11 odpovědí na toto téma

[Sokolík.]

Drazí přátelé,delší dobu si lámu hlavu nad významem KBr v neg. vývojkách pro současné filmy. Vím,že zpomalují volání negativu,ale jeden autor před ním varuje,že je viníkem nepropracovaných stínů na negativu a tak ho nedoporučuje např. pro noční snímky. Zná někdo nějaké podrobnosti o působení KBr v neg. vývojkách podrobnějším způsobem ?
Díky moc !

[sbriza]

každá vývojka by měla být nějakou látku, která "brzdí" vyvolávání (např. zmíněný KBr), jinak bude mít negativ velký závoj. Samozřejmě, že vývojky, které citlivost zvyšují, jsou s ohledem na množství KBr velmi pečlivě vyváženy...

A jestli jsou bez KBr lepší detaily ve stínech je velmi, velmi diskutabilní... Protože záleží v jaké kombinace látek se KBr použije, v jakém množství atd.

Takže bych se radši držel osvědčených vyladěných receptů. "Lepší" recept si na koleně neuděláte!

[Lukas_87]

ono je to poněkud složitejší, záleží totiž i na filmu jako takovém (viz například velmi vysoká náchylnost fomapan100 emulze k Mackieho čarám oproti jiným 100 asa filmům). většina klasických kubických emulzí je tušímže bromstříbrných případně chlor-bromstříbrných, zatímco moderní emulze obsahují vysoký podíl jodidu stříbrného. tudíž aktivitu vývojky v oblasti, kde dochází k vyvolávání samozřejmě ovlivňuje i konkrétní složení látek, jež se při vyvolávání uvolňují z dané emulze.

klasická a známá věc je, že přidáním bromidu do vývojky se sníží průsečík charakteristických senzitometrických křivek pro konkrétní vývojku při různých časech vyvolávání, a tím se zhorší využití citlivosti při vyvolání na menší strmost. takto pracují především vývojky hydrochinonové, pyrogallolové a glycinové s alkalickými uhličitany. naopak vývojky amidolové se siřičitanem a metolové se siřičitanem a uhličitanem sodným jsou málo citlivé na přídavek bromidu. /Macek-Paspa: fotografický receptář, 1958/

za zmínku stojí přídavek hydrogenfosforečnanu disodného do vývojky (řádově jednotky g/l), který dle ing. Koblice nemění vyvolávací časy a přitom výrazně snižuje hladinu závoje a zvyšuje čirost želatinové vrstvy (viz Koblicova MPB). dle mých zkušeností však například přídavek 10 g/l do pozitivní vývojky na bázi fenidonu a vitaminu c vyvolávání závoje nijak nezabránil a starý pozitivní materiál mi v ní žloutnul vesele dál, na rozdíl od metol hydrochinonové d-72, kde přídavek cca polovičního množství stačil k tomu, aby se tytéž prošlé papíry chovaly jako nové.
nicméně přesný vliv fosforečnanu na konkrétní (a především nové) materiály mám teprve v plánu vyzkoušet, neboť se domnívám, že tato látka bude mít silný vliv i na ostrost a strukturu zrna.

pokud uvažuješ o náhradě KBr, zkusil bych použít například TEA. jejich vliv by neměl být zcela identický....

[Sokolík.]

Děkuji kolegové za příspěvky,měl bych ještě jeden zdánlivě naivní dotaz: je možné ovlivňovat pomocí množství KBr i gradaci negativní vývojky ? A jestli je to možné efektivně,prosil bych moc o nějaký příklad recepisně,zajímá mne hlavně snižování kontrastů.

[bohmaslak]

Bromid je především protizávojová látka, v pozitivních vývojkách je vždy (příp. ještě benztriazol a pod.) kvůli čistě bílé barvě papíru, v negativních vývojkách někdy není.

Kontrast lze ovlivnit poměrem metolu a hydrochinonu, ve starých receptářích (Kulhánek, Křivánek) to bylo podrobně. Ale tyhle věci se hodí spíše pro větší formáty a nízké citlivosti které se tehdy používaly.

Používám obyčejnou neředěnou vývojku Kodak D-76 (Ilford ID-11, Foma FV3) s regenerátorem, kvůli tomu regenerátoru jí míchám z chemikálií. Moderní filmy žádné extrovní roztoky nepotřebují. Kontrast ovlivňuji teplotou vývojky. Výrobci píší prodlužovací hodnoty pro vývojku studenější, resp. teplejší, ale neuvádějí že se tím mění také kontrast.

Při kratším vyvolávání ve vývojce teplé i při delším vyvolávání ve studené bude film správně krytý, ale z té studené bude kontrastnější, z teplé měkčí.

[nojgi]

Chemik nejsem, ale tohle bych nedělal. Ono zase údajně velké množství Bromidu snižuje hranovou ostrost. Navíc jak napsal kolega podemnou, je to protizávující látka ne věc na řízení kontrastu. Té hranové ostrosti se zas až tak nebojte. I v některých ostrých vývojkách je bromid.

Kontrast můžete měnit i použitím gradací papíru při zvětšování (pevné gradace nebo mutligradační papíry). Pokud má být z nějakého důvodu již měkký negativ pomáhá ředění 1+1, 1+3 např. D-76 a její klony. Pak je tu Rodinal s velkou možností ředění a řízení kontrastu. Poslední varianta je namíchání vlastní vývojky. Metol vyvolává měkce, takže vývojky s metolem požadovaný výsledek dají - bohužel zase tolik nevyužívají citlivost.

P.S. Vyzkoušejte si jednu, maximálně pár vývojek pro zvláštní účely naučte se s nimi pracovat a bude to fajn. Neexistuje zázračná vývojka, která zvládne vše (kontrast, zrno, vyrovnání, polotóny, využití citlivosti..atd) Vždy bude nějaká vlastnost skvělá a jiná horší. Druhá věc je i zpracování pozitivu. Někdo má šikovné ruce a je vše dokonalé a někdo se s papírem pere a ne tam dostat co potřebuje.

[Sokolík.]

Kolegové černobílého světa,buďte opět požehnáni díky za Vaše myšlenky a entuziasmus ! Abych trochu uvedl věci na pravou míru,musím se zde doznat,že jsem milovníkem pokusničení v sestavování vývojek a tudíž používám pyrovývojku,nebo zvláštní úpravu metol-siřičitanovou vývojku,to vše pro řízení kontrastu již dávno. Můj problém zpočívá v kramaření v různých antikvariátech,kde sháním fotorecepisy z dob rakouska-uherska,abych nasál a pochopil všechny možné postupy starých mistrů a právě v těchto knihách se stále opakuje tato poučka:pro zvládnutí extrémních přeexpozic(je tam návod i na zvládnutí vyvolání desky 300x i více přeexponované !!!) a rovněž pro více propracované negativy používejtež rádi bromidu draselného. A protože s Vámi všemi souhlasím,jsem z toho poněkud jelen. Omlouvám se,že s tím stále otravuju...

[nojgi]

Nojo, taky si musíte uvědomit, že pracovali s velkými formáty. Tam nějaké zrno nehraje roli. Hranová ostrost? Opět u kontaktu je to v podstatě buřt, navíc když měli měkce kreslící objektivy. Jakou mohl mít materiál citlivost?

Buď si chcete hrát s chemií nebo fotografovat, obojí pravděpodobně nejde.

Koukám, že jste ze Sokolova. Zkuste najít kontakt na fotoklub FOS Sokolov. Tam Vám určitě někdo poradí.

[bohmaslak]

No v tom to právě vězí, že recepty z Rakousko-Uherska (taky je rád čtu).

1) používaly se velkoformátové desky s nepatrnou citlivostí.
2) dělaly se kontaktní kopie, slovo zrno bylo neznámý pojem.
3) neměli expozimetry, proto doporučovali přeexponovat, převyvolat.

Dneska se mnoho rad, na kinofilm ale ani na svitkový film použít nedá. Taky jsou úplně jiné emulze. taky jsou mnohem kvalitnější materiály, kvůli tomu nejde použít mnoho dávných zvláštních technik.

Pokud se rád bavíš chemií, nic proti tomu, přeju hodně objevů.

[Sokolík.]

Děkuji za odpovědi ! Ještě než ukončím tuto diskuzi mám pár myšlenek k tzv. nojgimu: pane kolego,vy mne znáte,že můžete posoudit mou činnost ve fotografování ? Snad jste mou snahu "najít jádro pudla" špatně pochopil jako dětinské hračkářství nehodné dospělích profíků jako jste asi VY,už vzhledem k počtu příspěvků,které jste uvedl na těchto diskuzních fórech. Trefu jste tomu nasadil,doufám nechtěně,když jste mne asi v rámci mé záchrany doporučil na FOS Sokolov,kde věřtemi nebo ne,byl mimo jiné chlápek,který ještě nedávno nevěděl,že existují různé gradace mezi papíry. Mimo jiné jsem viděl i jejich výstavy,ale to je subjektivní.
Zkrádka jsem byl asi špatně pochopen,nechci být terčem podobných bohorovných rad a raději končím,ale i tak díky,je to pro mne dobrá zkuenost...

[Lukas_87]

nic si z toho, Sokolíku, nedělej... ono totiž člověk může buď bejt vopravdickej umělec, a nebo jenom fotograf... a nebo laborant.
já mám (a s klidem to přiznávám) naběhnuto nejvíc k laborantovi

a mimochodem nemam zrovna v oblibě zpupný lidi, který reagujou takhle konfliktnim způsobem (asi proto, že sem takovej taky bejval).

co se týká té rady k užití bromidu draselného při přeexpozici - te nakonec i pochopitelná věc, páč se tim "sníží využití citlivosti", neboli zabrání se vyvolání i jinak vyvolatelný části obrazu s menší densitou. což v podstatě znamená, že by tím bylo možné kompenzovat přeexpozici.
otázkou zůstává, jestli to v dnešní době má smysl...

[nojgi]

Děkuji za odpovědi ! Ještě než ukončím tuto diskuzi mám pár myšlenek k tzv. nojgimu: pane kolego,vy mne znáte,že můžete posoudit mou činnost ve fotografování ? Snad jste mou snahu "najít jádro pudla" špatně pochopil jako dětinské hračkářství nehodné dospělích profíků jako jste asi VY,už vzhledem k počtu příspěvků,které jste uvedl na těchto diskuzních fórech. Trefu jste tomu nasadil,doufám nechtěně,když jste mne asi v rámci mé záchrany doporučil na FOS Sokolov,kde věřtemi nebo ne,byl mimo jiné chlápek,který ještě nedávno nevěděl,že existují různé gradace mezi papíry. Mimo jiné jsem viděl i jejich výstavy,ale to je subjektivní.
Zkrádka jsem byl asi špatně pochopen,nechci být terčem podobných bohorovných rad a raději končím,ale i tak díky,je to pro mne dobrá zkuenost...

To je mi líto, že z normální snahy pomoci hned vyvoláte konflikt. Co k tomu říci více. Asi jen to, že jsem jen amatér a občas mi něco vyjde a někdy si natluču nos. Jen jsem vyjádřil svůj názor a buď jej akceptujete nebo ne. To je celé. Nevidím důvod proč bychom se měli urážet.