72 odpovědí na toto téma

[Pavel_P]

Propan do zapalovačů vyjde mnohem levněji a nemyslím si, že bude fungovat hůř...

[Kubikula]

Quote

Propan do zapalovačů vyjde mnohem levněji a nemyslím si, že bude fungovat hůř...

Jo, máš pravdu, ale mě se líbí na Protectanu to jemné dávkování. Vydržel opravdu hodně dlouho i při častém používání. Jak to řešíš s tím propanem do zapalovačů? Kdyby se dělali stejný flašky, tak by stačilo přehodit ten plastovej vršek.

[Pavel_P]

Nevím přesně co myslíš tím jak to řeším. Prostě buď ten plyn do kanystru fouknu z pixly na doplňování zapalovačů, co je mají v každém PNS, nebo když někde najdu zapalovač, přetočím ho na maximum foukání a půl zapalovače do toho fouknu. S tou pixlou velkou je možná jen malý problém, že fouká pod větším tlakem, tak jsem měl strach aby ten plyn při tom svém běhu po kanystu měl šanci se usadit, nicméně, vždy když nalévám obsah kanystru do misek, velmi silně zavane, takže to asi funguje...

[Vladivostok]

Já jsem to zatím neřešil, ale při hlubokém rozjímání při práci se svářečkou jsem si tak říkal, když je ten CO2 těžší než vzduch a při běžných teplotách se chová inertně, že by snad...

[bryan]

Nechova se tak úplně inertně - je rozpustný ve vodě. Vzniká kyselý roztok takže do alkalické vývojky rozhodně ne.

[kraken]

Používám ho i na vývojku již asi dva roky a nic nesleduji. Z mé strany můžu doporučit.

[oteccasu]

Hmmm, asi jsem bélbej, ale nevím na co by to bylo k focení vhodný?????

[bryan]

Tu rozpustnost jsem měl na mysli u oxidu uhličitého, který zmiňoval Vladivostok protectan je tušim na bázi butanu.

[Mamiak]

Quote

Hmmm, asi jsem bélbej, ale nevím na co by to bylo k focení vhodný?????

ochrana lázní před oxidací... jakože dýl vydržej nezkažený

[RHx]

Quote

Quote

Hmmm, asi jsem bélbej, ale nevím na co by to bylo k focení vhodný?????

ochrana lázní před oxidací... jakože dýl vydržej nezkažený

taky rituál!
odleju vývojku, vezmu plechovku, obřadně zakvedlám - někdy jako ty číšnící se šejkrem, otočím vzhůru nohama, namířím do vývojky a fouknu
a mám dobrej pocit, když vidím ten plyn, jak sedá na vývojku a říká: buď hodná a zachovej svoje vlastnosti

[kraken]

Radime, ogaro, ty to vždycinky umíš tak krásně napsat, že sem si šel do komory a zafoukl si znovu vývojku (kdyby to náhodú nekama utéklo).
Při tej příležitosti (když už sem tam býl zafukovat) sem si dal po kalíšku.

[krilo]

Quote

taky rituál!
odleju vývojku, vezmu plechovku, obřadně zakvedlám - někdy jako ty číšnící se šejkrem, otočím vzhůru nohama, namířím do vývojky a fouknu
a mám dobrej pocit, když vidím ten plyn, jak sedá na vývojku a říká: buď hodná a zachovej svoje vlastnosti

a ty ten plyn vidis? ja striekam zo zapalovaca a to je fakt len baj ocko ... da sa zohnat nejaky zafarbeny plyn???

[David]

http://www.fotoskoda...an-spray-105193


Ta cena mi nepřijde tak hrozná. Zvláště když jsem slyšel reference, že hodně dlouho vydrží.

[Goro]

Quote

Quote

taky rituál!
odleju vývojku, vezmu plechovku, obřadně zakvedlám - někdy jako ty číšnící se šejkrem, otočím vzhůru nohama, namířím do vývojky a fouknu
a mám dobrej pocit, když vidím ten plyn, jak sedá na vývojku a říká: buď hodná a zachovej svoje vlastnosti

a ty ten plyn vidis? ja striekam zo zapalovaca a to je fakt len baj ocko ... da sa zohnat nejaky zafarbeny plyn???

když se to foukne z lahve, část plynu se změní v cosi jako mlhu a tu vidíš. Během chvilky se ta mlha vypaří a vzniklý plyn rychle vytlačí kyslík z lahve. Myslím že ze zapalovače to nebude tak dobrý, protože dlouho trvá, než tam vůbec něco nafoukáš.

[chemik]

Ano, plyn Protectan spray od firmy Tetenal je stejný, jako plyn do zapalovačů od i v Česku známé firmy Ronson.
Na stránkách obou výrobců se lze doklikat až k bezpečnostním listům. Zhruba jde o směs 50 % butanu, 25 % izobutanu a 25 % propanu. Směs také dobře známá ve spojitosti s tábornickými vařiči na plyn. Firma Primus touto směsí plní plynové kartuše různých objemů. Jiné firmy kartuše plní třeba směsí 20 % propan a 80 % butan, což je +/- směs používaná i v běžných bombách pro domácnost.
Ta mlha je vlastně aerosol, drobné kapénky plynu, který se za dané teploty a atmosférického tlaku rychle mění v čirý plyn.
Letmým nahlednutím na trh s plynem do zapalovačů se 250ml bombička s plynem Ronson prodáva za 45 Kč (nevím jak v kamenných obchodech), dvě bombičky, tj. 500 ml za 90 Kč.
Protectan spray (tuším 400 ml) stojí ... (viz odkaz výše).

[hypnogen]

vidíš/nevidíš.. ten plyn by měl dycky klesnout k hladině, ne? je třeba vždy vytlačovat všechen původní vzduch, nebo stačí jen jistá "hladinka", která dostatečně zmírní osmózu/difúzi?

[krilo]

Quote

vidíš/nevidíš.. ten plyn by měl dycky klesnout k hladině, ne? je třeba vždy vytlačovat všechen původní vzduch, nebo stačí jen jistá "hladinka", která dostatečně zmírní osmózu/difúzi?

ano, klesne na hladinu, ale mne slo skor o dostatocne mnozstvo ... ked ho nevidim neviem ci som dal dost ci nie ...

[chemik]

To už je na inženýrský výpočet
Kolik je potřeba plynu na totální výměnu vzduchu v lahvi s prázdným prostorem 0,5 litru. Otázku, zda je veškerá výměna nutná v tuto chvíli nechme stranou.
Litr? Dva?
Přece jenom při tom foukání plynu do flašky může dojít k tzv. zkratovým proudům, kdy plyn již uniká z flašky ven, ale přitom v ní ještě nějaký vzduch zůstává.
Litr plynu má za laboratorní teploty hmotnost tak 2,3 g (+/- 10 %).
Zbývá zjistit, k jakému úbytku plynu dojde třeba po 2 sekundách pšouknutí. Tak mne s tím pšouknutím napadlo, ale to raději ne, že ...

[krilo]

takze od oka a spoliehat sa na placebo

[Pavel_P]

A proč by se měl komplet vyměnit objem vzduchu? Stačí mít prostě jen dělící vrstvu mezi vzduchem a roztokem, ne? Já to foukám buď z butelky na doplňování zapalovačů, nebo přímo zapalovačem - pustím ho na max výkon a fouknu tam tak čtvrtku zapalovače. Funguje to, roztoky jsou spokojený....

[chemik]

Quote

A proč by se měl komplet vyměnit objem vzduchu? Stačí mít prostě jen dělící vrstvu mezi vzduchem a roztokem, ne? Já to foukám buď z butelky na doplňování zapalovačů, nebo přímo zapalovačem - pustím ho na max výkon a fouknu tam tak čtvrtku zapalovače. Funguje to, roztoky jsou spokojený....

Hm.
Zásadní otázka je, co se děje s tou domnělou plynnou vrstvou a domnělou vzduchovou vrstvou nad ní. Plyny jsou obecně tekutiny, stejně jako kapaliny. Na rozdíl od kapalin, které mohou být tzv. nemísitelné (nebo omezeně mísitelné), třeba olej a voda, kdy dojde k prakticky k stabilnímu rozvrstvení tzv. fází podle hustoty jednotlivých kapalin, však plyny jsou mísitelné. A někde tady byla řeč i o difuzi, takové spontánní promíchávání. Jistě, je znám jev spojený s oxidem uhličitým, který v uzavřených prostorách (čím jsou ty prostory užší a vyšší, tím lépe) vytvoří nebezpečnou vrstvu. Studny, jeskyně. Člověk se v přítomnosti v tomto prostoru může udusit. Je popsáno plno takovýchto případů, kdy zahynuli i zachránci a dokonce i zachránci zachránců.
V tomto případě se jedná o vcelku stabilní systém narušený návštěvníkem. U pšouknutí do flašky nemusí jít o ustálený stav. Stáčí i nepatrný pohyb (přenesení lahve do regálu nebo pouhé posunutí) už dojde k mírnému pohybu kapaliny, která té difuzi napomáhá. I když plyn v zapalovači má o trošku větší hustotu než zmíněný oxid uhličitý. Otázkou také je, když už jsme u té pšoukologie, kolik toho plynu tam pšouknu. Nedalo mi to a na analytických vahách jsem si stanovil úbytek hmotnosti zapalovače při odpšouknutí trvajíci 10 s. Ubylo zhruba 60 mg (průměr z pěti měření +/- 10 %), při hustotě plynu 2,3 g/L to je 26 mL. Když vezmu lahev a zhruba odhadnu plochu hladiny na 1 dm2 (1 decimetr čtvereční, tj. 100 centimetrů čtverečních), tak 26 ml vytvoří vrstvu o výšce 2,6 mm! Při desetisekundovém pšouknutí, kdo to vydrží deset sekund? . Já o její stabilitě mám silné pochybnosti. Někdo tady hovořil o placebo efektu. Já to nebyl

[chemik]

Quote

... fouknu tam tak čtvrtku zapalovače...

Tak jsem to změřil
V běžném jednorázovém zapalovači (ten nejlevnější, "nedoplnitelný") jsou cca 2 g plynu. Čtvrtka z něj pšoukala přes 8 minut (asi nějaký šmejd), nějakých 200 mL. To už by nějakou vrstvu vytvořit mohlo, teoreticky necelé 2 cm. Ale ta zatracená difuze, není nijak rychlá (v klidu), ale je a rozhodně se tam ten plyn v klidu nedávkuje, ten pšouk nějakou dunamiku má. A co víc, použitý plyn se, sice málo, ale přece, rozpouští ve vodě. Tak zhruba 60 mg/L.

[Pavel_P]

Tak zapalovač má samozřejmě regulaci množství plynu, takže sundat plíšek, chytnout regulační kolečko a točit a točit. Pak to fouká tak, že při max povolení je zapalaovač během pár sekund prázdný. Už od mala jsem si s tím hrál, ten maxiplamen je v dětské ruce tou nejlepší hračkou :) Je jasné, že turbulence tímto vznikají, nicméně já to prostě normálně fouknu do láhve s úzkým hrdlem a okamžitě zavřu. O tom, že tam je dostatek plynu a že leží na hladině mě přesvědčí, že to začne smrdět až při vylévání....

[chemik]

Quote

O tom, že tam je dostatek plynu a že leží na hladině mě přesvědčí, že to začne smrdět až při vylévání....

Tak to není ale žádný důkaz. Zúčastněné plyny jsou bez zápachu, smrdí tam pachové látky (obvykle nějaký miliprd merkaptanu, říká se tomu odorizace), které tam jsou právě z důvodu bezpečnosti, aby smrděly co nejvíce. Myslím, že se zápachem merkaptanů máme všichni určité zkušenosti. Takže to, že to smrdí vůbec není kvantitativní údaj o dostatečnosti plynu. A že leží na hladině, opět, je veliká šance, že se to promísí. A není pochyb o tom, že tato směs bude smrdět.

[krilo]

chemik: pekny vyklad
a co nam z toho teda vyplyva? ze sa s kludom vykaslat na nejake plynovanie? ked tak nad tym rozmyslam, tak chemikalie oxiduju so vzduchom a cim menej ho tam bude tym to menej zoxiduje, ci nie? cize aj "nejake"zastreknutie zapalovacom lepsie ako ziadne ... ci?

[chemik]

Quote

chemik: pekny vyklad
a co nam z toho teda vyplyva? ze sa s kludom vykaslat na nejake plynovanie? ked tak nad tym rozmyslam, tak chemikalie oxiduju so vzduchom a cim menej ho tam bude tym to menej zoxiduje, ci nie? cize aj "nejake"zastreknutie zapalovacom lepsie ako ziadne ... ci?

Na to by měli odpovědět praktici, já jsem odchovanec kuliček a jednoznačnou odpověď se neodvažuji vyslovit.
Ohledně oxidace opět nabídnu úvahu založenou na velice hrubém výpočtu (silně zaokrouhluji). Dejme tomu, že máme litrovou láhev s půllitrem vývojky. To znamená půl litru vzduchu. V tomto půllitru vzduchu je nějakých 100 mL kyslíku tj. 150 mg. Tento kyslík podlehne nejspíše díky siřičitanu redukci a bude siřičitan oxidovat na síran. Obecně (pouze roztok siřičitanu) redukce probíhá docela pomalu. Pokud je však katalyzována nějakým kovem, jede to docela rychle. Chemická rovnice je velice jednoduchá a vyplývá z ní, že 150 mg kyslíku spotřebuje či odčerpá či "znehodnotí" 120 mg siřičitanu sodného.
Podobný výpočet lze použít u oxidu uhličitého. V půllitru vzduchu to vychází na nějakých 0,4 mg. To už v té destilce ho je více. S ním si však poradí alkalické prostředí vývojky s tlumivými systémy. Tímto nám v láhvi nad roztokem zbýva pouze dusík (+/-). Jak kyslík "zmizí" z plynné fáze do roztoku, dojde i k poklesu tlaku v láhvi (vliv oxidu uhličitého na tuto změnu není významný). Takže problém nastává, že mezi prostředím v láhvi a okolním vzduchem nastává určitá nerovnováha, navíc umocněná tím, že obvykle vytemperovaný roztok na laboratorní teplotu uzavřeme v láhvi a šoupneme do chladničky. A v zimě se všechno smrskne. Takže z fyzikálního pohledu se tlaky budou chtít vyrovnat, z pohledu chemického se tam bude rvát ten kyslík (resp. vzduch i s tím oxidem uhličitým). Takže ten siřičitan by měl stále co dělat. Otázkou je jak rychle. Tuto rychlost však lze zvládnout či znatelně omezit vhodným nádobím, zda máme dobře těsně uzavřené láhve. Zábrus pro alkalické roztoky vhodný není, takže je potřeba kvalitní láhev se šroubovacím uzávěrem a odpovídajícím kvalitním těsněním (např. silikonová pryž potažená teflonovou folií). O kvalitě se lze dobře přesvědčit, když poloprázdnou láhev s teplou vodou dobře uzavřeme a dáme do lednice. Druhý den by to po pootevření mělo docela zasyčet, jak vzduch vnikne do láhve, což je známka, že láhev podtlak vydrží.
Je na každém z nás, jak si s tím poradíme. Nezanedbatelnou roli hraje i skutečnost, jak dlouho chceme takový roztok uchovávat.

[krilo]

no a teraz som uz uplne mimo

[chemik]

Quote

no a teraz som uz uplne mimo

Sorry.
Tak plynuj, ale pořádně

[krilo]

Quote

Quote

no a teraz som uz uplne mimo

Sorry.
Tak plynuj, ale pořádně

skor mi to vychadza, ze sa na to vybodnem
ale dik za osvetu

[chemik]

Quote

skor mi to vychadza, ze sa na to vybodnem
ale dik za osvetu

Já se to neodvážil říci tak nahlas
Chce to pojmout dialekticky

[Goro]

Quote

Quote

chemik: pekny vyklad
a co nam z toho teda vyplyva? ze sa s kludom vykaslat na nejake plynovanie? ked tak nad tym rozmyslam, tak chemikalie oxiduju so vzduchom a cim menej ho tam bude tym to menej zoxiduje, ci nie? cize aj "nejake"zastreknutie zapalovacom lepsie ako ziadne ... ci?

Na to by měli odpovědět praktici, já jsem odchovanec kuliček a jednoznačnou odpověď se neodvažuji vyslovit.
Ohledně oxidace opět nabídnu úvahu založenou na velice hrubém výpočtu (silně zaokrouhluji). Dejme tomu, že máme litrovou láhev s půllitrem vývojky. To znamená půl litru vzduchu. V tomto půllitru vzduchu je nějakých 100 mL kyslíku tj. 150 mg. Tento kyslík podlehne nejspíše díky siřičitanu redukci a bude siřičitan oxidovat na síran. Obecně (pouze roztok siřičitanu) redukce probíhá docela pomalu. Pokud je však katalyzována nějakým kovem, jede to docela rychle. Chemická rovnice je velice jednoduchá a vyplývá z ní, že 150 mg kyslíku spotřebuje či odčerpá či "znehodnotí" 120 mg siřičitanu sodného.
Podobný výpočet lze použít u oxidu uhličitého. V půllitru vzduchu to vychází na nějakých 0,4 mg. To už v té destilce ho je více. S ním si však poradí alkalické prostředí vývojky s tlumivými systémy. Tímto nám v láhvi nad roztokem zbýva pouze dusík (+/-). Jak kyslík "zmizí" z plynné fáze do roztoku, dojde i k poklesu tlaku v láhvi (vliv oxidu uhličitého na tuto změnu není významný). Takže problém nastává, že mezi prostředím v láhvi a okolním vzduchem nastává určitá nerovnováha, navíc umocněná tím, že obvykle vytemperovaný roztok na laboratorní teplotu uzavřeme v láhvi a šoupneme do chladničky. A v zimě se všechno smrskne. Takže z fyzikálního pohledu se tlaky budou chtít vyrovnat, z pohledu chemického se tam bude rvát ten kyslík (resp. vzduch i s tím oxidem uhličitým). Takže ten siřičitan by měl stále co dělat. Otázkou je jak rychle. Tuto rychlost však lze zvládnout či znatelně omezit vhodným nádobím, zda máme dobře těsně uzavřené láhve. Zábrus pro alkalické roztoky vhodný není, takže je potřeba kvalitní láhev se šroubovacím uzávěrem a odpovídajícím kvalitním těsněním (např. silikonová pryž potažená teflonovou folií). O kvalitě se lze dobře přesvědčit, když poloprázdnou láhev s teplou vodou dobře uzavřeme a dáme do lednice. Druhý den by to po pootevření mělo docela zasyčet, jak vzduch vnikne do láhve, což je známka, že láhev podtlak vydrží.
Je na každém z nás, jak si s tím poradíme. Nezanedbatelnou roli hraje i skutečnost, jak dlouho chceme takový roztok uchovávat.

Nemohu si pomoci,ale 100ml kyslíku dle mého výpočtu znehodnotí asi 1,1g siřičitanu sodného. Samozřejmě si nemyslím, že se zredukuje všechen kyslík, ale ten úbytek je poněkud větší.

[chemik]

Quote

Nemohu si pomoci,ale 100ml kyslíku dle mého výpočtu znehodnotí asi 1,1g siřičitanu sodného. Samozřejmě si nemyslím, že se zredukuje všechen kyslík, ale ten úbytek je poněkud větší.

Naprosto správně.
Omlouvám se. Mé uznání Goro, dík za kontrolu.
(Jinak ta reakce za přítomnosti katalyzátoru a v přebytku siřičitanu doopravdy probíhá kvantitativně, takže jsem udělal řádovou chybu)
Musím se ještě hodně učit

Tak plynovat nebo ne?

[Goro]

No já plynuju, ale ze zapalovače je to jen alibi, chce to tam prostě fouknout z tý plnící lahve, tak aby butan vytlačil co nejvíce vzduchu- vlastně všechen a ještě trochu přetekl.

[Enthropy]

Mně se osvědčilo tam z té plnící lahve bez nástavce (trn chytnu do kleští a pustím to na plný kule) pořádně flusnout - kapalný plyn vletí pod hladinu a začne se zuřivě vypařovat. Z vývojky stoupají bublinky jak ze sodovky a plyn do prostoru nad ní přichází ze spoda - mělo by to být pro vytlačování vzduchu vhodnější. Pak dám ještě jeden flus a hned zavřu. V takto natlakovaných 250ml skleněných lékovkách mi například samoserný Fomatol PW vydrží několik měsíců. Květnovou dávku jsem dorazil v listopadu a jela jak nová - i v homeopatickém ředění 1+2,5.

Původně jsem se bál, že mi ochlazení vypařujícím se plynem může z roztoku něco vyrazit, ale zatím se nestalo.

[permon]

díky Vám všem.Tak jsem ušetřil za Protektan.Tak jsem si pořídil nápln do zapalovačů a udělal jsem si z kousku pevného plastu páčku na trysku (Páčka s otvorem na trysku je držená měděným drátem za hrdlo náplně).Hned jsem to vyskoušel a zastříkl vývojky

[Mellon]

Já kupuju plyn do zapalovače, který má ve vršku na odloupnutí několik nástavců na různý zapalovače a na jeden z nich se dá docela pevně narazit běžná tryska od spreje.

[permon]

nevím jak mi dlouho vydrží plyn do zapalovačů.Stříknu sem stříknu tam Dnes jsem si pro jistotu koupil fungl nágl nový

[permon]

kdo má jiné poznatky nebo návrhy?

[permon]

kdo má jiné poznatky nebo návrhy?

[dubraro]

S plnou úctou k výpočtům, provedeným zde přítomnými vědci, se domnívám, že zaplynování vývojky smysl má, protože:
- účinnost je empiricky ověřená,
- výrobci vývojek to výslovně doporučují,
- i kdyby účinnost nebyla stoprocentní, přínosy převažují náklady.

Zejména a zvláště u roztoků, se kterými se často manipuluje, například:
- mnohonásobně opakovaně používané vývojky (Emofin, Diafine...),
- koncentráty, jejichž obal se mnohonásobně otevírá pro odebrání malého množství.

Já osobně používám plyn do zapalovače. Jelikož většinou skladuji roztoky v PET lahvích, vyrobil jsem si jednoduchou pomůcku. Víčko na PET lahev s jedním menším otvorem kam nasadím trysku nádoby s plynem a větším otvorem, kudy utíká vytlačený vzduch.
Důkaz účinnosti, pro mne dostatečný, je tento: V láhvi s roztokem A vývojky Emofin vždy po několika týdnech vznikal zjevný podtlak, viditelný na deformaci lahve. Ten byl způsoben rozpuštěním kyslíku ze vzduchu v roztoku. Po zaplynování roztoku podtlak v lahvi nevzniká, vrstva plynu tedy vstup kyslíku do roztoku účinně zpomaluje.

[permon]

Já pracoval s koncentráty a roztoky naposledy někdy na jaře.Při úklidu jsem řádně zastříkl plynem do zapalovače.Od té doby jsem si toho nevšim a je to v teple.Tak nevím jaké to v lahvích bude aš začnu po takové době s roztoky pracovat

[permon]

plyn do zapalovačů se dá koupit kde koliv i u větnamcu

[sjirka]

Quote

plyn do zapalovačů se dá koupit kde koliv i u větnamcu

Proto ty tržnice furt hoří.

[mickael]

Hmn chlapi, ja mam teda zkusenosti celkem neradostne. Zkousel jsem plyn do zapalovacu i protectan. A s obouma mi chemie nevydrzela tolik jako kdyz jsem z lahvi vymackal vsechen vzduch a poradne utahl. Bavim se o barevne chemii, u cernobile jsem nepozoroval nikdy problem...

[MICHAL]

Zafoukával jsem plynem ze zapalovače pyro510.Tvrdí se o ní že má životnost na polici i několik let.Po necelým roce se ze" světlého medu"stal skoro"dehet!Zatím jsem nenašel odvahu dát do něj film.Dělám s novým ze srazu,ten jede jak čert.

[MICHAL]

Češtináři, oprava! novou pyro510.

[permon]

já po použití roztoků preventivně zastříkávám.No někdy mi ujede ruka a něco tím tlakem vycmrndám