálií.
Abych tak planě nekecal, když si odtamtud někdo něco objedná, do 300kg to můžu dovézt do Prahy (Brna, Olomouce... na trase D1).
#53
Publikováno 15 květen 2009 - 00:11:24
http://www.eurosarm.cz/chem_detail.php?ID=310625650000&name=Thios%EDran_sodn%FD
sídlo např. v Šenově u Ostravy
a teď už sypejte len recepty, bo se strhne bitka
Kubo, ogaro ty si zlato, je to ten eurošarm, ale býl sem hodně blízko
#55
Publikováno 15 květen 2009 - 13:06:14
Á, takže to si skočím přes kopec na letiště a usypu si z toho zásobníku, co tím vápní přehradu v Brně, nebo si počkám až poletí čmelák a nastavím plachtu...tož Kubikula dostál mysím 50 kg a neco dával před časem na prodej, bo říkal že tym mysím bude vápnit Vltavu, bo je prej kyselá jak sviňa a včilkaj je to moderní. Enem teho čmeláka mu nechtěli púčit...
Že by přes druhej kopec LAB-MET? Kurnik na ty objemy abych si vzal za kolo vozejk No uvidíme až dojedu zásoby.Tož teho natronového ustalovača sem kúpil v Brně v nejakej firmě, kerú si u nepamatuju. ... PS: ta firma v brně se menuje nejak jako samet, lamet, šarlat či tak nejak. Já už si nepamatuju bo sem byl nacápaný jak jelimánek...
Brete, máš recht, na Tuřanech majú teho super čmeláka co vysype tunu za 20 vteřín, tam by to šlo!!! Aji bez plachty.
#56
Publikováno 15 květen 2009 - 14:13:53
#57
Publikováno 14 červenec 2009 - 07:32:30
Našel jsem FX-16, ale glycin (ten správný) je docela problém sehnat a když tak je to hodně drahá potvora. Kupovat celé balení na vyzkoušení (0.5g) bez záruky 100% výsledku není ideální.
Našel jsem i nějaké jiné grafické vývojky, ale potřebuji volat ORWO NP7, tedy velké množství hydrochinonu a ph kolem 10 je skoro jistá cesta do pekla. Hustý závoj - nekopírovatelné negativy.
Děkuji za pomoc, Petr.
P.S. Nevíte jaký je poměr nahrazení hydrochinonu vitamínem C. To by byla možná cesta jak se zbavit závoje bez použití glycinu.
#58
Publikováno 14 červenec 2009 - 08:20:58
#59
Publikováno 14 červenec 2009 - 18:21:40
Nevíte o nějaké grafické negativní vývojce? Velké zrno, malá škála odstínů, minimální závoj na starých filmech.
Našel jsem FX-16, ale glycin (ten správný) je docela problém sehnat a když tak je to hodně drahá potvora. Kupovat celé balení na vyzkoušení (0.5g) bez záruky 100% výsledku není ideální.
Našel jsem i nějaké jiné grafické vývojky, ale potřebuji volat ORWO NP7, tedy velké množství hydrochinonu a ph kolem 10 je skoro jistá cesta do pekla. Hustý závoj - nekopírovatelné negativy.
Děkuji za pomoc, Petr.
P.S. Nevíte jaký je poměr nahrazení hydrochinonu vitamínem C. To by byla možná cesta jak se zbavit závoje bez použití glycinu.
Co tak ten film ještě před exponováním omladit nějakou oxidační lázní? Se závojem se začne od nuly a pokud není moc zhnilej, tak to ustojí.
#60
Publikováno 14 červenec 2009 - 21:45:21
Metol..............1g
Uhličitan..........5g (fosforečnan 5,5g)
Sičičitan..........5g
vody do......... 1l
#61
Publikováno 29 červenec 2009 - 21:34:16
První pokus na Orwo NP7.
Buď zapracoval fosforečnan nebo je tam tak málo chemie a hlavně vyvolávač, jen metol, že po závoji není ani památka. Problém, je že vývojka málo využívá citlivost. 18 min při 20 stupních bylo hodně málo. Na negativu je jen malý nádech kresby. Zítra zkusím cca kolem 40 min. Délka volání se mi už nelíbí, ale snad se trefím nebo budu čas už jen zkracovat.
#62
Publikováno 30 červenec 2009 - 14:20:53
Takže závěr z Beutlera. Bude to opravdu vývojka pro max. 200 ASA a to asi ne kuli zrnu, ale malému využití citlivosti.
#63
Publikováno 30 červenec 2009 - 16:21:53
ten tam musíš "přidat navíc". jinak ta vývojka nemá žádnou zásadu.
#64
Publikováno 30 červenec 2009 - 19:08:17
uhličitan nelze IMO nahradit fosforečnanem
ten tam musíš "přidat navíc". jinak ta vývojka nemá žádnou zásadu.
Ale jo, Kulhánek má v receptáři náhrady alkálií a 1g uhličitanu, by měl být zaměnitělný za 1,1g fosforečnanu. Aktivita vývojky se určitě srazí jak píšeš, ale takováhle tragédie by to neměla být. Ona ta celá Buetlerovka by měla být na nízké citlivosti a jak vidno asi tomu tak opravdu bude. Navíc starý prošlý materiál desítky let tomu taky nepřispěl. Je to v receptáři z roku 1977. Chemie to na vysoké úrovni nebude, má např. chybu v přehledu chemikálií u glycinu, ale v tomhle bych mu i věřil.
#65
Publikováno 31 červenec 2009 - 07:43:39
mimochodem - psal to tak přeci Koblic - střední fosforečnan (tedy hydrogenfosforečnan disodný) by se měl jako protizávojová látka přidávat k vývojce, stačí ho poměrně mizivé množství, avšak koncentrace lze stupňovat až k 70 g/l. neměla by se tím měnit aktivita, charakter a ni vyvolávací doba vývojky. o náhradě v souvislosti s fosforečnanem nepsal nikde.... nebude ta kulhánkova rada platit pro jinej fosforečnan?
navíc - pH 1% roztoku hydrogenfosforečnanu disodného je 9,0, zatímco uhličitanu sodného 11,5. mám ten pocit, že je třeba uhličitan sodný nahrazovat fosforečnanem trisodným (pH 1% roztoku 12,0).
a nebo tam prostě přisypat trochu fosforečnanu takhle sem to udělal, když mi závojovaly a dožluta se barvily prošlý papíry ilford multigrade - prostě sem do vývojky nasypal čajovou lžičku fosforečnanu - závoj zmizel, barva byla bílá a všechno jinak makalo jak dřív.
#66
Publikováno 31 červenec 2009 - 07:54:49
#67
Publikováno 1 srpen 2009 - 13:17:51
Asi to vyhrála ostrá vývojka od Beutlera (Neofin Blue). Při vyšších citlivostech by mělo vylézt ostré zrno a když nahradím uhličitan fosforečnanem, měl bych ukočírovat i závoj. Za pokus nic nedám a uvidím. Strmost pak upravím gradací papíru nebo překopírováním na reprografický film.
Metol..............1g
Uhličitan..........5g (fosforečnan 5,5g)
Sičičitan..........5g
vody do......... 1l
máš tam zjevně špatně vodu. Tohle je do čtvrt litru a ne do litru a pak je to rachot. Zkoušel jsem to a je to tak kolem 3 minut.
#68
Publikováno 1 srpen 2009 - 21:02:26
Orwo NP7/ 20 stupňů/25 min
#69
Publikováno 1 srpen 2009 - 21:05:38
#70
Publikováno 3 srpen 2009 - 19:54:52
jinak tady je scan z metolky se sodou. Je cisty protisvetlo bez predniho osvetleni. Volano minutu a pul.
gram metolu a po peti gramech siricitanu a sody do 200ml vody
apps je to 10x15 100 asa
#71
Publikováno 3 srpen 2009 - 20:03:53
tahle vyvojka dela prekrasne plastickej obraz a to ji podle me odlisuje od jinejch slozitejch.
v jednoduchosti je jednoduchost.
verne vasek
www.collodion.cz
#72
Publikováno 3 srpen 2009 - 20:29:39
Na ORWO NP7 zrno vylezlo, ale je drobné, pravidelné a ostré jak břitva. Navíc jak je tam jen metol, vyvolává to hezky měkce a při nafocených zářivkách, ostrých světe...atd. to vypadá, že i vyrovnává.
recepis je v Tomáškovi - Fotografická chemie str. 65
Chemie je opravdu málo, tady se ředí 1:10
http://www.jackspcs.com/fdnb.htm
http://www.digitaltr...ata/beutler.php
film developer Cookbook str 59. tabulka nahoře. Odkaz hodí doprostřed stránky.
http://books.google....veloper&f=false
#73
Publikováno 30 listopad 2009 - 13:23:56
mal som v umysle si za ucelom pokusu zarobit 50% roztok dvojchromanu... ten sa po nasypani do vody rozpustal velmi pomaly... tak som tu vodu trochu prihrial a dvojchroman sa rozpustil... lenze po vychladnuti sa opet vykrystalizoval... takze ani neviem kolko % roztok som spravil...
nemate niekto prosim skusenst ako zarabat roztok dvojchromanu vyssej koncentracie? resp. urobil som niekde chybu?... dik
#74
Publikováno 30 listopad 2009 - 14:15:42
vie mi prosim niekto z chemikov poradit?...
mal som v umysle si za ucelom pokusu zarobit 50% roztok dvojchromanu... ten sa po nasypani do vody rozpustal velmi pomaly... tak som tu vodu trochu prihrial a dvojchroman sa rozpustil... lenze po vychladnuti sa opet vykrystalizoval... takze ani neviem kolko % roztok som spravil...
nemate niekto prosim skusenst ako zarabat roztok dvojchromanu vyssej koncentracie? resp. urobil som niekde chybu?... dik
Rasťo, to asi bude problém.
Ve staré literatuře se uvádí, že potřebujeme-li dvojchroman
ve větším než 5% roztoku, tak používáme amonný dvojchroman.
Protože draselný krystalizuje. Tak to spolu nějak souvisí.
#75
Publikováno 30 listopad 2009 - 14:24:39
#76
Publikováno 30 listopad 2009 - 14:40:56
#77
Publikováno 30 listopad 2009 - 15:00:35
#78
Publikováno 29 prosinec 2009 - 12:05:13
Zdravím vespolek.vie mi prosim niekto z chemikov poradit?...
mal som v umysle si za ucelom pokusu zarobit 50% roztok dvojchromanu... ten sa po nasypani do vody rozpustal velmi pomaly... tak som tu vodu trochu prihrial a dvojchroman sa rozpustil... lenze po vychladnuti sa opet vykrystalizoval... takze ani neviem kolko % roztok som spravil...
nemate niekto prosim skusenst ako zarabat roztok dvojchromanu vyssej koncentracie? resp. urobil som niekde chybu?... dik
Je to ještě aktuální?
Něco bych možná k tomu měl
#79
Publikováno 30 prosinec 2009 - 15:43:29
#80
Publikováno 30 prosinec 2009 - 20:49:08
Předem jenom říkám, že se budu snažit vyjadřovat chemicky správně, ale zase se budu snažit to nějak překládat srozumitelně. I když, všechna čest, je tu celá řada odborníků, kterým chemie není zas tak cizí
Tak především bude řeč o dichromanu (dvojchromanu).
Otázkou zůstavá (proto jsem se v úvodním příspěvku tak blbě ptal), z jakého důvodu kolega rastCAM roztok o koncentraci 50 % dichromanu potřeboval (všimněte si, že nespecifikoval o jaký dichroman jde!). (Jenom malá odbočka, rozumíme si, že roztok o koncentraci 50 % nějaké soli znamená např. 50 g dané soli a 50 g (50 ml) vody)!
1. Zda to byla potřeba přípravy tzv. zásobního roztoku (koncentrátu) za účelem dalšího ředění na roztok pracovní nebo třeba opět jako ředění do nějaké směsi.
2. Zda doopravdy příprava takového roztoku byla (či je) součástí nějakého receptu.
K bodu 1 lze nalézt odpověď ve výše uvedených příspěvcích. Zejména citace v duchu Junga a Hübnera (Bret3), z které vyplývají data o rozpustnosti dichromanu draselného (správně by mělo být didraselného ) a amonného (diamonného). Kdy v podstatě omezená rozpustnost obou sloučenin nedovoluje připravit za laboratorní teploty roztok o koncentraci 50 %.
K bodu 2. Pokud by se tedy měl podle nějakého receptu roztok o koncetraci 50 % nějakého dichromanu připravit, pak by se patrně jednalo o dichroman disodný, přesněji o jeho dihydrát (Na2Cr2O7 . 2H2O), jehož rozpustnost je skoro 6× vyšší než dichromanu didraselného. Takže roztok dihydrátu dichromanu disodného o koncentraci 50 % by měl být reálný.
Samozřejmě otázkou zůstává, zda se tato sůl ve fotografické chemii někde vyskytuje či vyskytla. Musím připustit, že jsem ji dosud nepotkal a i když by mohla mít stejné účinky jako dichroman didraselný (samozřejmě v odpovídajícím poměru), tak přeci jenom i v chemické praxi (třeba hydroanalytické) je obvyklejší dichroman didraselný. Takže přemýšlet, že by sodná sůl byla vhodná náhrada soli draselné ...
Tady nevím.
#81
Publikováno 24 leden 2010 - 10:42:44
#82
Publikováno 1 únor 2010 - 15:52:55
absolutně nemám přehled, pomoc velmi uvítám.
#83
Publikováno 1 únor 2010 - 17:13:59
připojím se s dotazem ohledně cen, mám teď kupovat nějaký pyrokatechin čistý a pyrosiřičitan sodný čistý.
absolutně nemám přehled, pomoc velmi uvítám.
podle toho kde a od koho-můžeš sehnat pyrokat.třeba za 800,-,nebo taky za 2500,-,ale stačí zavolat do IPL p.Lukeš a tam ti řekne cenu
P.S.já třeba teď dostal kilo pyrosiřičitanu zcela zadara (ale to jen,že jsem v hospodě nadhodil dotaz ohledně chemie a seděl tam typ,co dělá v práci s chemií a tam to měl,takže asi tak)
#84
Publikováno 1 únor 2010 - 17:21:07
mám možnost potaše,avšak není čistý,ale bajvoko 95-97%,tak můžu ho bez obav použít pro neg.vývojku,nebo je tam nějaké ůskalý?
pokud v pohodě,tak bych i mohl někomu nabídnout(dělám ve sklářství a tady se používá,takže nemůžu deně nosit dom 50kg pytle,ale jednou za čas 1-2kg v klidu)
#85 Jirinol
Publikováno 1 únor 2010 - 17:48:49
#86
Publikováno 1 únor 2010 - 20:38:34
hydroxid(louh)se tady taky jede ve velkým a už si to zamykaj,tak budu muset trošku škemrat
#87
Publikováno 2 únor 2010 - 11:10:51
Hydroxid sodný se ve fotochemii moc nepoužívá a když tak se dá levně koupit ve vyhovující kvalitě v drogerii.
#88
Publikováno 2 únor 2010 - 17:00:56
ten louh je jen do Kulhánka a Windische
#89
Publikováno 2 únor 2010 - 20:55:14
#90
Publikováno 2 únor 2010 - 22:58:17
Omlouvám se za začátečnický dotaz - chtěl bych si namíchat D-76 - našel jsem si recept - http://jinyprostor.cz.tl/V%FDvojky.htm ,mám objednané chemikálie. Jde mi o rozvážení. V práci máme rel. přesné váhy a tak si chci pár dávek odvážit do zásoby. Mohu jednotlivé chemikálie po rozvážení smíchat a rozpouštět společně, nebo si musím každou odsypat sólo a rozpouštět postupně. Nechce se mi tahat 10 piskliček od filmů s metolem 2 gramy, 10 x hydrochinon, atd. Děkuji
ušetři si práci - přečti si tohle:
http://silvergrain.o...-Tech/d-76.html
a namíchej si D-76H (je v tom o jednu chemikálii míň a má to konzistentnější chování)
metol - 2,5 g (před rozpuštěním metolu je nutné rozpustit ve vodě lžičku siřičitanu!)
siřičitan sodný, bezvodý - 100 g
tetraboritan sodný, dekahydrát - 2 g
doplnit do 1000 ml
a NE - nejde to sesypat všecko dohromady.
#91
Publikováno 2 únor 2010 - 23:20:42
Děkuji, tohle jsem potřeboval vědět, až chemikálie dorazí, budu si hrát.a NE - nejde to sesypat všecko dohromady.
#92
Publikováno 2 únor 2010 - 23:26:14
#93
Publikováno 3 únor 2010 - 00:35:58
Pokud to chceš exaktně rozřešit, namíchej dvě stejný vývojky s čerstvým i starým, naexponuj stejně dva plany a vyvolej ..... uvidíš
#94
Publikováno 3 únor 2010 - 08:54:53
Metol je poměrně trvanlivý. Je šedohnědý i normálně.a jak je to se stářím chemikálií? ubývají jim síly? tím myslím třeba šedo-hnědost metolu a podobně.
Co se týče D-76, doporučil bych spíše jednu chemikálii (kyselinu boritou) přidat a namíchat D-76d. Jednak je nejpodobnější komerčně prodávané variantě (tedy sedí všechny zveřejněné časy), jednak je méně citlivá na kvalitu použitých chemikálií, zejména siřičitanu. Moje zkušenost je taková, že mi D-76d fungovala vždy podle očekávání, u D-76 byly výsledky nejisté.
Sesypat všechny chemikálie dohromady není dobrý nápad. Dají se rozdělit do dvou balíčků: 1/ metol, hydrochinon a trocha siřičitanu; 2/ zbytek siřičitanu, tetraboritan a kys. boritá. Jako první se rozpouští 1/, po rozpuštění se přidá 2/.
#95
Publikováno 3 únor 2010 - 11:24:14
Díky za recepis, zkusím obojí. Pomůžou i ty balíčky.Metol je poměrně trvanlivý. Je šedohnědý i normálně.a jak je to se stářím chemikálií? ubývají jim síly? tím myslím třeba šedo-hnědost metolu a podobně.
Co se týče D-76, doporučil bych spíše jednu chemikálii (kyselinu boritou) přidat a namíchat D-76d. Jednak je nejpodobnější komerčně prodávané variantě (tedy sedí všechny zveřejněné časy), jednak je méně citlivá na kvalitu použitých chemikálií, zejména siřičitanu. Moje zkušenost je taková, že mi D-76d fungovala vždy podle očekávání, u D-76 byly výsledky nejisté.
Sesypat všechny chemikálie dohromady není dobrý nápad. Dají se rozdělit do dvou balíčků: 1/ metol, hydrochinon a trocha siřičitanu; 2/ zbytek siřičitanu, tetraboritan a kys. boritá. Jako první se rozpouští 1/, po rozpuštění se přidá 2/.
#96
Publikováno 10 únor 2010 - 14:40:59
#97
Publikováno 10 únor 2010 - 17:38:41
Čističku nemám, ale možná, že kdybych kádinku s fenidonem postavil na reprobednu s Metallicou na plný pecky, že by to taky šlo?jeden moderní postup - rozpouštění fenidonu pomocí ultrazvuku. T
#98
Publikováno 19 únor 2010 - 12:53:18
#99
Publikováno 19 únor 2010 - 13:36:44
Ve fotochemii se tyto "silné" kyseliny používají většinou v nízké koncentraci. Roztoky lze proto připravit i z technické kyseliny solné (33-36%) a akumulátorové kyseliny sírové (38%). Jen bude třeba upravit množství. Pro výpočet si najděte tzv. křížové pravidlo.Nechť mi letití temnokomorníci odpustí další hloupý dotaz, poradíte prosím někdo jak je to s kyselinami?? Potřebuji namíchat foto roztoky s kyselinou solnou a sírovou, ve Filmetu mi pan Mastný prodal kyselinu solnou a má jen 35%, přemýšlím zda je využitelná pro foto ( prý to stačí ale mám pochybnosti ). Je nutné mít neředěnou kyselinu nebo se počítá v receptech s technickou koncentrací ? Můžu tedy koupit technickou kyselinu sírovou a použít jí v receptu normálně jak je psáno nebo je potřeba upravit množství ? Kde případně sehnat neředěnou kyselinu ??
#100
Publikováno 19 únor 2010 - 17:25:37
Ve fotochemii se tyto "silné" kyseliny používají většinou v nízké koncentraci. Roztoky lze proto připravit i z technické kyseliny solné (33-36%) a akumulátorové kyseliny sírové (38%). Jen bude třeba upravit množství. Pro výpočet si najděte tzv. křížové pravidlo.
Skvělé díky moc !!
3 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 3 návštěvníků, 0 anonymních