Bromid draselný v negativní vývojce - ano,či ne.
#1
Publikováno 26 srpen 2009 - 17:01:18
Díky moc !
#2
Publikováno 26 srpen 2009 - 17:32:32
A jestli jsou bez KBr lepší detaily ve stínech je velmi, velmi diskutabilní... Protože záleží v jaké kombinace látek se KBr použije, v jakém množství atd.
Takže bych se radši držel osvědčených vyladěných receptů. "Lepší" recept si na koleně neuděláte!
#3
Publikováno 26 srpen 2009 - 21:38:42
klasická a známá věc je, že přidáním bromidu do vývojky se sníží průsečík charakteristických senzitometrických křivek pro konkrétní vývojku při různých časech vyvolávání, a tím se zhorší využití citlivosti při vyvolání na menší strmost. takto pracují především vývojky hydrochinonové, pyrogallolové a glycinové s alkalickými uhličitany. naopak vývojky amidolové se siřičitanem a metolové se siřičitanem a uhličitanem sodným jsou málo citlivé na přídavek bromidu. /Macek-Paspa: fotografický receptář, 1958/
za zmínku stojí přídavek hydrogenfosforečnanu disodného do vývojky (řádově jednotky g/l), který dle ing. Koblice nemění vyvolávací časy a přitom výrazně snižuje hladinu závoje a zvyšuje čirost želatinové vrstvy (viz Koblicova MPB). dle mých zkušeností však například přídavek 10 g/l do pozitivní vývojky na bázi fenidonu a vitaminu c vyvolávání závoje nijak nezabránil a starý pozitivní materiál mi v ní žloutnul vesele dál, na rozdíl od metol hydrochinonové d-72, kde přídavek cca polovičního množství stačil k tomu, aby se tytéž prošlé papíry chovaly jako nové.
nicméně přesný vliv fosforečnanu na konkrétní (a především nové) materiály mám teprve v plánu vyzkoušet, neboť se domnívám, že tato látka bude mít silný vliv i na ostrost a strukturu zrna.
pokud uvažuješ o náhradě KBr, zkusil bych použít například TEA. jejich vliv by neměl být zcela identický....
#4
Publikováno 27 srpen 2009 - 00:12:13
#5
Publikováno 27 srpen 2009 - 08:09:01
Kontrast lze ovlivnit poměrem metolu a hydrochinonu, ve starých receptářích (Kulhánek, Křivánek) to bylo podrobně. Ale tyhle věci se hodí spíše pro větší formáty a nízké citlivosti které se tehdy používaly.
Používám obyčejnou neředěnou vývojku Kodak D-76 (Ilford ID-11, Foma FV3) s regenerátorem, kvůli tomu regenerátoru jí míchám z chemikálií. Moderní filmy žádné extrovní roztoky nepotřebují. Kontrast ovlivňuji teplotou vývojky. Výrobci píší prodlužovací hodnoty pro vývojku studenější, resp. teplejší, ale neuvádějí že se tím mění také kontrast.
Při kratším vyvolávání ve vývojce teplé i při delším vyvolávání ve studené bude film správně krytý, ale z té studené bude kontrastnější, z teplé měkčí.
#6
Publikováno 27 srpen 2009 - 08:34:57
Kontrast můžete měnit i použitím gradací papíru při zvětšování (pevné gradace nebo mutligradační papíry). Pokud má být z nějakého důvodu již měkký negativ pomáhá ředění 1+1, 1+3 např. D-76 a její klony. Pak je tu Rodinal s velkou možností ředění a řízení kontrastu. Poslední varianta je namíchání vlastní vývojky. Metol vyvolává měkce, takže vývojky s metolem požadovaný výsledek dají - bohužel zase tolik nevyužívají citlivost.
P.S. Vyzkoušejte si jednu, maximálně pár vývojek pro zvláštní účely naučte se s nimi pracovat a bude to fajn. Neexistuje zázračná vývojka, která zvládne vše (kontrast, zrno, vyrovnání, polotóny, využití citlivosti..atd) Vždy bude nějaká vlastnost skvělá a jiná horší. Druhá věc je i zpracování pozitivu. Někdo má šikovné ruce a je vše dokonalé a někdo se s papírem pere a ne tam dostat co potřebuje.
#7
Publikováno 27 srpen 2009 - 12:02:49
#8
Publikováno 27 srpen 2009 - 13:01:47
Buď si chcete hrát s chemií nebo fotografovat, obojí pravděpodobně nejde.
Koukám, že jste ze Sokolova. Zkuste najít kontakt na fotoklub FOS Sokolov. Tam Vám určitě někdo poradí.
#9
Publikováno 27 srpen 2009 - 13:05:08
1) používaly se velkoformátové desky s nepatrnou citlivostí.
2) dělaly se kontaktní kopie, slovo zrno bylo neznámý pojem.
3) neměli expozimetry, proto doporučovali přeexponovat, převyvolat.
Dneska se mnoho rad, na kinofilm ale ani na svitkový film použít nedá. Taky jsou úplně jiné emulze. taky jsou mnohem kvalitnější materiály, kvůli tomu nejde použít mnoho dávných zvláštních technik.
Pokud se rád bavíš chemií, nic proti tomu, přeju hodně objevů.
#10
Publikováno 27 srpen 2009 - 14:09:52
Zkrádka jsem byl asi špatně pochopen,nechci být terčem podobných bohorovných rad a raději končím,ale i tak díky,je to pro mne dobrá zkuenost...
#11
Publikováno 27 srpen 2009 - 14:42:07
já mám (a s klidem to přiznávám) naběhnuto nejvíc k laborantovi
a mimochodem nemam zrovna v oblibě zpupný lidi, který reagujou takhle konfliktnim způsobem (asi proto, že sem takovej taky bejval).
co se týká té rady k užití bromidu draselného při přeexpozici - te nakonec i pochopitelná věc, páč se tim "sníží využití citlivosti", neboli zabrání se vyvolání i jinak vyvolatelný části obrazu s menší densitou. což v podstatě znamená, že by tím bylo možné kompenzovat přeexpozici.
otázkou zůstává, jestli to v dnešní době má smysl...
#12
Publikováno 27 srpen 2009 - 18:58:15
Děkuji za odpovědi ! Ještě než ukončím tuto diskuzi mám pár myšlenek k tzv. nojgimu: pane kolego,vy mne znáte,že můžete posoudit mou činnost ve fotografování ? Snad jste mou snahu "najít jádro pudla" špatně pochopil jako dětinské hračkářství nehodné dospělích profíků jako jste asi VY,už vzhledem k počtu příspěvků,které jste uvedl na těchto diskuzních fórech. Trefu jste tomu nasadil,doufám nechtěně,když jste mne asi v rámci mé záchrany doporučil na FOS Sokolov,kde věřtemi nebo ne,byl mimo jiné chlápek,který ještě nedávno nevěděl,že existují různé gradace mezi papíry. Mimo jiné jsem viděl i jejich výstavy,ale to je subjektivní.
Zkrádka jsem byl asi špatně pochopen,nechci být terčem podobných bohorovných rad a raději končím,ale i tak díky,je to pro mne dobrá zkuenost...
To je mi líto, že z normální snahy pomoci hned vyvoláte konflikt. Co k tomu říci více. Asi jen to, že jsem jen amatér a občas mi něco vyjde a někdy si natluču nos. Jen jsem vyjádřil svůj názor a buď jej akceptujete nebo ne. To je celé. Nevidím důvod proč bychom se měli urážet.
0 uživatel(ů) prochází toto téma
0 členů, 0 návštěvníků, 0 anonymních