164 odpovědí na toto téma

[Stráníková Olga]

Dokonalý byl papír Fomabrom variant 113, samozřejmě už se nesežene, ještě docela šel Fomabrom N 115, ten se snad vyráběl i za účelem bromoleje,ale současný N115 spíš nefunguje.Bylo mi doporučeno dělat si vlastní papíry pomocí fotoemulze, ale na to opravdu nemám čas...a hlavně nevím, zda by to papír s emulzí vydržel tol

[nfoto]

Dobrý den všem tiskařům.

Co se týče "povýstřelovek" fungují velmi dobře a vzhledově se přibližují bromolejům. Jen se musí obraz kopírovat 1:1 a jsou tam ještě malé odchylky, proti vlastně polévaným papírům. V listopadu je v Hradci Králové dílna zaměřená na olejotisk a používat se budou i povýstřelové folie.

Odkaz: https://www.cuahk.cz/akce/olejotisk-7/ nebo zde https://nfoto.cz/202...10/olejotisk-2/

Ivan Nehera

[Glerin]

Mohu se zeptat, jak se stavíte k používání dichromanů, když je jejich používání v EU silně omezené a normální člověk by se k nim legálně neměl dostat?

Když vidím, že se nabízejí kurzy na techniky, kde je nelze ničím snadno nahradit.

[MIC]

Některé složky prosě nahradit nelze. Už se mi několikrát v jiných profesích stalo, že z trhu načas zmizel produkt, který byl nahrazen "ekofréndly" přípravkem s výrazně nižší účiností. A tak jsem nakonec místo několika ml musel použít několik litrů a výsledek byl spíše sporný než identický. V tomto jsem prostě skeptický. V současné legislativě je spíš vše ve stylu: ode zdi ke zdi. Pokud dichromany používáte(já ano) tak jen dopručení.Rozhodně to nevylívejte doma do odpadu. I v naší vesnici existuje sběrný dvůr, kde se dá odevzdat nebezpečný odpad.

[nfoto]

Dobrý den Glerin.

Používají se dichromany (dvojchroman draselný). Je to zpravidla v množství 3 % roztok cca 5 ml na tisk 8x10´. Množství je velmi nízké. 150mg na tisk.  Ale v povědomí (zákonech?)  to je jak píše MIC. Ode zdi ke zdi. Cesta vede mezi zdmi. IN

[iuliuzz]

No, Glerin se chtěl asi spíš zeptat, jestli ti není líto, že děláte kurzy techniky, kterou si doma de iure nemůže skoro nikdo zopakovat;) Ale nerozmazával bych to..

Poznámka o sběrném dvoře je vhodná. Ještě bych připomněl, že je dobré mít po ruce dostatečné množství kyseliny askorbové nebo disiřičitanu, kterými lze převést šestimocný chrom na trojmocný - jednak je dobré mít roztok a ošetřit jím případné potřísnění pokožky (zde raději ta kyselina askorbová, pak taky na "neutralizaci" vypíracích vod a různých zbytků. Doporučuje se přidávat do oranžové vody dokud úplně nezelená a trochu navrch.

U uhlotisku a gumotisku se vcelku úspěšně nahrazují dichromany diazostilbenem (DAS, diazo), je to ale trochu komplikovanější proces.

[Glerin]

No, Glerin se chtěl asi spíš zeptat, jestli ti není líto, že děláte kurzy techniky, kterou si doma de iure nemůže skoro nikdo zopakovat;) Ale nerozmazával bych to..

Poznámka o sběrném dvoře je vhodná. Ještě bych připomněl, že je dobré mít po ruce dostatečné množství kyseliny askorbové nebo disiřičitanu, kterými lze převést šestimocný chrom na trojmocný - jednak je dobré mít roztok a ošetřit jím případné potřísnění pokožky (zde raději ta kyselina askorbová, pak taky na "neutralizaci" vypíracích vod a různých zbytků. Doporučuje se přidávat do oranžové vody dokud úplně nezelená a trochu navrch.

U uhlotisku a gumotisku se vcelku úspěšně nahrazují dichromany diazostilbenem (DAS, diazo), je to ale trochu komplikovanější proces.

 

Ano, myslel jsem to tak, byl to spíš etický než technický dotaz.

 

Ten DAS je zajímavý (někde píšou netoxický, ale asi nikdy nebyl pro takové použití zkoumán), ale problém je cena, dostupnost a pak, jak zmiňuješ, jisté komplikace navíc.

[iuliuzz]

Právěže se používá pro dost podobné účely - kdo dneska dělá sítotisk, používá ho, je to ta malá lahvička přibalená k emulzi na síto..

[Glerin]

Neříkám, že se nepoužívá. Ale i v tom DASu jsou rozdíly, pro uhlotisk třeba nechceš nějaký 95% z Číny. Čistota 99% a víc a je problém.

 

Disactis prodával 50g za 75 euro, ale skladem nemají.

laboldtech.eu - 5g za 30 euro

 

Asi nejlepší možnost teď je Calvin Grier (thewetprint.com), 25g za 40 euro.

 

Nevím jak u jiných procesů, ale u uhlotisku se musí při přechodu na DAS změnit postupy, jinak se pracuje s kontrastem, začneš řešit zabarvování fotky atd. Není to tak jednoduché a přímočaré.

[iuliuzz]

Reagoval jsem spíš na to tvrzení, že "asi nikdy nebyl pro takové použití zkoumán", což jsem pochopil tak, že se vztahuje k toxicitě a vyznělo to, jako že je to nějaká nová neprozkoumaná substance - je to prostě dost rozšířená chemikálie (která, mimochodem, též nahradila dichroman v dané technice).

Pracovat jsem s tím nezkoušel a netvrdím, že stačí pouze zaměnit dvě chemikálie - jen poukazuju na to, že alternativa k dichromanům existuje a výsledky dává dobré, pokud je zvládnutá, alespoň co jsem viděl na netu..

[Glerin]

Bylo to myšleno tak, že jsem už viděl pár zmínek, že DAS není toxický. Lidi pak při práci s ním nepoužívají třeba ani rukavice. A u dichromanů to tak bylo v minulosti také, papíry se máchaly v miskách a nikdo moc bezpečnost neřešil.

DAS.

 

Jinak,diazo u sítotisku a DAS není ta samá látka. Levnější diazo se používá u procesů s arabskou gumou, DAS u želatiny či albumenu. V gumotisku tedy DAS nepoužiješ.

[iuliuzz]

Myslím, že nemá smysl o tom nějak podrobněji diskutovat - já to nezkoušel, jak jsem říkal. Mám dojem, že diazo nebo DAS je zkratka pro skupinu chemikálií, které mají schopnost polymerovat (mezi jinými) želatinu při působení světla. Obecně se asi kvůli dostupnosti a relativní spolehlivosti používá jedna z nich a je možné, že při sítotisku se (někdy? vždy?) používá jiná nebo jiné (ovšem myslel jsem, že je to totéž; zkoušel jsem najít složení těch senzibilátorů a nepodařilo se, každá firma asi má svůj patent), princip je stejný. Pokud se o to nebudu pokoušet, zkoumat to nebudu, i když si (možná naivně) myslím, že použitelnost je do značné míry otázkou nalezení odpovídající metody..

 

Podle příbalového letáku ty látky většinou toxické nejsou, respektive míra jejich toxicity je nízká natolik, že nesplňují parametry pro (do značné míry arbitrární) označení "toxická látka". Jak s tou informací kdo naloží, je jeho věc. Srovnání s dichromanem není moc přesné, o něm se vědělo dost dlouho, že je dost nebezpečný, přinejmenším v publikacích ze šedesátých let se u něj uvádí, že se jedná o jed, ale obzvlášť profesionálové měli tendenci na to kašlat a máchat se ve všem holejma rukama. Na jejich ospravedlnění je třeba říci, že nebyly takové skvělé odolné a tenké rukavice, jako máme dnes, a s pinzetami by toho moc neudělali.. A taky představa (přinejmenším laická) o tom, jak fungují určité chemikálie v lidském těle (a pak v přírodě), byla asi dost naivní. To se změnilo a dneska je to spíš naopak.

[Glerin]

Tak o některých věcech se diskutovat dá, něco je ale dané a diskutovat nemá smysl. Jako jestli je  diazo a DAS totéž nebo ne.

 

Diazo

https://pubchem.ncbi...ylamine-Sulfate

 

DAS (diazidostilbene)

https://pubchem.ncbi...ompound/6364663

 

DAS funguje s koloidy na bázi bílkovin (želatina, kasein), diazo zase s polysacharidy jako arabská guma.

[Glerin]

https://www.laboldte...to/diazo-4d-5g/

 

https://www.laboldte...idostilbene-5g/

[iuliuzz]

Musim si v tom udělat trochu víc jasno. Teď náme jasno v těchhle dvou chemikáliích - jedné se říká mezi určitou skupinou lidí "diazo" (a ví se, o čem je řeč), druhé "DAS". Obecně to ale neplatí - u "DAS" to zas tak hrozné není, to se používá pro "diazidostilben" (ne "diazostilben", jak jsem psal prvně) a "diazidostilben" je 4,4' - Diazidostilbene-2,2' - disulfonic Acid Disodium Salt Tetrahydrate; "diazo" je ale velká skupina látek: "Diazosloučeniny (angl. diazo, diazo group) jsou organické sloučeniny obsahující diazoskupinu (=N+=N−) vázanou na uhlíkový atom, obecný vzorec je R-(C=N2)-R'" (Wikipedia; chemik nejsem). Těch látek je hodně, co prodává Laboldtech je jen jedna z nich. A mám dojem, že DAS je taky jedna z nich. Kdyžtak mě oprav. Jako zcitlivovače se ale, jak jsem se dočetl v různých patentech, používají látky i z dalších skupin (takže v těch malých lahvičkách, co se prodávají se sítotiskovou emulzí, může být snad cokoli..).

 

"DAS funguje s koloidy na bázi bílkovin (želatina, kasein), diazo zase s polysacharidy jako arabská guma." - řekl bych, že jen na to nejsou vyladěné postupy. Působí to na mě tak, že tu maximu vyslovil v počátcích experimentů někdo, kdo s tím hodně experimentoval a nepodařilo se mu dosáhnout dobrých výsledků a od té doby se to všude jen opakuje a nikdo to už dál nezkoumá (něco jako "vývojka s pyrogallolem nebo pyrokatechinem nemůže obsahovat borax" - a pak přišlo PMK s boraxem..). Princip, na kterém by to (ne)mělo fungovat, jsem nikde nenalezl. DAS by měl, podle jednoho z prodejců, fungovat i na karboxymetylcelulózu, což je ale polysacharid, jak zmiňuje někdo v diskuzích. Že by naopak "diazo" nefungovalo s želatinou se mi nezdá už vůbec a jestli mám pravdu v tom, co jsem psal výš, ani to tvrzení nedává smysl. Ale klidně se můžu mýlit..

 

Každopádně je to zajímavý směr experimentů a kdo by měl trpělivost na prokousávání se těma patentama, určitě by tam vyšťoural něco, co by to celé posunulo vpřed:)